Rybka Publishers strana 8 z 25

MNICH, KTERÝ PRODAL SVÉ FERRARI patří mezi nejznámější klasická díla s duchovní a psychologickou tematikou. Tato „úchvatná knížka, která přináší potěšení i poznání“, jak se o ní vyjádřil Paulo Coelho, byla přeložena do třiačtyřiceti jazyků a inspiruje miliony čtenářů na celém světě. Vypráví příběh o slavném a bohatém právníkovi Julianu Mantlovi, jenž se ocitl na pokraji smrti, když jednoho dne v přeplněné soudní síni utrpěl infarkt. Jeho fyzický kolaps je provázen krizí duchovní, která jej donutí hluboce se zamyslet nad neutěšeným stavem svého života a vydat se hledat odpovědi na nejdůležitější otázky lidského bytí. V naději, že nalezne štěstí a splnění svých snů, vypravuje se Julián Mantle na putování do nedostupných indických končin obydlených prastarou východní kulturou. Zde se postupně seznamuje se starobylou moudrostí a filozofií, která jej naučí objevovat, kultivovat a ovládat skrytý potenciál vlastního vědomí, těla i ducha. Někdejší slavný advokát, který se postupně oprošťuje od svého dosavadního životního stylu, prochází hlubokou osobní proměnou.

Jiná tvář odbojové činnosti skupiny bratří Mašínů V knize Svědomí hrdinů autor ukazuje odvrácenou tvář odbojové činnosti bratří Mašínů a jejich společníků, která dodnes názorově polarizuje českou společnost. Vrací se k činům, které skupina spáchala počátkem 50. let minulého století na československém území. Na rozdíl od ostatních publikací zabývajících se touto tematikou Miroslav Kačor nabízí pohled z „druhé strany“: Poprvé promlouvají potomci, příbuzní a blízcí těch, kteří se stali nepřímým terčem některého z násilných činů dnes oslavovaných a vyznamenaných odbojářů. A také poprvé promlouvají dosud nezveřejněná fakta: autor rekonstruuje události na základě svědectví a dosud nezpracované kriminalistické dokumentace (výpovědí obviněných a svědků, pitevních protokolů obětí, fotografií z místa činu atd.). Jak se ve skutečnosti odehrály ony známé události, při nichž byli zabiti Oldřich Kašík, Jaroslav Honzátko a Josef Rošický a vážně zraněn Jan Lecián? Kdo a jací byli ti, kteří se po

Jiná tvář odbojové činnosti skupiny bratří Mašínů V knize Svědomí hrdinů autor ukazuje odvrácenou tvář odbojové činnosti bratří Mašínů a jejich společníků, která dodnes názorově polarizuje českou společnost. Vrací se k činům, které skupina spáchala počátkem 50. let minulého století na československém území. Na rozdíl od ostatních publikací zabývajících se touto tematikou Miroslav Kačor nabízí pohled z „druhé strany“: Poprvé promlouvají potomci, příbuzní a blízcí těch, kteří se stali nepřímým terčem některého z násilných činů dnes oslavovaných a vyznamenaných odbojářů. A také poprvé promlouvají dosud nezveřejněná fakta: autor rekonstruuje události na základě svědectví a dosud nezpracované kriminalistické dokumentace (výpovědí obviněných a svědků, pitevních protokolů obětí, fotografií z místa činu atd.). Jak se ve skutečnosti odehrály ony známé události, při nichž byli zabiti Oldřich Kašík, Jaroslav Honzátko a Josef Rošický a vážně zraněn Jan Lecián? Kdo a jací byli ti, kteří se po

Proč Hitler spáchal genocidu Židů? Jan Horník za uspokojivou odpověď v žádném případě nepovažuje běžná vysvětlení. Například, že nacisté se pro holocaust rozhodli proto, že národní socialismus byl rasistickým a antisemitským režimem. To jsou známé skutečnosti, které teprve vyžadují hlubší objasnění. Proto se autor nejdříve důsledně ptá, proč byl Hitlerův nacismus rasistický, fanaticky antisemitský atd., dokud nenalezne pevný bod, o nějž lze uspokojivou odpověď opřít. Soustřeďuje se přitom na ústřední postavu nacismu Adolfa Hitlera. Za podmínku úspěchu totiž považuje obsáhlý rozbor Hitlerova chápání světa. Kniha proto obsahuje mnoho originálních Hitlerových textů (velká část z nich dosud nebyla v češtině publikována) a podrobné komentáře k nim. Na rozdíl od většiny prací o nacismu se Jan Horník nesoustřeďuje na historii nacismu, ale na myšlenkové příčiny, z nichž praxe nacistů vycházela. V poslední kapitole pak předkládá originální vysvětlení příčin Hitlerova antisemitismu a odhaluje i Hitlerův speciální motiv ke genocidě. Boří přitom mýtus o racionálně nevysvětlitelné záhadě holocaustu. Ukazuje, že Hitlerův antisemitismus představoval zcela ojedinělý druh protižidovské nenávisti, který nelze vysvětlit z dosavadních dějin. Hitlerova fanatická nenávist totiž vychází ze zcela nových moderních myšlenkových zdrojů.

Hlavní hrdina mimořádně vtipného a inteligentního románu O neodvrat­ném konci mužského pokolení – mladý, avšak již životem znavený otec a manžel, který se rád dívá na mafiánské filmy a tajně sní o časech, kdy muž ještě býval hlavou rodiny, jednoho dne prozře a pochopí to, co ženy již dávno vědí: Muži to mají spočítané: „Pochopil jsem, že se společně se svými mužskými souputníky nacházím v jakési přechodné fázi. Došlo mi, že rovnost pohlaví neexistuje. Přežívá pouze v našich snech… V reálném světě již probíhá něco daleko převratnějšího. To, co bláhově nazýváme „rovností pohlaví,“ je jen skromnou předehrou, jakýmsi nevinným aperitivem, pouhým předkrmem chodu, který má teprve přijít. Milióny z nás budou muset pohřbít své chlapecké ideály. Model soužití, jaký poznali naši otcové a dědové, nenávratně zanikne. Jejich synové a vnuci se stanou správci konkurzní podstaty živočišného druhu, který má svá nejlepší léta dávno za sebou. Najít v tomto dramaticky se měnícím světě své mís

Jen si představte… Jste na výletě na ostrově Bali a pár dní před odjezdem navštívíte jednoho starého léčitele. Ne že byste k tomu měli nějaký zvláštní důvod, nejste nemocní, jen se doslechnete o jeho velkém věhlasu a napadne vás, že byste se s ním mohli setkat. Starý léčitel vás prohlédne. Jeho diagnóza zní jasně. Těšíte se dobrému zdraví, avšak váš život není… šťastný. Ten moudrý stařec jako by vás znal lépe než vy sami. Neobvyklým náhledem na váš dosavadní život vás vtáhne do vůbec nejpoutavějšího dobrodružství, jaké si člověk může představit – dobrodružství objevování sebe sama. Zážitky, které vám zprostředkuje, radikálně změní váš život a stanou se klíčem k životu, o kterém jste vždy snili. Muž, který chtěl být štastný je poutavý příběh, který čtenáři otevírá celý svět nových možností. Tato knížka, která vyšla letos v únoru ve Francii a od té doby se zařadila mezi nejvyhledávanější knihy s duchovní a psychologickou tematikou, nám ukazuje, jak se osvobodit od věcí, které nám brání v tom, abychom byli skutečně šťastní.

„Karionova Kronika světa“ na počátku raného novověku podstatným způsobem ovlivnila obecné vnímání dějinných kořenů naší evropské kultury. Tato kniha, ve které měl čtenář pohromadě celé dějiny světa od stvoření po jeho současnost, se stala nejčastěji vydávanou historickou knihou druhé a třetí třetiny 16. století. Do rukou evropských čtenářů se dostala od roku 1532 do počátku 17. století v několika desítkách vydání v různých jazycích, realizovaných většinou u významných evropských nakladatelů. Byla skutečným best­sellerem historického knižního žánru 16. století. Jejími původními autory byli berlínský dvorní astronom a matematik Jan Karion a luteránský teolog a humanista Filip Melanchton; na mladších vydáních se rozšiřováním a doplňováním textu podílela řada dalších autorů.

Matthieu Ricard, žijící střídavě v klášteře Žečhen v Nepálu a ve Francii, je pova­žovaný za jednoho z největších znalců buddhismu v Evropě. Po dlouholeté výzkumné praxi v oblasti buněčné a molekulární genetiky se vydal na cestu buddhistického mnicha. Již více než třicet let se pohybuje mezi velkými duchovními mistry v Himálaji, působí jako dalajlámův tlumočník, překladatel a vydavatel. V Knize o štěstí, která byla přeložena do více než deseti světových jazyků, se věnuje otázce, která je stará jako lidstvo samo: co je štěstí a jakými prostředky jej lze dosáhnout. Všichni usilujeme o štěstí. Ale jak jej najít, udržet a jak jej vůbec definovat? Na tuto otázku, k níž západní myšlení zaujímá celou škálu různých přístupů od pesimismu až po lhostejnost, přináší autor odpověď z pohledu buddhismu. Odpověď sice náročnou, zato optimistickou a přístupnou všem lidským bytostem. Přestaňme hledat za každou cenu štěstí vně nás a obraťme svůj pohled do vlastního nitra. Štěstí není závislé na vnějších okolnostech, které určují náš život, nýbrž je schopností, kterou v sobě všichni nosíme. Je plodem vnitřního zrání, potenciálem, který můžeme každý den rozvíjet a kultivovat. Nedívejme se jen sami na sebe a naučme se meditativnímu a altruistickému pohledu na svět. Autor této knihy, nejznámější vyslanec buddhismu ve Francii, přísluší ke dvěma kulturám zároveň, poznal nejmoudřejší z moudrých, autentický mnišský život, pochopil posvátné texty i lidské utrpení. Jeho kniha je průvodcem na cestě k hlubokému štěstí.

Světoznámá kniha Mystérium ka­pi­tá­lu, která byla přeložena do více než dva­ceti jazyků a v současné době je považována za jedno z klíčových děl v oblasti polito­logie a ekonomie, je mimořádně dů­le­ži­tým pří­spěv­kem do debaty o podstatě naší „kapita­listické“ ci­vi­lizace. Hodina velkého triumfu kapitalismu je ho­dinou jeho krize. Pád Berlínské zdi ukon­čil více než stoleté období politického sou­těžení mezi kapitalismem a komunismem. Kapitalismus se jeví jako jediný myslitelný způsob racionální organizace moderního hospodářství. V daném historickém oka­mži­ku nemá žádná zodpovědná vláda na výběr. Proč tedy kapitalismus přináší prosperitu jen zlomku světové populace? Mystérium kapitálu si klade otázku, proč se země, které po pádu svých absolutistic­kých či totalitních vlád otevřely své eko­no­miky v největší možné míře a provedly všech­na možná opatření, nedočkaly vý­raz­nějšího posunu dopředu. Proč, jak se zdá, je globalizace dobrá pro země, jakou je napří­klad Švýcarsko, ale přináší málo většině lidí v zemích rozvojových a post-sovětských? Čtyři miliardy lidí v rozvojových zemích a post-sovětských zemích nemohou vstupovat do světa globální ekonomiky. Jsou nu­ce­­ni pracovat bez přístupu k právu, nemají žádnou skutečnou právní identitu, natož pak ochranu, nemají přístup k úvěrům, ke kapitálu, a tudíž prakticky žádnou možnost hos­po­dářsky prosperovat. Mají pravdu teoretici, kteří vysvětlují fakt, že kapitalismus v některých částech svě­ta „funguje“ a v jiných nikoli, poukazem na kulturní odlišnosti? Nebo spočívá pro-blém v nedostatečné právní ukotvenosti sta­tu­tu soukromého vlastnictví a ve špatné právní infrastruktuře, jejímž důsledkem je ne­mož­nost s majetkem jakkoliv disponovat a vy­tvářet tak další hodnoty?

Členové zvláštního židovského oddílu, známého jako „sonderkommando“, byli jedi­nými očitými svědky masového vraždění ve vyhlazovacím táboře Osvětim-Brzezinka. Nikdo jiný – kromě pachatelů samotných – nesměl vědět, co se v osvětimské továrně na smrt odehrává. Členové sonderkomman­da nebyli však pouhými svědky – museli vykonávat tu nestrašnější práci, kterou si lze představit, byli totiž nuceni udržovat maši­nerii smrti v chodu: prováděli přípravy pro hromadné vraždy nevinných obětí, statisíců lidí, včetně dětí a žen. Autorům knihy Svědkové z továrny na smrt se podařilo přimět ty, kteří přežili, aby o nepopsatelných hrůzách vyprávěli. Jejich autentická svědectví se stala základem pro knihu, při jejíž četbě tuhne krev v žilách a která ukazuje, že lidské zlo nezná žádných hranic.

Válka královen na počátku čtrnáctého století je už více než sto let tématem českých dějin. Co vedlo obě Elišky, Přemyslovnu a Rejčku k tomu, že spolu vedly nekompromisní boj a v jejich jménu umírali lidé a trpěla země? Zejména jestliže jedna z nich, Eliška Rejčka, "krásná Polka se švédskou krví v těle" netoužila po moci a chtěla se věnovat umění a svým libůstkám, zatímco Eliška Přemyslovna se snažila důsledně kráčet ve stopách svého otce Václava II a děda Přemysla Otakara II. Zdálo by se, že ty dvě ženy měly vlastně neškodně minout. A přece mezi nimi vzplál nesmiřitelný konflikt, který musel skončit záhubou jedné z nich. Román Antonína Polácha se snaží najít odpověď právě na tuto otázku. Zastihujeme Rejčku - nevlastní matku Elišky Přemyslovny, ač je dělily jen čtyři roky věku - ve chvíli pro ni nejtěžší. Její manžel, král Václav II, umírá a ona zůstává, sedmnáctiletá, sama s pětidenní dcerou v cizí zemi, obklopena nepřátelským prostředím. V okamžiku, kdy se rozhodne provdat za nápadníka českého trůnu Rudolfa Habsburského, vystaví se neodvolatelně nenávisti přemyslovských princezen, které se cítí být okradeny o své dědictví... Rejčka je tak proti své vůli vtažena do velké politiky, ale její manžel umírá a ona zůstává znova bez ochrany. Léta vyhnanství a milostných vztahů končí, když se usazuje v Hradci Králové, který právě po ní získal své jméno. Jenže pak se Eliška Přemyslovna stává českou královnou a Rejčka milenkou Jindřicha z Lipé, jenž usiluje být mocnějším než král, Eliščin manžel Jan Lucemburský. Karty jsou rozdány, konflikt nevyhnutelný. Kdo v něm může zvítězit? Královna Eliška používající pro naplnění své vize jednotného silného českého státu všechny prostředky, jež se přebrala od svého otce krále Václava, tedy zbraně mužské, nebo Rejčka, vyzbrojená ženskými zbraněmi zdánlivé bezmocnosti, spoléhající se na své obdivovatele a lámající svým šarmem mužská srdce? Právě o tom je tato kniha. Na konci románu stojí třicetiletá Rejčka, která se utrpením a nároky, jež na ni život kladl, změnila z naivního sedmnáctiletého děvčátka v zralou, zkušenou, ale i unavenou ženu. Ženu, která ví, že životní štěstí si je třeba vybojovat a neváhá pro ten cíl přinést oběti. Ještě víc by ale autora těšilo, kdyby si čtenář na konci knihy, až dočte poslední stránku a dozví se, kdo a jak v tom boji zvítězil, položil ještě jednu otázku. Kdo z těch dvou královen měl vlastně pravdu? Nebo měly každá svou?

Román z 60. a 70. let 20. století, v němž se příběh vášnivého vztahu mezi známým spisovatelem a krásnou herečkou mísí s prvky Fuentesova života. Autor úspěšných knih a neúnavný milovník žen, který je věrný pouze literatuře, se o Silvestru 1970 setká s filmovou hvězdou Dianou Soren. Stejně jako mnohokrát před tím opustí na nějaký čas svou manželku a odjede s novou milenkou do Santiaga, kde natáčí další film. Prožívá s ní velmi intenzivní vztah plný vášně a sexu, ale i ponížení a zrady. Diana ho tak ovládne, že se hrdina dostane do tvůrčí krize, navíc brzy po skončení filmování jej jeho milenka opustí. Po nějaké době se spisovatel dozví o jejím nepěkném konci – jeho zbožňovaná se stala obětí bouřlivé éry přelomu 60. a 70. let. Tento smyšlený příběh neobvyklé lásky se odehrává na pozadí kulturních a politických událostí v mexické společnosti a vystupuje v něm také mnoho skutečných významných osobností (spisovatelů, herců apod.). Obsahuje také některé autobiografické momenty z Fuentesova života. Diana aneb Osamělá lovkyně je předposledním dílem tohoto světoznámého mexického autora, který je výjimečný nejen pro zajímavý děj, ale pro své výborné literární zpracování.

Děj provokativní novely současného chilského autora je situován do amazonské oblasti v Ekvádoru. Do zapadlé vesnice s lehce ironickým názvem Idyla, přijíždí dvakrát do roka ambulantní zubař, aby vesničanům ulevil od trápení s bolestmi zubů. Jedním z jeho přátel je i starý muž, který čte rád milostné romány, a zubař mu jich vždy přiveze zásobu na celý půlrok. Antonio José Bolívar odešel do džungle spolu se svou ženou, ta v ní ale přišla o život. Antonio nejprve z její smrti vinil džungli, ale s postupem času, který strávil životem s místními indiány, si začíná džungle vážit a vidět v ní nádhernou bytost, a současně pochopí, jakou zkázu do ní vnáší "civilizace". Antonio žije svůj vesnický život, sám se svými milostnými romány. Okolí vesnice začne ohrožovat zdivočelá ocelotí samice, a Antonio je díky svým zkušenostem s životem v džungli povolán, aby tento problém vyřešil.

Kniha Soukromý život božských pěvců je strhující vyprávění, zábavné i poučné. Obsa­huje příběhy osobních životů, manželek, exmanželek, milenek i exmilenek, ukazuje profesní zákulisí i život v přepychu na rozlehlých panstvích od Jaderského moře až po Acapulco. Marcia Lewisová je zkušená novinářka pracující pro Hollywood Reporter. Když se jí v devadesátých letech podařilo proniknout do uměleckých kruhů a politické smetánky, navázala blízký vztah s Plácidem Domingem. Toto setkání bylo prvním podnětem a inspirací k napsání knihy Soukromý život božských pěvců. Marcia Lewisová žije od roku 1994 ve Washingtonu.

R. M. Johnson vtipně a upřímně popisuje, jaké mají muži skutečné pocity a jak reagují, když si vybírají životní partnerku a rozhodují se, zda skutečně chtějí vstoupit do manželství. Naučíte se zde rozlišovat různé typy mužů a dozvíte se, jak jsou jejich n

Kniha předního amerického politologa je pronikavou anylýzou stavu světové politiky po skončení studené války, kdy hnacími silami již nejsou národní státy a ideologie, nýbrž civilizace vymezené náboženskými, právními a kulturními tradicemi. Globální politika bude formována především kulturními rozdíly a pokud propuknou války, budou se týkat celých civilizací. Právě na rozhraní těchto kultur ve "zlomových liniích" se nacházejí možná ohniska konfliktů, jež mohou přerůst v mezicivilizační střety. Huntington varuje před rozšířením a vystupňováním těchto střetů a zevrubně analyzuje důvody, které k nim vedou: změny mocenské rovnováhy mezi Západem a někdejšími koloniálními oblastmi třetího světa, ekonomický, vojenský i politický růst asijských civilizací, kulturní obrat nezápadních společností k domácím tradicím, demografická exploze a konflikty vyvolané militantností islámu a vzestupem Číny.