Rybka Publishers strana 7 z 21

Zápasník sumó, který nemohl ztloustnout se řadí mezi klenoty duchovní literatury. „Nevelký rozsahem, hluboký obsahem“, tak bývá označován tento moudrý zenový příběh, průvodce na cestě k sebe­poznání. Hlavním hrdinou je rozzlobený mladý muž, alergický

Chris Irwin, proslulý „zaříkávač koní“, českým čtenářům známý knížkou Jízda na vlně aneb Co mě naučili koně, jeden z nejúspěšnějších trenérů koní v Kanadě a Severní Americe, který si dokáže poradit i s těmi „nejhoršími problémovými koňmi“, popisuje ve své

Proč Židé zavrhli Ježíše? Jaké reálné důvody mohly Židy vést k tomu, že se od Ježíše odvrátili nebo se proti němu postavili? Proč odmítali křesťanskou cestu ke spáse se sveřepostí, v níž křesťané často spatřovali zatvrzelost či zlovolnost? Mohou, nebo nemohou být právem obviňováni, že Ježíše zabili? David Klinghoffer si ve své provokativní a odvážné knize předsevzal najít odpověď na otázku, která je předmětem vášnivých sporů a polemik po staletí. Svůj historický výklad začíná přiblížením judaismu v době bezprostředně předtím, než Ježíš poprvé veřejně vystoupil, poté zevrubně popisuje reakci, s níž se Ježíš setkal u Židů, následně se zamýšlí nad možným podílem židovského národa na jeho smrti. V další části pátrá po důvodech, proč Židé tak ostře odmítli apoštola Pavla, analyzuje vývoj, který ježíšovský spor nabral v talmudickém období a středověku, a konečně si klade otázku, proč neshody přetrvávají až do současnosti. „Nikdo nepopírá – ani Židé, ani křesťané – že židovské zavržení Ježíše a potažmo celého křesťanství mělo zásadní duchovní důsledky pro obě strany. Křesťané nelibě nesli, že Židé odmítli uznat Ježíše za Mesiáše, zatímco na Židy a celý judaismus měla hluboký dopad vláda křesťanství v Evropě. Jaké jsou skutečné dějinné důsledky tohoto zavržení?“ David Klinghoffer, absolvent Brownovy univerzity, je známý americký židovský konzervativní spisovatel. Působí na Discovery Institute v Seattlu

Hlavním tématem této knihy jsou dějiny evropského peněžního oběhu v 16. a 17. století, a to především role stříbra v tomto systému. Ta se totiž výrazně lišila od role zlata, i když se oba drahé kovy po dlouhá staletí paralelně užívaly při směně zboží jako

Socialismus selhal, kapitalismus krachuje - důkazem toho je probíhající ekonomická krize, která zdaleka ještě neskončila a která už možná nikdy neskončí. Co bude následovat? Než si na tuto otázku odpovíme, musíme se nejprve odhodlat začít znovu mysl et, musíme nejprve porozumět tomu, v jaké situaci se nacházíme. Jakkoli si namlouváme, že žijeme v postideologické době, pravdou je, že v ideologii vězíme až po uši. Ačkoli liberalismus sám sebe vydává za ztělesnění antiutopismu a triumf neoliberalis mu je líčen jako znamení toho, že jsme se rozloučili s utopickými projekty zodpovědnými za hrůzy totalitarismů dvacátého století, začíná být zřejmé, že skutečnou utopickou érou byla ona šťastná 90. clintonovská léta se svou vírou, že jsme dospěli na "konec dějin", že lidstvo nakonec objevilo zázračnou formuli ideálního socioekonomického uspořádání. Filozof, psychoanalytik a kulturní kritik Slavoj Žižek, jeden z nejpronikavějších myslitelů současnosti, ve své knize demystifikuje utopické jádro k apitalistické ideologie, které zásadním způsobem určuje jak vlastní podobu samotné krize, tak naše vnímání jejích důsledků a způsob naší reakce na ně. Rozplétá husté předivo falešných iluzí a mýtů, které nám jsou vnucovány tak mocnou silou, že jsme z tratili schopnost je vnímat. "Kapitalismus se stal Reálnem našich životů" - ovládl nás tak dokonale, že jej vnímáme jako něco natolik přirozeného a samozřejmého jako vzduch, který dýcháme. Tato ideologická zaslepenost ovšem nepostihuje pouze pravic ové liberály a "fundamentalistické" konzervativce, je do značné míry vlastní i dnešní bezradné levici, která s liberalismem umírněnějšího ražení sdílí utopický sen o "humanizaci" kapitalismu, sen o "kapitalismu s lidskou tváří", který je asi tak reál ný jako dnes již zapomenutý sen o "socialismu s lidskou tváří". Žižkova kniha, která si za své východisko bere současnou krizi, je trefnou diagnózou našeho nynějšího údělu. Objasňuje myšlenkové kořeny všech současných dominantních ideologických pro udů a jejich variací - liberalismu, konzervativismu, socialismu, populismu, fundamentalismu, pravicového extremismu a ekologismu. Po zevrubné analýze současné situace si opětovně klade zásadní otázku: Socialismus selhal, kapitalismus krachuje. Co bud e dále? Jeho radikálně formulovaná odpověď bude pro mnohé překvapivá, mnohé šokuje a pobouří; ty, kdož se nebojí myslet, bude inspirovat.

Vstoupili jsme do věku nejistoty - hospodářské, sociální a politické. Krize, která propukla v roce 2008, nám připomněla, že neregulovaný kapitalismus je svým největším nepřítelem. Je nevyhnutelné, že se dříve či později stane obětí svých vlastních ex cesů a bude znovu žádat stát o pomoc. Pokud se ale jen otřepeme a budeme pokračovat stejně jako doposud, můžeme v příštích letech očekávat mohutnější otřesy.

Strhující historický thriller, který byl přeložen do patnácti jazyků, se odehrává v nedávné minulosti, ale zároveň nás uvádí hluboko do světa pradávné asyrské civilizace. Spolu s hrdiny příběhu pronikáme do starověké mezopotamské kultury a mytologie, pátráme po komplikovaném hlavolamu, jenž nás dovádí k ukradené biblické památce a velkolepému ztracenému pokladu.

Brilantně vystavěné, mnohovrstevnaté dílo, které je právem mnohými považováno za nejlepší přistěhovalecký román americké literatury vůbec, vypráví příběh malého židovského chlapce z prostředí chudinských přistěhovaleckých čtvrtí New Yorku na počátku 20. století. Hlavní hrdina David Schearl zoufale touží někam patřit, ale nedaří se mu zapadnout ani mezi své vrstevníky ani do své vlastní rodiny, v níž je mu nepřítelem chorobně žárlivý, násilnický otec. Středobodem ľivota tak pro něj zůstává jeho ú zkostlivě blízký vztah s matkou a později i nově probuzený, exaltovaný zájem o otázky víry. Rothův New York přistěhovalců je svět bezútěšný, bezohledný, krutý a svým obyvatelům jejich tíživou situaci v ničem neulehčuje. Město se v očích přecitlivěléh o dítěte stává živým organismem, kdykoliv připraveným ukázat svou odvrácenou tvář. Celý román, který lze považovat za svébytnou odpověď na evropskou literární modernu v čele s Jamesem Joycem, svou formální stavbou připomíná roztříštěný svět velkoměst a: Roth do půdorysu tradičního vyprávění, oživeného poetickými, metaforickými obrazy, vsadil pasáže proudu vědomí a mozaiku jazyka ulice, tvořenou promluvami nespočetných národností. Kniha pak vrcholí halucinogenní experimentální koláží využívající p ostupu filmového střihu, v níž se všechny předchozí motivy setkávají a jazyk ulice je zde naplno a nekompromisně obnžen ve své vulgaritě a stává se nositelem obrazu změti velkoměstské ulice. I přes svou experimentální povahu je dílo neuvěřitelně čtiv é a čtenářsky přístupné.

„Cestovatelství a cestovatele nenávidím, a teď se tu chystám vyprávět o svých vlastních výpravách.“ Těmito slovy začíná nejslavnější a nejčtenější kniha jednoho z nejvýznamnějších myslitelů 20. století. Smutné tropy, které byly přeloženy do několika desítek jazyků, jsou všeobecně považovány nejen za průkopnickou práci mimořádného teoretického významu, nýbrž i za skvělé literární dílo: pro miliony čtenářů na celém světě se staly kultovní knížkou. Antropolog, etnolog, lingvista a filozof Claude Lévi-Strauss (1908–2009) patří mezi vědce, kteří zásadním způsobem ovlivnili poválečné západní myšlení. Je označován za jednoho z otců strukturální antropologie, jež změnila pohled západní civilizace na život přírodních národů. Smutné tropy, které poprvé vyšly v roce 1955, umně kombinují autobiografické a cestopisné vyprávění s filozofickými úvahami a analýzami života indiánských kmenů v Jižní Americe. Autor zde popisuje svou cestu k etnologii, zabývá se otázkami antropologie jako disciplíny, seznamuje čtenáře se svými poznatky o kultuře Kaďuvejů, Bororů, Ňambikwárů a Tupíů-Kawahíbů a rozvíjí teoretické základy svého strukturalistického přístupu. Kniha je vybavena množstvím ilustrací včleněných přímo do textu a obsahuje rozsáhlou obrazovou přílohu s černobílými fotografiemi původních obyvatel Brazílie.