Rybka Publishers strana 10 z 21

V současné době snad nemine den, abychom neslyšeli o násilných činech a atentátech spáchaných těmi, jež jsme si navykli nazývat poněkud podivně fundamentalisty či islamisty, ačkoli to jsou jen muslimové zabíjející a umírající pro to, co pokládají za svou víru, svou svobodu, své tradice, svá práva. Ať si to přiznáváme nebo ne, zdá se, že Západ je dnes s muslimy, a tedy s islámem, ve válečném stavu. Jaký obrázek se nám naskytne, obrátíme-li se do minulosti? Procházíme-li zběžně dějiny, ať už dávné nebo novější, vynořují se před námi všeobecně známé historické události: bitva u Poitiers, křížové výpravy, dobytí Cařihradu, obléhání Vídně, alžírská válka, útok na Světové obchodní centrum v New Yorku a celá řada dalších. Podíváme-li se n a ně ovšem blíže, ukazuje se, že všechny jsou jen epizodami jediného konfliktu, který začal v roce 632 a trvá podnes. Neuplynul rok, neuplynul měsíc, ba snad ani týden, kdy by nebyla prolita křesťanská nebo muslimská krev. Neměli bychom našim současn íkům připomenout a ukázat, že události, které nás aktuálně zaměstnávají a naší současností tolik otřásají, jsou pouze pokračováním bezmála čtrnáct set let trvajícího konfliktu? Válka mezi islámem a křesťanstvím, ať už vyhlášená a otevřená, se svými velkými bitvami, dobytými městy, obsazenými zeměmi, vyhlazováním obyvatelstva, nebo skrytá a záludná tato válka je realitou, a to navzdory často připomínanému a leckdy skutečnému přátelství, vzdor dlouhým obdobím příměří a pokojného soužití, bez ohledu na vše, co si křesťané a muslimové vzájemně přinesli a čím se obohatili, a přes vzájemný obdiv, který k sobě kdy chovali. Tato válka vlastně nikdy doopravdy neskončila. Kniha Střet náboženství, která představuje první ucelenou historii st řetávání islámského a křesťanského světa, pokrývá téměř čtrnáct století a pojednává o událostech odehrávajících se na čtyřech kontinentech. České vydání knihy je doplněno několika desítkami barevných a černobílých map.

Inspirativní román mladé autorky, jejímž životním krédem je přesvědčení, že cokoli člověk v životě ze srdce chce, toho také může dosáhnout, okouzlí svým nakažlivým optimismem a energií každého, kdo má chuť a odvahu vzít osud do svých rukou a proměnit své nejsmělejší sny a přání ve skutečnost. Stačí poslouchat své srdce a nebát se riskovat. Příběh, utkaný z autorčiných vlastních životních zkušeností a zážitků a zpestřený hravým humorem, se odehrává střídavě v Praze, Barceloně a Římě. Na začátku románu je hlavní hrdinka, třicetiletá návrhářka a majitelka malého butiku v centru Prahy, díky nečekané události donucena podívat se pravdě do očí: její vysněný život se proměnil ve snůšku iluzí a sebeklamů. Návrhářstvím se Alice toužila živit odjakživa, ale mělo to být jinde a jinak. Miluje slunce, moře, jižní temperament a svobodu. Místo toho sotva přežívá v zastrčené pražské uličce, kde neúnavně tvoří své éterické modely, které zde ovšem nenacházejí tu správnou klientelu. Odvážné sny se časem smrskly na každodenní úmornou rutinu a čím dál víc ústupků. Její osobní i profesionální život, z něhož se vytratila veškerá energie a tvůrčí elán, jako by zcela zamrzl. Při náhodném setkání s jedním velmi atraktivním mužem Alice doslova prozře - uvědomí si, že to, co vždycky chtěla, je na hony vzdálené tomu, co dělá a jak žije ted', a dojde jí, že se musí rozhodnout. Bud' se bude dál jako živoucí mrtvola utápět v kompromisech, nebo sebere zbytky svých sil a elánu a vykročí znovu za svými sny. Vezme osud do svých rukou. Začne tím, že si sepíše desatero svých nejzásadnějších přání, která po dlouhou dobu ignorovala a která jí pomohou dát životu nový směr. Na začátku nemá Alice nic víc než svoji obnovenou víru, ale v srdci už jí svítá naděje, že život opravdu nemusí být kompromisem. Záleží jen na nás, jak s ním naložíme…Katy Yaksha je pseudonym mladé autorky, která pod stejným jménem provozuje také vlastní značku oblečení. Svými články přispívá na různé blogy. Vlastním nákladem vydala autobiografický román Připravit, pozor, ted', Na cestě… sbírka příběhů o pravém bohatství ukrytém ve všedních maličkostech a knížku postřehů a příběhů ze života ve Středomoří Tapas mallorquinas.

Nová kniha Robina Sharmy je dárkem všem čtenářům prahnoucím po smysluplném životě a sebenaplnění. Autor čerpá z vydaných knih populární řady Mnich, který prodal své ferrari, z nichž vydestiloval esenci těch nejpodnětnějších, nejjasnozřivějších, ale současně nejpraktičtějších myšlenek, rad a poučení, a uspořádal je do podoby přehledného kalendáře poskytujícího inspiraci pro každý den. Každý z nás potřebuje pravidelnou "dávku" nápadů, inspirativních rad a idejí, které souzní s naším vnitřním přesvědčením a pomohou nám k naplnění našich snů a dosažení cílů, které jsme si předsevzali. Inspirativní myšlenky v nás probouzejí nadšení, udržují elán a umožňují nám v dnešní uspěchané době se zastavit, zamyslet se, naučit se soustředit na to podstatné a dívat se na svůj život z nadhledu. Kniha se soustředí na zásadní témata seberozvoje, jako je osobnostní růst, autentičnost, opravdový úspěch, čest a síla charakteru, překonávání nesnází a zklamaní, sebepoznávání, pochopení lidské podstaty, vůdcovství, vytváření plodných vztahů, životní poslání, osudová předurčenost a svoboda. Slovy autora: "Počínaje dneškem vezměte život plně do svých rukou. Rozhodněte se být jednou provždy pánem svého osudu. Je to váš vlastní závod, nikoho jiného. Objevte své poslání a začněte zakoušet extázi inspirovaného života." Tato kniha je k tomu skvělým prostředkem.

Kniha předního českého historika Jaroslava Čechury přístupným a čtivým způsobem představuje široké veřejnosti život a dílo jedné z nejvýznamnějších osobností českých i evropských dějin – českého krále a římského císaře Karla IV. Čechurův plastický portrét přibližuje Karlovu osobnost z několika pohledů, které se vzájemně prolínají – z pohledu politicko-historického, kulturního, ale i lidského. Karel IV., první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské, byl nejen mimořádně zdatný státník nadaný neobyčejnou politickou jasnozřivostí, budovatel, vášnivý sběratel svatých relikvií, milovník umění a vzdělanosti, spisovatel, ale také živoucí člověk z masa a kostí. Jaký byl člověk, jaké měl vlastnosti, jak se choval v soukromí a ke členům své rodiny, jaké měl sny a zájmy, jakými lidmi se obklopoval na svém dvoře a jak tento dvůr vypadal a čím žil? I o tom, ale i o mnohém jiném vypráví Čechurova kniha, která shrnuje to nejdůležitější, co bychom o "otci vlasti", který se nesmazatelně zapsal do naší historie, měli vědět. Nové vydání publikace vychází při příležitosti 700. výročí Karlova narození. Je doplněno bohatou barevnou obrazovou přílohou čítající 72 stran. "Pojďme si tedy vyprávět o Karlu IV. O princi odtrženém od matky a vychovávaném na jemném francouzském dvoře, o mladíkovi prožívajícím dobrodružství válečná i milostná v horké Itálii, o ambiciózním začínajícím politikovi brzděném vlastním podezřívavým otcem, o obratném diplomatovi a moudrém státníkovi, o hluboce zbožném zakladateli klášterů a kostelů a štědrém mecenášovi, o vášnivém sběrateli ostatků svatých, o milovníku umění a vzdělanosti, ale také rytířských turnajů. Ale i o otci, který až nekriticky zbožňoval a upřednostňoval svého prvorozeného syna.

Již více než čtvrtstoletí si každý rok v předvečer 17. listopadu připomínáme výročí počátku nedlouhého dějinného údobí, které jsme si zvykli nazývat Sametová revoluce. Co si ale vlastně připomínáme? Co se tenkrát zrodilo a především co jsme vlastně tenkrát chtěli? Byla to skutečná revoluce, nebo pouhá fraška? Anebo je na místě mluvit o „ukradené revoluci“? Co kdybychom se na chvíli oprostili od oficiálně posvěceného historického výkladu a prozkoumali, co si lidé tehdy mysleli, co chtěli, jak si počínali, čeho dosáhli a také čeho nedosáhli? Co kdybychom se pokusili rekonstruovat, přesněji řečeno vzkřísit, původní smysl, který Čechoslováci revoluci přisuzovali? Právě to učinil americký, česky i slovensky hovořící historik James Krapfl. Jeho kniha Revoluce s lidskou tváří představuje průlomovou práci, která kriticky přehodnocuje dosud tradované výklady listopadové revoluce. Jestliže se většina dosavadních pojednání, analýz a retrospektivních pohledů prakticky výlučně zaměřovala na jednání a motivace nových elit, které vzešly převážně z disidentských kruhů a které se soustřeďovaly zejména v hlavních městech, autor obrací pozornost na skutečné aktéry revoluce, tedy na běžné československé občany, kteří tehdy utvořili autentické revoluční společenství a jejichž hlas ve fanfárách na počest hrstky zasloužilých revolucionářů zcela zanikl. Proti této „elitářské“ a dnes již de facto kanonizované legendě o revoluci vedené skupinkou intelektuálů v Praze a Bratislavě, která je ve skutečnosti pouhou karikaturou skutečnosti, Krapfl staví pohled „zdola“ a ukazuje, jak bylo ono revoluční společenství, tedy lid, postupně upozaděno. Na základě podrobného studia dobových dokumentů shromážděných ve více než čtyřiceti českých a slovenských archivech na okresní, regionální a národní úrovni, z obrovského množství dosud nezpracovaných dobových tiskovin, z tisíců prohlášení, letáků, plakátů, prohlášení pracovních kolektivů, zápisů místních skupin OF a VPN a dalších materiálů, které v oněch revolučních časech vznikaly a šířily se po celém území někdejšího Československa, James Krapfl rekonstruoval podobu dnes již zapomenutého revolučního programu, s nímž se tehdy občané ztotožnili a který se snažili vtělit do sociálních, politických i ekonomických institucí, jakož i podobu nové společnosti, o niž občané tehdy usilovali. Obraz, jenž před námi tímto způsobem vyvstává, otevírá pohled na překvapivě idealistickou revoluci, která byla zároveň sociální i politická, ba do jisté míry náboženská. K ústředním ideálům revoluce a nové společnosti patřily nenásilí, samoorganizace, demokracie, férovost, spravedlivost, slušnost a především lidskost. Občané v roce 1989 usilovali o demokracii, která měla zaručit přímou účast lidí na rozhodování pomocí referend a odvolatelnost politiků, kteří zklamou důvěru voličů. Legitimnost volených zástupců a institucí měla být pravidelně testována lidovým hlasováním, a to nejen ve sféře politiky, nýbrž například i na pracovištích – rovněž ředitelé podniků měli být voleni jejich zaměstnanci. Autor také dokazuje, že demokracie, kterou si lidé v roce 1989 přáli, nebyla v očích lidu a priori neslučitelná s ideály socialismu. Socialismus totiž nebyl natolik všeobecně zdiskreditovaným ideálem, jak dnes tvrdí mnozí badatelé a politici. Lidé si nepřáli návrat ke kapitalismu a jejich požadavky nebyly materialistické povahy. Revoluční idealismus lidu začal velice záhy narážet na odpor ze strany vládnoucích elit, a to jak starých, tak nově konstituovaných, které si přály revoluční proces uzavřít. Jedním z prvních momentů, které svědčily o oslabování demokratického hnutí, byly zákulisní pletichy, které vynesly Václava Havla do prezidentského úřadu, nebo jednání za zavřenými dveřmi, jejichž výsledkem bylo zavedení takového volebního systému, jaký si většina občanů nepřála… Důsledkem rozkolu uvnitř revolučního společenství byla rostoucí frustrace a vzestup nových ideologií, například nacionalismu a neoliberalismu, tedy radikálních programů, které nabízely východisko z patové situace. Ironií dějin je, že politické kroky a praktiky, které vůdci této „druhé revoluce“, tedy Václav Klaus v českých zemích a Vladimír Mečiar na Slovensku, prosadili – počínaje nedemokratickým vyloučením určitých skupin z Občanského fóra a svévolným rozbitím federace konče – znamenaly konec demokracie onoho typu, který revoluce chtěla nastolit, a především vyloučení občanů ze smysluplné účasti na „vládě věcí svých“. Je možná přehnané tvrdit, že revoluce byla ukradena – a sám autor by to jakožto důsledný a nezaujatý vědec takto přímočaře neřekl –, skutečností ale zůstává, že společnost, tak jak si ji v čase revoluce představovali její aktéři, tedy občané Československa, má s tou dnešní pramálo společného. Americký historik James Krapfl (nar. 1971), jenž v současnosti působí na montrealské McGillově univerzitě, kde přednáší evropské dějiny se zaměřením na kulturní historii evropských revolucí a současné dějiny střední Evropy, vystudoval historii na Kalifornské univerzitě v Berkeley. V rámci výzkumu, jehož výsledkem je tato kniha, byl hostem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v Praze, Historického ústavu SAV v Bratislavě a Univerzity Palackého v Olomouci.