Torst strana 22 z 34

Prozaická prvotina Tomáše Zmeškala je velkým českým románem o druhé polovině dvacátého století. Románem napínavým, historickým i milostným. Nenápadně a zároveň neobyčejně sugestivně ukazuje - bez velkých dobových obrazů a jakékoli prvoplánové politické proklamace -, jak odporná může být doba, která dovoluje vyřizovat si osobní účty prostřednictvím státní perzekuce, jak hluboce dokázal stát vstupovat až do soukromých ložnic a rozvracet vše, čeho se dotkl, kolik síly si žádal i malý odpor proti němu. Román popisuje i míjení, vinu a trest, nesnadnost odpouštění a nenápadnou lidskost podloženou soucitem a neokázalou pomocí. Součástí románu je několik odboček, ucelených příběhů na morální témata, obrazů v obraze. Román nabízí čtivý, nepodbízivý a hluboký čtenářský zážitek, při němž nechybí ani humor. Tomáš Zmeškal se narodil roku 1966 v Praze a vystudoval anglický jazyk a literaturu. V současnosti pracuje jako středoškolský učitel.

Novela jednoho z největších latinskoamerických autorů 20. století, z jehož díla byl do češtiny již v 70. letech přeložen román Velká divočina: cesty, vtahuje čtenáře do magického světa brazilského sertaa. Spolu s agrotechnikem Miguelem, jehož osud zavede na statek U dobré palmy burití, vstupujeme do pozdně patriarchálního světa, jemuž jako hlava rodiny vévodí pan Liodoro a v němž se mnohé točí kolem tří mladých žen, Liodorovy slunečné dcery Glórie, její temné sestry Marie Behú a jejich bývalé švagrové, městské dívky Leandry. Tento takřka neprodyšně uzavřený svět, kde čas plyne, jako by stál, se i zde Guimaraesi Rosovi stává mikrokosmem, v němž vystupují do popředí klíčové otázky lidské existence, tentokrát především láska a různé podoby, které na sebe v životě bere. Jazykově mnohovrstevné dílo s prvky básnické prózy vychází v mistrovském překladu Vlasty Dufkové.

Kniha rakouské novinářky a spisovatelky Barbary Tóthové (* 1975) přibližuje čtenářům životní cestu Karla Schwarzenberga (* 1937). V citlivě vykresleném portrétu sledujeme prvních jedenáct let jeho života v Čechách, dramatický odchod do exilu v Rakousku ro

Populární herečka Hana Frejková (* 1945) se ve své knize věnuje hledání nejen svých vlastních rodinných kořenů, ale také – a možná zejména – klíče k osudům svých rodičů, kteří zasvětili život komunistickému hnutí, jež je následně nemilosrdně rozdrtilo. Př

Populární herečka Hana Frejková (* 1945) se ve své knize věnuje hledání nejen svých vlastních rodinných kořenů, ale také – a možná zejména – klíče k osudům svých rodičů, kteří zasvětili život komunistickému hnutí, jež je následně nemilosrdně rozdrtilo. Př

Knižní rozhovor s literárním historikem Jaroslavem Medem mapuje nejen jeho životní příběh, ale zejména setkání s jeho osudovou láskou – literaturou. Krok za krokem můžeme sledovat, jak blízké soužití se slovem provází Jaroslava Meda od dětství až do dnešn

Knižní rozhovor s literárním historikem Jaroslavem Medem mapuje nejen jeho životní příběh, ale zejména setkání s jeho osudovou láskou – literaturou. Krok za krokem můžeme sledovat, jak blízké soužití se slovem provází Jaroslava Meda od dětství až do dnešn

Monumentální spis renomované italské autorky, zachycující pět století brazilského literárního vývoje od objevení Portugalci až do konce 20. století, je největším evropským dílem věnovaným brazilské literatuře. Stegagno Picchiová v něm čtenáři svěže a s vtipem předkládá originální evropský pohled na literaturu největší latinskoamerické země, v níž dnes žije bezmála 200 milionů obyvatel. Důraz přitom klade na brazilský „styl“, který nalézá ve zvláštních tematických konstantách brazilské literatury (indián, vyprahlé vnitrozemí, tropická příroda) stejně jako ve způsobech, jimiž tato literatura pojednává náměty univerzální. Kniha, obsahující četné ukázky probíraných literárních textů, je opatřena obsáhlou bibliografií, slovníčkem některých brazilských termínů a soupisem knižně vydaných brazilských děl v českých překladech. Přeložily Vlasta Dufková, Šárka Grauová, Anežka Charvátová a Irena Kurzová.

První úplné vydání rozsáhlého memoárového díla, které patří k nejdůležitějším svědectvím o české kultuře let 1952-1968. Text spojující deníkové zápisy a vzpomínky dvou výjimečných spisovatelů a překladatelů s desítkami básní, próz, dopisů, dokumentů a se stovkami citací z dobového tisku je nejen jedinečným pramenem k poznání české literatury a výtvarného umění daného dvacetiletí, ale i strhujícím beletristickým dvojhlasem, skutečným literárním skvostem. Kniha podrobně zachycuje nejen českou kulturu padesátých let, ale též bohatou kulturní výměnu mezi experimentujícími autory z Čech, Německa, Rakouska, Brazílie a dalších zemí v letech šedesátých, která jsou zde zachycena s mimořádnou detailností a působivostí. Kniha je doplněna rozsáhlým jmenným rejstříkem, doslovem, zevrubnou ediční poznámkou a více než šedesáti unikátními fotografiemi.

První úplné vydání rozsáhlého memoárového díla, které patří k nejdůležitějším svědectvím o české kultuře let 1952-1968. Text spojující deníkové zápisy a vzpomínky dvou výjimečných spisovatelů a překladatelů s desítkami básní, próz, dopisů, dokumentů a se stovkami citací z dobového tisku je nejen jedinečným pramenem k poznání české literatury a výtvarného umění daného dvacetiletí, ale i strhujícím beletristickým dvojhlasem, skutečným literárním skvostem. Kniha podrobně zachycuje nejen českou kulturu padesátých let, ale též bohatou kulturní výměnu mezi experimentujícími autory z Čech, Německa, Rakouska, Brazílie a dalších zemí v letech šedesátých, která jsou zde zachycena s mimořádnou detailností a působivostí. Kniha je doplněna rozsáhlým jmenným rejstříkem, doslovem, zevrubnou ediční poznámkou a více než šedesáti unikátními fotografiemi.

Bohatě ilustrovaná kniha s množstvím fotografií představuje vznik a podobu „plovoucího představení“ Divadla bratří Formanů a Cabaretu Théâtre Dromesko „Nachové plachty“ a s ním související přestavbu tlačného člunu TČ 2291 na divadelní loď „Tajemství“. Sva

Nový svazek edice Fototorst. Eva Fuková (* 1927) navázala po 2. světové válce na avantgardu. Výtvarné školení ji povzneslo nad technologický purismus. Jakožto fotografující akademická malířka sdílela intelektuální zázemí se svým životním partnerem Vladimí

Nový svazek edice Fototorst. Dílo předčasně zesnulého, legendami opředeného fotografa a exilového samizdatového vydavatele Bohumila „Boba“ Krčila (1952–1992) je v Čechách dosud jen málo známé. V roce 1969 opustil Československo a během následujících třiad

Kniha přináší obsáhlý výbor z celoživotního díla Karla VI. Schwarzenberga, které bylo zčásti publikováno ve vlasti (do roku 1948) a z části v exilu. Texty byly vybrány z publikované i rukopisné části díla a byly sestaveny podle kombinace hlediska časového, žánrového, tematického i hlediska periodika, v němž byly otištěny: I. Democratiana, II. Religiosa, III. Bohemica, IV. Schwarzenbergiana, V. Magna narratio, cantica et ludibria aneb Torzo románu, písně a hříčky. Texty napsané původně v jiném než českém jazyce byly přeloženy do češtiny. Kniha je opatřena úvodní studií editora Martina C. Putny, vysvětlivkami, rodokmenem Schwarzenbergů, životopisným přehledem, obrazovou přílohou a jmenným a místním rejstříkem. Karel VI. Schwarzenberg (1911 Čimelice – 1986 Vídeň) byl historik, heraldik, náboženský a politický esejista a příležitostný beletrista. Psal rovněž pod pseudonymy Jindřich Středa a Bojna. Studoval historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, byl žákem Josefa Pekaře. V květnu 1945 organizoval protinacistické povstání na Čimelicku, v jeho průběhu byl zraněn, po válce vyznamenán. Roku 1948 se svou rodinou opustil republiku. V exilu se věnoval převážně historické práci.

Nový svazek edice Fototorst. Dílo předčasně zesnulého, legendami opředeného fotografa a exilového samizdatového vydavatele Bohumila „Boba“ Krčila (1952–1992) je v Čechách dosud jen málo známé. V roce 1969 opustil Československo a během následujících třiad

Kniha Supermarket sovětských hrdinů shrnuje šest kratších beletristických textů Jáchyma Topola. Titulní próza popisuje cestu za polským spisovatelem Andrzejem Stasiukem. Zlatá hlava je úryvek z dosud nepublikovaného románu Mongolský vlk.Výlet k nádražní hale vyšel poprvé v časopisu Revolver Revue v roce 1993. Karty jsou rozdaný jsou scénář ke stejnojmenné filmové povídce Vladimíra Michálka z filmu Praha očima, tiskem zde vycházejí poprvé. Uvařeno je dramatický text pro jednoho herce, jevištně předvedený zatím jen samotným autorem. Cesta do Bugulmy je divadelní hra napsaná na objednávku düsseldorfského Schauspielhausu. Kniha je bohatě ilustrována (Michal Cihlář, Robert Portel, Juraj Horváth) a doplněna fotografiemi.