Torst strana 23 z 34

V Edgaru Dutkovi (* 1941) se v české literatuře objevil zcela mimořádný prozaik. Nezůstalo to nepovšimnuto: jeho prvotina U útulku 5 se setkala s příznivým kritickým ohlasem a za svůj román Slečno, ras přichází obdržel Státní cenu za literaturu. Ve své třetí knize Dutka představuje soubor deseti povídek vzniklých v nedávné době. Pokusil se v nich na půdorysu detailních mikroanalýz lidských osudů a zlomových situací pojmenovat celé poslední půlstoletí českých dějin, zejména padesátých let – odtud i název knihy. Jeho povídky jsou přísně realistické, jako bychom v nich vstupovali do skutečných a nám zcela známých bytů, místností a úřadů. Dutkovi jde o pravdivé zachycení situací, které se skutečně staly, které někdo skutečně zažil a protrpěl. Jde o jednu z nejvýznamnějších českých prozaických knih posledních dvaceti let.

Kniha je věnována životu a tvorbě jedné z nejvýraznějších osobností české literatury 20. století. Doplňuje obraz, který byl dosud tvořen soubory Čepovy korespondence, monografiemi a studiemi o jeho díle. Ojedinělost svazku spočívá v tom, že autory memoárových textů jsou zde výhradně členové Čepovy rodiny (sestry Anna, Anděla, Žofie a Ludmila, bratr Václav, synovec Václav, neteř Alena a dcera Klára). Na hlavní část knihy navazuje text Michala Bauera Nejkřehčí linky tajemství, v němž je reflektována Čepova tvorba. Součástí knihy je i rozsáhlý soubor unikátních fotografií, na nichž je zachycen Jan Čep od dětství až do stáří, členové jeho rodiny i Čepovi přátelé. Editorem svazku je literární historik Michal Bauer, docent Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, autor řady studií publikovaných v České republice i v zahraničí, autor knih Ideologie a paměť, Tíseň tmy, Z každého z nás postupem let něco zmizí (s Jiřím Kolářem) a Architektura paměti.

Václav Havel v úvodu ke své nové hře píše, že hry jsou určeny na hraní, nikoli na čtení, a divadelní texty skromně označuje za polotovar, ale jeho Odcházení, hru netradičně vydávanou dlouho před jejím uvedením, vidíme docela jinak: jako hluboký, vzru šující, rafinovaný, ale přitom zábavný text. Ovšem smích, který v nás vyvolává, nakonec mrazí.

Po čtenářsky úspěšném románu Za trest a za odměnu vydává nakladatelství Torst nový román Anny Zonové. Kniha vypráví o muži, kterému se zdá, že si představuje, jak jede do práce a přitom prší. Necítí se nejlépe, protože ho opustila milenka, práce ho nebav

Kniha přináší obsáhlý výbor z celoživotního díla Karla VI. Schwarzenberga, které bylo zčásti publikováno ve vlasti (do roku 1948) a z části v exilu. Texty byly vybrány z publikované i rukopisné části díla a byly sestaveny podle kombinace hlediska časového, žánrového, tematického i hlediska periodika, v němž byly otištěny: I. Democratiana, II. Religiosa, III. Bohemica, IV. Schwarzenbergiana, V. Magna narratio, cantica et ludibria aneb Torzo románu, písně a hříčky. Texty napsané původně v jiném než českém jazyce byly přeloženy do češtiny. Kniha je opatřena úvodní studií editora Martina C. Putny, vysvětlivkami, rodokmenem Schwarzenbergů, životopisným přehledem, obrazovou přílohou a jmenným a místním rejstříkem. Karel VI. Schwarzenberg (1911 Čimelice – 1986 Vídeň) byl historik, heraldik, náboženský a politický esejista a příležitostný beletrista. Psal rovněž pod pseudonymy Jindřich Středa a Bojna. Studoval historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, byl žákem Josefa Pekaře. V květnu 1945 organizoval protinacistické povstání na Čimelicku, v jeho průběhu byl zraněn, po válce vyznamenán. Roku 1948 se svou rodinou opustil republiku. V exilu se věnoval převážně historické práci.

Nový svazek edice Fototorst. Františka Drtikola (1883–1961) proslavily po celém světě fotografické inovace aktu v období secese a art deco. Větší část jeho pozůstalosti však tvoří podobizny z 10. až 30. let 20. století. Přítomná kniha přináší jejich první

V Edgaru Dutkovi (* 1941) se v české literatuře objevil zcela mimořádný prozaik. Nezůstalo to nepovšimnuto: jeho prvotina U útulku 5 se setkala s příznivým kritickým ohlasem a za svůj román Slečno, ras přichází obdržel Státní cenu za literaturu. Ve své třetí knize Dutka představuje soubor deseti povídek vzniklých v nedávné době. Pokusil se v nich na půdorysu detailních mikroanalýz lidských osudů a zlomových situací pojmenovat celé poslední půlstoletí českých dějin, zejména padesátých let – odtud i název knihy. Jeho povídky jsou přísně realistické, jako bychom v nich vstupovali do skutečných a nám zcela známých bytů, místností a úřadů. Dutkovi jde o pravdivé zachycení situací, které se skutečně staly, které někdo skutečně zažil a protrpěl. Jde o jednu z nejvýznamnějších českých prozaických knih posledních dvaceti let.

Čtyři hrdinky románu Markéty Pilátové jsou v situaci, kdy znovu začínají – v Praze a v Brazílii. Pokoušejí se dobrat toho, jak moc si historie zahrála s jejich životy a láskou. Ta může mít podobu dopisů tajně putujících přes oceán, stejně jako kovbojského dobrodružství v džungli. Kniha vypráví o pocitech emigrantů, kteří se vracejí na místa, odkud odešli, o zmatení jejich dětí a o hojivé síle nalezeného přátelství. Hrdinky románu žijí v divočině velkoměsta, chovají býky na pastvinách ohraničených džunglí a své kořeny se snaží najít v Čechách. Rekonstruují tak útěky svých předků i své vlastní. Kniha zkoumá, nakolik je v dnešním světě, kde se tak snadno těká ze země do země, důležité mít domov a někoho, kdo dokáže člověku naslouchat.

Kniha je autentickou výpovědí autorky, signatářky a posléze mluvčí Charty 77.Marie Rút Křížková byla předvolána jako svědek v procesu s obžalovanými signatáři Charty 77 Jiřím Ledererem, Václavem Havlem a Františkem Pavlíčkem. Obžalovaným a posléze odsouzeným byl rovněž Ota Ornest, který Chartu nesignoval. V den procesu 18. října 1977 jí nejenže nevpustili do soudní síně, ale byla vykázána i z budovy Městského soudu v Praze. V roce 1979 si zapsala: Dlouho jsem váhala, nemám-li se tohoto svědectví pravdě pro klid svůj a svých dětí vzdát. Ale matoucí kampaň, která následovala v tisku, v rozhlase a v televizi, mě utvrdila v přesvědčení, že mlčet nesmím. Pravda žije a působí i bez nás, ale my bez pravdy ztratíme život. A tam, kde se láme člověk, jde o zločin, na němž se nemohu a nechci podílet. Jde o autorčin rukopis z let 1977-79, který posléze opsala na stroji pro přátele. Kniha je psána s nadhledem a osobitým humorem, s doplňujícími poznámkami v textu, který musel být tehdy z bezpečnostních důvodů místy neadresný. Obsahuje rovněž dobové fotografie, dopisy a dokumenty. Text knihy i doprovedné materiály jsou zde tiskem publikovány vůbec poprvé.

Nový svazek edice Fototorst. Františka Drtikola (1883–1961) proslavily po celém světě fotografické inovace aktu v období secese a art deco. Větší část jeho pozůstalosti však tvoří podobizny z 10. až 30. let 20. století. Přítomná kniha přináší jejich první

Václav Havel v úvodu ke své nové hře píše, že hry jsou určeny na hraní, nikoli na čtení, a divadelní texty skromně označuje za polotovar, ale jeho Odcházení, hru netradičně vydávanou dlouho před jejím uvedením, vidíme docela jinak: jako hluboký, vzru šující, rafinovaný, ale přitom zábavný text. Ovšem smích, který v nás vyvolává, nakonec mrazí.

Druhý román Jáchyma Topola - Anděl - vychází pro velký zájem čtenářů již ve čtvrtém vydání. Jedna z klíčových próz české literatury 90. let, která se dočkala i filmového zpracování, vychází s původními linoryty Michala Cihláře a v grafické úpravě Juraje Horvátha, kterou čtenáři znají z Topolova románu Kloktat dehet. V Horváthově úpravě vydá nakladatelství Torst postupně celé Topolovo literární dílo.

Kniha je věnována životu a tvorbě jedné z nejvýraznějších osobností české literatury 20. století. Doplňuje obraz, který byl dosud tvořen soubory Čepovy korespondence, monografiemi a studiemi o jeho díle. Ojedinělost svazku spočívá v tom, že autory memoárových textů jsou zde výhradně členové Čepovy rodiny (sestry Anna, Anděla, Žofie a Ludmila, bratr Václav, synovec Václav, neteř Alena a dcera Klára). Na hlavní část knihy navazuje text Michala Bauera Nejkřehčí linky tajemství, v němž je reflektována Čepova tvorba. Součástí knihy je i rozsáhlý soubor unikátních fotografií, na nichž je zachycen Jan Čep od dětství až do stáří, členové jeho rodiny i Čepovi přátelé. Editorem svazku je literární historik Michal Bauer, docent Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, autor řady studií publikovaných v České republice i v zahraničí, autor knih Ideologie a paměť, Tíseň tmy, Z každého z nás postupem let něco zmizí (s Jiřím Kolářem) a Architektura paměti.

Druhý román Jáchyma Topola - Anděl - vychází pro velký zájem čtenářů již ve čtvrtém vydání. Jedna z klíčových próz české literatury 90. let, která se dočkala i filmového zpracování, vychází s původními linoryty Michala Cihláře a v grafické úpravě Juraje Horvátha, kterou čtenáři znají z Topolova románu Kloktat dehet. V Horváthově úpravě vydá nakladatelství Torst postupně celé Topolovo literární dílo.

Druhé vydání prózy z roku 1977, která patří k tomu nejlepšímu, co básník, prozaik a filosof Egon Bondy (1930--2007) napsal. Úvahy, záznamy zážitků, expresivní postřehy o současnosti -- dílo kruté, nemilosrdné k autorovi i všemu, co jej obklopuje. Patos se

Rozsáhlý knižní esej Petra Placáka je věnovan době komunistického režimu založeného na plošném fízlování. Vychází z dobových úředních materiálů Státní bezpečnosti, které konfrontuje se svými vzpomínkami, poznámkami a texty, které úřední zprávy, v mnoha ohledech omezené, doplňují, poopravují či vyvracejí. Autor možnosti Státní bezpečnosti zastrašovat a ovládat lidi přičítá spíše komunistickému režimu jako takovému než jí samotné a všímá si psychologických aspektů života v diktatuře, v níž se lidé, podobně jako na vojně, začnou hlídat sami navzájem. Petr Placák (* 1964) je spisovatel a publicista. V 90. letech vystudoval historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Kromě řady článků a studií dosud vydal novelu Medorek, poému Tichá modlitba, sbírku básní Obrovský zasněžený hřbitov, knihu povídek Cestou za dobrodružstvím, knihu rozhovorů s undergroundovými básníky Kádrový dotazník a historickou práci Svatováclavské milenium – Češi, Němci a Slováci v roce 1929. K vydání připravil paměti svého otce Bedřicha Placáka Paměti lékaře.