Torst strana 23 z 34

Kniha je věnována životu a tvorbě jedné z nejvýraznějších osobností české literatury 20. století. Doplňuje obraz, který byl dosud tvořen soubory Čepovy korespondence, monografiemi a studiemi o jeho díle. Ojedinělost svazku spočívá v tom, že autory memoárových textů jsou zde výhradně členové Čepovy rodiny (sestry Anna, Anděla, Žofie a Ludmila, bratr Václav, synovec Václav, neteř Alena a dcera Klára). Na hlavní část knihy navazuje text Michala Bauera Nejkřehčí linky tajemství, v němž je reflektována Čepova tvorba. Součástí knihy je i rozsáhlý soubor unikátních fotografií, na nichž je zachycen Jan Čep od dětství až do stáří, členové jeho rodiny i Čepovi přátelé. Editorem svazku je literární historik Michal Bauer, docent Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, autor řady studií publikovaných v České republice i v zahraničí, autor knih Ideologie a paměť, Tíseň tmy, Z každého z nás postupem let něco zmizí (s Jiřím Kolářem) a Architektura paměti.

Druhé vydání prózy z roku 1977, která patří k tomu nejlepšímu, co básník, prozaik a filosof Egon Bondy (1930--2007) napsal. Úvahy, záznamy zážitků, expresivní postřehy o současnosti -- dílo kruté, nemilosrdné k autorovi i všemu, co jej obklopuje. Patos se

Druhý román Jáchyma Topola - Anděl - vychází pro velký zájem čtenářů již ve čtvrtém vydání. Jedna z klíčových próz české literatury 90. let, která se dočkala i filmového zpracování, vychází s původními linoryty Michala Cihláře a v grafické úpravě Juraje Horvátha, kterou čtenáři znají z Topolova románu Kloktat dehet. V Horváthově úpravě vydá nakladatelství Torst postupně celé Topolovo literární dílo.

Rozsáhlý knižní esej Petra Placáka je věnovan době komunistického režimu založeného na plošném fízlování. Vychází z dobových úředních materiálů Státní bezpečnosti, které konfrontuje se svými vzpomínkami, poznámkami a texty, které úřední zprávy, v mnoha ohledech omezené, doplňují, poopravují či vyvracejí. Autor možnosti Státní bezpečnosti zastrašovat a ovládat lidi přičítá spíše komunistickému režimu jako takovému než jí samotné a všímá si psychologických aspektů života v diktatuře, v níž se lidé, podobně jako na vojně, začnou hlídat sami navzájem. Petr Placák (* 1964) je spisovatel a publicista. V 90. letech vystudoval historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Kromě řady článků a studií dosud vydal novelu Medorek, poému Tichá modlitba, sbírku básní Obrovský zasněžený hřbitov, knihu povídek Cestou za dobrodružstvím, knihu rozhovorů s undergroundovými básníky Kádrový dotazník a historickou práci Svatováclavské milenium – Češi, Němci a Slováci v roce 1929. K vydání připravil paměti svého otce Bedřicha Placáka Paměti lékaře.

Rozsáhlý knižní esej Petra Placáka je věnovan době komunistického režimu založeného na plošném fízlování. Vychází z dobových úředních materiálů Státní bezpečnosti, které konfrontuje se svými vzpomínkami, poznámkami a texty, které úřední zprávy, v mnoha ohledech omezené, doplňují, poopravují či vyvracejí. Autor možnosti Státní bezpečnosti zastrašovat a ovládat lidi přičítá spíše komunistickému režimu jako takovému než jí samotné a všímá si psychologických aspektů života v diktatuře, v níž se lidé, podobně jako na vojně, začnou hlídat sami navzájem. Petr Placák (* 1964) je spisovatel a publicista. V 90. letech vystudoval historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Kromě řady článků a studií dosud vydal novelu Medorek, poému Tichá modlitba, sbírku básní Obrovský zasněžený hřbitov, knihu povídek Cestou za dobrodružstvím, knihu rozhovorů s undergroundovými básníky Kádrový dotazník a historickou práci Svatováclavské milenium – Češi, Němci a Slováci v roce 1929. K vydání připravil paměti svého otce Bedřicha Placáka Paměti lékaře.

Nový svazek edice Fototorst. Dílo předčasně zesnulého, legendami opředeného fotografa a exilového samizdatového vydavatele Bohumila „Boba“ Krčila (1952–1992) je v Čechách dosud jen málo známé. V roce 1969 opustil Československo a během následujících třiad

Kniha přináší obsáhlý výbor z celoživotního díla Karla VI. Schwarzenberga, které bylo zčásti publikováno ve vlasti (do roku 1948) a z části v exilu. Texty byly vybrány z publikované i rukopisné části díla a byly sestaveny podle kombinace hlediska časového, žánrového, tematického i hlediska periodika, v němž byly otištěny: I. Democratiana, II. Religiosa, III. Bohemica, IV. Schwarzenbergiana, V. Magna narratio, cantica et ludibria aneb Torzo románu, písně a hříčky. Texty napsané původně v jiném než českém jazyce byly přeloženy do češtiny. Kniha je opatřena úvodní studií editora Martina C. Putny, vysvětlivkami, rodokmenem Schwarzenbergů, životopisným přehledem, obrazovou přílohou a jmenným a místním rejstříkem. Karel VI. Schwarzenberg (1911 Čimelice – 1986 Vídeň) byl historik, heraldik, náboženský a politický esejista a příležitostný beletrista. Psal rovněž pod pseudonymy Jindřich Středa a Bojna. Studoval historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, byl žákem Josefa Pekaře. V květnu 1945 organizoval protinacistické povstání na Čimelicku, v jeho průběhu byl zraněn, po válce vyznamenán. Roku 1948 se svou rodinou opustil republiku. V exilu se věnoval převážně historické práci.

Nový svazek edice Fototorst. Dílo předčasně zesnulého, legendami opředeného fotografa a exilového samizdatového vydavatele Bohumila „Boba“ Krčila (1952–1992) je v Čechách dosud jen málo známé. V roce 1969 opustil Československo a během následujících třiad

Kniha Supermarket sovětských hrdinů shrnuje šest kratších beletristických textů Jáchyma Topola. Titulní próza popisuje cestu za polským spisovatelem Andrzejem Stasiukem. Zlatá hlava je úryvek z dosud nepublikovaného románu Mongolský vlk.Výlet k nádražní hale vyšel poprvé v časopisu Revolver Revue v roce 1993. Karty jsou rozdaný jsou scénář ke stejnojmenné filmové povídce Vladimíra Michálka z filmu Praha očima, tiskem zde vycházejí poprvé. Uvařeno je dramatický text pro jednoho herce, jevištně předvedený zatím jen samotným autorem. Cesta do Bugulmy je divadelní hra napsaná na objednávku düsseldorfského Schauspielhausu. Kniha je bohatě ilustrována (Michal Cihlář, Robert Portel, Juraj Horváth) a doplněna fotografiemi.

Kniha je autentickou výpovědí autorky, signatářky a posléze mluvčí Charty 77.Marie Rút Křížková byla předvolána jako svědek v procesu s obžalovanými signatáři Charty 77 Jiřím Ledererem, Václavem Havlem a Františkem Pavlíčkem. Obžalovaným a posléze odsouzeným byl rovněž Ota Ornest, který Chartu nesignoval. V den procesu 18. října 1977 jí nejenže nevpustili do soudní síně, ale byla vykázána i z budovy Městského soudu v Praze. V roce 1979 si zapsala: Dlouho jsem váhala, nemám-li se tohoto svědectví pravdě pro klid svůj a svých dětí vzdát. Ale matoucí kampaň, která následovala v tisku, v rozhlase a v televizi, mě utvrdila v přesvědčení, že mlčet nesmím. Pravda žije a působí i bez nás, ale my bez pravdy ztratíme život. A tam, kde se láme člověk, jde o zločin, na němž se nemohu a nechci podílet. Jde o autorčin rukopis z let 1977-79, který posléze opsala na stroji pro přátele. Kniha je psána s nadhledem a osobitým humorem, s doplňujícími poznámkami v textu, který musel být tehdy z bezpečnostních důvodů místy neadresný. Obsahuje rovněž dobové fotografie, dopisy a dokumenty. Text knihy i doprovedné materiály jsou zde tiskem publikovány vůbec poprvé.

V Edgaru Dutkovi (* 1941) se v české literatuře objevil zcela mimořádný prozaik. Nezůstalo to nepovšimnuto: jeho prvotina U útulku 5 se setkala s příznivým kritickým ohlasem a za svůj román Slečno, ras přichází obdržel Státní cenu za literaturu. Ve své třetí knize Dutka představuje soubor deseti povídek vzniklých v nedávné době. Pokusil se v nich na půdorysu detailních mikroanalýz lidských osudů a zlomových situací pojmenovat celé poslední půlstoletí českých dějin, zejména padesátých let – odtud i název knihy. Jeho povídky jsou přísně realistické, jako bychom v nich vstupovali do skutečných a nám zcela známých bytů, místností a úřadů. Dutkovi jde o pravdivé zachycení situací, které se skutečně staly, které někdo skutečně zažil a protrpěl. Jde o jednu z nejvýznamnějších českých prozaických knih posledních dvaceti let.

Kniha je věnována životu a tvorbě jedné z nejvýraznějších osobností české literatury 20. století. Doplňuje obraz, který byl dosud tvořen soubory Čepovy korespondence, monografiemi a studiemi o jeho díle. Ojedinělost svazku spočívá v tom, že autory memoárových textů jsou zde výhradně členové Čepovy rodiny (sestry Anna, Anděla, Žofie a Ludmila, bratr Václav, synovec Václav, neteř Alena a dcera Klára). Na hlavní část knihy navazuje text Michala Bauera Nejkřehčí linky tajemství, v němž je reflektována Čepova tvorba. Součástí knihy je i rozsáhlý soubor unikátních fotografií, na nichž je zachycen Jan Čep od dětství až do stáří, členové jeho rodiny i Čepovi přátelé. Editorem svazku je literární historik Michal Bauer, docent Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, autor řady studií publikovaných v České republice i v zahraničí, autor knih Ideologie a paměť, Tíseň tmy, Z každého z nás postupem let něco zmizí (s Jiřím Kolářem) a Architektura paměti.

Václav Havel v úvodu ke své nové hře píše, že hry jsou určeny na hraní, nikoli na čtení, a divadelní texty skromně označuje za polotovar, ale jeho Odcházení, hru netradičně vydávanou dlouho před jejím uvedením, vidíme docela jinak: jako hluboký, vzru šující, rafinovaný, ale přitom zábavný text. Ovšem smích, který v nás vyvolává, nakonec mrazí.

Po čtenářsky úspěšném románu Za trest a za odměnu vydává nakladatelství Torst nový román Anny Zonové. Kniha vypráví o muži, kterému se zdá, že si představuje, jak jede do práce a přitom prší. Necítí se nejlépe, protože ho opustila milenka, práce ho nebav

Kniha přináší obsáhlý výbor z celoživotního díla Karla VI. Schwarzenberga, které bylo zčásti publikováno ve vlasti (do roku 1948) a z části v exilu. Texty byly vybrány z publikované i rukopisné části díla a byly sestaveny podle kombinace hlediska časového, žánrového, tematického i hlediska periodika, v němž byly otištěny: I. Democratiana, II. Religiosa, III. Bohemica, IV. Schwarzenbergiana, V. Magna narratio, cantica et ludibria aneb Torzo románu, písně a hříčky. Texty napsané původně v jiném než českém jazyce byly přeloženy do češtiny. Kniha je opatřena úvodní studií editora Martina C. Putny, vysvětlivkami, rodokmenem Schwarzenbergů, životopisným přehledem, obrazovou přílohou a jmenným a místním rejstříkem. Karel VI. Schwarzenberg (1911 Čimelice – 1986 Vídeň) byl historik, heraldik, náboženský a politický esejista a příležitostný beletrista. Psal rovněž pod pseudonymy Jindřich Středa a Bojna. Studoval historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, byl žákem Josefa Pekaře. V květnu 1945 organizoval protinacistické povstání na Čimelicku, v jeho průběhu byl zraněn, po válce vyznamenán. Roku 1948 se svou rodinou opustil republiku. V exilu se věnoval převážně historické práci.

Nový svazek edice Fototorst. Františka Drtikola (1883–1961) proslavily po celém světě fotografické inovace aktu v období secese a art deco. Větší část jeho pozůstalosti však tvoří podobizny z 10. až 30. let 20. století. Přítomná kniha přináší jejich první