Torst strana 30 z 30

Jan Lopatka (1940–1993) patřil k našim nejpronikavějším poválečným literárním kritikům. Jeho knihy Předpoklady tvorby, Radiojournal v ko(s)mickém věku a Šifra lidské existence shrnuly všechny jeho kritické články a studie a kritikovo místo v dějinách české literatury tak bylo definitivně stvrzeno. V kritikově pozůstalosti byly však objeveny desítky dosud nepublikovaných textů, které psal po dobu celých třiceti let jako interní lektorské posudky nové české prózy pro různá nakladatelství. Celek těchto posudků ukázal, že nejde o okrajovou část jeho díla, ale o její část stejně závažnou jako texty již zveřejněné. Lopatka psal své posudky se stejnou odpovědností jako články do časopisů, nikdy si neusnadňoval úlohu nahodilou či zběžnou formulací či soudem. Shrnuty v jeden celek, jeho posudky poskytují pozoruhodně široký přehled o novodobé české próze od autorů zcela neznámých, jejichž texty nikdy nevyšly, až po ty nejznámější. Rozsáhlý celek Lopatkových literárních posudků je doplněn zevrubnou ediční poznámkou, komentáři, jmenným rejstříkem a doslovem editora Michaela Špirita.

Rozsáhlý román Anny Zonové, autorky knihy povídek Červené botičky, je velkým historickým plátnem, v němž spisovatelka na osudu čtyř národně, sociálně i generačně rozdílných postav zobrazuje tragédii 20. století tak, jak se odehrála na pozadí moravských Sudet od 2. světové války až do současnosti. Vztahy česko-německé, osobní, erotické, sociální i rodinné líčí autorka s mistrovstvím, které z ní činí jednu z nejvýraznějších osobností současné české literatury. Všechna historická období, jež v knize sledujeme - 2. světová válka, odsun Němců, padesátá léta, normalizace i nástup kapitalismu na počátku 90. let -, zasahují do osudů lidí tragicky, vidíme bolest, utrpení, osobnosti vyvrácené ze svých kořenů, neustále zraňované i zraňující. Román Anny Zonové je velkou společenskou prózou o lidském osudu, dějinách a době, která je v současné české literatuře událostí zcela mimořádnou.

Po Hrabalových monografiích M. Jankoviče a J. Pelána přichází nakladatelství Torst s třetí knihou věnovanou tomuto spisovateli, jednomu z nejvýznamnějších českých umělců 20. století. Tomáš Mazal, dlouholetý Hrabalův přítel a pomocník, napsal mimořádně čtivý, fakty nabitý spisovatelův životopis, v němž krok za krokem konfrontuje Hrabalovo psaní a skutečný život. V tematicky zaměřených kapitolách sledujeme spisovatele v průběhu celého jeho života (1914-1996). Součástí knihy je více než 300 fotografií, z nichž většina pochází z Hrabalova soukromého archivu a je zde publikována vůbec poprvé. Je zde publikováno též mnoho faksimilí rukopisů, dokumentů a fotografií předmětů, které spisovatele provázely celým jeho životem. Kniha se svým významem řadí k základním pramenům poznání české literatury ve 20. století.

Reprint jedné z nejvýznamnějších knih české meziválečné avantgardy. Dnes již klasické dílo českého surrealismu vychází v Čechách poprvé s barevnými reprodukcemi Štyrského koláží. Doplněno je zevrubnou studií historika umění Karla Srpa, vsazující Štyrského knihu do kontextu jeho života a díla literárního i výtvarného.

Reprint jedné z nejvýznamnějších knih české meziválečné avantgardy. Dnes již klasické dílo českého surrealismu vychází v Čechách poprvé s barevnými reprodukcemi Štyrského koláží. Doplněno je zevrubnou studií historika umění Karla Srpa, vsazující Štyrského knihu do kontextu jeho života a díla literárního i výtvarného.

Nejnovější básnická sbírka Ivana M. Jirouse, vůbec první napsaná po druhém, rozšířeném vydání Magorovy summy, vyšla poprvé jako bibliofilie v nakladatelství Gallery. Nyní vychází v druhém vydání v nakladatelství Torst, ve stejné grafické úpravě Dušana Str

Klíčová próza básníka, prozaika, esejisty, překladatele a editora Petra Krále (* 1941) vznikla z autorovy dlouholeté posedlosti „magií“ jistých – byť zdánlivě všedních – míst, z potřeby zkoumat tajemství jejich přitažlivosti a hledat za ním formuli, v níž

Soubor básní z let 1964-1989 představuje významného překladatele z angličtiny poprvé jako osobitého básníka. Vychází s doslovem Josefa Kroutvora.