Torst strana 32 z 34

Nový román známého básníka a prozaika, autora románů Sestra, Anděl a Noční práce. Topol v románu účtuje s traumatem osmašedesátého roku metodou brutální grotesky, která vyústí v rozpoutání třetí světové války v české kotlině. Jeho hrdinům chybí heroismus, o to víc oplývají malicherností, rasismem a nedostatkem vyšších ideálů. Prostřednictvím dětského vypravěče jsou zde zachyceny mezilidské vztahy bez jakéhokoli soucitu. Sledujeme pokřivené vlastenectví s mnoha neblahými vedlejšími dopady. Autora zajímá ponížené dětství, sourozenecká oddanost a válka v jakékoli podobě. Zobrazuje lidi jako hračky někoho jiného, aniž by přitom tušili, že jsou nástrojem k dosažení cizích cílů. K absurdnímu vyznění příběhu přispívá „socialistický cirkus“ jako zdroj nejneuvěřitelnějších příhod a vztahů, zčásti fantazijních. Román je karikaturou válečného hrdinství a hrdinů, převrácením vžité interpretace těchto hodnot, o nichž se nikde veřejně nepochybuje, ačkoli ve skutečnosti v sobě skrývají temné jádro. Kniha zvítězila v anketě Lidových noviny b Kniha roku 2005 /b .

Další ze svazků knižních vydání fotografických cyklů Josefa Sudka. Fotografie beskydského pralesa v Mionší patří k nejpřitažlivějším, nejtajemnějším i nejromantičtějším Sudkovým fotografickým cyklům. Tajemný prales Sudka fascinoval svou jedinečnou vizuali

Jako čtvrtý svazek edice Svazky úvah a studií vychází soubor tří prací našeho nejvýznamnějšího současného znalce díla Otokara Březiny a editora jeho díla. Studie jsou zaměřeny na genezi a výklad Březinových esejů a na shrnutí a zhodnocení současného stavu březinovských studií. Kniha je doplněna bibliografií Holmanova díla.

Souborné vydání básnického díla autora, který kvalitou své poezie patřil k předním osobnostem českého básnictví druhé poloviny dvacátého století, a přitom je dodnes širší čtenářské obci prakticky neznám. Černohlávek byl poeta doctus s mimořádným citem pro

Nestává se v současné české literatuře často, aby se v ní objevil nový humorista, navazující na to nejlepší z české humoristické prózy. Jan Jícha (* 1980) takovým objevem bezpochyby je. Jiří Suchý o něm napsal: "Stačilo, abych si vzpomněl na jeho knihu a na svůj hlasitý smích, když jsem ji četl. To slovo hlasitý je tu důležité - když jsem sám, směju se obvykle potichu. Nahlas jen když dostanu zásah přesně do středu bránice. A to se nestává často. Jan Jícha se strefil." Jan Jícha dosud vydal humoristické knihy Prevít na vysoké , Prevít v tajných službách (souhrnně Prevít na studiích), Případ zájezd a Jak se Lubošek naučil mluvit slušně, napsal ovšem i průvodce Nejlepší stop je za svítání a dvě prózy vážné: Dva roky bez prázdnin a Maturita. V Českém rozhlase četl Martin Dejdar jeho prózu pro děti Když je někdo kocour. Kniha povídek Průšvih v Lurdách patří k tomu nejlepšímu, co v současné české humoristické literatuře vzniká. Spojuje spontánní humor a jazykovou vynalézavost s vážnějším podtextem, jak je v české humoristické próze dobrou tradicí.

Kniha přináší úplný soubor poezie Jana Zábrany (1931-1984) napsaných před rokem 1954, kdy začaly vznikat tři jeho klíčové básnické knihy Utkvělé černé ikony, Básně z deníku a Lynč, které nakladatelství Torst vydalo v souboru s názvem Básně. Čtenáři dosud měli možnost poznat pouze několik těchto mladistvých básní ve výboru Jistota nejhoršího. Přitom jde o velmi rozsáhlé básnické dílo, obsahující několik ucelených sbírek (mj. Nápěvy, Únor 1954) a představující Jana Zábranu jednak jako lyrika, souputníka Hrubínova a Fikarova, jednak jako autora kolářovsky etických básních společenských, reagujících na tragický společensko-politický vývoj u nás na přelomu 40. a 50. let. Kniha je doplněna zevrubnou ediční poznámku zachycující textový vývoj jednotlivých básní a jejich variant.

Kniha vzpomínek významné osobnosti českého veřejného života, hudebního publicisty a organizátora, jednoho z prvních signatářů Charty 77, v 80. letech spolupracovníka vídeňské redakce Hlasu Ameriky, v 90. letech vedoucího Kanceláře prezidenta republiky. Ivan Medek (1925-2010) vzpomíná na své prarodiče, rodiče (jeho babička byla ženou malířů Antonína Slavíčka a Herberta Masaryka, tatínek, generál Rudolf Medek, byl významný legionář, básník a prozaik) a bratra Mikuláše, jednoho z nejvýznamnějších českých malířů 20. století. Poutavě líčí své dětství a mládí, zachycuje setkání s T. G. Masarykem, vyslovuje se k osobnosti Emila Háchy, líčí své zážitky z pražského květnového povstání 1945 a svá setkání s Edvardem Benešem a Zdeňkem Nejedlým. Podstatná část vzpomínek je věnována české hudbě, zejména osobnosti dirigenta Václava Talicha. Poté Medek líčí svůj vztah k okruhu katolických kněží, vězněných v 50. letech (Antonín Mandl, Anastáz Opasek), zrod Charty 77, práci sanitáře v nemocnici Na Františku, exil v Rakousku a svou tamní intenzivní novinářskou práci. Vzpomínky se uzavírají shrnutím zkušeností z 90. let až do současnosti, kde autor načrtává drobné portréty řady významných osobností (Pavel Tigrid, Václav Havel). Knihu, doplněnou unikátní fotografickou přílohou a jmenným rejstříkem, předmluvou uvedl spisovatel Ivan Binar.

Další v řadě knižních vydání fotografických cyklů Josefa Sudka v nakladatelství Torst přináší soubor jeho zátiší - vedle fotografií Prahy patrně nejznámější a nejoblíbenější části jeho díla. Sudek svými zátišími navázal na fotografie okna svého ateliéru,

Jako pendant ke knize Tomáše Mazala Spisovatel Bohumil Hrabal vychází ve stejné grafické úpravě a opět i s mnoha fotografiemi kniha o něžném barbarovi Vladimíru Boudníkovi. Boudníkův přítel Vladislav Merhaut je bezpochyby největším znalcem jeho života a díla a do této knihy vložil vše, co se mu za celý život podařilo o Vladimíru Boudníkovi zjistit. Kniha je tak současně bohatě dokumentovaným Boudníkovým životopisem i průvodcem po jeho jedinečném literárním a zejména grafickém díle.

Další ze svazků knižních vydání fotografických cyklů Josefa Sudka. Fotografie beskydského pralesa v Mionší patří k nejpřitažlivějším, nejtajemnějším i nejromantičtějším Sudkovým fotografickým cyklům. Tajemný prales Sudka fascinoval svou jedinečnou vizuali

Kniha aforismů.

Jako čtvrtý svazek edice Svazky úvah a studií vychází soubor tří prací našeho nejvýznamnějšího současného znalce díla Otokara Březiny a editora jeho díla. Studie jsou zaměřeny na genezi a výklad Březinových esejů a na shrnutí a zhodnocení současného stavu březinovských studií. Kniha je doplněna bibliografií Holmanova díla.

Prozaik, překladatel, editor a vysokoškolský učitel Marek Nekula předkládá ve své próze Otec čtenářům osud rodiny neoddělitelně prolnutý se středoevropským osudem dvacátého století. Hlavní motivickou linkou vyprávění je snaha pochopit pro dítě nesrozumitelný odchod otce od ženy a dětí a nejednoduché navazovaní potrhaných nitek vztahů a hledání způsobů vzájemné domluvy. V dospělém věku hlavního hrdiny pak sledujeme jeho úsilí nenásledovat otcovu cestu, nezraňovat stejně, jako to činil on, a zároveň bezděčné opakování téhož v jiném čase, ale ve stejně zraňující podobě. Příběh nás provádí několika generacemi rozhodujícími se nešťastně v nepříliš šťastných dobách, které zamotávaly lidem životy a dávaly jim jen velmi malou možnost výběru.

Druhý svazek fotografických cyklů obsahuje Sudkovu portrétní tvorbu. Potrtréty provázely Sudka dlouhou řadu let: zejména v předválečné době patřily k nejdůležitějším součástem jeho fotografické živnosti, v letech čtyřicátých a padesátých pak Sudek fotografoval zejména své blízké přátele-umělce. Mezi portrétovanými osobnostmi byl budoucí nositel Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert, malíři, spisovatelé, vědci, lékaři, politici, architekti, herci a mnohé jiné významné osobnosti veřejného života. Knihu doprovází vedle Sudkova životopisu, úplné bibliografie a soupisu jeho výstav též rozhovor se znalcem jeho díla Janem Řezáčem.

Další v řadě knižních vydání fotografických cyklů Josefa Sudka v nakladatelství Torst přináší soubor jeho zátiší - vedle fotografií Prahy patrně nejznámější a nejoblíbenější části jeho díla. Sudek svými zátišími navázal na fotografie okna svého ateliéru,

Prozaik, překladatel, editor a vysokoškolský učitel Marek Nekula předkládá ve své próze Otec čtenářům osud rodiny neoddělitelně prolnutý se středoevropským osudem dvacátého století. Hlavní motivickou linkou vyprávění je snaha pochopit pro dítě nesrozumitelný odchod otce od ženy a dětí a nejednoduché navazovaní potrhaných nitek vztahů a hledání způsobů vzájemné domluvy. V dospělém věku hlavního hrdiny pak sledujeme jeho úsilí nenásledovat otcovu cestu, nezraňovat stejně, jako to činil on, a zároveň bezděčné opakování téhož v jiném čase, ale ve stejně zraňující podobě. Příběh nás provádí několika generacemi rozhodujícími se nešťastně v nepříliš šťastných dobách, které zamotávaly lidem životy a dávaly jim jen velmi malou možnost výběru.