Torst strana 25 z 30

Kniha vzpomínek významné osobnosti českého veřejného života, hudebního publicisty a organizátora, jednoho z prvních signatářů Charty 77, v 80. letech spolupracovníka vídeňské redakce Hlasu Ameriky, v 90. letech vedoucího Kanceláře prezidenta republiky. Ivan Medek (1925-2010) vzpomíná na své prarodiče, rodiče (jeho babička byla ženou malířů Antonína Slavíčka a Herberta Masaryka, tatínek, generál Rudolf Medek, byl významný legionář, básník a prozaik) a bratra Mikuláše, jednoho z nejvýznamnějších českých malířů 20. století. Poutavě líčí své dětství a mládí, zachycuje setkání s T. G. Masarykem, vyslovuje se k osobnosti Emila Háchy, líčí své zážitky z pražského květnového povstání 1945 a svá setkání s Edvardem Benešem a Zdeňkem Nejedlým. Podstatná část vzpomínek je věnována české hudbě, zejména osobnosti dirigenta Václava Talicha. Poté Medek líčí svůj vztah k okruhu katolických kněží, vězněných v 50. letech (Antonín Mandl, Anastáz Opasek), zrod Charty 77, práci sanitáře v nemocnici Na Františku, exil v Rakousku a svou tamní intenzivní novinářskou práci. Vzpomínky se uzavírají shrnutím zkušeností z 90. let až do současnosti, kde autor načrtává drobné portréty řady významných osobností (Pavel Tigrid, Václav Havel). Knihu, doplněnou unikátní fotografickou přílohou a jmenným rejstříkem, předmluvou uvedl spisovatel Ivan Binar.

Životní příběhy účastníků protestů proti okupaci Československa v roce 1968 ze zemí Varšavské smlouvy ožívají v obsáhlém souboru rozhovorů, který edičně sestavil Adam Hradilek. Cílem publikace je zdokumentovat motivace, účast na protestech a důsledky, které museli protestující nést, a prostřednictvím jejich osobní zkušenosti čtenáři přiblížit každodenní život v zemích sovětského bloku. Osudy demonstrantů z Rudého náměstí, disidentů z východního Německa, Polska, Bulharska a Maďarska doplňují historické studie popisující reakci na okupaci Československa v zemích, které se okupace zúčastnily, a dosud nepublikované dobové fotografie a dokumenty. "Tato kniha přináší pohled na události roku 1968 z velmi neobvyklého úhlu: jejími hlavními hrdiny jsou ,obyčejní lidé', kteří se odvážně postavili proudu ,velkých dějin'. ... Aby neupadli v zapomnění, předkládáme tuto knihu," píše v úvodu prof. Miloslav Petrusek. Kniha vychází ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů.

Další obsáhlá próza Evy Kantůrkové je autorčinou knihou zásadní a sumarizující. Spojuje v sobě podnětné úvahy o české literatuře, kultuře, politice, dějinách a národním charakteru, působivé osobní vzpomínky na vlastní bohatý život, úvahy o literární tvorbě a vlastním díle i jedinečné portréty mnoha významných osobností českého veřejného života (mj. Václava Černého, Ivana Dubského, Jiřího Gruši, Václava Havla, Karla Kosíka, Karla Pecky, Jaroslava Šabaty, Milana Šimečky, Ludvíka Vaculíka, Josefa Zvěřiny a dalších). Kniha ve strhujícím vyprávění klade znepokojivé otázky, nikdy nezjednodušuje, ale snaží se vše předestřít ve vší složitosti - tak, jak je vlastní opravdové literatuře. Autorka se dotýká mnoha palčivých míst české minulosti i současnosti a vede čtenáře k jejich promýšlení. Po dlouhé době tak česká literatura v této knize získává mimořádně čtivou prózu se závažným společenským rozměrem. Kniha je doplněna množstvím unikátních fotografií, jmenným rejstříkem a bibliografií autorčina díla.

Druhé přepracované vydání příběhů severoamerických Indiánů, které vybral a přeložil Jáchym Topol. Kniha je doprovozena množstvým barevných ilustrací a zasvěceným doslovem etnoložky Markéty Křížové.

Mistrná novela mladého autora zachycuje očima dívky masakr na muslimských ženách a dětech, k němuž došlo v nedávné době v Indii. Psychologicky propracovaný portrét vypravěčky, citlivé zachycení prostředí, vazeb mezi lidmi i hrůzy vlastního masakru představují autora jako vynikajícího vypravěče a velkou naději současné české prózy. Autor též knihu doplnil doslovem, v němž popisované události zasazuje do širšího společensko-politického kontextu.

Kniha pražského Němce Gustava Janoucha patří k nejkontroverznějším knihám v bohaté literatuře o Franzi Kafkovi. Přestože se mladý Janouch s Kafkou nepochybně setkal, většina germanistů považuje jeho knihu za vyfabulovanou. To ovšem nezabránilo tomu, aby kniha nevyšla v mnoha světových jazycích a v mnoha oblastech (například v Latinské Americe) se nestala jedním z nejvlivnějších klíčů k proniknutí do Kafkova světa. Čtenáři v Čechách dosud neměli možnost si tuto knihu přečíst v českém překladu. První české vydání Janouchovy knihy vychází s rozsáhlým doslovem Veroniky Tuckerové, která objevila mnoho dosud neznámého o Gustavu Janouchovi a přináší tak nejen shrnutí světové germanistické diskuse nad Janouchem, ale i nový pohled na Janoucha samého. Obsažnými poznámkami knihu doplnil Marek Nekula.

Jako IV svazek Spisů Richarda Weinera vychází vůbec první rozsáhlý výbor z jeho bohaté publicistiky. Editorka Zina Trochová, která knihu doplnila též obsáhlými poznámkami a jmenným rejstříkem, do svazku zahrnula knihu Třásničky dějinných dnů a ostatní Weinerovu publicistiku rozdělila do oddílů Z české kultury, Z francouzské kultury a Fejetony, úvahy. Studii k Třásničkám dějinných dnů napsal historik Antonín Klimek.

Prozaická prvotina Tomáše Zmeškala je velkým českým románem o druhé polovině dvacátého století. Románem napínavým, historickým i milostným. Nenápadně a zároveň neobyčejně sugestivně ukazuje - bez velkých dobových obrazů a jakékoli prvoplánové politické proklamace -, jak odporná může být doba, která dovoluje vyřizovat si osobní účty prostřednictvím státní perzekuce, jak hluboce dokázal stát vstupovat až do soukromých ložnic a rozvracet vše, čeho se dotkl, kolik síly si žádal i malý odpor proti němu. Román popisuje i míjení, vinu a trest, nesnadnost odpouštění a nenápadnou lidskost podloženou soucitem a neokázalou pomocí. Součástí románu je několik odboček, ucelených příběhů na morální témata, obrazů v obraze. Román nabízí čtivý, nepodbízivý a hluboký čtenářský zážitek, při němž nechybí ani humor. Tomáš Zmeškal se narodil roku 1966 v Praze a vystudoval anglický jazyk a literaturu. V současnosti pracuje jako středoškolský učitel.

Knižní rozhovor s literárním historikem Jaroslavem Medem mapuje nejen jeho životní příběh, ale zejména setkání s jeho osudovou láskou – literaturou. Krok za krokem můžeme sledovat, jak blízké soužití se slovem provází Jaroslava Meda od dětství až do dnešn