Torst strana 27 z 34

Po Hrabalových monografiích M. Jankoviče a J. Pelána přichází nakladatelství Torst s třetí knihou věnovanou tomuto spisovateli, jednomu z nejvýznamnějších českých umělců 20. století. Tomáš Mazal, dlouholetý Hrabalův přítel a pomocník, napsal mimořádně čtivý, fakty nabitý spisovatelův životopis, v němž krok za krokem konfrontuje Hrabalovo psaní a skutečný život. V tematicky zaměřených kapitolách sledujeme spisovatele v průběhu celého jeho života (1914-1996). Součástí knihy je více než 300 fotografií, z nichž většina pochází z Hrabalova soukromého archivu a je zde publikována vůbec poprvé. Je zde publikováno též mnoho faksimilí rukopisů, dokumentů a fotografií předmětů, které spisovatele provázely celým jeho životem. Kniha se svým významem řadí k základním pramenům poznání české literatury ve 20. století.

Fotoreprint všech pěti českých surrealistických časopisů ze 30. let, jež se staly legendou českého moderního umění, aniž by byly přístupné široké čtenářské veřejnosti. Na naléhání mnoha zájemců o moderní české umění vycházejí nyní všechny časopisy v jednom svazku, doplněny vyčerpávající historickou studií historika umění Karla Srpa. Výtisk obsahuje také překlad přednášky André Bretona, nahrané ve studiu brněnského radiojournalu v roce 1935.

Fotoreprint všech pěti českých surrealistických časopisů ze 30. let, jež se staly legendou českého moderního umění, aniž by byly přístupné široké čtenářské veřejnosti. Na naléhání mnoha zájemců o moderní české umění vycházejí nyní všechny časopisy v jednom svazku, doplněny vyčerpávající historickou studií historika umění Karla Srpa. Výtisk obsahuje také překlad přednášky André Bretona, nahrané ve studiu brněnského radiojournalu v roce 1935.

Kniha malíře a spisovatele Martina Stejskala s názvem Rovnomoc (Sny a skutečnosti) konfrontuje zápisy snů se skutečností uplynulých třiceti pěti let. Soubor je složen jednak z volných textů, jednak z příspěvků do skupinových sborníků Surrealistické skupiny, které vznikaly v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let.

Mladá básnířka Kateřina Rudčenková byla po vydání svých dvou básnických sbírek přijata čtenáři i kritikou jako jeden z největších talentů současné mladé české literatury. V knížce povídek Noci, noci toto své renomé plně potvrzuje i jako prozaička: v sevřených, vyzrále napsaných povídkách vypovídá s nebývalou otevřeností zejména o vztazích rodičů a dětí a o vztazích milostných. Svými odvážně nesmlouvavými, nesentimentálními, trpkými a krutě pravdivými prózami posouvá Rudčenková současnou českou literaturu do výrazové polohy dosud nebývalé.

Mladá básnířka Kateřina Rudčenková byla po vydání svých dvou básnických sbírek přijata čtenáři i kritikou jako jeden z největších talentů současné mladé české literatury. V knížce povídek Noci, noci toto své renomé plně potvrzuje i jako prozaička: v sevřených, vyzrále napsaných povídkách vypovídá s nebývalou otevřeností zejména o vztazích rodičů a dětí a o vztazích milostných. Svými odvážně nesmlouvavými, nesentimentálními, trpkými a krutě pravdivými prózami posouvá Rudčenková současnou českou literaturu do výrazové polohy dosud nebývalé.

Obsáhlý svazek korespondence básníka Františka Hrubína a literárního historika a kritika Václava Černého vypovídá nejen o mimořádném přátelství obou spisovatelů, o době, v níž žili, a lidech, s kterými se stýkali, ale je i důležitou knihou o novodobé české poezii a českém básnickém překladu. Knihu edičně připravila Růžena Hamanová, která dopisy doprovodila obsáhlými poznámkami, komentáři a citacemi z dopisů jiným adresátům, čímž vytvořila jedinečnou mozaiku vypovídající o době a české literatuře před a po Únoru 1948. Knihu doprovodila též jmenným rejstříkem, obsáhlým doslovem a obrazovou přílohou, která vůbec poprvé zveřejňuje humorné kolážované časopisy z Hrubínova přátelského okruhu (K. Lhoták, J. Schwarz-Červinka, J. Rychlík ad.), vydávající svědectví o původním českém literárním pábitelství na přelomu 40. a 50. let.

Další svazek v řadě fotografických monografií Fototorst . Jan Lukas (* 1915) žije od roku 1966 v New Yorku. Patří k průkopníkům moderní české fotografie a filmu. Ve třicátých letech pracoval pro evropské magazíny, včetně legendárního Lilliputu. Jeho dnes již klasické dílo čítá celkem 25 knih. Živé, bezprostřední záběry a dynamika skladby Lukasových fotografických alb byly vzorem jeho současníkům i následovníkům. Významný je zejména jeho Pražský deník 1938-1965, obrazové svědectví o zkáze demokracie a nástupu dvou totalitních režimů v jeho vlasti. I v exilu zůstal Lukas věrný svému krédu Dívat se a zachovat to, co mě zajímá, doufaje, že existuje mnoho dalších, které to také zajímá. Přítomná monografie zachycuje jeho tvorbu vznikající po dobu celých šedesáti let minulého století.

Další svazek v řadě fotografických monografií Fototorst . Jan Lukas (* 1915) žije od roku 1966 v New Yorku. Patří k průkopníkům moderní české fotografie a filmu. Ve třicátých letech pracoval pro evropské magazíny, včetně legendárního Lilliputu. Jeho dnes již klasické dílo čítá celkem 25 knih. Živé, bezprostřední záběry a dynamika skladby Lukasových fotografických alb byly vzorem jeho současníkům i následovníkům. Významný je zejména jeho Pražský deník 1938-1965, obrazové svědectví o zkáze demokracie a nástupu dvou totalitních režimů v jeho vlasti. I v exilu zůstal Lukas věrný svému krédu Dívat se a zachovat to, co mě zajímá, doufaje, že existuje mnoho dalších, které to také zajímá. Přítomná monografie zachycuje jeho tvorbu vznikající po dobu celých šedesáti let minulého století.

Brazilská spisovatelka Ana Mirandová (*1951) vstoupila do literatury na přelomu 70. a 80 let. Její románová prvotina Peklo ráje z roku 1989 se v Brazílii stala bestsellerem a takřka obratem vyšla v desítce zemí. Původní název románu zní Boca do Inferno. Doslova to znamená Pekelná huba, ale také Brána do pekel. I samu knihu můžeme číst dvakrát doslova, a přesto dvakrát jinak. Budeme-li ji číst jako Pekelnou hubu, pohroužíme se do detektivního příběhu, k jehož protagonistům patří velký barokní básník, právník a bonviván Gregório de Matos (1636–1695), muž, jehož lid pro nevymáchané útoky na špínu světa počastoval přízviskem Pekelná huba. Budeme-li román číst jako Bránu do pekel, nahlédneme do nevšední kroniky koloniální Brazílie, časoprostoru, který se vymkl z kloubů evropské kultury a stal se rajským peklem, kde se výhonky evropského ducha po vzoru tropické vegetace proměňují v liány, jejichž zrádnému objetí sotva co dokáže uniknout.

Souborné vydání básní a básnických próz Tomáše Frýberta (* 1949), básníka žijícího od roku 1968 ve Francii. Osobité detailní vidění, originální výraz, vzdálený ozvuk surrealistické poetiky, smysl pro vtip, sarkasmus i tragický rozměr bytí - všechny tyto vlastnosti mají Frýbertovy básně (v oddílech Železné plíce, Ojedinělé básně, Létavice, Neustále aj.) a básnické prózy (Drcení žulových milenců) u nás dosud prakticky neznámého autora, které patří k tomu nejlepšímu v české poezii nejen básníkovy generace. Knihu doslovem doprovodil básník a esejista Petr Král.

Etnografka, socioložka, historička umění a fotografka Eva Davidová (* 1932) patří mezi zakladatele české romistiky. Od poloviny 50. let se systematicky věnuje studiu způsobu života a kultury Romů v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Z té doby pocházejí i její první fotografie slovenských a olašských romských společenství a první fonografické záznamy romské slovesné a hudební kultury. Jako odborná pracovnice různých vědeckých a kulturních institucí zůstala od dokončení studia na Filosofické fakultě UK až dodnes věrná svému tématu. V současnosti přednáší na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a externě i na několika univerzitách dalších, spolupracuje s řadou slovenských a zahraničních institucí, je členkou International Romani Union a aktivně působí v mezinárodní vědecké romistické společnosti Gypsy Lore Society. Fotografie každodenního života Romů z let 1956–95, publikované v přítomné knize, jsou uměleckým dokumentem cesty, kterou Romové za tu dobu prošli. Knihu uvádějí texty Anny Fárové, přední historičky české fotografie, a Jany Horváthové, ředitelky Muzea romské kultury v Brně.

Souborné vydání básní a básnických próz Tomáše Frýberta (* 1949), básníka žijícího od roku 1968 ve Francii. Osobité detailní vidění, originální výraz, vzdálený ozvuk surrealistické poetiky, smysl pro vtip, sarkasmus i tragický rozměr bytí - všechny tyto vlastnosti mají Frýbertovy básně (v oddílech Železné plíce, Ojedinělé básně, Létavice, Neustále aj.) a básnické prózy (Drcení žulových milenců) u nás dosud prakticky neznámého autora, které patří k tomu nejlepšímu v české poezii nejen básníkovy generace. Knihu doslovem doprovodil básník a esejista Petr Král.

Brazilská spisovatelka Ana Mirandová (*1951) vstoupila do literatury na přelomu 70. a 80 let. Její románová prvotina Peklo ráje z roku 1989 se v Brazílii stala bestsellerem a takřka obratem vyšla v desítce zemí. Původní název románu zní Boca do Inferno. Doslova to znamená Pekelná huba, ale také Brána do pekel. I samu knihu můžeme číst dvakrát doslova, a přesto dvakrát jinak. Budeme-li ji číst jako Pekelnou hubu, pohroužíme se do detektivního příběhu, k jehož protagonistům patří velký barokní básník, právník a bonviván Gregório de Matos (1636–1695), muž, jehož lid pro nevymáchané útoky na špínu světa počastoval přízviskem Pekelná huba. Budeme-li román číst jako Bránu do pekel, nahlédneme do nevšední kroniky koloniální Brazílie, časoprostoru, který se vymkl z kloubů evropské kultury a stal se rajským peklem, kde se výhonky evropského ducha po vzoru tropické vegetace proměňují v liány, jejichž zrádnému objetí sotva co dokáže uniknout.

Brazilská spisovatelka Ana Mirandová (*1951) vstoupila do literatury na přelomu 70. a 80 let. Její románová prvotina Peklo ráje z roku 1989 se v Brazílii stala bestsellerem a takřka obratem vyšla v desítce zemí. Původní název románu zní Boca do Inferno. Doslova to znamená Pekelná huba, ale také Brána do pekel. I samu knihu můžeme číst dvakrát doslova, a přesto dvakrát jinak. Budeme-li ji číst jako Pekelnou hubu, pohroužíme se do detektivního příběhu, k jehož protagonistům patří velký barokní básník, právník a bonviván Gregório de Matos (1636–1695), muž, jehož lid pro nevymáchané útoky na špínu světa počastoval přízviskem Pekelná huba. Budeme-li román číst jako Bránu do pekel, nahlédneme do nevšední kroniky koloniální Brazílie, časoprostoru, který se vymkl z kloubů evropské kultury a stal se rajským peklem, kde se výhonky evropského ducha po vzoru tropické vegetace proměňují v liány, jejichž zrádnému objetí sotva co dokáže uniknout.

Obsáhlý svazek korespondence básníka Františka Hrubína a literárního historika a kritika Václava Černého vypovídá nejen o mimořádném přátelství obou spisovatelů, o době, v níž žili, a lidech, s kterými se stýkali, ale je i důležitou knihou o novodobé české poezii a českém básnickém překladu. Knihu edičně připravila Růžena Hamanová, která dopisy doprovodila obsáhlými poznámkami, komentáři a citacemi z dopisů jiným adresátům, čímž vytvořila jedinečnou mozaiku vypovídající o době a české literatuře před a po Únoru 1948. Knihu doprovodila též jmenným rejstříkem, obsáhlým doslovem a obrazovou přílohou, která vůbec poprvé zveřejňuje humorné kolážované časopisy z Hrubínova přátelského okruhu (K. Lhoták, J. Schwarz-Červinka, J. Rychlík ad.), vydávající svědectví o původním českém literárním pábitelství na přelomu 40. a 50. let.