Triton strana 54 z 157

Text představuje zajímavý pohled na problematiku zámořských objevů. Autorka sleduje objevování světa z hlediska euroamerické civilizace, mapuje portugalské, španělské, francouzské, anglické, nizozemské a ruské plavby a věnuje se i popisu vědeckých námořních expedic 18. století. Autorka patří k našim největším znalcům objevných plaveb.

Cílem této publikace bylo podat co možná nejucelenější přehled látek vyskytujících se v doplňcích stravy s vědomím jeho omezeného rozsahu tak, aby se čtenář v dané problematice co možná nejrychleji zorientoval... MUDr. Jiří Slíva

V historii lidstva není detoxikace ničím neznámým, ovšem dnes se více než v minulosti stává podstatnou součástí prevence a léčby chronických nemocí. V současné době se zvyšuje počet lidí trpících srdečně-cévními chorobami, alergiemi, rakovinou i depresemi vznikajícími v důsledku hektického životního stylu, špatné životosprávy a škodlivin kolem nás. Detoxikací se tělo zbavuje jedovatých látek (toxinů), s její pomocí lze docílit očisty celého těla. Detoxikace také stimuluje samoléčebné schopnosti organismu. Její výsledky mohou být opravdu ohromující. Správně provedená detoxikace harmonizuje organismus, navozuje pocit zdraví, dodává energii a zbavuje negativního myšlení.V knize se dozvíte,- co detoxikace znamená,- co jsou škodliviny a kde se nacházejí,- jak u detoxikace postupovat,- o detoxikaci u dětí,- jaké existují detoxikační byliny.

Chruščovova vláda v Sovětském svazu (1953-1964) je jedním z velkých témat novodobé historiografie. V komunistickém dějepisectví byla dlouhá léta naprosté tabu, až do poloviny osmdesátých let dvacátého století Chruščov pro historiky tohoto světa v podstatě neexistoval. Dnes ho ruská historiografie považuje za jednoho z „nejbarvitějších“ domácích politiků dvacátého století. Hlásil se k němu Gorbačov, v současnosti je však jeho hodnocení většinou relativizováno. Překvapující ovšem je, že sovětský totalitní režim umožnil, aby se do čela státu a tím i světové politiky dostal tak nepřipravený jedinec, disponující převážně jen nezměrnou touhou po moci, jehož politická činnost byla až příliš často neodpovědným hazardem.

Olovo ve rtěnkách? 1,4-dioxan v dětských mýdlech? Uhelný dehet v šamponech? Je to vůbec možné?!Roku 2000 Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v USA oznámila, že těla amerických žen obsahují vysoké hladiny ftalátů způsobujících vrozené vady a neplodnost. Podezření, že tyto látky pocházejí z kosmetických přípravků, vedlo k velmi zneklidňujícím objevům…Kniha Doba jedová 3 popisuje složitou cestu aktivistek bojujících proti rakovině prsu a ochránkyň životního prostředí, které navštívily představitele největších mezinárodních kosmetických společností a položily jim několik nepohodlných otázek. Například:• Proč mávají růžovou stužkou a zviditelňují se na trhu jako lídři boje proti rakovině prsu, když jejich výrobky obsahují chemické hormonální disruptory, jež mohou přispívat k rozvoji právě tohoto onemocnění?• Proč si zvolili za cílovou skupinu ženy a muže v plodném věku a přitom používají chemické látky způsobující neplodnost a vrozené vady?Kosmetické společnosti jim sice zavíraly dveře před nosem, mýtus o kráse se však začal bortit a toxická tajemství spolu s paradoxy kosmetického průmyslu vycházela na povrch. Kniha však přináší i dobré zprávy: přestože nadnárodní kosmetické firmy stále bojují za právo používat nebezpečné chemikálie, vědci pracují na bezpečnějších, netoxických technologiích a podnikatelé budují společnosti podporující zdraví, spravedlnost a politickou, společenskou a ekonomickou sílu jednotlivce.

Publikace je určena studentům posledního ročníku lékařských fakult. S její pomocí si mohou zopakovat dosud získané znalosti před státní zkouškou z chirurgie. Využijí ji ale i čerství absolventi medicíny k upřesnění postupů při zajištění pacienta. Na relativně malém prostoru jsou přehledně shrnuty nejdůležitější informace z oblasti fyziologie, ale i popis klinických projevů, diagnostiky a terapie jednotlivých onemocnění. Součástí knihy je příloha, kterou tvoří seznam nejčastěji používaných antibiotik včetně jejich klinické indikace a dávkovaní.

Může nošení podprsenky vyústit v rakovinu prsu? Co může mít zdánlivě neškodný kus oblečení společného s onemocněním? Lékařský antropolog Sydney Ross Singer a jeho asistentka Soma Grismaijerová se při hledání odpovědí nenechali ovlivňovat vlastním kulturním prostředím, považujícím podprsenku za modní ikonu, a vypracovali průkopnickou studii odhalující souvislosti mezi jejím nošením a rakovinou prsu. Zkoumali, jak podprsenka stlačuje prsní tkáň a snižuje průchodnost lymfatických cest, a na základě této skutečnosti formulovali svou teorii. Kvůli jejímu ověření v praxi uskutečnili „Studii o vlivu podprsenek na vznik rakoviny prsu“. Jejich cílem bylo prozkoumat minulost, postoje, stanoviska a chování zdravých žen a žen trpících rakovinou prsu v pěti velkých městech Spojených států amerických. V letech 1991–1993 hovořili s více než 4700 ženami. Výsledky studie předčily veškerá jejich očekávání a jsou podrobně popsány v této knize. Karcinom prsu je u žen druhou nejčastější příčinou úmrtí na onkologické onemocnění. Podle lékařských statistik onemocní tímto typem rakoviny v České republice každá desátá žena, v západní Evropě a USA dokonce každá osmá. Jestliže si stále myslíte, že je směšné vinit z rakoviny prsu podprsenku, měli byste možná prozkoumat své vlastní kulturní předsudky.

Po skončení 2. světové války byl ustanoven britský První tým pro vyšetřování válečných zločinů, jehož úkolem bylo vystopovat a dopadnout pachatele zvěrstev z řad význačných nacistů. Nadporučík a později kapitán Hanns Alexander, pocházející z úspěšné rodiny německých Židů, která ve 30. letech minulého století musela před nacisty uprchnout z Berlína do Londýna (Hanns Alexander byl bratrem babičky Thomase Hardinga, autora této knihy), se stal jedním z hlavních britských vyšetřovatelů, zatímco Rudolf Höss, bývalý německý rolník a voják, který za 2. světové války působil v SS, velel koncentračnímu táboru Auschwitz a dohlížel na fyzickou likvidaci nejméně milionu mužů, žen a dětí, se ocitl v pozici jeho kořisti, jíž se zpočátku dařilo unikat. Thomas Harding v knize poprvé odhaluje fascinující podrobnosti ze života obou mužů a z dopadení Rudolfa Hösse. Přibližuje středoevropská bojiště 1. světové války, bohémský život v Berlíně 20. let, hrůzy nacistických koncentračních táborů za 2. světové války i soudní proces proti hlavním představitelům nacistického Německa před mezinárodním vojenským tribunálem v Bergen-Belsenu a Norimberku. Strhujícím způsobem vypráví osudy dvou německých mužů, jejichž životní cesty se protnuly.

Morova kniha stojí na počátku anglické literární tradice, podle níž se věci vážné a důležité říkají s vtipem a humorem, někdy břitce satiricky, někdy opět s úsměvným pohledem na projednávanou věc. V nové době jsou nejvýraznějšími zástupci této linie G. K. Chesterton a G. B. Shaw.Je to kniha vpravdě renesanční a humanistická nejen onou charakteristickou směsí antické filozofie, umění a rétoriky, s celou základnou učení Kristova v teorii i praxi, učení, vůči němuž ovšem stojí někdy ve zdánlivém rozporu. Nový duch se tu v oblasti filozofie a umění přenesl na území sociální. Poznané pravdy nebo hypotézy jsou tu namnoze zaobaleny v mnoha beletristických poznámkách a podrobnostech, které mají jednak učinit hlavní myšlenky stravitelnějšími, jednak poskytnout autorovi možnost obrany. Proto také píše Erasmovi v listopadu 1516, když se mu zřejmě dostalo řady příznivých posudků, že si již připadá jako doživotní vládce svých utopijských: „Jako bych si již vykračoval ověnčen oním vznešeným diadémem obilí, v hávu františkánském, s ctihodným žezlem z hrstky klasů. Prodlel jsem příliš často u tohoto nejsladšího snu, ale nadcházející jitřenka mně ubožákovi sen rozptýlila, svrhla mne z knížecího trůnu a volá zpět do mé roboty, to jest k soudu.

Další svazek edice Lékařské repetitorium je věnován cévním onemocněním. Jejich problematika je zpracována slovníkovým způsobem, formou abecedně řazených hesel, odpovídajících diagnostickým jednotkám spadajícím do angiologické odbornosti. Zahrnuje poruchy jak tepenné, tak žilní, lymfatické a mikrocirkulační a přináší základní údaje týkající se jejich výskytu, klinického obrazu, diagnostických a terapeutických přístupů. Pozornost je věnována jednak často se vyskytujícím onemocněním, jako je ateroskleróza nebo trombóza, jednak i vzácným a málo známým stavům. Publikace je praktickým pomocníkem pro cévní specialisty i pro lékaře jiných odborností, potřebující informace z oblasti péče o vaskulární pacienty.

Podrobná a fundovaná příručka postavená jak na hluboké znalosti fungování lidského organismu, jeho poruch a lékařských přístupů k jejich řešení, tak i na šesti tisících let tradice orientální medicíny, diagnostiky a energetického pojetí univerza. Nejpodrobnější a nejkompletnější návod na přirozené těhotenství, porod a péči o miminko z pera manželů Kushiových, kteří na těchto principech sami vychovali pět svých dětí. Odborné dílo srozumitelné nejširší veřejnosti, které na našem trhu dosud chybělo, vychází poprvé v českém překladu a představuje téma příchodu nové lidské bytosti na svět jako nanejvýš radostnou událost, s níž se sice pojí určitá rizika, ale těm je možné snadno předejít i bez pomoci moderní medicíny a farmacie – pokorným sladěním životního stylu s řádem vesmíru a náležitou úpravou stravy. S pomocí této knihy už se narodily a vyrostly tisíce zdravých dětí po celém světě. Vaše se k nim mohou přidat.

„Filosofie mysli je jedním z pozoruhodných příspěvků k vysvětlení povahy a funkce lidské mysli. Tento filosofický obor je dnes přirozenou součástí kognitivní vědy. Ačkoli jsou jeho výsledky do značné míry teoretickou reflexí problematických aspektů lidské mysli, přibývá filosofických studií, které aplikují jakožto nedílnou součást této reflexe výsledky empirických věd, zejména neurověd. Perspektiva filosofie mysli proto spočívá v teoretické analýze problémů mysli úzce propojené s empirickými poznatky. Tato kniha pojednává o klasických problémech a koncepcích filosofie mysli, jako je ontologický dualismus, analytický behaviorismus, fyzikalismus, teorie identity, funkcionalismus, naturalismus, reprezentacionismus, kauzalita mysli a těla, Jáství. Zároveň se však pokouší ukázat, že klíčovou složku filosofické debaty o mentálním představuje otázka, zda při pohledu na naši vlastní mysl má či nemá perspektiva první osoby sehrát podstatnou roli. Podle autora jsou data získaná z perspektivy první osoby nepostradatelná pro výzkum řady problémů ve filosofii mysli a v kognitivní vědě vůbec.“

Autor, rakousko-uherský a později československý důstojník, líčí v prvním díle svých memoárů část svých bohatých životních vzpomínek. Vrací se nejprve do dětství, které prožil v české rodině usilující o hospodářský a společenský vzestup, zpočátku ve východní části staré monarchie a později v Plzni. Dále popisuje svá studia na dělostřelecké kadetní škole v Traiskirchenu a pohnuté zážitky z první světové války, v níž se zúčastnil bojů zčásti na ruské, hlavně však na italské frontě. Nyní zveřejněná část jeho vzpomínek přibližuje čtenáři poměry v československé armádě v prvních patnácti letech její existence a nově se ustavující životní způsob slovenské a české, zejména pražské, společnosti tehdejší doby.

Obzvlášť krutý případ domácího násilí vyvrcholil v dubnu 2011 v poklidném městečku na cornwallském pobřeží Anglie. Prostřednictvím médií událost šokovala nejen veřejnost ve Velké Británii, ale na celém světě… Tina Nashová již celé měsíce zažívala bití a ponižování od svého přítele Shanea Jenkina. Po každém incidentu se však nechala obměkčit a vrátila se k němu. S domácím násilím už měla zkušenost (Tininu matku v minulosti opakovaně bili její partneři) a byla odhodlaná nikdy nežít s mužem, který ubližuje ženám. Přesto nenašla sílu se ze vztahu vymanit. Nejprve měla pocit, že se Shane může změnit nebo že ho dokáže změnit ona, později začala být přesvědčená, že je to všechno její vina a že ho k násilí provokuje svým chováním. Rodina i přátelé ji zapřísahali, aby Shanea opustila. Ona je však nedokázala poslechnout a raději se s nimi přestala stýkat. V poslední fázi se tedy dostala do faktické izolace, kdy už se neměla na koho obrátit. Jednoho dubnového večera byl Shaneův výbuch násilí silnější než obvykle – Tinu zbil do bezvědomí a pak jí vydloubl oči! Zraněnou ženu potom nechal dvanáct hodin trpět v bolestech a zasypával ji výčitkami, že si za všechno může sama. Tina se dostala do nemocnice pozdě a lékaři už jí nedokázali zrak vrátit. Po dlouhé rekonvalescenci, během níž často propadala zoufalství, se rozhodla napsat knihu. Upřímně v ní popisuje své pocity a důvody, proč nedokázala opustit člověka, který jí ubližoval. Její příběh varuje a ženám v podobné situaci dává odvahu vzepřít se týrání. Lidé z okolí obětí si pak díky němu lépe uvědomí, oč jde, a snad i najdou odvahu zakročit.

Katolický kněz nizozemského původu Henri J. M. Nouwen (1932–1996) zprvu působil jako pedagog mj. na Yaleově a Harvardově univerzitě, ale později zasvětil svůj život práci s duševně postiženými lidmi v arše Daybreak v kanadském Torontu. Ve svém životě a díle kladl zvláštní důraz na kontemplativní modlitbu. Bezprostřední kontakt s Bohem považoval za velmi důležitý, avšak spása skrze víru byla pro něho ještě důležitější, stejně jako soucit a solidarita s trpícími. Jezuitský duchovní a mírový aktivista John Dear sestavil sborník Nouwenových prací z let 1983–1994, zaměřených na podporu míru, pokoje, rasové, společenské a sociální spravedlnosti. Tyto eseje nereprezentují Nouwenovy vedlejší zájmy, ale nabízejí některé jeho nejvyzrálejší duchovní postřehy. *** A tak se ze světa stává svět absurdní, svět, v němž každoročně umírají tisíce lidí v důsledku hladomoru a násilí a ti, kteří tuto smrt zapříčinili, jsou přesvědčeni, že jednají v zájmu ochrany velkých duchovních hodnot a svobody. Jak Ježíš předvídal, mnozí budou páchat zločiny s vědomím, že dělají cosi ctnostného ve jménu Boha. A zatímco zaznamenáváme nárůst smrti a zkázy, stále méně lidí je schopno vysvětlit, co se vlastně děje. Svět se tak noří hlouběji a hlouběji do absurdity – doslova do „naprosté hluchoty“ – a je stále neschopnější zaslechnout otázku přicházejícího Krista: „Cos udělal pro moje maličké?“ (citace z textu)

Myslíte si, že se autoři, katolík John Micklethwait a ateista Adrian Wooldridge, budou jako novináři zasazovat o mezinárodní politickou agendu, založenou na náboženství. Velký omyl. Toužíte snad po vášnivě ideologické knize, v níž se dozvíte, které světové náboženství je nejlepší? Zklamete se také. Ale pokud se zajímáte o suše analytické dílo, plné nezaujatých údajů a postřehů z oblasti sociologie a politologie náboženství (hlavní důraz je ovšem kladen na křesťanství a Spojené státy a na otázky vztahu náboženství a moderního způsobu života), zjistíte, že máte v rukou strhující čtení, které českého čtenáře doslova zahrne záplavou informací z oblasti, o jejíž existenci prakticky neměl ani tušení.Kniha sice byla dopsána ještě před změnou na papežském úřadě, dokonce před bin Ládinovou smrtí a „arabským jarem“, ale základní myšlenka a závěr jsou nadčasové: současné problémy ve světě nespočívají v náboženství samotném, nýbrž ve spojení náboženství s autoritářskou mocí. Autoři poukazují na návrat víry v Boha do veřejného i soukromého prostoru všude na světě, a zároveň nutí čtenáře, aby se nedívali na náboženství jen z hlediska dobra a zla, nebo pravdy a lži, ale aby zaujali přemýšlivější postoj a uvážili především užitečné světské role církví. Knihou prostupuje dějinná otázka: Je moderní svět nepřítelem náboženství? První odpověď dala revoluce ve Francii, jejíž vůdci prohlašovali, že náboženství je problematické samo o sobě a že by společnost měla přijmout sekularismus. Druhou odpověď formulovali Otcové zakladatelé Spojených států, kteří přišli s odlukou státu a církve a vizí náboženské svobody a názorové soutěže, zaručující zdravý vztah mezi vírou a politikou. Dějiny ukázaly, že se ekonomická prosperita a náboženská svoboda vzájemně podmiňují a že se náboženství a moderní svět vzájemně nevylučují. Vize úplné náboženské svobody, náboženské plurality a vzájemné tolerance zároveň vyžaduje, aby si jednotlivci mohli svobodně vybrat své vyznání – nebo aby ho mohli svobodně odmítnout.