Triton strana 52 z 157

Válka za bílého dne, dychtivě očekávaný třetí díl Brettova mezinárodního bestselleru Démonského cyklu, je pokračováním příběhu o poslední vzpouře lidstva proti démonským hordám, které noc co noc vycházejí na povrch a požírají jej. Zejména za novoluní povstávají démoni v plné síle a jejich kýženou kořistí jsou dva lidé. Každý jeden z těch dvou má šanci stát se legendárním Osvoboditelem, mužem, jenž má podle proroctví sjednotit rozprášené zbytky lidstva ke konečnému tažení a zničit démonské plemeno jednou provždy. Arlen Sedlák býval obyčejným člověkem, ale nyní je z něj něco víc – Tetovaný, posetý tajuplnými chranami tak mocnými, že z něj dělají rovnocenného soupeře pro jakéhokoli démona. Ahmann Jardir již sjednotil bojechtivé krasijské pouštní kmeny do velkého vojska a prohlásil se Šar’damou Ka, Osvoboditelem. Jeho vzestup zařídila jeho první manželka Inevera, chytrá a mocná kněžka, ovládající hrozivou magii démonských kostí, která jí umožňuje nahlížet do budoucnosti. Kdysi si byli Arlen s Jardirem blízcí jako bratři. Nyní jsou z nich úhlavní sokové. A zatímco nepřátelé lidstva sílí, jediné dva muže, schopné je porazit, znepřátelí ti nejvražednější a nejzáludnější ze všech démonů – ti, kteří číhají v lidských srdcích.

Na rozdíl od dřívějších knížek o pravěku českých zemí se autor soustřeďuje na vztahy našeho pravěku k jiným částem Evropy a Středomoří, pokouší se je osvětlit v širším kontextu a ukázat, jak se i Čechy s Moravou aktivně účastnily kulturního vývoje celoevropského i celosvětového. Kniha je bohatě vybavena ilustracemi a mapami, dokumentujícími širší souvislosti jednotlivých etap pravěkých dějin našich zemí.PhDr. Jan Bouzek, DrSc., profesor klasické archeologie na Karlově univerzitě, se narodil v r. 1935 v Praze, byl hostujícím profesorem v Německu, Rakousku, Francii a USA, vedl řadu archeologických výzkumů u nás i v zahraničí (Bulharsko, Libanon, Srí Lanka), studoval zejména vztahy mezi různými starověkými civilizacemi; vydal řadu knih v zahraničí i u nás. Hlavními popularizujícími knihami jsou Objevy ve Středomoří (1980), Periklovo Řecko (1990, s I. Ondřejovou), Thrákové (1990) a tři menší knížky vydané společně se Z. Kratochvílem (Od mýtu k logu, Archaické myšlení a umění, Proměny interpretací).

První světová válka se stala „matkou katastrof“ 20. století. Rozvrátila mezinárodní řád a vnitřní systémy budované během předcházejícího věku, který přinášel modernizaci společností, s výraznými výsledky v technice, vědě a kultuře. Snění o plné svobodě člověka se zalklo blátem zákopů, bylo zabito v nekonečných bitvách, zadušeno zupáctvím, nouzí a hladem. Šrapnely umlčely spory o smysl dějin a kultury. Válka znamenala neštěstí, které poválečný mír neodstranil, naopak přišly jeho nové projevy a zlé důsledky, k nimž patřily totality, nová velká válka, dlouhodobé mezinárodní napětí. Proto poutá válečné čtyřletí stálou pozornost, prohlubují se znalosti jeho příčin a vojenského a hlavně politického průběhu. Tato publikace není jeho přehledem, systematickým podrobným výkladem, v pestrých kapitolách chce ale postihnout hlavní události, které nesly vývoj. Nachází také ilustrativní podrobnosti, v nichž se obráží podstatné. Zvláštní pozornost patří české tématice, „české otázce“, kterou světová válka otevřela různým řešením. Zaznamenává, proč a jak se prosazovala zcela nová československá státní idea.

Noc co noc přicházejí s tmou jadrnci - démoni, kteří na sebe berou děsivou podobu i podstatu. Planou sžíravou nenávistí k lidstvu, vládnou nadpřirozenou silou a mocí. Po stovky let pozvolna vyhlazují lidské stádo, které se před nimi skrývá za magickými chranami - mocnými symboly, jejichž původ je zahalen tajemstvím a ochrana děsivě křehká. Kdysi bojovali lidé s jadrnci za rovných podmínek a zastavili je. Jenže ty dny jsou dávno pryč. Démoni sílí, zatímco lidí díky každonočním útokům ubývá. Nyní svítá lidstvu naděje. Tři mladí lidé, kteří přežili krutý démonský útok, se odváží o nemožné - vystoupí zpoza křehkého bezpečí chran a riskují vše v zoufalé snaze odhalit tajemství minulosti. Arlen přinese jakoukoli oběť za svobodu. Truchlivá životní pouť ho dovede až za hranice lidské moci. Rojer, zmrzačený démonem, který mu zabil rodiče, hledá útěchu v hudbě - a objevuje, že hudba může být stejně tak útočištěm jako zbraní. Krásná Leesha se stane obratnou léčitelkou, ale lektvary mohou i ublížit… Společně budou čelit noci.

„Jungova myšlenka individuace jako procesu morální evoluce je myšlenkou navýsost duchovní. Nejde tady už o dokonalého a odtažitého Boha, který shůry shlíží na člověka v jeho marném a hříšném úsilí stát se dobrým, ale o zaníceného a stále se vyvíjejícího Boha, jehož vědomí závisí výhradně na lidském vědomí. Jung zde nemluvil o Bohu ‚tam venku‘, ale o samotném kolektivním nevědomém bytí. Jednoduše řečeno sebepoznání člověka závisí na jeho schopnosti poznávat Boha v sobě samém. V trvalém procesu individuace se vykupují navzájem Bůh i člověk. "Tato kniha se zdá být vítězstvím racionality nad náboženským poblouzněním. Ukazuje nám, jak lze naprosto přesně porozumět jedné z možností smyslu, který má fundamentalismus v našem světě a pro člověka. Nastavuje nám rovněž zrcadlo, ve kterém můžeme spatřit, jak blízko může mít náš objektivistický racionální postoj k uchýlení se k dogmatům a fundamentalistickému zastávání názorů nebo víry." Martin Skála, Jungovsky analytik Autor v této knize brilantním způsobem odkrývá psychologické pozadí fanatismu a náboženského fundamentalismu. Srozumitelně a s dávkou neskrývané odvahy nás nutí zamyslet se nad tím, jak a proč může nekritická víra vést ke konfliktům a v krajních případech k terorismu či válce. Autor však nezavrhuje náboženství jako takové, právě naopak, pohledem jungovské psychologie ukazuje náboženství a potažmo duchovnost jako jednu z nejzákladnějších potřeb člověka. Fanatickou se stává tehdy, jestliže ztratí vědomý kontakt se svými vitálními, přirozenými kořeny. Jiří Kadlec

Harry Dresden, jediný profesionální čaroděj v Chicagu, už zažil horší věci než je utajené vyšetřování na natáčení filmu pro dospělé. Na novém případu je však něco velice podivného. Producent filmu je přesvědčen, že se stal terčem mocné entropické kletby, zatímco v jeho okolí za zvláštních okolností umírají pouze ženy. Harry se případu ujal na prosbu svého přítele Thomase, upíra, jemuž není radno příliš věřit. Upírův osobní zájem na celé záležitosti odhalí teprve poté, co se seznámí s jeho rodinou. Zjistí, že Thomasův rodokmen skrývá překvapivé tajemství, které změní Harryho život už navždy. Na motivy knih vznikl televizní seriál, příběhy byly zpracovány i do komiksové podoby nebo RPG hry.

Vstoupíte-li, odhoďte naděje. Zhasnou obrazovky, oslepnou monitory, utichnou telefony. Zůstane jen magie a Síla. Stačí pouze čtyři Pozemšťané, kteří jsou naplněni Silou, aby z planety Midgaard stvořili učiněné peklo. Vuko Drakkainen následuje stopy jejich děsivého šílenství s jasným úkolem – zlikvidovat, poslat zpátky na Zem, nebo je pohřbít hluboko pod zem. Potíž je v tom, že oni se stali bohy. Pilíř, císařský syn, kráčí vstříc svému osudu a hledá záchranu pro svůj svět, který je odsouzený ke zkáze… „Třetí díl cyklu je skutečnou hostinou. Drakkar unáší Vuka a jeho družinu do neznáma. Někde tam v dálce čeká Ledová zahrada a v ní – jako pavouk v pavučině – vládce, jemuž koruna vyrůstá přímo z hlavy…“ Andrzej Pilipiuk

Satirický román bratří Strugackých Pohádka o Trojce – o souboji mladých inteligentních vědců s tupou byrokratickou mašinérií v 76. patře mrakodrapu, v němž se výtah běžně dostává jen po 13. patro – vznikl v roce 1967. Poprvé vyšel v literárním časopise Smena, ale na knižní vydání si pro svou ostře antitotalitní notu musel dalších dvacet let počkat. V současné době je neustále reeditován. Zajímavé je, že existuje ve třech variantách. Český překlad odpovídá variantě první.

Autor publikace se zabývá velmi důležitou oblastí aplikované etiky: etikou lékařskou. Toto téma je v současné době nanejvýš aktuální a potřeba řešení problémů a otázek, jež se v něm otevírají, je stále naléhavěji pociťována. Jde totiž o otázky, které se přímo či nepřímo dotýkají každého z nás. Intenzivní pokrok v lékařských vědách, sociální vývoj a celospolečenská diskuse, jejímiž tématy se zvláště v poslední době stávají otázky související s počátkem a koncem lidského života (genetická problematika, bioetika, eutanázie...) přinášejí do medicíny nové etické problémy.

Vítejte v budoucnosti. Lidstvo osídlilo sluneční soustavu, ale ke hvězdám stále nedosáhne. Rádo ale sahá po násilí a křehká rovnováha mezi pozemskou vládou, revolucionáři z vnějších planet a paranoidními korporacemi se může kdykoliv změnit ve válečné peklo. Jim Holden těží led v Saturnových prstencích a rozváží ho k asteroidům Pásu, když se svou posádkou narazí na opuštěnou loď Scopuli. Aniž by o to stáli, spadne jim do klína tajemství, pro které je kdosi ochoten zabíjet – nemilosrdně a v nepředstavitelném měřítku. Detektiv Miller hledá mezi miliardami dalších lidí jednu jedinou dívku, která má to štěstí, že její rodiče jsou dost bohatí na to, aby si to mohli dovolit. Když ho stopa zavede k Jimovi Holdenovi a Scopuli, začínají zdánlivě nesouvisející dílky skládanky zapadat do sebe. Venku v Pásu vládnou odlišná pravidla a jedna malá loď může změnit vesmír.

Po úspěšném objasnění vraždy Vesmířana na Zemi je Elijáš Baley požádán, aby vyřešil další případ – vraždu na Solarii, světě izolovaných panství, jejichž obyvatelé se spolu fyzicky téměř nesetkávají. Baley pozoruje první známky úpadku Vnějších světů. Stagnace dlouhověké kultury závislé na robotech je zřejmá a na Solarii je situace nejvážnější. Země poprvé svitla naděje vymanit se z nadvlády Vesmířanů a začíná snít o nové expanzi…

Vuko Drakkainen, průzkumník a agent-samotář, dostane za úkol nalézt na dosud neprozkoumané planetě tým ztracených vědců. Přistává na světě s civilizací na úrovni raného středověku, kde funguje magie a na člověka číhají četná nebezpečí . Kniha Pán ledové zahrady je výjimečným počinem v nepříliš rozšířeném žánru science-fantasy, kombinující romantiku a temnotu fantasy příběhů s vědeckou uvěřitelností a logičností klasické vědecké fantastiky. Román získal v roce 2006 nejvyšší polské literární ocenění žánru science fiction, Cenu Janusze Zajdela.

Monografie pojednává o obezitě trochu jinak než knihy psané nadšenými obezitology či laiky soustředěnými na redukci hmotnosti. Zdůrazněn je individuální přístup a přihlížení ke konkrétním komplikacím a komorbiditám nemocných. Zmíněna je řada patofyziologických fenoménů, které se uplatňují v patogenezi komplikací i v léčbě. Za kapitolami o léčbě obezity, zahrnujícími i inkretinovou léčbu, bariatrickou chirurgii a další technologie v léčbě obezity, následuje pro obézní velmi důležitá kapitola o prevenci diabetu u obézních. V samostatné kapitole je zmíněn i paradox obezity – fenomén, kdy obezita neškodí a spíše prospívá. O metabolickém syndromu jsme v nakladatelství Triton publikovali již tři monografie. V samostatné části knihy jsou kromě klasických teorií uvedeny i vztahy nové, popsané u tohoto syndromu nedávno. V prvním Reavenově popisu syndromu nebyla obezita zahrnuta. Zdůrazňována byla především přítomnost inzulinové rezistence a až daleko později, po roce 2000, začal být v definicích metabolický syndrom považován za typickou komplikaci tzv. androidní obezity – tedy obezity se zvětšeným obvodem pasu. Proto část monografie o metabolickém syndromu navazuje logicky na kapitoly o obezitě. Po přečtení této monografie bude snad některým rizikovým obézním pacientům věnována větší pozornost, obezitologie u nás přestane být jen naukou o redukci hmotnosti a léčba obézních se snad stane více individualizovanou a cílenou.

Kniha vypráví příběh dobytí hlavního města byzantské říše v roce 1453. Ovládnutí Konstantinopole osmanskými vojsky vešlo do dějin především jako událost, která zakonzervovala nesmiřitelnost dosavadního konfliktu mezi křesťanstvím a islámem na několik následujících století. Jeho prostřednictvím pak byl v Evropě podporován obraz islámu jako čehosi nepatřičného, Evropě navěky cizího. Bez ohledu na skepsi a útoky Evropanů se však sultánu Mehmedovi II. a jeho nástupcům podařilo na ruinách Konstantinopole zbudovat Istanbul - město, které si svojí velkolepostí a významem se svojí předchůdkyní v ničem nezadalo, stejně jako si s Byzancí nezadala říše, jejímž hlavním městem bylo učiněno. Tato kniha proto není o osudové katastrofě či omylu Prozřetelnosti. Je o vývoji, o kontinuitě, a zároveň o stereotypech a utkvělých představách. Je o nás i o těch druhých - o těch, které se i pod vlivem vzpomínky na „pád Cařihradu" stále snažíme ze svého světa vytlačovat.

Moc zavazuje, obzvlášť ve spojení s magií. Představte si, že jste se stali bohy - a někdo vás chce téhle vlastnosti zbavit! Nikdo neví, co se děje se skupinou vědců. Vuko Drakkainen je má najít a přivést na Zem, nebo zabít a zahladit stopy. S takovou misí přichází na Midgaard - svět, na němž existuje rasa inteligentních bytostí, i magie. Mezitím už někteří dávno zemřeli a další sáhli po magii a prohlásili se za bohy. Nikdo se nechce vrátit. Žádný z nich neodevzdá ochotně moc, kterou získal. Vuko prochází zeměmi Midgaardu a hledá krajany, aby dokončil misi. Splní svůj úkol? Ledová zahrada počtvrté otevírá své brány, tiskne k zemi a ohromuje jako "Zahrada pozemských rozkoší" Hieronyma Bosche.

Hrdinka Letních kursů se někdy v příštím desetiletí teprve narodí. I tak si však přinese do 21. století zátěž přežitků - velkou dávku egoismu především - , které ji budou oddělovat od lidí nové éry.Autorka ve své „biologické science-fiction" dokládá, jak psychologické rozdíly mezi příslušníky různých generací vyrůstají z odlišné zkušenosti společenské, jak nemohou být negovány zdáním fyzické svěžesti, „věčného mládí" jednoho z partnerů. Láska, ale také přátelství, nikdy nebyly, nejsou a nebudou jen soukromou věcí dvou jedinců, muže a ženy; jsou záležitostí sociální, jejich podoba, jejich projev se proměňuje paralelně se změnou vztahů společenských. Zároveň však stále zůstává láska onou věčnou touhou po štěstí, zápasem s vnitřními zábranami, strachem ze zklamání, žárlivostí...