Triton strana 47 z 157

Pro zájemce o psychologii jsou nejpřitažlivější zejména dvě otázky týkající se každodenního života – jak se utváří a projevuje lidská povaha, tedy otázka charakteru, a otázka motivace chování – tedy proč lidé činí to, co činí. Na druhou otázku se snaží odpovědět třetí rozšířené a přepracované vydání této knihy, která je zatím nejobsáhlejší systematickou původní českou publikací na dané téma, jež patří k nejzávažnějším problémům nejen v obecné psychologii, ale jako klíčový problém vystupuje i v oblastech užité psychologie. Mnoho nových informací přináší i klinickým psychologům, pro něž je identifikace motivů lidských činů prvořadým úkolem. Studium motivace lidského chování umožňuje chápání složitých smysluplných souvislostí lidských příběhů a psychologických příčin lidských činů. Obsáhlý teoretický úvod zahrnuje terminologii psychologie motivace, základní principy fungování procesu motivace, podrobnou analýzu vývoje motivačních systémů a další témata, která jsou nezbytným předpokladem pochopení problému motivace. Dalším tematickým celkem je fenomenologie chování, obsahující analýzu agrese, sexu, výkonu, touhy po moci, úzkosti, altruistického chování, motivace různých druhů sociálního chování a řadu dalších. Čtenář v knize najde i podrobný přehled významných psychologických teorií motivace. Autor vyplňuje určitou mezeru, kterou vytváří někdy příliš empiricky jednostranně pojatá psychologie, a neopomíjí ani tradiční fenomenologické přístupy, směřující hlouběji ke kořenům lidské psychiky.

JAKÝ MÁ SMYSL ŘEŠIT VRAŽDY, když beztak všichni za půl roku zemřeme? Před touto otázkou stojí detektiv Henry Palace od okamžiku, kdy se v dohledu Země objevil asteroid, známý jako Maia. Není vyhnutí, nezůstala žádná naděje. Zbylo jen šest měsíců do dopadu. Poslední policajt předkládá fascinující obraz pre-apokalyptických Spojených států: zatímco kostely a synagogy jsou přeplněné, ekonomika se hroutí a úroda hnije na polích. Po celém světě opouštějí lidé svou práci – Henry ne. Vyšetřuje smrt ve městě, kde jsou sebevraždy na denním pořádku, jenže tahle vypadá podezřele a Henry je jediný policajt odhodlaný zjistit pravdu. Na jakých základech spočívá naše civilizace? Jakou hodnotu má život? Co byste dělali, co byste doopravdy dělali, kdyby byly vaše dny sečteny?

Mike Evans, jednička na žebříčku autorů New York Times, varuje pozemské národy, že Izrael je poslední hrází, zadržující islámský terorismus. Na stránky této dynamické knihy vtěsnal třicet let budování mostu mezi křesťany a národem Izraele. Jak džin islámského fanatismu unikl z láhve a co se s tím dá udělat? Prorocké Boží hodiny jsou nařízené na jeruzalémský čas a nebeské reflektory stále míří na Židy. Jeruzalém je epicentrum duchovního boje a je s ním spojen osud celého světa. Všechny cesty vedou do Jeruzaléma. Nebesa a země se v tomto městě setkaly a setkají se tam zase. Pokuste se porozumět, proč Bůh přikázal, aby požehnání bylo s těmi, kdo budou žehnat, a modlete se za židovský lid. Dr. Mike Evans je považován za jednoho z předních světových expertů na Izrael a Blízký východ. Doporučil Benjamina Netanjahu na jeho první politický post a zorganizoval interview íránského prezidenta Ahmadínežáda s Fox News.

Nastal čas změnit postavení žen na celém světě! Zastavit diskriminaci a násilí páchané na ženách, včetně znásilňování v oblastech válečných konfliktů. Na ně se Sally Armstrongová ve své nejnovější knize zaměřuje nejvíce. Navzdory líčení děsivých jevů vyznívá její vyprávění optimisticky. Hrdinkami příběhů jsou ženy, které si bez ohledu na zaběhnuté zvyklosti dokázaly vymoci některá nejzákladnější lidská práva, ženy, jež našly sílu se vzchopit a vymanit z pout tradičního útlaku a dosáhnout zasloužené emancipace. A to nejen v ohniscích bojů, ale i na poklidném venkově, v univerzitních kampusech či kuchyních, v Americe stejně jako v Asii a Africe.

Svět roku 2048. Telefony jsou zabudované přímo v implantovaných čipech a ovládané ťukáním zubů o sebe. Inteligentní aiwarové brýle zobrazují svět, překrytý vrstvami virtuální reality. Rozpoznají a pojmenují každou osobu, kolem které projdete, a prozradí vám na ni všechno. Telepřítomnost. Umělá inteligence na postupu, věda nenáviděná i zbožňovaná, moč jako žádaná komodita na burze, vyčerpané zdroje, stoupající hladiny moří. Propastné sociální rozdíly, část světa po atomové katastrofě a milióny uprchlíků migrujících po planetě. Globální vesnice o deseti miliardách duší, obávajících se konce… Gerald Livingstone, sběrač smetí na oběžné dráze kolem Země, čistí stoletý nepořádek po předchozích generacích a potká podivný mimozemský objekt. Pcheng Siang Bin je obyvatel příbytku na kůlech v moři u čínského pobřeží. Sbírá recyklovatelný odpad v opuštěných domech zaplavených stoupající hladinou oceánů. Pod jedním sídlem objeví tajnou skrýš s pokladem a varováním: obydleno démony. Tor Povlovová je reportérka nové éry s geniálním talentem pro vyhledávání vzrušujících a srdceryvných zpráv na webu i v ulicích, která přináší svému publiku jedinečný pocit – teď jste osobně u toho! Netuší, že se spolu s milionovým davem svých online pomocníků ocitne v zajetí největšího příběhu ze všech.

Snad žádné dílo science fiction dvacátého století neovlivnilo představivost tak obrovského množství čtenářů jako epický popis budoucnosti, který ve svých povídkách a románech po mnoho let předkládal Isaac Asimov. Jako mimořádný hold jeho dílu přijalo sedmnáct významných spisovatelů výzvu ponořit se do jeho rozsáhlého díla a vytvořit nové vzrušující povídky nejslavnějšího science fiction vesmíru dvacátého století. Povídka Badatel Orsona Scotta Carda vrhá nové světlo na vznik Druhé Nadace a na cesty, jimiž se lidské srdce ubírá v jakékoli budoucnosti. V rozpustilé povídce George Aleca Effingera Maureen Birnbaumová po setmění je klasická Asimovova povídka Příchod noci převyprávěna z jiného, výrazně odlišného úhlu. A s velice komickými důsledky. Mistři science fiction Poul Anderson, Hal Clement a Harry Harrison věnují své povídky Asimovovým třem zákonům robotiky, zatímco spisovatel detektivek Edward Wellen a Edward D. Hoch pokračují ve fantastických dobrodružstvích Černých vdovců a Wendella Urtha. Jako další přispěli do této knihy autoři zvučných jmen jako Robert Silverberg, Frederik Pohl, Harry Turtledove, Mike Resnick či Connie Willisová. Asimovova ohromující vize galaktické budoucnosti lidstva přiváděla v úžas miliony čtenářů na celém světě. Od povídek z blízké budoucnosti, přes povídky o téměř lidských, pozitronických robotech, až k rozsáhlé sáze o Galaktické Říši a Nadaci. A nyní skupina spřízněných spisovatelů využívá příležitost probádat toto úžasné dílo z vlastního úhlu pohledu. Obsahuje poděkování a vzpomínky přátel, rodiny a kolegů spisovatelů na život a dílo Isaaca Asimova.

Věda je nepřehlédnutelnou součástí moderního života. Součástí významnou a mocnou, ale i tajemnou a uzavřenou, s vlastním životem pochopitelným jen omezenému okruhu badatelů. Jak a čím tito „dobyvatelé neznáma“ žijí? Čeho si cení, co je těší, co pálí – dokonce tolik, aby jim to stálo za komentování? Na to se snaží odpovědět tato kniha. Způsob výběru, třídění a řazení výroků slavných i neznámých učenců a literátů spolu s občasnými poznámkami a odkazy autora nabízejí jedinečnou procházku světem přírodních věd – světem vnějším, zřejmým (pokusy, objevy, publikace, využití, sláva, peníze…) i světem vnitřním, skrytým (fantazie, etika, krása, Bůh, ale i předsudky, pavěda nebo smutek z poznání…) – ostatně stačí nahlédnout do obsahu na začátku knihy. Cílem ovšem není předkládané citáty nabízet jako dogma; spíš by měly čtenáře inspirovat k zamyšlení a rozvíjení vlastních úvah. Myslitelská činnost se skládá ze dvou částí: 1. být schopen chápat cizí myšlenky a nevyhýbat se jim 2. mít svoje myšlenky. (česká filosofka Albína Dratvová)

Období nástupu nacismu a jeho následného teroru zůstává nadále nevyčerpatelným zdrojem svědectví z řad jeho odpůrců a obětí. Vzpomínky historika Edgara Feuchtwangera, synovce známého německého spisovatele Liona Feuchtwangera, které poprvé sepsal ve svých 88 letech a vydal s pomocí Bertila Scaliho, jsou jejich dalším překvapivým příkladem: ve vyprávění, jehož působivost umocňuje přítomný čas, se autor vrací do doby, kdy žil od svých pěti do čtrnácti let s rodinou v Mnichově v těsném sousedství Adolfa Hitlera. Zejména na mladé čtenáře - ale nejenom na ně - bezpochyby silně zapůsobí Edgarova upřímná výpověď židovského chlapce, do jehož každodenních radostí dětství, prožívaného v bezpečí domova i na dalších oblíbených místech Bavorska, obklopeného láskou rodičů, chůvy i širokého příbuzenstva, postupně proniká hrozba nebezpečí, spojená s osobou souseda odnaproti, jež Edgar zpočátku nechápe: zatímco v prvních letech školní docházky se pyšní kresbami, na nichž dominuje hákový kříž nebo Hitlerova fotografie, o několik let později se s pocitem vědomé nenávisti, již zcela ztotožněn se svými židovskými kořeny, ocitá osamocen mezi spolužáky – členy Hitlerjugend. Většině členů rozvětvené rodiny Feuchtwangerů se podařilo z Německa včas uprchnout, Edgarovi rodiče téměř zázrakem přežili, ale jeho teta Bella zahynula v Terezíně. Sám Edgar se v roce 1939 dostal do Velké Británie, kde se ho ujala jedna rodina v Cornwallu. Vystudoval univerzitu v Cambridge a žije u Winchesteru.

Statečná, otevřená a nestylizovaná osobní výpověď o závažném duševním onemocnění je svědectvím každodenního zápasu o normalitu, tedy o něco, co zdraví lidé považují za samozřejmost, podléhajíce iluzorní představě, že na ni mají nárok. Autorka dokonale ilustruje soužití s nemocí, na niž — přesněji na některou z jejích forem — stůně asi jeden člověk ze sta. Přestože jde o postižení velmi časté, ani nejbližší okolí nemocných si nedokáže představit jejich utrpení často jen málo ovlivnitelné moderní terapií, které může pacienty přivést až na hranici sebevraždy. „Homo psychoticus je mimořádně cenná kniha. V záplavě braku a vymyšleností, které si s duševními poruchami a onemocněními jen nebystře a nevzdělaně hrají, představuje kus těžce získané skutečnosti.“

Pro zájemce o psychologii jsou nejpřitažlivější zejména dvě otázky týkající se každodenního života – jak se utváří a projevuje lidská povaha, tedy otázka charakteru, a otázka motivace chování – tedy proč lidé činí to, co činí. Na druhou otázku se snaží odpovědět třetí rozšířené a přepracované vydání této knihy, která je zatím nejobsáhlejší systematickou původní českou publikací na dané téma, jež patří k nejzávažnějším problémům nejen v obecné psychologii, ale jako klíčový problém vystupuje i v oblastech užité psychologie. Mnoho nových informací přináší i klinickým psychologům, pro něž je identifikace motivů lidských činů prvořadým úkolem. Studium motivace lidského chování umožňuje chápání složitých smysluplných souvislostí lidských příběhů a psychologických příčin lidských činů. Obsáhlý teoretický úvod zahrnuje terminologii psychologie motivace, základní principy fungování procesu motivace, podrobnou analýzu vývoje motivačních systémů a další témata, která jsou nezbytným předpokladem pochopení problému motivace. Dalším tematickým celkem je fenomenologie chování, obsahující analýzu agrese, sexu, výkonu, touhy po moci, úzkosti, altruistického chování, motivace různých druhů sociálního chování a řadu dalších. Čtenář v knize najde i podrobný přehled významných psychologických teorií motivace. Autor vyplňuje určitou mezeru, kterou vytváří někdy příliš empiricky jednostranně pojatá psychologie, a neopomíjí ani tradiční fenomenologické přístupy, směřující hlouběji ke kořenům lidské psychiky.

Svět roku 2048. Telefony jsou zabudované přímo v implantovaných čipech a ovládané ťukáním zubů o sebe. Inteligentní aiwarové brýle zobrazují svět, překrytý vrstvami virtuální reality. Rozpoznají a pojmenují každou osobu, kolem které projdete, a prozradí vám na ni všechno. Telepřítomnost. Umělá inteligence na postupu, věda nenáviděná i zbožňovaná, moč jako žádaná komodita na burze, vyčerpané zdroje, stoupající hladiny moří. Propastné sociální rozdíly, část světa po atomové katastrofě a milióny uprchlíků migrujících po planetě. Globální vesnice o deseti miliardách duší, obávajících se konce… Gerald Livingstone, sběrač smetí na oběžné dráze kolem Země, čistí stoletý nepořádek po předchozích generacích a potká podivný mimozemský objekt. Pcheng Siang Bin je obyvatel příbytku na kůlech v moři u čínského pobřeží. Sbírá recyklovatelný odpad v opuštěných domech zaplavených stoupající hladinou oceánů. Pod jedním sídlem objeví tajnou skrýš s pokladem a varováním: obydleno démony. Tor Povlovová je reportérka nové éry s geniálním talentem pro vyhledávání vzrušujících a srdceryvných zpráv na webu i v ulicích, která přináší svému publiku jedinečný pocit – teď jste osobně u toho! Netuší, že se spolu s milionovým davem svých online pomocníků ocitne v zajetí největšího příběhu ze všech.

Svět roku 2048. Telefony jsou zabudované přímo v implantovaných čipech a ovládané ťukáním zubů o sebe. Inteligentní aiwarové brýle zobrazují svět, překrytý vrstvami virtuální reality. Rozpoznají a pojmenují každou osobu, kolem které projdete, a prozradí vám na ni všechno. Telepřítomnost. Umělá inteligence na postupu, věda nenáviděná i zbožňovaná, moč jako žádaná komodita na burze, vyčerpané zdroje, stoupající hladiny moří. Propastné sociální rozdíly, část světa po atomové katastrofě a milióny uprchlíků migrujících po planetě. Globální vesnice o deseti miliardách duší, obávajících se konce… Gerald Livingstone, sběrač smetí na oběžné dráze kolem Země, čistí stoletý nepořádek po předchozích generacích a potká podivný mimozemský objekt. Pcheng Siang Bin je obyvatel příbytku na kůlech v moři u čínského pobřeží. Sbírá recyklovatelný odpad v opuštěných domech zaplavených stoupající hladinou oceánů. Pod jedním sídlem objeví tajnou skrýš s pokladem a varováním: obydleno démony. Tor Povlovová je reportérka nové éry s geniálním talentem pro vyhledávání vzrušujících a srdceryvných zpráv na webu i v ulicích, která přináší svému publiku jedinečný pocit – teď jste osobně u toho! Netuší, že se spolu s milionovým davem svých online pomocníků ocitne v zajetí největšího příběhu ze všech.

Tato odborná kniha předkládá zcela originální, dosud nepublikovanou koncepci integrální antropologie, která paradigmaticky čerpá z filozofické antropologie Karla Máchy. Prostřednictvím základních i méně či více specializovaných antropologických disciplín, které nejsou představeny „vedle sebe“, ale „spolu“, ve vzájemných souvislostech, je na člověka nahlíženo z nejrůznějších úhlů pohledu. Elementární biologický, psychologický, sociální, kulturní a spirituální rozměr lidské bytosti tak nabývá mnohem hlubšího významu, neboť místo partikulárního, úzce zaměřeného přístupu k jednotlivostem je prosazován analyticko-syntetický, komplexní přístup ke studiu člověka, s důrazem na jeho „dynamickou rovnováhu“. Předkládané poznatky vycházejí z výzkumných zjištění jak autorů samotných, tak jiných, tuzemských i zahraničních badatelů. Autoři se opírají o studie teoretické i empirické, výběrově s využitím komparačního přístupu. Kniha je určena v prvé řadě antropologům nejrůznějších profilací, ale jistě osloví i badatele z příbuzných oborů a vzbudí zájem i u širší čtenářské veřejnosti.

Dokážeme změnit svůj mozek? Je možné zbavit se zdánlivě neřešitelných konfliktů i zakořeněných stereotypů v chování a ve vztazích, které nám komplikují život? Americký neurovědec Daniel Siegel, zakladatel oboru interpersonální neurobiologie, přichází s převratnou teorií. Mozek má podle něj empatickou schopnost vhledu – vnitřního nazírání, která je předpokladem sociální inteligence. Pomocí vnitřního nazírání můžeme provádět pozitivní změny ve svém mozku – a ve svém životě. Tato syntéza nejnovějších poznatků neurovědy a vývojové psychologie s východními meditačními technikami nabízí pozoruhodné možnosti v léčbě nejrůznějších psychických potíží a poruch v každém věku – od puberty až po stáří.