Vašut strana 78 z 79

Mexiko je obrovské svou rozlohou, je plné protikladů a zároveň fascinující. Země tří velkých kultur, která stojí ne za jednu, nýbrž za několik cest. Nálezy z mystického dávnověku Mexika: ten, kdo sestoupí do metra, tak jako činí denně sta tisíce Mexičanů, pozná nejen nejlevnější a nejrychlejší dopravní prostředek v Mexico City, ale setká se i se svědky indiánské minulosti města. Při stavbě dráhy byly v 60. letech objeveny nálezy z aztéckého období, které jsou dnes vystaveny ve stanici metra. Jsou charakteristickým příkladem nejen citlivosti zodpovědných osob, nýbrž i barometrem kulturního vědomí mexické společnosti. "Pohled vpřed" dorůstajícího průmyslového národa je velmi úzce svázán s "pohledem zpět" ke kořenům vlastních dějin. V dubnu 1519 připlul Hernán Cortés do Veracruzu, potopil všechny lodě, aby žádný muž z jeho posádky nemohl pomyslet na návrat ani na útěk, a odstartoval největší dobyvatelské tažení v dějinách lidstva. Během španělského koloniálního panství, trvajícího 300 let, se na troskách indiánských pyramid a chrámů stavěla města, paláce, kláštery a katedrály. Přes násilnou vlnu ničení však nemohla být vyhlazena indiánská duše. Mexický národ vyrostl společně ze Španělů i indiánů. Tak se ani stovky let po střetu dvou světů nevytratila minulost. Abyste Mexiku porozuměli, musíte poznat jeho indiánský původ. Ten vám bude stále v patách, ať už při extatických oslavách nebo ve hře barev na šátku. I samotná Panna Maria má v Mexiku hnědou kůži a sedává na trůnu starého indiánského boha Tonantzina; do katolické bohoslužby se pletou staré mayské a aztécké rituály. Mexiko, země mezi Tichým oceánem a Mexickým zálivem, je jedním z fascinujících turistických cílů. V průvodcích je Mexiko inzerováno jako "cestovatelská země superlativů". A ačkoliv přehánění a dokreslování patří k nástrojům reklamy, v charakteristice Mexika se zřídka jedná o podvod. Země totiž opravdu oplývá oněmi tyrkysově třpytivými zátokami a příslovečnými bílými plážemi a jeho archeologická naleziště a pyramidy vyzařují tajemnou zvláštnost, která umožní Mexiku předvést se v téměř neskutečné kráse, zvlášť když padá soumrak a nad vámi krouží exotičtí ptáci. V koloniálních městech středního Mexika narazíte i na nádherné paláce a strhující živoucí folklor. Kultura s přírodou soupeří o první místo návštěvnické přízně. Marně. Protože kdo může říci, co je nádhernější: tisícileté pyramidy a chrámy, množství barokních kostelů a paláců nebo velkolepá krása zasněžených sopek a rozervaných kaňonů?

Stříbřitě zelené olivové háje, vesničky připomínající orlí hnízda a starobylá města zalitá nepopsatelně působivým světlem – a nad tím vším se vznáší omamná vůně levandule a zeleného koření a možná i výtečného vína, která v každém labužníkovi zburcuje neodolatelnou touhu ochutnat alespoň jedinkou lahůdku z místní vyhlášené kuchyně. Avšak Provence vyburcuje nejen chuťové buňky, ale zaplaví i ostatní smysly přílivem dojmů… Průvodce MERIAN live! vám nabízí pomoc při putování po tomto skutečně po mnoha stránkách jedinečném koutu Francie. Upozorní vás nejen na proslulé, ale i na doposud neprávem opomíjené přírodní a kulturní památky, které byste si zcela určitě měli prohlédnout: navštívíte Abbaye de Sénanque, klášter ne nepodobný nebeskému hradu, v osamělém údolí poblíž Gordes, sjedete na kajaku řeku protékající Grand Canyon du Verdon (ti méně odvážní se ovšem tudy pustí pěšky), který náleží k nejpůsobivějším divům přírody v Evropě, a užijete si na přepestrém trhu ve Forcalquieru, jenž bud

Příručka pro výtvarníky z řady Jak na to seznamuje čtenáře se základními technikami kresby, materiály, pomůckami, výběrem správných barev a podává mnoho dalších rad a návodů.

Naučit se počítat od 1 do 10 je stejně snadné jako počítat 1–2–3. Umísti magnety na správnou stránku a správné místo a uvidíš, kolik zábavy si při počítání užiješ!

Drážďany, kdysi jedno z nejkrásnějších měst Evropy, mají opět co nabídnout. Davy návštěvníků lačnících po vzdělání proudí do uměleckých muzeí a na břehu Labe obdivují jedinečnou siluetu města, která je téměř stejná jako před dvěma sty lety, kdy ji ztvárnil malíř Canaletto. Divadla uvádějí inscenace, jež bývají příslibem uměleckého zážitku. Mnozí přijíždějí do města na Labi, aby tu strávili třeba jen večer v divadle či na koncertě a pak zavítali do elegantní restaurace na sklenku míšeňského vína. Drážďany objevili už i milovníci nočního života, protože v ulici Weiße Gasse ve staré části města a v nové části ve čtvrti Neustadt vznikly zajímavé kavárny, restaurace a hospůdky. U stolků či u baru najdete sedět pospolu studenty, "domácí" i cizince. Rovněž pro milovníky přírody jsou Drážďany vyhledávaným cílem. Nostalgickým parníkem se mohou nechat

Přírodě na stopě! Akvárium nabízí opravdové dobrodružství. Můžeš pozorovat napínavé životní projevy pestrobarevných obyvatel akvária a zažít narození rybích miminek. Než k tomu ale dojde, musíš si všechno dobře naplánovat. V tom ti pomůže tahle knížk a. Vysvětlí ti krok za krokem, jaké vybavení pro své akvárium potřebuješ, jak osázíš akvárium správně rostlinami a které ryby se k sobě hodí. Najdeš tu všechno důležité, co potřebuješ vědět o zařízení akvária a jeho údržbě i o zdravé výživě zvířat. Kromě toho získáš i hodně tipů a podnětů k vlastnímu bádání a experimentování.

Předlouhé pláže, na nichž sezóna nikdy nekončí; moře, na jehož hladině se oslnivě mihotají zelené a tyrkysově modré záblesky Kypr, přezdívaný též ostrov bohyně Afrodity Kouzelná příroda, jež vás uchvátí silou své čistoty a různorodosti, a pohnuté i pestré dějiny tohoto třetího největšího ostrova ve Středomoří jsou jedním slovem fascinující na každém kroku potkáte jedinečné svědectví o kyperské kultuře a umění. MERIAN live! vám bude věrným průvodcem po tomto ostrově mnoha tváří a podob: při n ávštěvě amfiteátru v Koúrionu, malebně trůnícího nad mořem, na vás zapůsobí výjimečná atmosféra tohoto místa; prohlédnete si vykopávky v okrsku Khirokitía s 8500 let starými kamennými stavbami; budete obdivovat velkolepé mozaiky v Néa Páphos (v tzv. domě Dionýsiově), které pocházejí z římského období, a více než 900 let staré působivé fresky v byzantském chrámu Asinoú. Ani romantické duše se nemusejí obávat nedostatku podnětů ke snění: možná, že se budou moci vykoupat na pobřeží u místa Petra to u Romiou, kde se podle pověsti zrodila z mořské pěny bohyně lásky Afrodita, či se jim podaří navštívit kapli limassolského hradu, v níž byl podle jedné legendy oddán se svou snoubenkou Berengarií z Navarry anglický král Richard Lví srdce, který se v tomto kdysi kvetoucím středověkém městě zastavil cestou do Jeruzaléma při 3. křížové výpravě. A možná při vyjížďce loďkou si najdou tichou a osamělou zátoku, kde vlny budou tiše promlouvat jen pro ně. Navečer, osvěženi odpočinkem, se můžete vydat do Nicosie, kde naším tajným tipem pro chutné hodování je taverna Pláka s nejlepším mezé na ostrově 10 míst, která nesmíte vynechat: Národní archeologické muzeum v Nikósii Velmi působivé jsou kromě jedinečných keramických nádob a hliněných figur především nálezy z královských hrobek ze Sálamis. Vykopávky u Khirokitíi Již před 8500 lety žili lidé ve skutečných vesnicích. Některé kru- hové kamenné chýše se dochovaly až do výše střechy. Koúrionský amfiteátr Poloha mezi příkrými břehy a pl ochým poloostrovem Akrotíri činí tento amfiteátr přitažlivou památkou. Mozaiky z Néa Páphosu Asi dva tucty dokonale zachovaných barevných mozaik z římských dob vyprávějí mýty a hrdinské příběhy. Kyrénia a její malebný přístav Nejkrásnější město Kypru leží v Turky obsazené severní části ostrova. Kostel u Asinoú Skvostem mezi byzantskými kostely Tróodosu je Panagía Phorviótissa. Klášter Kýkko v pohoří Tróodos V nejbohatším a největším kyperském klášteře se v neděli ráno konají v klášte rním kostele křtiny. Pěší túra na Olymp Kolem 1951 metrů vysokého Olympu vede jedna ze tří přírodních naučných stezek v nejvyšším pohoří Kypru. Obhlídka limassolských tržnic Na Kypru se spojily vlivy mnoha kultur. V limassolských tržnicích zach ytíte atmosféru Orientu. Pláže u Agía Nápa Tam, kde v roce 1974 stávalo jen pár chýší, vzniklo rekreační centrum, k němuž patří nejkrásnější písečné pláže Kypru.

Slunce a socialismus, rumba a revoluce. Kuba je perlou Karibiku a zemí mnoha tváří a podob. Avšak jedna z nich zůstává stále stejná: tvář Fidela Castra. Škorpión v botě, otrávené pero, oblek napuštěný toxickými látkami, mléčný koktejl s kyanidem, všem těmto zkouškám podrobila CIA tělo Comandante en Jefe Fidela Castra od roku 1959, co je na Kubě u moci. Bez ohledu na to drží prošedivělý revolucionář Fidel sedmihodinové projevy, přijímá papeže a zatím cestuje skoro tak často jako zamlada. Navzdory všem útokům je dnes Fidel Castro Ruz služebně nejstarším samovládcem na světě. Charizmatický stárnoucí rebel v zelených maskáčích přežil politicky osm prezidentů Spojených států a fyzicky tři papeže. Snad žádný jiný politik nevzbuzuje současně tolik úcty a tolik nenávisti. Pro jedny je komunistickým Antikristem, druzí ho považují za Robina Hooda Třetího světa. Už teď je ale žijícím mýtem. Rudému vůdci a jeho revoluci se na Kubě nevyhnete. Už od koloniálních dob zažívala většina Kubánců jen nesp

Vídeňské dortíky a sachry, lipicáni, vídeňský šarm a útulnost: to bylo vše, co Evropa věděla o rakouském hlavním městě a co na ní milovaly miliony turistů. Téměř padesát let byla Vídeň městem v nejvýchodnějším cípu západního světa. Za Vídní už byla jen železná opona. Vídeň sice nebyla zapomenuta, ale ve srovnání s rytmem doby, s módními trendy londýnské nebo newyorkské scény zůstávala poněkud pozadu. Zatímco jiná světová velkoměsta se stávala moderními metropolemi, Vídeň zůstala staromódní a š armantní, ačkoliv se na mnohých místech drolila, rezivěla a rozpadávala se. Ale železná opona padla. Vídeň už není na kraji světa znovu se stala dunajskou metropolí v srdci Evropy, proměnila se místní velitelství multimilionářů. Vídeň se dala do gala, upravila se a stala se z ní žijící diva s často probíraným kulturním programem a nočním životem, jenž patří k těm nejvzrušujícím ve Starém světě. Zachovala si však své charisma, zřejmě proto, že je to mnohonárodnostní město, jehož české, srbské , maďarské a židovské kořeny nelze přehlédnout. Navíc je tavícím kotlem uměleckých děl nejrůznějších stylů a epoch. Ve Vídni se v harmonickém celku snoubí nejrůznější protiklady: středověký kostel sv. Ruprechta s gotickým Svatoštěpánským dómem, se st yly pětisetletého císařského dvora, s vrcholně barokními zámky Belvederem a Schönbrunnem, se secesními paláci i kancelářskými baštami UNO-City. Pláže na Donauinselu se střídají s úrodnými vinicemi, skvostné kavárny a restaurace v centru města s tmavý mi ošuntělými putykami v okrajových čtvrtích. Vídeň našla po pádu Východního bloku cestu k ostatním evropským metropolím, otevřela se světu, ale dokázala si zachovat i svůj starý, morbidní šarm dávných staletí a lesk slavných dějin. Zůstaly fiakry na hradním nádvoří a přeslazené dorty v kavárnách. 10 míst, která nesmíte vynechat: Stephansdom (chrám sv. Štěpána) Z monumentálního dómu je krásný výhled na město. MuseumsQuartier Nové muzejní centrum sdružuje Leopoldovo muzeum, Muzeum moderníh o umění, Kunsthalle, Architektonické centrum a Muzeum dětí. Zentralfriedhof (Ústřední hřbitov) Nejkrásnější hřbitov ve Vídni zde Vídeňané pečují o hroby svých hrdinů. Kapuzinergruft (Kapucínská hrobka) Zde odpočívají nejvýznamnější Habsburkov é: od Marie Terezie po císařovnu Zitu. Hofburg Historie habsburské monarchie zhuštěná na ploše 24 000 metrů čtverečních: obytné místnosti císařů, jezdecká škola s lipicány a klenotnice. Prater Vídeňský zábavní park s vyhlášeným obřím kolem, str ašidelným zámkem, střelnicemi, navíc s dlouhými turistickými trasami a rybníky. Bermudský trojúhleník V úzkých uličkách bývalé židovské čtvrti kolem kostela svatého Ruprechta již dvacet let pulsuje noční život Vídně. Nákupní pasáže na Ringstra e Nejkrásnější nákupní pasáže Vídně: člověk prochází starými paláci a občas zajde do některého z barů. Karlsplatz Procházka po náměstí Karlsplatz je jako exkurse vídeňskou architekturou. Kärntner Strae (Korutanská třída) Na elegantní vídeňsk é nákupní třídě je toho hodně k vidění.

Praktická skládací mapa s průvodcem na zadní straně. Měřítko 1:350 000 770×480 mm Jídlo a pití? Pamětihodnosti? Slovníček? Slavnosti Plány měst: Iráklion? Réthimnon? Knóssos? Ágios Nikólaos? Chaniá Něco navíc: Nejkrásnější kostely a kláštery.

Kdo přijíždí do Istanbulu, zcela jistě je připraven na orientální exotiku a velkolepé památky minulosti. Ale tato turecká metropole na Bosporu je také rušným moderním, byť rozporuplným velkoměstem. Rozporuplnost města pramení především z toho, že jedna jeho část se rozkládá na evropské pevnině, druhá náleží již plně k islámskému Orientu. Zatímco v ulicích čtvrti Fatih nepotkáte ženu, která by nebyla zahalena závojem, a muže bez turbanu, jenž by nespěchal do mešity k modlitbě, mladé to táhne do pestrými neony blikajících nákupních center se západními značkovými oděvy na okraji metropole. Tady se scházejí, poslouchají moderní hudbu z walkmanů a na venkovních parkovištích pořádají rapové \`dýchánky\`. O Istanbulu se povídá, že snad i zdejší prach je zlatý, a tak není divu, že počet obyvatel prudce roste - do metropole přichází z venkovských regionů stále více lidí, protože doufají, že tu najdou nejen práci, ale i blahobyt. Nikdo snad ani neví, zda jich tu žije 10 či už 12 milionů... R

Praktická skládací mapa s průvodcem na zadní straně. Měřítko 1:400 000 880×480 mm Hotely a jiné ubytování? Jídlo a pití? Pamětihodnosti? Slovníček? Svátky Plány měst: Palermo? Catania? Siracusa? Taormina? Cefalú Něco navíc: Železnicí na Etnu.

Nevelká země, dokonce ještě o něco menší než Česká republika, leží na východě Evropy. Její tmavé hluboké lesy, bezpočetná jezera a řeky, mírné pahorky a zelená údolí i duny na Kurské kose, lákají turisty do bezmála mytické oblasti, již kdysi obývala pohanská božstva. Poznamenaná staletími cizí nadvlády vstupuje dnes po zmatcích postkomunistického desetiletí do současné Evropy. Litva je zemí, kde může cestovatel nechat srdce. Je to zvláštní kouzlo litevské krajiny – nedotčené, opatrované a chráněné – jsou to lidé, kteří vyjdou hostu přátelsky vstříc, je to klid, který země a lidé vyzařují – to všechno vás hluboce zasáhne. Země se otevírá turistickému ruchu, přesto ruch, který se zde rozvinul, je jen nepatrný. Láska k přírodě je v Litvě přímo příslovečná. Podrobné vědomosti o životě rostlin a zvířat má téměř každý – vždyť se předávají z generace na generaci. Litva přijala křesťanství jako poslední země v Evropě, lidová víra a uctívání přírody tu jsou dosud mimořádně živé. „Krásně jako v

Možná to také znáte - tedy pokud vaši rodinu kromě vás a psa tvoří ještě nějaký ten muž či dítě. Přijdete večer domů a na konci pracovního dne máte chuť dát si nohy nahoru a na chvíli vypnout. Z vyčkávavých pohledů vašich drahoušků můžete však vyčíst jedno jediné sdělení: "Chceme jíst!" A samo sebou očekávají, že to bude jídlo dobré, zdravé a pestré. Jenže vám už nápady pomalu docházejí... Tak právě pro vás je tahle kniha. Pro každý den v roce v ní najdete tři chutné recepty - teplé jídlo, studenou kuchyni nebo něco sladkého. Příprava jednoho z nich je vždy velice rychlá. Stačí si jen vybrat.

Superlativy tomuto městu skutečně nechybějí. Není snad návštěvníka, který by jím nebyl hluboce zasažen a který by našel město jemu rovné… Sankt-Petěrburg, který se na počátku první světové války nazýval Petrograd a pak nesl téměř 70 let jméno sovětského revolucionáře a zakladatele státu V. I. Lenina, se nyní - na přání většiny svých obyvatel, kteří městu beztak říkali s oblibou jen "Pitěr" - jmenuje opět Sankt-Petěrburg (česky Petrohrad). Josif Brodskij, nositel Nobelovy ceny za literaturu, píše, že jméno Leningrad nenáviděl, ale jiní hodnotili toto pojmenování "města-hrdiny" Sovětského svazu velmi kladně - vzhledem k prožitému utrpení lidu během německého obléhání za druhé světové války. Dnes je město na krásné řece Něvě opět otevřeno zahraničním návštěvníkům a představuje se v novém lesku, jako by chtělo dohonit roky strádání. Tohle město je zázrak! Nejen pro toho, kdo zná ruská města a v Petrohradě najde tak málo z toho, co je pro ně jinak typické, nýbrž i pro rozmazleného, světaznalého cestovatele. Více než v kterémkoliv jiném evropském městě, dokonce i více než v Benátkách, s nimiž je Petrohrad znovu a znovu srovnáván, tu budete mít dojem, že se procházíte skanzenem architektury. Nikde jinde spolu stavby tak neladí, nikde jinde není architektonická koncepce historické části města tak živoucí jako v Petrohradě. Ale pochopitelně, odvětí znalci dějin architektury. Vždyť město - přinejmenším jeho jádro - vzniklo prakticky na základě přání a rozkazu jediného člověka, na základě jediného autokratického činu. Petr I., v literatuře nazývaný "Veliký", je vytvořil jako jakýsi kamenný manifest své novátorské reformační vůle. Petrohrad je městem, které se tolik liší od ostatních ruských měst právě proto, že vlastní bezmála vše, co jiným zpravidla schází: architektonickou koncepci, téměř jednotný styl, ovlivněný navíc západní Evropou, velkorysost, a především otevřenost zahraničnímu světu.

Sicílie není Itálie - je zářivější a pestřejší, je mostem mezi Evropou a Afrikou. Nikde jinde nebudete blíže kořenům evropské civilizace než zde, na někdejší hranici mezi starověkými říšemi Západu a Východu. Řekové a Římané bojovali o nadvládu nad Sicílií s Kartaginci, Arabové z ostrova vytvořili kvetoucí kulturní zemi, Normané ji později dobyli zpět pro křesťanský svět. Všichni dobyvatelé zde zanechali stopy své kultury. Jmenujme jen např. řecké chrámy v Agrigentu a Selinuntu, divadla v Tyndaris, Eraclee Minoe a Taormině. Nebo římské amfiteátry v Syrakúsách a Catánii. Z byzantské a arabské epochy se moc památek nezachovalo, až normanským stavbám bylo souzeno přetrvat propasti staletí. Mimo města budete na Sicílii kráčet po téměř nedotčených stezkách. Na jaře návštěvníka přivítá slunné ostrovní klima a kvetoucí citrónovníky, pomerančovníky a mandloně. V letních měsících naopak spalující slunce jako by sežehlo z ulic všechen veřejný život, což je zvláště výrazné v dusivém Palermu a jeho věnci průmyslových předměstí. Sicilské hlavní město je rovných 140 km vzdáleno od afrického pobřeží. Křesťanské kostely s bohatým zdobením zde působí spíše orientálně, na tržištích se nabízejí pytle s exotickým kořením a občerstvit se zde můžete arabským jáhlovým "kus kusem". V žádné jiné části Itálie není tak zjevná chudoba obyvatel, ulice nejsou nikde jinde tak šedé, špinavé a zpustlé, úpadek starobylých památek není tak dramatický jako právě na Sicílii. Nezbytné peníze pro renovaci a výstavbu mizejí stále v temných kanálech - každý rok to jsou miliony eur. Ačkoliv rodný list ze Sicílie pochopitelně není automatickou vstupenkou do "ctihodné společnosti", přesto je mafie na Sicílii velmi silná a všudypřítomná. Spletitý systém vzájemných úsluh, závazků a dluhů drží ostrov pevně ve svých rukou.