Vašut strana 75 z 79

V letech druhé světové války používalo americké letectvo tento těžký bombardovací letoun k náletům na cíle v nepřítelem okupované Evropě. Dlouhé lety nad cíle a zase zpět si vyžádaly krutou daň mezi osádkami i letadly. V počátečném období nasazení těchto bombardérů navíc Spojenci disponovali jenom velmi omezeným počtem doprovodných stíhaček, jež by měly dostatečný dolet, aby mohly svazy bombardovacích letadel chránit proti německým stíhacím eskadrám. Jediným způsobem obrany tak zůstával let v těsných formacích, které se soustředěnou palbou všech zbraní palubních střelců pokoušely odehnat německé stíhače, již stále znovu a znovu usilovali proniknout touto clonou ohně a oceli k bombardérům. Celkem bylo postaveno více než 12 000 letounů nesoucích souhrnné označení Fortress. Jejich hlavním uživatelem se stala americká 8. letecká armáda, operující z Anglie, a 15. letecká armáda, která působila ve Středomoří. V omezeném počtu byly ale tyto stroje nasazeny i na Dálném východě a létalo na nich i britské Královské letectvo, jež je používalo u svých Velitelství bombardovacího i pobřežního letectva.

V letech druhé světové války používalo americké letectvo tento těžký bombardovací letoun k náletům na cíle v nepřítelem okupované Evropě. Dlouhé lety nad cíle a zase zpět si vyžádaly krutou daň mezi osádkami i letadly. V počátečném období nasazení těchto bombardérů navíc Spojenci disponovali jenom velmi omezeným počtem doprovodných stíhaček, jež by měly dostatečný dolet, aby mohly svazy bombardovacích letadel chránit proti německým stíhacím eskadrám. Jediným způsobem obrany tak zůstával let v těsných formacích, které se soustředěnou palbou všech zbraní palubních střelců pokoušely odehnat německé stíhače, již stále znovu a znovu usilovali proniknout touto clonou ohně a oceli k bombardérům. Celkem bylo postaveno více než 12 000 letounů nesoucích souhrnné označení Fortress. Jejich hlavním uživatelem se stala americká 8. letecká armáda, operující z Anglie, a 15. letecká armáda, která působila ve Středomoří. V omezeném počtu byly ale tyto stroje nasazeny i na Dálném východě a létalo na nich i britské Královské letectvo, jež je používalo u svých Velitelství bombardovacího i pobřežního letectva.

Věčnou slávu si Spitfiry získaly již za bitvy o Británii, po ní ale probíhal další vývoj tohoto letounu, který se dočkal snad nejvíce variant ze všech stíhaček druhé světové války. Spitfiry poháněné dvojstupňovými motory Merlin a později motory Griffon, vytvořené u firmy Supermarine Joem Smithem a jeho konstrukčním týmem, se staly více než odpovídající odpovědí na pozdější verze německých stíhaček Messerschmitt Bf 109 a Focke Wulf Fw 190. Díky svým fenomenálním výkonům zůstaly Spitfiry - jako fotoprůzkumné letouny - ve službě až do dubna 1954. Posledními verzemi Spitfirů se staly letouny Spiteful (a jeho námořní obdoba Seafang) a Seafire FR.Mk.47, typ, který britské Námořní letectvo roku 1950 nasadilo v Koreji.

S kuchařkou kolem světa – prostřednictvím více než 250 receptů podnikneme kulinářskou výpravu do 50 zemí naší planety. S klasikou jako paella, Tafelspitz nebo bamigoreng zavzpomínáme na krásné časy dovolené. Méně známé speciality jako kreolská zeleninová rýže, vietnamské závitky štěstí nebo mexické ceviche nejen uspokojí naše chutě, ale možná i přinesou ozvěnu volání dálek. - kuchyně a kultura stolování pěti kontinentů - slovníček exotických přísad a jejich domácích náhrad - typická regionální menu a bufety.

Z týdnů zuřivých bojů bitvy o Británii zůstalo v paměti všech Britů navždy jedno letadlo - legendární stíhačka Supermarine Spitfire. Tato malá a elegantní stíhačka totiž představovala poslední naději na to, že se podaří zdánlivě nezastavitelné mašinérii Hitlerova Blitzkriegu přece jenom nasypat písek do soukolí. Novátorská konstrukce Reginalda Mitchella vznikla přímým vývojem ze závodních plovákových letounů, stavěných pro Schneiderův pohár - nejslavnější letecké závody dvacátých a třicátých let dvacátého století. Spitfire Mk.I poprvé vzlétl roku 1936, britské Královské letectvo ho do výzbroje zařadilo roku 1938. V letech válečných pokračoval jeho vývoj hektickým tempem. Nedílnou součástí úspěchu tohoto typu se staly motory Rolls Royce Merlin. Pokud se podařilo vyvinout výkonnější verzi této pohonné jednotky, zákonitě se zrodila i nová verze "Spitu". Ve verzi Mk.V se letoun dočkal svého vůbec největšího rozšíření a v letech 1941-1942 se stal doslova páteří britského Velitelství stíhacího letectva.

Pokud se chcete obklopit nádherou subtropických rostlin, najdete v této praktické příručce stručné a srozumitelné pokyny, jak o tyto rostliny správně pečovat, jak je zalévat, hnojit a přesazovat. Získáte vyzkoušené rady pro přezimování rostlin a dovíte se, jak si poradit se škůdci a nemocemi.

#NAME?

Pestrobarevný pohled do světa mláďat s překvapivými pohledy do rodinného života mnoha zajímavých živočichů, od ryb a želv po tuleně a orangutany. Knihu doprovází množství barevných fotografií.

Pestrobarevný pohled do světa mláďat s překvapivými pohledy do rodinného života mnoha zajímavých živočichů, od ryb a želv po tuleně a orangutany. Knihu doprovází množství barevných fotografií.

Vstříc novověku. Od roku 1329 do roku 1500

Chybí kočce lov na pravou myš, když si může v bytě chytit kožešinovou? Potřebuje jako vyhlídku živý plot, má-li mezi „čtyřmi stěnami“ báječný škrabací strom a velkolepou kočičí stezku? Určitě ne. V této příručce najdete mnoho tipů a námětů, jak byt proměnit ve vzrušující revír a současně kočičí wellness oázu. Rádce samozřejmě obsahuje i veškerý program pro uspokojení nároků pokojových koček, široce se věnuje době her a mazlení s člověkem, uvolňujícím masážím i správné péči.

Alsaská metropole je plná půvabných kontrastů: středověké fasády domů (historické centrum bylo zapsáno do Seznamu světového dědictví UNESCO) střídají moderní muzea, rušné obchodní centrum a "hlavní město Evropy" s neosobitým skleněným průčelím Evropského parlamentu stojí v přímém protikladu ke kouzelné krajině kolem. Historie Štrasburku sahá hluboko do minulosti, jako Argentoratum ho v roce 12 př. n. l. založil římský císař Augustus. Dědicové Karla Velikého tu v roce 842 uzavřeli tzv. štrasburské přísahy o rozdělení říše. Je to místo, kudy procházely a kde se psaly dějiny. Snad i proto právě zde začaly v roce 1949 působit první evropské instituce. Obyvatelé Štrasburku vždy žili "mezi", po staletí byl jejich život určován snahou vycházet dobře jak s Němci, tak s Francouzi. Výsledek je patrný dokonce i na místní kuchyni. Říká se, že Francouzi jedí málo a dobře, Němci zase hodně a špatně. Alsasané jedí hodně a dobře! Povýšili totiž jídlo a pití na uměleckou formu - přesvědčte se sami. Štrasburk prostě nabízí požitky kulturní i kulinářské. Nenechte si to ujít!

Slunce od října do dubna. Pouště a savany, téměř žádné zácpy. Pláže, divoké moře, vinice a hory. Žádné problémy s časovým posunem. Vítejte v Jihoafrické republice! Národ starého prezidenta Nelsona Mandely se - téměř přes noc - stal z bezprávné oběti apartheidu milovaným dítětem. Jihoafrická republika, to je země prvního i třetího světa. Jejích 45 milionů obyvatel představuje ohromující směs liberální moderny a zaostalosti, směs naprosto rozdílných zvyklostí, náboženství i jazyků. Mnoho návštěvníků si jižní výspu Afriky - zemi mezi Atlantským a Indickým oceánem - oblíbilo právě pro její neuvěřitelnou rozmanitost. Musíte si zkrátka vychutnat výhled ze Stolové hory u Kapského Města, projet se po Gardenroute a v Knysně, městě na laguně, si objednat ústřice; musíte prochodit Dračí hory (Drakensberge - tyto africké Alpy dosahují výšky až 3500 metrů); musíte vyjet na safari do národních parků, které nyní překračují i státní hranice - např. do Greater Limpopo (dříve Krügerův národní park), do Hluhluwe-Umfolozi nebo do Pilanesbergu, musíte zažít "velkou pětku" (slony, nosorožce, lvy, leopardy a hrochy); musíte zavítat do polopouště Karoo, do liduprázdné Kalahari nebo na dlouhé pláže, poskytující únik před spěchem a shonem Evropy. Pak teprve poznáte a pochopíte Jižní Afriku!

Nevelká země, dokonce ještě o něco menší než Česká republika, leží na východě Evropy. Její tmavé hluboké lesy, bezpočetná jezera a řeky, mírné pahorky a zelená údolí i duny na Kurské kose, lákají turisty do bezmála mytické oblasti, již kdysi obývala pohanská božstva. Poznamenaná staletími cizí nadvlády vstupuje dnes po zmatcích postkomunistického desetiletí do současné Evropy. Litva je zemí, kde může cestovatel nechat srdce. Je to zvláštní kouzlo litevské krajiny – nedotčené, opatrované a chráněné – jsou to lidé, kteří vyjdou hostu přátelsky vstříc, je to klid, který země a lidé vyzařují – to všechno vás hluboce zasáhne. Země se otevírá turistickému ruchu, přesto ruch, který se zde rozvinul, je jen nepatrný. Láska k přírodě je v Litvě přímo příslovečná. Podrobné vědomosti o životě rostlin a zvířat má téměř každý – vždyť se předávají z generace na generaci. Litva přijala křesťanství jako poslední země v Evropě, lidová víra a uctívání přírody tu jsou dosud mimořádně živé. „Krásně jako v

Vydejte se s námi na vzrušující výpravu do žiovčišné říše. Poznáte zvířata celého světa v jejich přirozeném prostředí, dozvíte se spoustu zajímavostí o jejich chování, společenstvích a hierarchii, ale i o způsobech komunikace mezi nimi. Seznámíte se s ohroženými druhy i s živočichy, kteří už vyhynuli. Zavedeme vás však i mezi bájné a pohádkové tvory, kteří žili jen ve fantazii našich předků. Objevíte tak souvislosti mezi světem zvířat a světem symbolů a půvab legend a mýtů ze všech koutů světa.

Vltava živila i okouzlila generace našich předchůdců. Plavce a šífaře na jedné straně, Bedřicha Smetanu, Emanuela Chalupného, Jana Čáku, Karla Čáslavského a mnohé další na straně druhé. Ti všichni nám zachovali pohled na „starou řeku“ předchozích staletí. Možná, že jednou rozmnožíme jejich řady naší knihou. Po nějakém čase bude i tato kniha dokumentem, zachycujícím nejen řeku samotnou, ale i lidský důmysl a díla, která se stala součástí života Vlatvy v druhé polovině 20. století. Náš obdiv patřil především mostům, podaným rukám spojujícím břehy. Z ptačí perspektivy jsme zachytili i jiná vodní díla a stavby, spjaté s tou nejnárodnější českou řekou. Při přípravě knížky jsme si opět celou řeku prošli. Po kolikáté už? I vás k takové procházce zveme. Kdyby bylo nevlídno, stačí vzít Vltavu do ruky.