Veduta strana 9 z 9

Knihu o Máchově milence Eleonoře (Lori) Šomkové (1817-1891) napsala autorka s cílem představit veřejnosti tuto tehdy velice mladou dívku, kterou literární historici odbývali několika větami a označením většinou pohrdavým nicka . Autorka sleduje vývoj vztahu milenecké dvojice až k plánované svatbě, které předcházel porod Ludvíčka, syna Máchova, a ke všem těžkostem a tragédiím života Lori až k její smrti. Odhaluje i zajímavosti, se kterými se mnohý čtenář setká poprvé.

Rytířská dvorská kultura je mimořádně vděčným a populárním tématem. Díky moderním přepracováním středověkých látek známe příběhy o králi Artušovi, nesmrtelné lásce mezi Tristanem a Izoldou a hrdinských činech Alexandra Velikého. Autoři této publikace propojili své zkušenosti z oblasti germanistické medievistiky a historie a zaměřili se na zmíněné okruhy v německy psaných rytířských románech v kontextu mecenátu závěru přemyslovské éry. Zvláštní pozornost je věnována dílu Oldřicha z Etzenbachu a jeho spojení s Borešem (III.) z Rýzmburka a Jindřichovi z Freiberka a jeho mecenáši Rajmundu z Lichtenburka. Pozornosti neušla ani rodová pověst Šternberků, která se vrací k událostem z 40. a 50. let 13. století. Kniha je určena nejen historikům a literátům, ale i širšímu publiku.

Kniha přináší nový, ucelený pohled na obléhání Brna švédskou armádou v květnu až srpnu 1645. Barvité vylíčení dramatického boje o město se opírá o dlouhodobé studium původních archivních pramenů. Vojenský debakl Švédů z roku 1645 je představen jako pozoruhodné vyústění turbulencí třicetileté války. Na jejím počátku se brněnská obec připojila ke stavovskému povstání a po bitvě na Bílé hoře čelila tvrdým sankcím. I díky hrdinství svých obyvatel tváří v tvář švédské přesile však Brno nakonec zvítězilo v soupeření s Olomoucí o pozici jediného hlavního města Moravy.

Výpravná publikace pojednává o vývoji hranice v Rychlebských horách a Masívu Králického Sněžníku. Popis začíná od zemských hranic Koruny české, které se tady stýkaly (Čechy, Morava, Slezsko, Kladsko) přes územní ztráty hranic v 18. století a jejich právní zformování v 19. století. Následuje prvorepublikové rozhraničení v horách na československo-německé hranici a události spjaté s německou agresí v roce 1938. Poválečná politika přiřkla v pohoří německé území Polsku. Nová hranice mezi Československem a Polskem si vyžádala další úpravu. Podepsaly se na ní napjaté vztahy mezi oběma komunistickými zeměmi, a proto byla pečlivě hlídána polskými pohraničníky. I přesto se turisté dostali až ke hraniční čáře. Živlem však byli disidenti z obou republik, kteří se v horách tajně scházeli a pašovali nelegální dokumenty. Na přelomu 20. a 21. století vyvstala potřeba uvolnění hranice a její stabilizace. Ve druhé části kniha rozebírá místa na hranici rychlebského a králického pohoří, a je tak zároveň turistickým průvodcem. Publikace je vybavena bohatou fotografickou přílohou, z nichž větší část je věnována historickým archiváliím.

Královské město Nymburk ležící ve středním Polabí bylo během třicetileté války dvakrát obléháno saským vojskem. Následky pro něj byly katastrofální, v prvním případě téměř zcela vyhořelo, ve druhém přišly o život dvě stovky civilních obyvatel. V knize jsou obě události sledovány v souvislostech „švédské" fáze třicetileté války a pozornost je věnována i jejich vnímání ze strany současníků, stejně jako jejich roli v lokální historické paměti.

Kdo byl ve skutečnosti Jan Žižka? Kým byli doopravdy husité, jejich velitelé, správci duchovní i vojenští? Na základě obsáhlých rešerší a důkladné revize původních pramenů nabízí autor zcela nový, syrový a nelítostný pohled do zákulisí života Jana Žižky. Polemizuje s českými historiky, kteří ve svých dílech obcházejí, zlehčují nebo zamlčují hejtmanovy vojenské neúspěchy a prohry, nepochopitelné zrazování přátel a spojenců i bezostyšné obohacování. Autor rozmetává mýtus o „lidovém“ králi Václavovi IV. a na příkladech demonstruje katastrofální ekonomický, kulturní a sociální úpadek českého státu v době jeho vlády i později v důsledku husitské revoluční bouře. Sleduje osudy známých i méně známých husitských hejtmanů a „revolučních“ kněží a odhaluje jejich nikdy nekončící vzájemnou řevnivost, mstivost, nenávist i jejich destruktivní působení na ekonomiku a mezinárodní postavení českého státu.

Jakkoli Rabštejn díky svým historickým památkám, úchvatné poloze na ostrohu nad řekou Střelou, nezpochybnitelnému geniu loci i soupeření o post nejmenšího evropského města patří u nás k dobře známým a oblíbeným turistickým, rekreačním i filmařským lokalitám, knižního sepsání svých bohatých a pohnutých dějin se dočkává až nyní. Velkoryse ilustrovaná kolektivní monografie dvacítky autorů provede čtenáře rabštejnskými osudy od středověkých počátků do současnosti a seznámí jej s dávno zapomenutými obyvateli v čele se zámeckými pány a rozvětvenou místní rodinou Müllingů i s pozoruhodným architektonickým souborem, jenž se tu do dnešních dnů dochoval, ať již jde o pozůstatky dvou hradů, zámek, servitský klášter s kostelem Panny Marie Sedmibolestné nebo o ikonický kamenný most.

První monografie vzniklá na území českých zemí navazuje na dlouholetý badatelský zájem Dr. Marka Vařeky věnujícího se dějinám rodu Lichtenštejnů. Monografie zaměřená na osobnost prvního knížete Karla podává jasné odpovědi na jednotlivé etapy jeho života. Smyslem monografie bylo podat vyčerpávajícím způsobem veškeré dostupné informace k jeho ekonomickým a hospodářským strategiím, které mu otevřely všechny politické dveře u tří císařů přelomu 16. a 17. století. Čtenář se na skoro osmi stech stranách dozví zajímavé ekonomicko-politické souvislosti předbělohorské a pobělohorské doby. (150 vyobrazení, 80 tabulek)