Větrné mlýny strana 3 z 22

Svérázné putování po Slovinsku, které je i autobiografií autora, literárního kritika a překladatele. 2. podstatně rozšířené vydání, novinkou je zejména přiložená mapa Slovinska.

Hra nejen o pozoruhodném a smrtí v koncentráku ukončeném životě Karla Hašlera (RozRazil – Současná česká hra, svazek 102).

Autor o knize: Abych se přiznal, slov jsem měl už plné zuby, a tak jsem udělal obrázkovou knížku. Tři příběhy v daném pořádku… První je příběh unaveného člověka, který kornatí působením dávného vyprávění, jež není jeho, a mizí pod přílišnou tíhou minulosti: plastická asfyxie daná odkazy směřujícími jinam. Druhý je příběh jiného člověka, anebo možná téhož, který se necítí moc dobře ve svém těle, ve svém životě, a sní o tom, že se stane jiným, odlišným, holohlavým, neboť holohlavým se zjevně vede výborně: holohlavý není bohužel ten, kdo by jím chtěl být. Aneb vyhol se, kdo můžeš. Třetí příběh, kde obraz představuje pouhou stopu bez jakýchkoli odkazů, nic víc než jeden zachovaný okamžik, který se přihodil v životě člověka, který je to, co je. Anebo se o to alespoň snaží. A pěkně sebou řízne. Jisté je jen to, že bez ničeho nemáme nic.

Brilantní esejistická novela duchem „mladého rozhněvaného muže“ slovenské literatury. Záměrně píšeme o nezvyklém žánrovém vymezení esejistická novela. Autor zde totiž formuluje své úvahy o Slovensku a Slovácích, ale také slovenských spisovatelích, lépe slovenském spisovatelství, a to velmi kriticky, až kacířsky. Leckterý národně orientovaný slovenský čtenář se při domácím vydání mohl oprávněně cítit pobouřen. Nutno dodat, dobře mu tak. Tomu čtenáři, samozřejmě. Vilikovský cílí do slabých míst slovenské národní a kulturní identity s nesmiřitelnou a neúprosnou přesností válečného snajpra. Jeho úvahy inspirované větou slavného rakouského rouhače a hněvivce Thomase Bernharda prolíná příběh náhodného, krátkého, intenzivního a tragického milostného vzplanutí starého muže a stále ještě mladé ženy, s nádherně vypodobněnou milostnou scénou, jednou z nejsugestivnějších v současné literatuře. Ostatně to Vilikovský uměl vždy, ale uměl s tím i exkluzivně šetřit. Jeho cudnost je právě v tom, jako by zastával názor, že jeden otevřeně vylíčený milostný akt je pro jednu knihu tak akorát.

Povídková kniha Alice je trochu jiná než předcházející dva tituly Judith Hermannové. Ohledává nejzazší bod — smrt. Pět úmrtí pěti mužů. Pozvolných i náhlých, čekaných i nečekaných. Provázaných na různý způsob. A ohledává rovněž, co zbude po smrti. Jak se dá se smrtí sžít. Jak žít se smrtí druhého v sobě. Hermannová tu poprvé uvažuje nad tím, co bude. Poprvé překračuje temný kruh melancholie. A v podtextu pak otvírá dvě témata, která do jisté míry tvarují dnešek: všeobecná pasivita občanské společnosti plus odumírání mužského principu.

Ráno hráče karet Dobré ráno, oči. Usmějte se. I ve snu ti babky prodávaly kořínky, a ani den není o nic jasnější. Kdo nutí holuba ve dvoře, aby zpíval, nebo se prostě jen snaží říct něco úplně jiného? Čas je nevlídný, protože chrání svou překrásnou mechaniku, ale na jeho kožichu je dostatek záhybů, ve kterých se člověk může ukrýt. Vařím kafe. Připravuju si stůl. Rozděluju si drobné mince na dříve a teď, abych věděl, v jaké měně se dnes vyplatím. Budu se družit s odrazy na jmenovkách. Ty se budou družit s odrazy mé tváře. A všechno bude skutečné, dokud stačí síly. V dálce slyším, jak se přehazují ozubená kolečka. Ze skuliny vyskočí karta. Pro tuhle kartu žiju.

Mierne absurdná komédia, ktorá sa odohráva na streche paneláku, kam vyhnali štvorčlennú rodinu práce na ich byte... (RozRazil – Súčasná slovenská hra, svazek 2) Štvorčlenná rodina sa dočasne vysťahuje na strechu paneláku. V jej byte práve prebieha komplexná rekonštrukcia, na ktorú matka čakala a šetrila celých 35 rokov. Majstri byt rozbijú, ale na druhý deň zmiznú aj s peniazmi a už sa neukážu. Matka je zúfalá a pochopenie nemá ani pre svojho neschopného a mierne vyšinutého manžela, ktorý si chce na streche postaviť amatérske divadlo. Morbídny humor s francúzskou noblesou vnáša do rodiny babička, bývalá tenisová hviezda, ktorá sa pripravuje na samovraždu a svoje veľké entrée do nebíčka. Jediná „normálna“ sa zdá byť dcéra, ktorá otcovi nedokáže odpustiť jeho neprítomnosť počas detstva, a ktorá túži nielen po chlapovi, ale predovšetkým po matkinom uznaní. Situáciu na streche vyhrotí aj príchod „strateného“ syna z Austrálie. Každý z hrdinov hry sa snaží — spôsobom sebe vlastným — naplniť svoju predstavu o domove. Vidina čohokoľvek spoločného sa však zdá byť nenaplniteľná. Nad panelákom sa navyše hrozivo vznáša záhadná demolačná guľa…

Svazek obsahuje tři divadelní hry chorvatského dramatika. Čechov řekl Tolstému sbohem Kromě postav dvou slavných ruských spisovatelů zde vystupují i jejich manželky. Gavran kombinací vážných a směšných scén boří mýtus o velikosti Tolstého a neočekávaným způsobem promlouvá o konfliktu starého a mladého spisovatele. Prostřednictvím lehkých dialogů reaguje na moderní úvahy o vztahu muže a ženy, jejich snahy o nadřazenost a o strachu ze stáří a samoty. Noc bohů Hra byla dodnes uvedena ve dvanácti divadlech. Komicky i tragicky se zde prolíná život a divadlo. Je to příběh o přátelství, o vztahu umělce a státníka a o zradě, bez níž by hra ani její zápletka neexistovala. Pacient doktora Freuda V této grotesce autor píše o známém diktátorovi jako o mladém muži, o velkém psychoanalitikovi a Hitlerově dívce. Tyto tři postavy na základě sexuálního problému vytvářejí a řeší vzájemné vztahy.

Děj Syflárny se odehrává v 70. letech minulého století, v době tuhé normalizace, (jak název napovídá) na dermatologicko-venerologickém oddělení fakultní nemocnice v Praze. Opírá se o autorovy osobní zážitky nebyl zde ovšem léčen z pohlavních chorob, ale z politického názoru – pracoval zde jako pomocný uklízeč. Sen o socialismu s lidskou tváří sní již jen hrstka nepoučitelných utopistů. Doba zlomených charakterů, úspěchů těch nejméně nadaných a ostrakizace nepoddajných je v plném proudu. Je krátce po stranických prověrkách – „pomýlení“ provedli ponižující sebekritiku, nepřátelé socialismu byli odhaleni a potrestáni tím, že jim bylo znemožněno vykonávat práci, kterou měli tak či onak rádi a které rozuměli. Tak jako v celé společnosti, panuje i v nemocnici vedle zoufalé apatie značná nervozita a podrážděnost. A to nejen mezi personálem, ale také v řadách pacientů. Ti ostatně nemají na venerologické klinice mnoho důvodů k bezstarostné uvolněnosti a optimismu. V jejich výjimečném případě dokonce zcela bez ohledu na politickou příslušnost.

Rozrazil - Současná česká hra 2010 je pravidelná novinková řada dramatických textů. V edici vychází 10 svazků ročně.

Cirkusové představení s jednou přestávkou. Jedenáctý svazek edice REPERTOÁR, cenově velmi dostupné knižní řady z pokladnice světového dramatu (zásadní díla, vynikající překlady, čtivé studie, portréty autorů i překladatelů).

Sedmý svazek edice REPERTOÁR, cenově velmi dostupné knižní řady z pokladnice světového dramatu (zásadní díla, vynikající překlady, čtivé studie, portréty autorů i překladatelů).

Melancholická, dojemná, ale i černá komedie o tom, co bylo dřív. Důchodce AG vzpomíná (tentokrát v těle mladé dívky) na to, co všechno jsme prožili, jak jsme se za bývalého režimu naučili létat, stát se neviditelnými, páchat sebevraždy a jak si třeba užít důchod. Děvčátko Veruna nás provází svým životem, svět její fantazie se prolíná se světem reálného socialismu, monology otce a matky se vracejí do minulosti, do časů vzájemné romantické lásky, zatímco další postava, Libor, s Verunou řeší problematiku šulina a kudy různí lidé čurají. Otec musí v práci vysvětlovat, proč na prvomájovém průvodu nemával mávátkem, a končí v blázinci – myslí si totiž, že je neviditelný. Nakonec se zabije skokem z okna – chtěl létat... Postavy se zdvojují, Veruna s matkou se snaží léčit smutek zpěvem a navštěvují socialisticky smýšlející učitelku zpěvu – ona a její písně jsou jakési průvodkyně celým dějem. Čas běží a z Libora a Veruny jsou teenageři a horlivě čtou zakázanou literaturu, Kafku i Rychlé šípy. Četba Kafkova Procesu se prolíná do reality, Matka si najde nového druha a Veruna se schází s kamarády, kteří milují zakázané knížky... Matka se stává ošetřovatelkou v blázinci a stará se o starého blázna považujícího se za Stalina, který ji chce fyzicky zlikvidovat. Po ulicích se šourá bývalý otcův šéf a Libor se v parku rozchází s Verunou... je to konec jejich vztahu, ale i jednoho smutného, ale i krásného bývalého světa...