Volvox Globator strana 19 z 91

Astrid Krausseovou, redaktorku vyhlášeného vídeňského literárního nakladatelství, obtěžují na ulici dva muži. Na pomoc jí přispěchá David Kostka, bývalý knihkupec z malého knihkupectví, kde patřila k pravidelným zákaznicím. Davidovi se podaří strávit s redaktorkou večer. Astrid zná Davida jako milovníka literatury, ale o jeho vášni, psaní, dosud neví. Mezi Davidem a Astrid postupně vzniká milostný vztah. Astrid se zajímá o český jazyk a českou kuchyni, brzy otěhotní. – Román napsaný procítěně poetickým jazykem odráží autorovo hledání a vytváření nového domova. S nejkrajnějším lakonismem a velkou naléhavostí, které vyznačují již jeho ranou českou prózu, autor vypráví nejen humorný, ale i melancholický příběh jedné lásky, které na pozadí integrující se Evropy hrozí ztroskotání.

Žijeme mnoho životů? Jistěže ne. To jenom nesmírně mocná čarodějka Iluze vytváří nespočetné sny a nechává věčnou tichou bytost snít. Ta úžasná čarodějka se nedá porazit silou, vždyť je to její síla. Ani se nedá obelstít, vždyť je to její lest. Také se před ní nedá nikam utéci, vždyť vše je jen její mocné kouzlo. Přesto se můžeme osvobodit. Věčná tichá bytost má odvěkou moudrost, kterou Iluze neumí pokořit. Rozpomeneme-li se na tuto naši úžasnou a přitom prostou přirozenost, potom se Iluze a všechna její kouzla stanou jen podivným snem.

Typicky hardyovská atmosféra ponurého vřesoviště, precizní miniportréty lidí, jež zde žijí, překrásný jazyk, náznaky a symboly, množství odkazů a lehká‚ ironie při charakterizaci jednotlivých postav - to vše provází tajemný příběh o slavných křtinách na samotě u pastýře Fennela, příběh záhadného uprchlíka, kterého všichni obdivovali pro jeho chladnokrevnost, ale který nebyl nikdy dopaden.

Tím nejpozoruhodnějším, co charakterizuje lidstvo, je skutečnost, že tvor, který se pro svou schopnost myšlení pasoval na pána tvorstva, používá většinou svou mysl bez jakékoli znalosti jejího fungování. Mysl a její fungování jsou pro samotného člověka těžko pochopitelné. Také to, že mysl je nutno kultivovat, je pro většinu lidí těžko přijatelná. Mysl je však pouhým nástrojem, jehož používání může být blahodárné, pokud je mysl klidná a svobodná. Jednání stejné lidské mysli, která je nezkrocená a spoutaná závislostmi, bývá velice zhoubné, plné krutosti, závisti i zloby. - Mudrci, kteří v dávných dobách prošli obtížnou cestou k sebepoznání, sepisovali ctnostné příběhy, které na praktických příkladech ukazují, jak lépe a klidněji prožít celý život. Čtení a naslouchání těmto příběhům kultivuje naslouchajícím lidem mysl a tak zvyšuje jejich optimismus, spokojenost a radost ze života. - Člověk je v pravdě takový, jaká je jeho mysl a jaká je jeho víra. Proto čtěme příběhy plné lidské ctnosti, hrdinství, pravdomluvnosti, odříkání, odpovědnosti a spolehlivosti, oddanosti a víry. Uvažujme o nich, radujme se z těchto příběhů a zkoušejme v nich hledat odpovědi na otázky našeho vlastního žití. Čím více ctností prodchne naši mysl, tím lépe se bude žít nám i všem ostatním bytostem v našem světě.

Kniha Svět mysli vznikla během roku 2004, kdy autor při svém pobytu v Indii pod posvátnou Arunáčalou díky milosti Arunáčaly a Šrí Ramany Maharšiho sepsal tuto drobnou publikaci. Ta je určena každému čtenáři, který se občas ptá po smyslu své existence. Neobsahuje podrobný návod na cestu ke štěstí, ale je pokusem poodhalit čtenářům odvěkou moudrost, která je obsažena v náboženských spisech. Kniha tak dává čtenářům námět na přemýšlení o sobě, o světě, o duchu a duši, o hledání a chápání smyslu života všech bytostí. Je určena všem lidem hledajícím, kteří mohou na svou metodu duchovního cvičení pohlédnout z jiné perspektivy, a tak si zkontrolovat, zda nezapomínají na nějakou důležitou podmínku pro rychlý duchovní růst. Cestou ke svobodě a štěstí musí projít každá bytost sama, neexistuje žádný způsob, jak někoho jiného osvobodit nebo jak se nechat osvobodit. – Jaká by to byla svoboda, kdyby závisela na jiné bytosti?

Tato novelka patří k posledním dokončeným pracem a znalci Lawrencova díla si ji cení jako malý skvost, do něhož autor citlivě vložil svůj názor na křesťanství a současně na klíčovou roli osvobozené sexuality. I když autor nikde nepoužívá slova "Ježíš", je zcela jasné, co a koho "mužem, jenž zemřel" i všemi vedlejšími postavami myslí.

Tato publikace svým stylem volně navazuje na knihu S Theodorem o hieroglyfech. Je tedy psána jako dialog mezi mladým Martinem a moudrým Theodorem, který tentokráte medituje nad staroegyptským uměním doprovázeným krátkými hieroglyfickými nápisy. V prvních dvou kapitolách je čtenár uváděn do samých počátků egyptského umění, seznamuje se s nejstaršími jeskynními malbami v oblasti Sahary a poznává hlavní rysy a symboliku egyptského umění včetne symboliky barev a pravidel při malování. V následujících dvou kapitolách se Theodor podrobně zamýšlí nad zlatým Tutanchamonovým trůnem a nad reliéfem z chrámu Sethiho I. v Abydu. Při svých meditacích se moudrý učitel dostává také k dalším důležitým tématům egyptské ríše, jako je rituál otevírání úst, putování zemřelého podsvětím nebo mumifikace. Jak je už pro Theodora typické, snaží se některými staroegyptskými myšlenkami inspirovat i človeka dnešní doby. Kniha není gramatickou učebnicí a nevyzývá k výuce jako její předchůdkyně, proto je mnohem stravitelnější a přístupnější. Tabulky s minislovníčkem a vysvětlením hieroglyfických znaků umožňují čtenáři bezprostřední kontakt se staroegyptským písmem, nicméně mohou být přeskočeny, aniž by utrpěla četba. V knize se nachází mnoho barevných fotografií, které nejsou pouze doplňujícím materiálem, ale nedílnou součástí textu. Jsou jakýmsi obrázkovým písmem v duchu staroegyptského umění. Čtenář si u nich může odpočinout a načerpat z jejich duchovního náboje.

Publikace tří českých novinářů, přímých aktérů války v Iráku, přináší v deníkové formě jejich osobní svědectví. Každý ze tří reportérů viděl válku odjinud a každý z nich si odnesl trochu jinou zkušenost. Michal Kubal z České televize působil jako jediný český novinář během války přímo v Bagdádu, kde z bezprostřední blízkosti sledoval drama koaliční vzdušné ofenzivy, proplétal se neprůhlednými nástrahami saddámovské propagandy a nakonec se dočkal příjezdu amerických tanků a diktátorova pádu. František Šulc z Lidových novin se stal jediným českým "embedem", jak se novináři akreditovaní přímo u koaličních vojenských jednotek nazývali; jeho válečnými společníky a průvodci byli Seabees (Mořské včely) - elitní ženijní sbor amerického námořnictva. Barbora Šámalová z České televize pracovala v Kuvajtu a v Jižním Iráku; začátek války trávila společně s vojáky česko-slovenské protichemické jednotky a po vítězném postupu spojenců na jihoirácký přístav Umm Kasr a obklíčení Basry mohla sledovat bezuzdnou anarchii a humanitární katastrofu, která zdejší Iráčany postihla.

Satira na pesimismus v rodině a manželském soužití. Protagonista je věčně váhající čtyřicátník, který čtenářům vypráví svůj životní příběh a především se soustředí na podrobnou studii instituce manželství a rodiny.

Tajemství starého čínského cvičení Osm kusů brokátu odhaluje autorka jedinečným způsobem s důrazem na historické souvislosti a léčivou sílu tohoto cvičení. Soubor osmi meditačních pohybů z tradičního čínské Qigongu slouží ke zlepšení celkového zdravotního stavu, k posílení imunity a k vytvoření ochranného štítu proti nepříznivým vnějším vlivům. Cvičením se naladíte na čistou energii a dostanete se do harmonie mezi tělem, myslí a emocemi. Soubor meditací v pohybu zahrnuje osm prvků : HORU, HROM, VÍTR, OHEŇ, ZEMI, JEZERO, NEBE, VODU.

Kniha, která vám umožní číst egyptské hieroglyfy, poznat nejčastější gramatické jevy a porozumět staroegyptskému myšlení, je zarámována do příbehu mladého Martina, který se učí hieroglyfy u svého prítele Theodora. Theodor nejprve Martina seznamuje se symbolikou egyptských znaku, která muže být podkladem pro všeobecná životní zamyšlení. Postupně je výuka doplňována informacemi ze skutečného staroegyptského světa. Čtenář se seznámí s nejznámějšími egyptskými mýty, s královskou titulaturou či s pradávným kalendářem. Zdrojem hieroglyfických cvičení je velmi často egyptská kniha mrtvých. Martin se učí od jednodušších věcí ke složitejším, a to na příkladech, u kterých nepotřebuje znát velké množství slovíček. Jednotlivé lekce se snaží zachovat logickou kontinuitu a počítají pouze s tím, co Martin dosud poznal. Hieroglyfická domácí cvičení jsou doprovázena malým slovníčkem a vysvětlením neznámých znaků.

Praha vznikla postupným spojováním desítek vesniček, vsí, městysů i měst, jejichž hranice se v průběhu času měnily. Územně stabilními celky tak do určité míry zůstávaly jen související farní obvody. Proto dějiny částí Prahy jsou v této publikaci pojaty jako dějiny 80 farních obvodů (farností). Pokud se nezměnil farní kostel, významné místo setkávání obyvatel, neměnilo se ani jméno farnosti, odvozované ze zasvěcení farního kostela. - Rozhodujícím činitelem ve farnosti většinou nebýval farář, nýbrž místní vrchnost. Proto jsou dějiny částí ve své podstatě dějinami místních vrchností, jimiž byly šlechtické rody anebo některé významné církevní instituce, jako církevní řády, Kapitula vyšehradská, Metropolitní kapitula při kostele sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Výjimkou mezi vrchností nebyli ani přední pražští patriciové. Jména mnohých z nich už byla dávno vymazána z paměti, přestože ve své době je znal každý. - Kniha je tak pokusem o nahlédnutí do života pražských částí pokud možno od okamžiku, kdy tuto část poprvé zmínila listina panovníka, papeže ad. Mezním dějinným rokem všech částí Prahy byl revoluční rok 1848, v němž role vrchností skončila, a v řadě případů též rok 1920, v němž spojením s Prahou zanikla jejich samostatnost a specifičnost.

Stanislav Struhar se narodil v roce 1964 v Gottwaldově, dnešním Zlíně. V roce 1988 emigroval spolu s manželkou do Rakouska, jejich syn je mohl následovat až po pádu železné opony. Usadil se ve Vídni, přijal rakouské státní občanství a němčina se stala jeho literárním jazykem. V románech se zabývá integrací cizinců do nové společnosti, ztrátou domova či mateřštiny, a zařadil se do nepočetné, ale o to zajímavější rodiny německy píšících Čechů. Jeho nejnovější román Váha světla, odehrávájící se před poutavou kulisou Říma a Ligurie, vypráví subtilně poetickým jazykem příběh mladého Rakušana, který se po dvou prožitých tragédiích znovu rozhoduje začít v cizině nový život.

Den kobylek je Westův poslední a vrcholný román vydaný roku 1939. Odehrává se v Hollywoodu, v samém srdci velkovýrobny amerických snů. Podobně jako u mnoha jiných autorů z tohoto období je Kalifornie a honba za životem z plakátů a filmů klíčovým tématem. Kniha byla v roce 1975 zfilmována Johnem Schlesingerem.

Deník Karla Stuchla z první světové války přináší pohled na ni takříkajíc zdola. Několik měsíců po vypuknutí první světové války v roce 1914 byl dvaadvacetiletý vesnický učitel Karel Stuchl povolán do rakouské armády a poslán na válečné pole. Vrátil se až za šest a půl roku. Odjel vlakem na jih do Rakouska a po válečných střetnutích, nekonečných pochodech nebo přepravě vlakem přes dnešní Slovinsko, Chorvatsko, Maďarsko, Slovensko, Polsko, Bělorusko, Ukrajinu, Rusko evropské i asijské, Čínu a opět Rusko, a pak lodí přes Tichý oceán a Středozemní moře se zastávkami ve velkých asijských přístavech, dorazil přes Terst znovu do své vlasti.

Po úspěšném titulu A vítr se vrací přináší Volvox Globator další knihu významného ruského disidenta Vladimira Bukovského. Moskevské procesy dokumentují jeho neúspěšnou snahu o uspořádání „norimberského procesu“ nad komunismem v Moskvě v první půli devadesátých let. Vychází ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů.