Volvox Globator strana 27 z 79

Kniha přináší kompletní vydání textů jednoho z nejuznávanějších hudebníků na současné hudební scéně. Publikace obsahuje texty, které Nick Cave nahrál lse dvěma svými skupinami – The Birthday Partya The Bad Seeds. Bilingvní česko-anglické vydání.

Kniha v I. díle mapuje dějiny českého kresleného seriálu v období první republiky - dětské kreslené seriály v Malém čtenáři, Junáku, Kouli, Punťovi, Mladém hlasateli - až do jejich zániku za Protektorátu Čechy a Morava. Neopomíjí ani časopis Správný kluk (1943-1945). Věnuje se i tehdejším novinovým přílohám určeným dětem (Slovíčko, Svobodného slova, Dětský koutek Lidových novin). Představuje také seriály pro dospělé, uveřejňované v časopisech (Dobrý den, Rozruch, Rodokaps, Pestrý týden, Ahoj). Autorka se dále zaměřuje na kreslené seriály, které vycházely po válce v časopisech Vpřed, Junák a Skautka až do jejich zániku s nástupem komunismu. Časopisy Mateřídouška, Ohníček, Pionýrské noviny, Pionýr (Větrník) sleduje od jejich vzniku až do roku 1985. Detailněji se věnuje našemu patrně nejslavnějšímu kreslenému seriálu - Rychlým šípům. Publikace je komentovaným přehledem kreslených seriálů, které u nás ve sledovaném období vycházely, zabývá se však také vývojem názorů na tento žánr.

Ve své knize A vítr se vrací, která poprvé vyšla ve Velké Británii v roce 1978 pod názvem To Build A Castle, V. Bukovskij vzpomíná na dětství, život v poválečné Moskvě (dost se lišící od oficiální verze), zapojení do disentu, samizdatu, zatčení, psychiatrická vyšetření a "léčení", procesy a věznění. Kniha poutavým způsobem přibližuje realitu sovětského disentu. Pronikavě se věnuje zneužívání psychiatrie a především diagnózy "pomalé schizofrenie, která se v Sovětském svazu rozšířila v polovině šedestátých a v sedmdesátych letech dosáhla vrcholu. Když Vladimír Bukovskij popisuje život ve vězení, je cítit, co zažívá člověk s vyjímečně podnikavým duchem, který ale jinak konat nemohl.

Skotský spisovatel George MacDonald (1824 až 1905) nechává ve své pohádkové romanci Snílci jednadvacetiletého hrdinu Anoda putovat kouzelnou říši k nalezení pravé lásky a duchovní dospělosti. Kniha, která ovlivnila G. K. Chestertona, J. R. R. Tolkiena, C. S. Lewise a další velké anglické spisovatele 20. století, patří k průkopnickým dílům žánru fantasy, zároveň však na hlubší rovině představuje symbolické líčení cesty lidského srdce od neurčitých romantických tužeb až ke schopnosti sebeobětování. Zázračný svět plný skřítku, mluvících stromů, rytířů a pannen v nouzi se zde stává dějištěm iniciačního příběhu o trnitém putování ke zralosti.

Takto by se v roce 1981 jmenovala a takto by vypadala druhá velká Carverova sbírka, kdyby ji redaktor Gordon Lish autorovi neseškrtal, nepřepsal a nepřejmenoval na "O čem mluvíme, když mluvíme o lásce". Zachovala se korespondence obou pánu, ze které vyplývá, že se Carver velmi snažil své dílo uhájit, ale nebylo mu to nic platné: Lish mu z některých povídek vyhodil čtyři pětiny textu. Carver (1938-1988) ještě za svého života některé původní verze vydal, ale v úplnosti nyní "přepsané" povídky vycházejí poprvé.

Tato působivá kniha vrhá světlo na velké sociální a politické katastrofy, které zmítaly Evropou mezi lety 1914 a 1945. V periodě téměř nepřetržitých sociálních otřesů byly dějiny kontinentu poznamenány dvěma světovými válkami, ruskou revolucí, holocaustem a vzestupem a pádem Třetí říše. Ústředními postavami této katastrofy byli samozřejmě Lenin, Stalin a Hitler a tato kniha využívá nedávného zpřístupnění ruských a německých archívu, aby ukázala, jak úsilí těchto diktátorů o naplnění utopických a nenapravitelně scestných ideálů vedla jen k dystopické noční můře. Renomovaný historik Robert Gellately dospívá k závěru, že většina srovnávacích studií sovětské a nacistické diktatury je negativně poznamenána přehlížením Leninovy role v celém dramatu. Odmítáním mytologie „dobrého“ Lenina kniha načrtává přesvědčivý společensko-historický obraz role těchto tří diktátorů a pečlivě dokumentuje jejich podobnosti i rozdíly. Sleduje eskalaci konfliktu mezi komunismem a nacismem, a to zejména na pozadí Hitlerova boje proti „smrtelné hrozbě židobolševismu“. Kniha dokládá, že nesmiřitelné nepřátelství mezi Stalinem a Hitlerem nevyhnutelně muselo vést k totální válce a genocidě. Důsledky tohoto osudového střetu jsou patrné ještě dnes.

Další kniha o Queenech? Ano! A tentokrát opravdu zasvěcená. Její autor Peter Hince byl totiž v letech 1973 až 1986 bedňákem a později šéfem bedňáku této kapely. Byl tedy u všeho důležitého, co se Queenům přihodilo. Dočteme se tedy nejen o tom, jak vznikaly jejich písně a pódiová show, ale také kdo kde s kým.

Alchymické nauky byly původně důkladně promyšlené a pramenily z filosofického přemítání nad materií. To platí i o této knize, jež přináší „Geberova“ díla, která byla dříve neprávem považována za překlady arabských spisů, která však dnes mužeme označit za práce latinsky píšícího autora (nebo snad i více autorů), vzniklé někdy ve 12. až 13. století pravděpodobně v jižní Itálii nebo Španělsku.

Kniha, jejíž název je inspirován závěrečným veršem 81. žalmu, seznamuje čtenáře srozumitelnou formou se židovským mysticismem a na konkrétních příkladech dokládá, jak jej lze aplikovat i v každodenním životě. Autor, rabbi Kushner, dokáže oslovit i lidi se židovstvím dosud neobeznámené, ne nadarmo se také o něm hovoří jako o jednom z nejnápaditějších židovských teologu v USA.

Lafcadio Hearn (1850-1904) byl jedním z prvních cizinců, který přijel do pomalu se otvírajícího se Japonska druhé poloviny 19. století. Byl jím zcela okouzlen a zůstal až do své smrti. Ve sbírce Hora lebek najdeme povídky vycházejí z různých japonských tradičních žánrů od čistého hororu až po duchařské eseje. Ilustrace Lída Šámalová. Z angličtiny přeložil, zasvěcenou předmluvu napsal Jakub Zeman.

Od dob Filipova evangelia, v němž čteme, že „Království Otce je již rozšířeno na zemi, jenže lidé to nevědí“, až do světa súfijského islámu a dalších mystických směrů dnešní doby hledají spirituálně zaměření lidé za povrchním zdáním skrytého Boha. Autor tohoto evangelia pocházejícího ze druhého století je rovněž fascinován tím, co je skryté, a v textu poskytuje klíče, jak typy a obrazy zjevného dešifrovat tak, aby se člověku odhalila pravda. Překlad vlastního evangelia je doprovázen zasvěceným komentářem.

V prvním díle autorka zmapovala dějiny zejména dětského kresleného seriálu v období 1. republiky na pozadí časopisů Malý čtenář, Junák-Skaut/Junák, Koule, Punťa, Malý/Mladý hlasatel a Správný kluk. Neopomenula ani novinové přílohy určené dětem a některé časopisy pro dospělé. Po poválečných časopisech Vpřed, Junák, Skautka sledovala seriálovou produkci v nově vzniklých časopisech pro děti a mládež – Mateřídoušce, Ohníčku, Pionýrských novinách, Pionýru (Větrníku) a Pionýrské stezce, a to od jejich vzniku až do roku 1985. V první části druhého dílu se Olga Bezděková zaměřuje na časopisy ABC a jeho speciály, Sluníčko, Sedmičku pionýrů (Sedmičku), Skaut-Junák/Junák, Rychlé šípy a Pionýrskou stezku. Podrobněji se zabývá seriály z období totality, které se proslavily (Kulišáci, Strážci, Modrá pětka a Kocour Vavřinec). Nahlédla i do dětských rubrik s kresleným seriálem v Lidové demokracii a Svobodném slovu. Shrnuje kreslené sešity, knižní alba a knihy, které vznikly podle oblíbených kreslených seriálů. Samostatnou kapitolu věnuje Kájovi Saudkovi a jeho exkluzivním seriálům. Nezapomíná ani na nepřekonatelný Čtyřlístek. V druhé části Milan Krejčí doplňuje kreslené seriály ze všech zmíněných časopisů od roku 1985 až do roku 1989. V samostatné kapitole se zaměřuje na Káju Saudka – Saudkův jeskyňářský underground. Následují kapitoly „Novinové komiksy“, „Podivné komiksy“, „Tiskoviny pro dospělé“, „Knižní a sešitová vydání“, „Klubové tiskoviny, fanziny a samizdaty“. Závěrečná kapitola – „Česká superžena“ – pojednává o proslulé Octobrianě.

Na Věčné město padá déšť. Objektivy kamer z celého světa jsou namířeny na centrální loggii baziliky svatého Petra. Po nekonečně dlouhém čekání se objevuje postava v bílém rouchu. „Bratři a sestry, dobrý večer!“ Ohromení nečekaným výsledkem volby střídá naděje. Novou hlavou církve je skromný člověk plný soucitu a milosrdenství, vždy ochoten naslouchat a podat pomocnou ruku těm, kteří to potřebují – starým lidem, nemocným, chudým. Ponořme se do knihy francouzského novináře Michela Coola a odhalme, co je pravdy na tom, že nový papež jezdí do práce metrem, fandí fotbalovému klubu San Lorenzo a býval vášnivým tanečníkem tanga. Vyslechněme ty, kteří se s bývalým kardinálem Jorgem Mariem Bergogliem setkali, spolupracovali s ním či mu přišli v den volby na náměstí svatého Petra vzdát úctu. Poznejme nového služebníka sluhů Božích, který si zvolil jméno František.

Antologie mýtů a vyprávění Šajenů, malého indiánskéhonároda z planin amerického Západu, přinášípřes osm desítek mýtů, příhod šibala Vé’ho’ea a dalšíchpříběhů. Přibližuje nejen šajenskou mytologiia ústní tradici před rokem 1900, ale také způsob života,duchovní kulturu, historii a současnost Šajenů.Mýty a ostatní příběhy vyprávějí šajenskou verzi dějinsvěta, na jejichž počátku Ma’heo’o vytvořil zemia bájní hrdinové zbavovali lidstvo oblud. Pokračujímonumentálním eposem o Motsé’eóevovi a čtyřechposvátných šípech. Na mýtickou dobu pak navazujítradovaná vyprávění o událostech 18. a 19. století.Vše končí předpovědí zániku světa. V těchto příbězíchslyšíme dech zvířat a přírody, humor, touhu podobrém jídle a domově, chytrost, fantazii, pevnouvíru v duchy a hlavně údery lidského srdce. Připomenounám, že Šajeni jsou lidé ze stejného těstajako my. V úvodu i komentářích se autor zamýšlí nadstářím, „původností“ a obsahem šajenských mýtůa dospívá k překvapivým, kontroverzním závěrůma novým otázkám.

Muchův Otčenáš vychází ze zednářské, symboliky a z pokusů s mimosmyslovým vnímáním, kterým se Alfons Mucha zabýval v kruhu zájemců o vyšší světy spolu se svým přítelem C. Flammarionem. Otčenáš vyšel poprvé, v Paříži v roce 1899 jako jedno z nejkrásnějšíc