Volvox Globator strana 29 z 91

Balada o Jethro Tull oslavuje prvních 50 let této kapely. Zároveň odráží příběh britského rock´n´rollu počínaje jeho dětskými krůčky na konci šedesátých let se slávou blues přes neskutečný artrock let sedmdesátých, technologické výboje osmdesátek a devadesátek až po dosud neprobádané vody současnosti. Z knihy se také dozvíte, že kapelník Ian Anderson si na své karí sype doma vypěstovaná semínka chilli z lahvičky, kterou u sebe tajně nosí; že vytyčování hranic jeho někdejším souputníkům občas představovalo něco jako krocení toulavých koček. Ale dočtete se i verze jeho spoluhráčů. V knize hovoří mimo jiné bývalý klávesista John Evan, varhanice Dee Palmerová nebo někdejší basový kytarista Dave Pegg.

Výbor z literárního díla Radomila Uhlíře (10. 4. 1957 - 15. 4. 2019), herce, režiséra, hudebníka, malíře, dramatika a také bohéma a spisovatele. Překvapivě rozsáhlá a originální literární pozůstalost, která se objevila po Radomilově úmrtí, a o jejíž existenci měl tušení jen velmi úzký okruh jeho přátel, zahrnuje dosud nezveřejněné povídky, básně, dopisy, scénáře a další literární útvary. Kniha přináší výbor z textů především z 90. let 20. století a je doplněn rozsáhlou fotografickou přílohou. Radomil Uhlíř byl od druhé půle 80. let svéráznou a nepřehlédnutelnou postavou české nonkonformní kultury. Jeho talent se realizoval nejprve především v divadelním prostředí v okruhu tzv. Pražské 5 (Divadlo Sklep, Recitační skupina Vpřed atd.), dále v Divadle Dr. Nutta nebo ve společných improvizacích s Jaroslavem Duškem v Divadle Vizita. Souběžně s divadelními aktivitami se Radomil Uhlíř věnuje hudbě na pomezí rockové alternativy – vystupuje s kapelami Dvouletá fáma a Ženy. V půli 90. let zakládá Kvartet Dr. Konopného, na tuzemské hudební scéně zcela originální improvizační těleso, jehož je frontmanem a hlavním tvůrčím motorem prakticky až do konce svého života. Vedle hudebních a divadelních aktivit však Radomil Uhlíř proslul i jako naprosto nenapodobitelný rozhlasový a hudební moderátor, autor zenových vtipů a v posledních zhruba deseti letech také překvapivě i jako malíř (obrazy na pomezí l'art brut, expresionismu a nelineární abstrakce).

Opravdová láska, to možná zní současnému člověku podivně, alespoň autor naší knihy je však přesvědčen, že právě po ní každý touží a každý ji hledá, ačkoliv nemusí mít vždy tu nejobvyklejší podobu. V tetralogii Šťastný kosočtverec, složené z částí, nazvaných Vzdušné zámky?, Láska , Kouzelné ostrovy a Apothéosa, se potkáme s jejím hledáním i nalézáním, a jelikož, jak praví lidové moudro, nic v životě není zadarmo, nemůže se čtenář divit dojmu, že sedí nad dobrodružným románem, případně detektivkou a chvíli dokonce nad romantickou novelou, svým způsobem prorockou knihou i epickou poezií. Těžko říci, zda jde o román, či popis cesty do velmi hmatatelné skutečnosti, na niž již mnozí z nás téměř zapomněli. Román Šťastný kosočtverec je prvotinou bruntálského spisovatele a pražského antikváře Jiřího Kačura, který zatím publikoval jen na internetu či ve vlastní produkci v malých nákladech.

Odhalte tajemství, záhady, skryté významy a příběhy ukryté za slavnými uměleckými díly. Kniha plná překvapení, odhalení, zapomenutých pokladů a ztracených příběhů to jsou Tajemství ve výtvarném umění, která nás vezmou na cestu mezi záhady ukryté v uměleckých dílech, abychom zjistili, že umělecká díla nejsou vždy tím, čím se být zdají. Dlouho ztracené středověké mistrovské dílo, které odkryli v londýnském Toweru. Tajný vzkaz, který je zakódován v malbě a dokáže ho přečíst jen několik vyvolených. Portrét zobrazuje vévodkyni v dlouhých šatech, která svým oděvem reprezentuje politickou a ekonomickou moc svého manžela. Fascinující příběhy těchto děl a mnoho dalšího oživuje autorka, historička a badatelka Debra N. Mancoffová, která odhaluje tajné symboly, jež používali da Vinci, Vermeer a Caravaggio, obnažuje významové vrstvy v malbách van Gogha, Picassa a Dalího a odkrývá význam děl Fridy Kahlo, Kary Walkerové a Mariny Abramovićové. Tajemství ve výtvarném umění vycházejí z objevů pokročilých technologií, nových výzkumů, vědeckých analýz a starosvětské zvědavosti, a odhalují významy skryté pod povrchem slavných mistrovských děl ve sbírce příběhů, které plně vycházejí z faktů, a přesto jsou stejně fascinující jako fikce. Debra N. Mancoffová je historička umění a autorka více než dvaceti knih o evropské a americké kultuře a umění. Pravidelně přednáší v mnoha významných muzeích ve Spojených státech a Velké Británii. Doktorát z historie umění získala na Northwestern University a učila na Uměleckém institutu v Chicagu. Píše pro periodika The Art Quarterly, The Royal Academy Magazine a The Art Newspaper, a je autorkou mnoha knih o evropské a americké kultuře a umění. Žije v Chicagu a účastní se programu Scholar-in-Residence v knihovně Newberry.

Jeden z předních hudebních kritiků světa přináší svěží pohled na den, kdy se Dylan dal na elektriku na Newportském Folkovém Festivalu. 25. července 1965 vystoupil Bob Dylan na newportském folkovém festivalu s elektrickou kapelou a zakřičel: Nebudu už dál na Maggiině farmě dřít! Publikum angažovaných folkových puristů a politických aktivistů bylo v šoku, na svého proroka bučelo, ale ozval se i občasný jásot. Byl to výstřel slyšitelný po celém světě - Dylanova deklarace hudební nezávislosti, konec folkového obrození a zrození rocku jako hlasu celé generace. V knize! Elijah Wald zkoumá kulturní, politický a historický kontext této klíčové události, která ztělesňuje transformační desetiletí, tedy šedesátá léta. Přišel s novým pohledem na Dylanův umělecký vývoj, jeho zvláštní afinitu k blues, jeho komplexní vztah k folkovému hnutí, na jeho někdejšího mentora Pete Seegera a na způsob, jimž navždy změnil populární hudbu. V současné době podle knihy vzniká film, na němž se podílí i Dylanův dlouholetý manažer Jeff Rosen a v němž Boba Dylana hraje vycházející hvězda Timothée Chalamet.

I piva, stejně jako ostatní alkoholické nápoje, započala na úsvitu dějin své společné putování s člověkem jako spojenci, kteří pomáhali otevírat brány podsvětí a léčili neustále ohroženou smrtelnou tělesnou schránku. Podávání bylin – fermentovaných do podoby piva – patřilo už před tisíciletími do repertoáru bylinných léčitelů. Nejinak tomu bylo i v keltské Anglii, odkud pochází většina receptů obsažených v této knize. Publikace je určena i těm, kteří se o vztah mezi člověkem a kvašením zajímají, poslouží však především lidem, které zvědavost, směřující k oblasti piva, dovede až k realizaci tohoto prastarého nápoje. V knize je přes sto receptů na výrobu historických druhů bylinných piv a medoviny.

Ponořte se do života a díla Johna Deea, renesančního matematika a „kouzelníka královny Alžběty“! György E. Szőnyi přináší analýzu renesančního okultismu a jeho místa v evropských kulturních dějinách. Zabývá se vědeckými a duchovními spisy Johna Dee jako reflexními zdroji tradiční mystiky. Szőnyi zkoumá intelektuální základy magie a zaměřuje se na ideologii exaltatio , oslavování nebo zbožštění člověka. Tvrdí, že to byla touha po exaltatio, která formovala a spojovala dohromady i jinak rozmanité myšlenky a činnosti Johna Dee.

Nebesa zmizela, jako když se zavře kniha. Díky grafické podobě se sugestivní vize svatého Jana stává hmatatelnou a konkrétní. Komiks polských autorů si klade otázku, zda stojí za to číst apokalypsu sv. Jana dnes. Stojí? Ano, stojí, protože je to kniha, která pulzuje životem. Její obsah děsí nebo baví jen ty, kteří ji znají krátce. Ambiciózní čtenář zažije symfonii slávy, která nepřetržitě zaznívá nad hektickou válkou a lží démonů, protože síla, která proudí z apokalypsy, nepřináší sentimentální útěchu. Život věřícího není idyla. Bůh však spolehlivě zasahuje do nejkritičtějšího a rozhodujícího momentu dějin a reaguje na výkřiky mučedníků. Opomenutí příběhu konečného vítězství Krista může vést ke ztrátě smyslu všeho. Poselství k poslední knize Bible obdržel svatý Jan autor čtvrtého evangelia a současně poslední žijící Ježíšův apoštol během svého vyhnanství na ostrově Patmos. Jaký paradox! Hněv pronásledovatelů rané církve vedl ke vzniku mimořádně fascinujícího, nesmrtelného díla, které je završením Starého a Nového zákona. Ostrov vyhnanství a strachu se stal ostrovem štěstí a hlas pouště se stal posledním slovem, hlasem otevřeného nebe.

První kniha z trilogie populární britské dětské autorky Diany Wynne Jonesové, která se stala předlohou pro celosvětově úspěšný animovaný film, u nás uvedený jako Zámek v oblacích (režie Hayao Miyazaki), je příběhem o lidské svobodě a o lásce. Dívenku Sofii zakleje zlá Čarodějnice z Pustiny ve vetchou stařenku, která se vydá do světa za štěstím. Dostane se až do obydlí obávaného čaroděje Howla, do zámku, jenž cestuje krajem. Sofie u Howla zůstane jako hospodyně a tak je vtažena do spletitých a záhadných událostí a vztahů. Do krásného mladého čaroděje se zamiluje, ale vymanit se z moci silné kletby je nesmírně obtížné. Zda se to nakonec podaří, nebudeme čtenáři prozrazovat.

Cesta nikam je první částí válečné dilogie o osudech pohraničních polsko-litevských území. Její význam značně překračuje rámec žánru historického románu, faktografický obsah a psychologická propracovanost postav ji vyvyšuje nad ostatní díla, jež se snaží popsat sovětizaci Polska a Litvy. Hlavní postava Paweł je novinář žijící nedaleko Vilniusu, jenž se snaží vyhnout kontaktu se sovětskou ideologií všemožnými způsoby, například pohroužením do práce při kácení lesa či povozníka. Svůj život odmítá přizpůsobit požadavkům komunismu. Proto opovrhuje bývalým přítelem Karolem, jenž přijal úlohu vykladače marxismu-leninismu. Proto byl vyslýchán NKVD a i přes pohrůžku deportace do pracovního tábora odmítl podepsat spolupráci s režimem. V Cestě nikam Mackiewicz zobrazuje zrod homo sovieticus, jenž je způsoben všudypřítomným strachem.

Další kniha slovinského etnologa Božidara Jezernika Goli otok - Titův gulag systematicky a uceleně popisuje jugoslávský vězeňský tábor v Kvarnerském zálivu, kam byli společně s kriminálními delikventy posíláni odpůrci politického režimu (ať už šlo o sympatizanty stalinismu, odpůrce demokratických změn či další skupiny obyvatel). Místo, kam byli často bez řádného rozsudku lodí přepravováni, aniž by sami tušili, kam za účelem výkonu trestu směřují, v autorově podání vykazuje podobnosti se stalinskými gulagy a metody zastrašování a stíhání nepohodlných občanů ve společnosti obecně se jeví jako podobné způsobům, k nimž se uchylovali fašisté. Jezernik přibližuje vysilující fyzickou práci v kamenolomu, k níž byli odsouzení nuceni, aniž by k ní měli dostatečné nástroje, i každodenní aspekty života ve vězeňských barácích - od stravování a vykonávání denní hygieny až po způsoby psychologického nátlaku, ponižování a mučení, jemuž byli pravidelně vystaveni. Na osudech jak vězňů, tak jejich věznitelů a v neposlední řadě samotných stranických funkcionářů přibližuje padesátá léta v Jugoslávii jako dobu plnou nenávisti a strachu, kdy se jakákoliv věta či pouhé slovo mohly stát člověku osudným a kdy jedinou racionální reakcí na veškeré dění bylo mlčení. Autor ve své knize s bohatým citačním aparátem expresivně přiblížil temné obrazy z jedné epochy jugoslávských dějin, o níž se zahraniční veřejnost začala dozvídat až koncem dvacátého století.