Volvox Globator strana 30 z 91

Autoři nahlížejí na 60. léta v Sovětském svazu jako na jeho viktoriánskou epochu, tedy epochu, která nebyla dobou vrcholného tvůrčího rozkvětu, ale dobou sentimentu a samolibého pohledu na svět. Všímají si jednotlivých fenoménů kulturního života země v dekádě plné výkyvů, ukazují, že nebyla ani zcela svobodná, ale také nešlo čistě o pokračování mocenského stalinského surrealismu, že byla plná nadějí i deziluzí.

Peggy Casertová byla zakladatelkou slavného butiku Mnasidika na ulici Haight-Ashbury v San Francisku a milenkou a přítelkyní Janis Joplin. Po jejím boku stála například ve Woodstocku a v této knize vypráví její příběh z nejtěsnější možné blízkosti. V jejím obchodě se potkávali muzikanti z Grateful Dead a Big Brother and Holding Company, visely v něm plakáty Wesa Wilsona a Bill Graham prodával vstupenky na koncerty. Říká se o ní, že inspirovala firmu Levi´s k výrobě džín do zvonu, pomohla zpopularizovat termín "hippies" a byla jediným nehudebníkem, kterého na festival Woodstock dopravil vrtulník. Její život je příběhem celé generace. Její kniha přináší svědectví o světě psychedelického míru, lásky, LSD, závislosti na heroinu, vězení a zoufalství. Po smrti Janis Joplin byla nenáviděná a považovaná za zrádkyni. Po mnoha letech, když se dostala ze závislostí, se vrátila domů, aby se starala o matku s demencí.

Sbírka básní Houby z Yuggothu (Fungi from Yuggoth) je výjimečná kniha. Je to jediná známá Lovecraftova sbírka poezie. Jde o věnec sonetů, šestatřicet tematicky i dějově provázaných textů, stylově mezi Petrarkou a Shakespearem, napsaných z valné většiny v devíti dnech na přelomu let 1929 a 1930. Dnes funguje jednak jako metatext, tedy jako poezie odvozená motivicky i v konkrétních obrazech od jiných, předcházejících Lovecraftových prozaických textů, jednak jako prototext, který motivy i obrazy nabízí pro další využití. A přímé i volnější odkazy nemíří jen za H. P. Lovecraftem, ale i za jeho druhy v hororové zbrani, jimiž byli lord Dunsany nebo Robert W. Chambers. Sbírka vznikla v době, kdy se Lovecraftův specifický fikční svět rozvíjel, probarvoval, konkretizoval – ovšem nebyl ještě zdaleka hotový. Jednotlivá čísla sbírky jsou výpravná, dějová, navazují na sebe, gradují, takže ve finále navozuje kniha dojem spíše povídky než básnické práce ve formátu znělky. Houby mají k Lovecraftově próze blíž, než by se mohlo navenek zdát. Kniha vychází dvojjazyčně, každou báseň doprovází ilustrace Františka Štorma.

Knižní reportáž Joanny Siedlecké vyšla poprvé v roce 1993 a zásadním způsobem ovlivnila přijímání jednoho z nejvýznamnějších děl literatury holocaustu Nabarveného ptáčete Jerzyho Kosińského. Černé ptáče bylo vedle Kosińského biografie, jejímž autorem je James Sloan, klíčovým milníkem na cestě k přehodnocení tvorby Jerzyho Kosińského. Dosud jak autor, tak literární kritika prezentovali Nabarvené ptáče jako autobiografický příběh, vycházející z autentických zážitků za války. Siedlecké kniha je reportážně-detektivní cestou po stopách Jerzyho Kosińského. Toto pátrání autorka uskutečnila na začátku devadesátých let, v návaznosti na incident, který se odehrál během Kosińského první cesty do Polska po pádu železné opony, kdy byl konfrontován s jedním ze svých dětských přátel z období války. Obsahuje svědectví celé řady očitých svědků válečné existence Kosińského a jeho rodiny. Tyto příběhy tvoří radikálně odlišný obraz, v němž obyvatelé venkova hrají z velké části roli zachránců, nikoli trýznitelů spisovatelovy rodiny. Siedlecké kniha poskytuje jedinečný vhled do každodenního života polského venkova během německé okupace a také do života židovských uprchlíků před nacisty. Zároveň však jde také o text cyklicky se vracející k otázce vztahu reality a literární fikce, mystifikace a manipulace. Měl Kosiński právo vydávat fiktivní příběh za svůj vlastní? Co má větší váhu: literární dílo s jeho nadčasovým průnikem do lidské přirozenosti, nebo autentická křivda lidí, které autor ve svém údajně autobiografickém textu dost nemilosrdně znetvořil?

Další kniha o Queenech? Ano! A tentokrát opravdu zasvěcená. Její autor Peter Hince byl totiž v letech 1973 až 1986 bedňákem a později šéfem bedňáků této kapely. Byl tedy u všeho důležitého, co se Queenům přihodilo. Dočteme se tedy nejen o tom, jak vznikaly jejich písně a pódiová show, ale také kdo kde s kým.

Tato kniha zkoumá život, dobu a hudbu muže z jedné z největších kapel 20. století: Led Zeppelin. Díky novým a exkluzivním rozhovorům vypráví Martin Power příběh dlouhé kariéry Jimmyho Page. Začíná počátkem šedesátých let, kdy dospívající Page přispěl k nahrávkám The Who, Rolling Stones, Toma Jonese a mnoha dalších, a pokračuje k Yardbirds, kapely, která se proměňuje v legendární Led Zeppelin. Příběh je podpořen recenzemi alb, vzácnými fotografiemi, kompletní diskografií a upřímnou konverzací Page s přáteli, manažery a hudebními spolupracovníky. No Quarter - tři životy Jimmyho Page představuje nejkomplexnější biografii Jimmyho Page.

Hudba Jethro Tull je podle slov autora doslova soundtrackem jeho života, a tak poté, co přeložil kompletní texty písní Jethro Tull, tentokrát mapuje vývoj kapely za celou její existenci a na okraj přináší souvislosti s vlastní cestou životem a se situací v Československu a Česku, kde právě hudba této skupiny pomáhala mnohým překonávat někdejší totalitní nesvobodu. Kniha ovšem rozhodně není souborem suchých encyklopedických hesel a letopočtů, naopak, čtenář se dozví mnoho nových informací, které se objevily zejména v souvislosti s nově vydávanými remixovanými edicemi klasických alb Jethro Tull. Jednotlivé kapitoly se vztahují k nejslavnějším albům a ke vzniku písní na nich. Také pozdější období, kdy skupina částečně ustoupila ze slávy, je zachyceno podle zásadních mezníků její produkce a individuální tvorby Iana Andersona. K letošnímu padesátému výročí tak autor knihou Jethro Tull – Půlstoletí s kouzelnou flétnou vzdává svůj hold skupině a Ianu Andersonovi. Vizuální stránkou pak k dokonalosti celého díla přispěl neméně nadšený fanoušek a fotograf Karel Brychta.

Slavné oběti, neslavní zločinci a notoricky známé látky: objevte tajnou historii jedu i to, jak formoval náš svět. Od řeckých filozofů po bývalé ruské špiony má použití jedu jako prostředku k ukončení života ať už atentátem, vraždou, sebevraždou nebo popravou historii sahající více než 2000 let nazpět. Ještě předtím, než Sokrates přijal svůj osud a vypil bolehlav, muselo bezpočet lidí zemřít, když pozřelo jed nalézající se v přírodě. A přesto mají jedovaté materiály často i prospěšné vlastnosti; například fluorovodík je vysoce toxický pro člověka, ale je také nezbytně důležitou součástí při výrobě herbicidů, léčiv a fluorescenčních žárovek. Jed: Ilustrovaná historie zkoumá povahu toxicity a odhaluje, jak rozhodující a často nečekanou roli pro dobré i pro zlé hrál jed v dějinách. Kromě toho zkoumá řadu jedovatých materiálů a líčí příběhy slavných i neslavných otrav.

Baskytarista slavné kapely Mötley Crüe nechává čtenáře nahlédnout do dávno zapomenutých deníků, které si vedl v dobách největší slávy. Popisuje jeden rok plný vzestupů i pádů, kdy mu pomalu ale jistě dochází, že by ho jeho vztah k drogám, a zejména k heroinu, nakonec mohl stát život. Rozšířené vydání megapříběhu přežití, který se stal v New York Times bestsellerem a jedněmi z nejdrásavějších (Rolling Stone) a nejsrdceryvnějších (New York Times) memoárů o závislosti, jaké kdy byly vydány. Kdysi padlá rocková hvězda s námi sdílí syrové a fascinující deníkové zápisky z roku, kdy klesla až na dno a také své kurážné rozhodnutí sebrat se a začít znovu žít. Nikki se v exkluzivních nových kapitolách a dosud nezveřejněných fotografiích vrací k poslednímu desetiletí, kdy je střízlivý.

Alfred Brendel (5. ledna 1931) je rakousko-britský klavirísta, básník a spisovatel. Bývá považován za jednoho z největších pianistů všech dob. Narodil se v Loučné nad Desnou v okrese Šumperk v rodině nehudebníků. Do svých šesti let žil v Československu, poté se rodina odstěhovala do Záhřebu v Jugoslávii a pak do rakouského Štýrského Hradce. Na hodiny klavíru začal docházet v šesti letech. Pak studoval na konzervatoři ve Štýrském Hradci u profesorky Ludoviky von Kaanové a kompozici u Artura Michela. Studia dokončil u rakouského klavíristy a skladatele Eduarda Steuermanna, a zejména absolvováním mistrovských kurzů švýcarského pianisty a dirigenta Edwina Fischera. Brendel poprvé veřejně koncertoval ve Štýrském Hradci, když mu bylo sedmnáct. Od doby, kdy Alfred Brendel přestal koncertovat, se soustředí na předávání svých zkušeností ostatním. Vedle přednášek, workshopů apod. je výsledkem kniha Abeceda klavíristy, která potěší každého, kdo má zájem o techniku, historii klavíru a klavírní repertoár. Erudovaný, vtipný, poučný a hluboce osobní pohled je ideální pro všechny milovníky klavíru, hudebníky a fanoušky hudby. Jakýkoli hudební nástroj je zřídkakdy popsán tak zábavným a inteligentním způsobem.

Andrej Sannikov je politický a sociální aktivista, koordinátor sociálního programu Evropské Bělorusko a iniciativy Chartyja 97. V roce 2010 kandidoval v prezidentských volbách v Bělorusku. Jeho autobiografie mapuje jeho život a soustředí se především na jeho odpor proti Vladimiru Lukašenkovi, kvůli němuž byl nucen odejít z Běloruska. Časopis Foreign Policy označil jeho knihu za mix Jednoho dne Ivana Děnisoviče Alexandra Solženicyna a The Case for Democracy Nathana Šaranského.

Román Dar naděje, stylisticky i jazykově mistrně zvládnutý v prostředí měst Vídně a Zlína, vypráví s mimořádnou empatií a intelektuální hloubkou subtilní příběh o vztahu Rakušana a mladší ženy českého původu, toužících po štěstí ve složité realitě dnešní Evropy.

Léto se blíží ke svému závěru a Ellery Queen, amatérský detektiv s železnou logikou, zjišťuje, že si letních radovánek příliš neužil. Při přemýšlení o vhodné dovolené někde na pobřeží u vody shodou okolností zjistí, že dlouholetý přítel jeho otce, soudce Macklin, se chystá pár týdnů strávit na pobřeží Atlantiku v blízkosti Španělského mysu. Slovo dá slovo a oba slovutní pánové vyrážejí na cestu. Nebyl by to ovšem Ellery Queen, kdyby nepřitahoval zločin jako magnet. Už při příjezdu na pobřeží, kde mají pronajaté obydlí, v něm najdou spoutanou dívku, dceru majitele Španělského mysu. Během velmi krátké doby jsou pak oba zataženi do záhadného případu, ke kterému došlo právě na Španělském mysu, kde bydlí rodina Godfreyů. Na místě oba muže přivítá místní vyšetřovatel, inspektor Moley, kterému příjezd Elleryho Queena, detektiva s mimořádnými schopnostmi, udělá velkou radost. Případ, který začal únosem, totiž pokračuje vraždou jednoho z hostů, Johna Marka. Okolnosti zločinu jsou víc než zvláštní a Ellery Queen je brzy konfrontován s jedním z nejzajímavějších případů své kariéry. Matematická logika Elleryho Queena je i tentokrát vystavena těžké zkoušce. Kdo jsou hosté na Španělském mysu, jaké jsou jejich vztahy, proč dojde i přes Elleryho snahu k dalšímu úmrtí, jak do všeho zapadá tajemný vyděrač, to vše jsou problémy, se kterými se slavný detektiv bude muset vypořádat. Otázka, zda se panu Queenovi povede případ objasnit a konečně si užít zaslouženou dovolenou, bude na konci knihy uspokojivě zodpovězena. Jde totiž o jeden z klasických případů známého detektiva a ten přece své čtenáře nemůže zklamat. Tento román vychází v českém překladu poprvé.

Podle biblické zprávy vesmír povstává z Boha a rozvíjí se v jednotlivých časových epochách, které jsou v překladech bible označovány slovem den. Původní hebrejské slovo jom nese však význam mnohem širší než pouhý den o dvaceti čtyřech hodinách. Jom představuje velmi dlouhé časové období, které může trvat také milióny let. Sedm biblických dnů můžeme tedy klidně zasadit do moderních vědeckých teorií o vzniku vesmíru v dlouhých časových periodách. To však není hlavním tématem této knihy. Kniha představuje biblické stvoření světa jako příběh, který se dotýká každého z nás. Využívá k tomu mystické bohatství hebrejského jazyka, ale též prostých příměrů z obyčejného života. Úvahy o první biblické větě chtějí povzbudit a potěšit na cestě životem. Na závěr knihy je připojen autorův překlad biblické knihy Píseň písní do českého jazyka.

V tomto průkopnickém díle David Bakan zpochybňuje lidový pohled na Freuda jako sekulárního intelektuála, který se vzdělává spíše v moderní kultuře než v židovských tradicích. Bakan tvrdí, že otec psychologie byl hluboce ovlivněn mystickou tradicí, která představuje protiklad vědecké metody.Autor vychází z předpokladu, že freudovská psychoanalytická teorie je z velké části zakořeněna v židovském náboženství, zejména v mysticismu kabaly. Ve fascinující interpretaci spojení osobnosti a kulturní historie vysvětluje, jak Freudovo židovské dědictví přispívalo vědomě nebo nevědomě k jeho psychologickým teoriím. Používá Freudovo rozlišování mezi tím, že je Žid, a přijímáním židovské doktríny, která demonstruje účinek židovské mystiky na formování Freudova génia. Tato kniha nabízí vzorový příklad problému židovské identity, jak jej ztělesňuje jeden z velikánů moderní vědy, který se hlásil k "ateismu" a "židovství“.

Autorka o sobě a své knize prohlásila: Jsem z Butare ve Rwandě. V koloniální době jej Belgičané nazývali Astrida. Abych přežila hon na Tutsie od dubna do července 1994, naučila jsem se lhát o své totožnosti a cestovat z místa na místo. V červnu 1994 jsem přijela do Francie. Má první sbírka povídek se jmenuje Ejo. V kinyarwandštině, mém rodném jazyce, znamená „ejo“ „včera“, ale také „zítra“. Ejo je sbírka povídek, jejichž hrdinky jsou ženy ve víru nedávné rwandské historie, snažící se silou úpornosti překonat své nejisté postavení.