Volvox Globator strana 32 z 77

Autobiografie Marka Twaina byla poprvé publikována v roce 2010, tedy sto let po jeho smrti. Spíše než o klasickou autobiografii jde o soubor anekdot, „pomluv“ a přemítání o životě, na němž Twain pracoval několik let. Jeho až drásavě upřímná reflexe vlastního života a světa je pro pochopení této komplexní postavy světové literatury a jejího díla nezbytná. Sám Twain píše: „Jsme tím, co si pamatujeme. Bez paměti mizíme, přestáváme existovat, naše minulost je vymazána, a přece věnujeme paměti jen málo pozornosti...“ Český překlad nabízí nejširšímu publiku možnost nahlédnout do Twainovy paměti, srdce a duše. První svazek celkem třídílných pamětí; Volvox Globator postupně vydá i zbývající dva

Kniha Umělec války je částečně autobiografickým příběhem současné Ukrajiny v roce 2014 na příkladu dvou bratrů, z nichž jeden bojuje za donbaské separatisty, organizované proruskými silami, a druhý žije v Evropě a podporuje nezávislost a samostatnost Ukrajiny. Příběh začíná obdobím po Euromajdanu, kdy padl režim bývalého prezidenta Viktora Janukoviče, a končí těžkými boji na východě Ukrajiny. V každé kapitole je možné pozorovat, jak s lidmi manipuluje ruská propaganda, proč obyvatelstvo, které se považovalo za Ukrajince, najednou změnilo svůj názor. Jak v současné době fungují mechanismy přesvědčování a mediální manipulace. Všechno je to vidět na základě životních příběhů obyvatel Donbasu, která je doprovázena podrobnostmi jejich všedního života a komplikované mentality. "Neprodyšně depresivní všední dny luganských horníků otevírají knihu a tvoří její hlavní pozadí až do samotného konce. Celou dobu čtenáře neopouští pocit nejasnosti, co je pro místní obyvatele strašnější - obyčejný život nebo válka. Díky tomu je knížka ještě zajímavější, stovky odstínů černě začíná člověk hodnotit jako druhy hořké čokolády", píše se v jedné recenzi na knihu. Kniha se snaží dát odpověď na důležitou otázku - proč v dnešním světě, naplněném množstvím informací, je možné tak jednoduše člověka zmanipulovat. A za druhé to, že veškerá tragédie státu spočívá v milionech nezaznamenaných dramat obyčejných lidí, kteří v určitých chvílích tvoří historii.

Mariáš, karetní hra pro dva až čtyři hráče, se do našich zemí dostala s francouzskými vojáky za Napoleonových tažení. Zdomácněla v klubech, kavárnách i hospodách. Mariášem se rád bavíval i Karel Poláček, který jednou dokonce promeškal novinářskou příležitost, když namísto za zvukem nedalekého výstřelu spěchal na smluvenou partičku do kavárny. Až večer se v redakci dozvěděl, že to mohl být on, kdo by první informoval o atentátu na Aloise Rašína. Jako vášnivý karbaník a zároveň vynikající pozorovatel, glosátor a humorista nechává ve svých Hráčích s vtipem a nadhledem vzpomínat hlavního hrdinu Jindřicha Kobosila na mládí a uplynulý život, jako by šlo vždy ze všeho nejvíc právě o mariáš a s ním související situace. Mistrně sestavené dialogy jsou vlídnou a chápavou karikaturou lidí, kteří propadli kouzlu této hry, a to nejen v autorových časech. Mnohá rčení lze totiž v hospodách u karet zaslechnout dodnes a ti, kdo ďáblovým obrázkům propadli, potvrdí, že mnohdy podobně probíhají i jejich sešlosti. Vynikající humoristický román, veselé čtení o karbanu, především o mariáši.

Sam Harris a Mádžid Nawáz napsali svou knížku jako pozvánku pro každého, kdo se chce připojit k této naléhavě potřebné debatě: Je islám náboženstvím míru, nebo války? Je toto náboženství ochotné reformovat se? Proč se zdá, že tolik muslimů přitahuje extremismus? Co znamenají slova islamismus, džihádismus a fundamentalismus v současném světě? Kniha je pozoruhodná šířkou a hloubkou své analýzy, a navíc je tento dialog mezi věhlasným ateistou a bývalým radikálem o to více překvapivý svou oboustrannou slušností. Harris a Nawáz vytvořili něco skutečně nového: zabývají se totiž jednou z nejpřitažlivějších otázek naší doby – a to odvážně a s plným nasazením – a opravdu se jim to daří. Kniha Islám a budoucnost tolerance byla vydána s jasným cílem podnítit širokou veřejnou diskusi vlastním příkladem. Ve světě rozpolceném neporozuměním a násilím Harris a Nawáz ukazují, jak mohou dva lidé s různými názory najít společné východisko. "Vynikající, otevřený a pestrý rozhovor o několika klíčových otázkách týkajících se náboženství, reformy a islámu v současném světě." šajch Dr. Usáma Hasan "V tomto rozhovoru o islámu a Západu se Samu Harrisovi a Mádžidu Nawázovi podařilo dosáhnout toho, v čem řada jiných selhala – poctivého a otevřeného dialogu. Vezmeme-li v úvahu důležitost a naléhavost tématu, je nutné knihu přečíst a jít v jejich stopách." Ayaan Hirsi Ali, autorka knihy Rebelka, Odvrácená strana islámu "Ukazuje se, že reforma islámu bude nejvýznamnější záležitostí v politické ideologii 21. století. Tento upřímný a bystrý dialog je jedinečným průzkumem intelektuálních a morálních otázek, kterých se tato kniha týká." Steven Pinker, autor knihy The Better Angel of Our Nature

Závěrečným, pátým svazkem Carverových povídek je původní sbírka z roku 1981. Přestože znamenala opravdový průlom v Carverově spisovatelské dráze, autor měl původně dost jinou představu: Gordon Lish, redaktor nakladatelství Alfred A. Knopf a Carverův přítel, mu totiž povídky dost neurvale osekal o více než polovinu a prosadil také tento slavný, chytlavý název, jenž se již několikrát stal inspirací (příkladem je Haruki Murakami, autor knihy O čem mluvím, když mluvím o běhání a mimochodem též Carverův překladatel do japonštiny). Carver si Gordona Lishe přesto i nadále vážil a nikdy neopomněl zmínit to, jak se pozitivně podepsal na jeho kariéře. Události kolem necitlivého zredigování sbírky O čem mluvíme, když mluvíme o lásce nicméně znamenaly konec jejich spolupráce.

Dnešní západní numerologie operuje nejčastěji s významy jednoduchých čísel 1 až 9, na která se všechna ostatní čísla redukují tzv. příčným sčítáním. Středověká židovská kabala, z níž se dnešní numerologie vyvinula, však pracovala i s vyššími čísly, s dvojcifernými i trojcifernými. Vyšší čísla participují na významech základní řady čísel 1 až 9, významově se na ně váží. Mají však i své specifické významy, které umožňují prohlubovat a zpřesňovat numerologické analýzy. Vyšší čísla často vrhají překvapivé světlo na životní dráhu jedince, rozšiřují a obohacují pohled na jeho povahu a osud, odhalují věci v pozadí nebo věci skryté pod povrchem. Jejich používání představuje jakýsi vyšší druh věštění. Hodí se pro osoby, které vyžadují konkrétní předpovědi, tedy takové, které mohou obsahovat i stanovení možné doby, místa i způsobu úmrtí. Konkrétní předpovědi vyžadovala také Lady Diana, princezna z Walesu, která se velmi zajímala o věštění, především pak o věštění z hvězd. Měla velkou zálibu také v tarotových kartách, které se v kabale a numerologii významově váží na určitá čísla. Princezna Diana se živě zajímala o svou budoucnost. Chtěla znát konkrétní odpovědi na své otázky, například jestli se jí podaří uniknout ze zajetí královské instituce. Chtěla vědět, jaký je její osud. Se svými astroložkami se radila o své budoucnosti a čerpala z jejich rad. V astrologických předpovědích se pro ni objevovala různá varování, odkazy na zlomová a kritická období. Podle všeho ji ale žádná z astrologických předpovědí, které pro ni byly sestaveny, nevarovala před hrozbou předčasné smrti ve Francii v roce 1997. Mohla Dianě poskytnout takové varování numerologie vyšších čísel? Tato kniha se pokouší dát odpověď na tuto otázku sestavením numerologické předpovědi pro princeznu Dianu, a to předpovědi zcela konkrétní, tedy takové, která obsahuje i stanovení možné doby, místa i způsobu jejího úmrtí.

Belgický autor napsal poutavou knihu, v níž kriminální příběh provází čtenáře od počátků rock and rollu a jeho prvních představitelů Billa Haleyho, Little Richarda, Jerryho Lee Lewise, Chucka Berryho a samozřejmě Elvise Presleyho přes úžasná šedesátá léta s beatovými kapelami Beatles, Rolling Stones, Pink Floyd až do doby U2 a dalších. Dojemný hrdina knihy je vlastně stále na útěku, z Bruselu do Berlína a do Londýna a nakonec do Švýcarska. Krvavý příběh, který je ve francouzských knihkupectvích zařazován do regálu románu noir, se odehrává v několika časových a vypravěčských rovinách zároveň a směřuje k překvapivému vyústění.

Mystéria starověkého Egypta nás fascinují už stovky let. S každým archeologickým objevem se však tajemství prohlubuje: co pobízelo tuto pradávnou civilizaci, aby vytvořila tolik neobyčejně krásných promyšlených chrámů, hrobek a pyramid? Skutečný význam a účel skrytý za těmito velkolepými díly je pravým pokladem Egypta, a právě ten je v této knize odhalen až do nejmenších podrobností.Posvátná tradice ve starém Egyptě zjevuje, že srdcem vší světské nádhery byl duchovní cíl – vykoupení lidstva z podmíněnosti a připoutání k zemi a jeho přivedení k prapůvodní božské podstatě. Prostřednictvím pečlivého výzkumu, pronikavého čtení hieroglyfů a intuitivního pochopení tajuplné moudrosti nám dnes egyptoložka Rosemary Clarcková představuje duši pradávného světa. Uvidíme, že tím nejvyšším dědictvím starověkého Egypta je praktická stezka k porozumění naší multidimenzionální existenci a život v souladu s viditelnými i neviditelnými světy.

Stanislav Struhar (1964) je jedním z moderních rakouských vypravěčů současnosti. Narodil se v Gottwaldově, dnešním Zlíně, a v roce 1988 emigroval spolu s manželkou do Rakouska. Debutoval v Rakousku básnickou trilogií Stará zahrada, v dalších letech publikoval prozaická díla. V České republice vyšly jeho rané romány Rukopis a Opuštěná zahrada, po nich následovaly české překlady již německy psaných děl Hledání štěstí, Cizinky, Váha světla a Důvěrně známé hvězdy domova. Patří k nepřehlédnutelným německy píšícím spisovatelům českého původu, jeho literární tvorba je podporována stipendii a získala řadu uznání. Žije ve Vídni. Kniha Barvy minulosti představuje tři jemně komponované povídky, zachycující křehkost lidských osudů na pozadí působivé krásy severní Itálie, jižní Francie a Vídně.