Volvox Globator strana 39 z 76

Umění, sex a magie ve výmarském Německu Crowley žil v Berlíně v posledních dnech Výmarské republiky a nástupu Adolfa Hitlera k moci, v letech 1930–1932. Jako prorok vlastního synkretického náboženství „thelémy“ a avantgardní umělec se usadil v liberálním prostředí moderního Berlína, kde v té době spolu s ním působila řada předních vědců, umě ců a dalších významných osobností, mezi něž patřili například Albert Einstein, Bertolt Brecht, Ethel Mannin, Otto Dix, Aldous Huxley, Jean Ross, Christopher Isherwood a mnoho dalších. Znalec historie nzápadního esoterismu Tobias Churton líčí toto období Crowleyho života – jeho uměleckou tvorbu i bohatších materiálů Crowleyho mnohotvárnou osobnost a její působení v klíčovém okamžiku dějin moderního lidstva.

Peggy Casertová byla zakladatelkou slavného butiku Mnasidika na ulici Haight-Ashbury v San Francisku a milenkou a přítelkyní Janis Joplin. Po jejím boku stála například ve Woodstocku a v této knize vypráví její příběh z nejtěsnější možné blízkosti. V jejím obchodě se potkávali muzikanti z Grateful Dead a Big Brother and Holding Company, visely v něm plakáty Wesa Wilsona a Bill Graham prodával vstupenky na koncerty. Říká se o ní, že inspirovala firmu Levi´s k výrobě džín do zvonu, pomohla zpopularizovat termín "hippies" a byla jediným nehudebníkem, kterého na festival Woodstock dopravil vrtulník. Její život je příběhem celé generace. Její kniha přináší svědectví o světě psychedelického míru, lásky, LSD, závislosti na heroinu, vězení a zoufalství. Po smrti Janis Joplin byla nenáviděná a považovaná za zrádkyni. Po mnoha letech, když se dostala ze závislostí, se vrátila domů, aby se starala o matku s demencí.

Další kniha slovinského etnologa Božidara Jezernika Goli otok - Titův gulag systematicky a uceleně popisuje jugoslávský vězeňský tábor v Kvarnerském zálivu, kam byli společně s kriminálními delikventy posíláni odpůrci politického režimu (ať už šlo o sympatizanty stalinismu, odpůrce demokratických změn či další skupiny obyvatel). Místo, kam byli často bez řádného rozsudku lodí přepravováni, aniž by sami tušili, kam za účelem výkonu trestu směřují, v autorově podání vykazuje podobnosti se stalinskými gulagy a metody zastrašování a stíhání nepohodlných občanů ve společnosti obecně se jeví jako podobné způsobům, k nimž se uchylovali fašisté. Jezernik přibližuje vysilující fyzickou práci v kamenolomu, k níž byli odsouzení nuceni, aniž by k ní měli dostatečné nástroje, i každodenní aspekty života ve vězeňských barácích - od stravování a vykonávání denní hygieny až po způsoby psychologického nátlaku, ponižování a mučení, jemuž byli pravidelně vystaveni. Na osudech jak vězňů, tak jejich věznitelů a v neposlední řadě samotných stranických funkcionářů přibližuje padesátá léta v Jugoslávii jako dobu plnou nenávisti a strachu, kdy se jakákoliv věta či pouhé slovo mohly stát člověku osudným a kdy jedinou racionální reakcí na veškeré dění bylo mlčení. Autor ve své knize s bohatým citačním aparátem expresivně přiblížil temné obrazy z jedné epochy jugoslávských dějin, o níž se zahraniční veřejnost začala dozvídat až koncem dvacátého století.

Cesta nikam je první částí válečné dilogie o osudech pohraničních polsko-litevských území. Její význam značně překračuje rámec žánru historického románu, faktografický obsah a psychologická propracovanost postav ji vyvyšuje nad ostatní díla, jež se snaží popsat sovětizaci Polska a Litvy. Hlavní postava Paweł je novinář žijící nedaleko Vilniusu, jenž se snaží vyhnout kontaktu se sovětskou ideologií všemožnými způsoby, například pohroužením do práce při kácení lesa či povozníka. Svůj život odmítá přizpůsobit požadavkům komunismu. Proto opovrhuje bývalým přítelem Karolem, jenž přijal úlohu vykladače marxismu-leninismu. Proto byl vyslýchán NKVD a i přes pohrůžku deportace do pracovního tábora odmítl podepsat spolupráci s režimem. V Cestě nikam Mackiewicz zobrazuje zrod homo sovieticus, jenž je způsoben všudypřítomným strachem.