Volvox Globator strana 41 z 77

Děj devíti povídek knihy Scesta se časově odehrává v rozmezí od třicátých let dvacátého století po současnost, geograficky zasahuje od rovníku až za polární kruh. Na první pohled samostatné prózy rozvíjejí postupně detektivní zápletku zasazenou do historických i současných kulis, které odkazují na podstatné i méně známé události světových dějin, a odkrývají jejich nesmazatelnou stopu v životech několika rodových linií. Stručností připomínají texty pevnou přikrývku, pléd utkaný z poctivých surovin, pletený pod dohledem neúnavné potřeby množení, hladce i obrace, drsně i poeticky, láskou i krví.

Kniha přináší detailní pohled na často tradovanou souvislost mezi indickou klasickou hudbou a jógou, coby cestou sebe-realizace či duchovní naukou. Odhaluje nutnost používání přesného a přirozeného ladění, aby hudba blahodárně působila na jemné energie člověka a vedla jej k celkové harmonii. Klíčovým výstupem knihy je zatím nepublikovaný mikro-tonální systém přirozeného ladění zvaný Matice šruti, jenž přehledně zobrazuje všechny důležité, harmonicky sdružené tóny, použitelné v každé modální hudbě, případně zvukové terapii. Nechybí samozřejmě exaktní odvození systému přirozeného ladění, jež má původ v alikvotních řadách. Základní prvky indické hudby jsou zde vysvětleny jak prakticky, tak i z metafyzického hlediska a pro někoho možná i z poněkud překvapivého úhlu pohledu. Dalším zajímavým výstupem je přehledné zobrazení kategorizace hlavních indických rág podle denní doby zvané Ašta Prahar s indikací správného použití tónů a mikrotónů. Dr. Ing. Jan Dvořák v textu propojuje svou akademickou odbornost v oblasti zvuku a vibrací s celoživotní láskou k hudbě a rovněž s filozofií a spirituální naukou. Kniha je hloubkovou sondou do již téměř zapomenutého tajemství indické hudby a jejím nerozlučným vztahem k józe, coby cesty sebe-rozvoje. Vhodně kombinuje fyzikální zákonitosti s metafyzickými a nabádá k praktickému zažití všech teoretických závěrů. Autor studoval indickou hudbu pod osobním vedením učitele, jenž hluboce a virtuózně ovládl jak indickou klasickou tak i západní jazzovou hudbu a zároveň celoživotně praktikuje cestu sebe-rozvoje a spirituality. Tato kniha je systematickým shrnutím a rozvinutím jeho komplexního učení a navíc předkládá unikátní, avšak ryze praktický systém přirozeného ladění použitelný v každé modální hudbě. Všechny důležité aspekty indické klasické hudby jsou podrobně rozebrány z různých hledisek a s cílem využití obou mozkových hemisfér. Text pragmaticky spojuje vědecký přístup s esoterikou a poetikou, neboť jen tak může ušlechtilá disciplína, jakou hudba bezesporu je, zazářit v plné nádheře a my můžeme vychutnat její sladké plody a nastolit celkovou harmonii.

Kniha Patrika Ouředníka navazuje na jeho předchozí práce Šmírbuch jazyka českého a Aniž jest co nového pod sluncem a přináší 1800 hesel, která vysvětlují "slova v zapomenutí daná", tedy slova, která měla nahradit slova cizí tak, aby čeština měla pro každou věc vlastní výraz. Tato slova jsou kdykoli použitelná jako varianty slov běžně užívaných. Čekají jen na váš jemnocit a duchodevření, by mohly nanovo vstou¬pit do vašeho rodného jazyka. Společenský snobismus vám bude věrným spojencem: stačí pronést dotyčné slovo ve vhodnou chvíli ve vhodné společnosti a zbytek už nechte na ostatních. Do roka a do dne zaplaví média. Čtenář zde nalezne bok po boku výrazy tvořící jazykovou výbavu celých generací i slova mrtvě naro¬zená, resp. spatřivší světlo světa v jediném traktátu, vědecké přednášce či víceméně učeném pojednání, slova propašovaná do slovníků brusiči jazyka českého i momentální a spontánní neologismy toho kterého autora. Uvedené výrazy pokrývají pět oblastí: Svět vyditedlný (vesmír, přírodní jevy, flóra a fauna), Homo physicus (člověk, tělesná činnost, zdraví a choroby), O živobytí lidském (řemesla, nářadí a náčiní, stravová¬ní), Homo sapiens (duševní činnost, lidská povaha, společenský život) a Věrouka (úřady a instituce, věda, ja¬zyk, náboženství, abstrakta). V novodobých slovnících zpravidla chybí, několik málo jich přežívá označeno truchlivým. Byly vesměs excerpovány z období sahajícího od počátku 18. do počátku 20. století čili od Jana Ryvoly k Jakubu Hronovi s občasnými přesahy do minulosti (Komenský, Rosa...) i budoucnosti (Field, Lu¬keš...). Rovnost, volnost! pakliže ne bratrství

Kniha zkoumá divokou dobrodružnou hudbu vytvořenou po punku. Renomovaný hudební novinář Simon Reynolds oslavuje futuristického ducha Joy Division, Gang of Four, Talking Heads či Devo a dalších kapel, který vyústil v nekonečné inovace v hudbě, textech, vystoupení a stylu a pokračoval počátkem osmdesátých let videem například důvtipným synth popem Human League, Depeche Mode či Soft Cell, jejichž úspěch se shodoval s nástupem MTV. Celou knihou se jako červená nit vine téma návaznosti na v té době už utichlou punkovou explozi. Nejde ale ani tak o odkaz punku jako hudebního stylu, mnohem důležitější je jeho nastolený étos, snaha vymanit se přístupem DIY z osidel zavedeného hudebního byznysu po hudební stránce šlo spíše o to, kam po odeznění punku dál. V jednu chvíli jsme uvažovali o nahrazení výrazu post punk výrazem nová vlna, českým pamětníkům přece jen důvěrněji známým. Je pravda, že u nás se toto sousloví používalo dlouhou dobu a výraz post punk se ujal později než jinde. Záhy jsme však narazili na dvě významná ale. Zaprvé jen těžko můžeme za novou vlnu označit industriální kapely nebo např. Residents či Birthday Party. A co newyorské kapely, které se výrazem no wave proti new wave přímo vyhrazovaly? Mnohem víc se vžila představa novovlňáků jako fešných mládenců s dlouhými patkami a očními stíny, důležitě se tvářícími za svými synťáky (pravda, v druhé části knihy jich pár najdeme). Zadruhé se dnes běžně hovoří o postpunkovém revivalu jen stěží by někdo použil výraz novovlnný revival. A není tohle všechno koneckonců jedno? Je jen na vás, jestli držíte v ruce knihu, mapující historii post punku, nebo raději nové vlny.

Pokračování Taliánů (Volvox Globator, 2020) je popisem událostí, které se dosud nestaly, ale které téměř nevyhnutelně vyplývají z toho, co víme o vypravěči, o jeho předcích, o jeho povaze, o předchozích epizodách jeho biografie. To vše dává jemu i protagonistům jeho ságy dostatečně přesný obraz, aby byla možná extrapolace do nepříliš vzdálené budoucnosti. Je to tedy mimo jiné autobiograficko-beletristická esej, první autobiograficko-beletristická esej všech dob.

Na pozadí příběhu Černého jelena chtěl John G. Neihardt popsat tragický zápas severoamerických indiánů s neúprosně postupující mašinérií vyspělé civilizace bílých lidí. Indiáni nebojovali pouze za své území, ale také za zachování původního způsobu života. Kniha Mluví Černý jelen ponechává osobní tón indiánského vyprávěče, a ten se tak stává mluvčím a zároveň symbolem Lakotů a prérijních indiánů vůbec. Svým životem ztělesnil postupnou porážku lakotského světa. Neihardt doufal, že popisem marného a tragického boje se mu podaří vyvolat ve čtenářích pocit soucitu nad umírající kulturou indiánů plání.

Detektivní příběh A smrtí voněl borový háj se odehrává v budoucnosti vzdálené několik set let. Svět ovládli Číňané. Praha je provinční stotisícové město, chodí se pěšky nebo jezdí rikšou. Nikdo nemá mobilní telefon, nelétají letadla, technická civilizace pominula. Epidemie však řádí důkladněji než v současnosti. V Praze sužované nemocí a vedrem dojde k několika záhadným úmrtním v palácích čínské šlechty. Vyšetřuje soudce Li a jeho fantastičtí pomocníci, kteří se zde ocitli z detektivek Roberta van Gulika. Původní pražské obyvatelstvo zastupují „čeští inteligenti“, napůl disidenti a napůl obrozenci, kteří mají stále chuť na pivo.

Druhý díl steampunkového příběhu z viktoriánské Anglie, pokračování knihy Steam. Hlavní hrdina Štern v prvním díle zformoval skupinu, která mu pomůže najít zmizelou dceru. Dřív, než se mu to podařilo, musel zvládnout několik životu nebezpečných situací. Teď už mu ale nic nebrání v nelítostném tažení za záchranou. V druhém díle se dobrodružné, nebezpečné a nervy drásající scény znásobí. Štern si se svou skupinou spolubojovníků bude muset sáhnout na dno svých sil, aby zvládl vše, co před něj protivník nastraží.

Iron Man zachycuje příběh průkopnického kytaristy Tonyho Iommiho a legendární kapely Black Sabbath, kterou časopis Rolling Stone překřtil na Beatles heavy metalu. Tento příběh zachycuje jeho humor, inteligenci a vřelost. Tony Iommi mluví upřímně a o svém drsném dětství, nehodě, která mu málem ukončila kariéru, neúspěšných manželstvích, osobních tragédiích, bitvách se závislostí, kamarádech z kapely, slavných přátelích, nově nalezené dceři a dalších věcech. Všechno, co souvisí s hard rockem, se zažili Black Sabbath jako první: drogy, zhýralost, pití, žaláře, bolest, hořící bubeník, odchody a návraty zpěváků, peníze, šílenství, metal.

Příběh Jaxieho Clacktona, brutálního venkovského mladíka, která prchá z místa násilné smrti svého otce do divočiny západní Austrálie. Má s sebou jen pušku a džbán na vodu. Chce jen mír a svobodu. Život v drsné solné poušti je ale tvrdý. Když zjistí, že tam není sám, všechny jeho plány se zvrhnou. Potkává zničeného kněze Fintana MacGillise, muže, o kterém si nikdy není jistý, zda mu může věřit, přesto ale bude jeho život na něm záviset. Pastýřova chata je napínavý příběh nepravděpodobného přátelství a touhy, brutální a lyrický. Tim Winton (4. 4. 1960) je nejoblíbenější australský romanopisec. Byl dvakrát nominován na Bookerovu cenu a je vítězem rekordních čtyř literárních cen Milese Franklina za nejlepší australský román. Jeho knihy jsou tvrdé, něžné a nové. Vždy odhaluje surové, instinktivní polohy, které má člověk v sobě

Autobiografický román líčí Cavannovy zkušenosti z druhé světové války: kapitulaci Francie a následnou německou okupaci severu země, exodus velké části obyvatelstva, černý obchod. Vypravěč odjíždí na nucené práce do Berlína, kde se setkává s Ukrajinkou Marií, jež se stane jeho velkou láskou. Během osvobozování Německa se oba přesouvají do Štětína, ale zajmou je sovětští vojáci. Oba s hrůzou sledují hromadné popravy německých civilistů. Vypravěč s Marií ztratí kontakt a poté stráví několik týdnů jejím bezvýsledným hledáním. Závěrečné svědectví o masovém přesunu nacistických pohlavárů na Západ zní děsivě... Za vzpomínkovou knihu na poválečné období Les Ruskoffs (Rusáci) obdržel literární cenu Interrallié.

V hluboce básnickém románu nachází Tom Birkin po první světové válce útočiště v klidném vesnickém kostele Oxgodby, kde má restaurovat středověké nástěnné malby. Ponořen do míru a krásy venkova a neměnných rytmů života na vesnici se pokouší načerpat sílu a energii, zapomenout na prožité hrůzy a nabrat dech do nového života. Postupně prožívá pocit obnovy a víry v budoucnost. Nyní, dlouho poté, přemýšlí o plynutí času a síle umění a nachází ve svých vzpomínkách určitou útěchu pro vše, co bylo ztraceno. Měsíc na venkově je jeho první knihou přeloženou do češtiny. V roce svého vydání získala cenu Guardian Fiction a byla nominována na Bookerovu cenu a v roce 1987 byla zfilmována s Kennethem Branaghem a Colinem Firthem v hlavních rolích.

Autorův ášrám je ulice, vagon indického rychlíku, upatlaná jídelna, kam chodí rikšové a studenti. Nepopsatelné kouzlo mizerie lze nakreslit: vtisknout do hrotu tužky a rozmazat prstem. Příběhy prostých lidí, ale i dramata, která se odehrávají v mysli poutníka, jenž se marně snaží pochopit smysl toho pestrého hemžení. Exkurze do nejvyšší duchovní úrovně během kličkování mezi výkaly. Život středověkých kmenových vesničanů, společnost bojující s plasty a betonem. Láska a zbožnost farmářů v odloučených údolích pod čajovými plantážemi, skromnost bosonohého sběrače kokosového nektaru, mizející plážová idyla i rozhovory s brahmány v horách. Svérázný obraz hodně vzdálený od idealizovaných cestopisů. Polovinu čtvercové knihy, jež navazuje na titul Stavitelé, tvoří opět ilustrace.

Máte rádi povídkové antologie! Toto je kniha pro vás! Její editor o ní říká: Nusle jsou stará pražská čtvrť. Traduje se dokonce, že Praha vyrostla okolo Nuslí. Můžete tomu věřit, pokud chcete. V Nuslích se narodilo a vyrostlo mnoho zajímavých lidí, o kterých se bohužel dohromady nic neví. Je nabíledni, že Nusle skrývají i velice osobité, interesantní a originální literáty. Bohužel je skrývají tak důkladně, že je prakticky nikdo nezná. Dal jsem si tu práci a nejzajímavější z nich jsem vyhledal. Trvalo to nějaký čas, ale dokázal jsem si získat jejich důvěru a nakonec mi poskytli ukázky ze svého díla. S radostí a jistou pokorou je zde předkládám. Doufám, že vás zaujmou stejně, jako zaujaly mne. Tato antologie je průlomové dílo. Je to sonda do duše těch, pro které je literatura vším. Jednou povídkou jsem přispěl i já sám. Přeji vám příjemný zážitek. Nebo si Green Scum, podvratný autor této podvratné antologie, všechny autory vymyslel?