Volvox Globator strana 40 z 77

Kniha vycházející pod názvem Láska, smrt a vzkříšení obsahuje tři novely německého spisovatele Patricka Rotha (nar. 1953), který je u nás znám prvním vydáním románu Corpus Christi (1998) a později z vydání objemného svazku Východ slunce. Kniha Josefova (2018). Z rozsáhlého Rothova díla se nyní Volvox Globator rozhodl vydat tři novely, Moje cesta k Chaplinovi, Cizí jezdec a Magdalena u hrobu, jejichž souhrnným tématem je otázka vzkříšení, znovuzrození ve smyslu znovunalezení smyslu života. Roth se dlouhodobě zabývá tématem novodobého pochopení myšlenek bible v současnosti. Moje cesta k Chaplinovi (Suhrkamp 2013) je autobiografická novela z roku 1997, napsaná v tradici románu umělce a zachycující okouzlení Chaplinem a jeho filmy v době mládí až k uměleckému dospívání. Umělcova cesta za géniem se udála na Nový rok 1976 a autor se na ni rozpomíná se záměrem shrnout, jaké účinky mělo setkání s Chaplinem na jeho psychiku, uměleckou dráhu a celý život. V novele Cizí jezdec, která původně tvořila pátou část Rothových Frankfurtských přednášek z poetiky, jež byly proneseny na univerzitě J. W. Goetha v roce 2002, líčí autor oslavnou rekonstrukci střetnutí, které vešlo do dějin jako Picketts Charge (Pickettův výpad), k němuž došlo na závěr bitvy u Gettysburgu v roce 1863. Oslavný reenactement, uspořádaný v den výročí slavné bitvy, se nakonec zvrhnul v lítou řež a přivodil smrt jednoho z účastníků, mladého rekruta, který se pokusil přimět ještě i po mnoha letech znesvářené strany Konfederace a Unie ke smíření a byl v šarvátce rozvášněnými oslavenci ušlapán. V novele Magdalena u hrobu líčí Roth příběh mladých adeptů filmového umění, kteří mají nazkoušet známou pasáž z Evangelia sv. Jana (20, 118), v níž se Marie z Magdaly vydá ke skalnímu hrobu. Autor líčí setkání Marie s Ježíšem u prázdného hrobu a okamžik, kdy žena Vzkříšeného opět pozná. Tento okamžik je symbolem znovuzrození člověka a jeho víry v Boha.

Na západním okraji Vysočiny, v Železných horách, začíná léto. Tři přátelé, co tu vyrostli, se v malátném bezčasí, které zdánlivě nespěje k žádnému rozuzlení, potýkají se svými problémy. Čelí postupující alkoholové závislosti, potížím se ženami i se zákonem, neschopností rozloučit se se svými dospívajícími dětmi a vlastně i neschopností dospět. V ohrožení se ale ocitají i staré instituce venkovského života: bývalé zemědělské družstvo nebo skomírající evangelický sbor, který už je pro tři kamarády jen připomínkou dávné tradice předků. Hlavní hrdina Jan Chlumecký se pokusí s tím vším něco udělat, zároveň se ho ale zmocňují obavy, že starý svět odchází a on tomu nedokáže zabránit.

I piva, stejně jako ostatní alkoholické nápoje, započala na úsvitu dějin své společné putování s člověkem jako spojenci, kteří pomáhali otevírat brány podsvětí a léčili neustále ohroženou smrtelnou tělesnou schránku. Podávání bylin fermentovaných do podoby piva patřilo už před tisíciletími do repertoáru bylinných léčitelů. Nejinak tomu bylo i v keltské Anglii, odkud pochází většina receptů obsažených v této knize. Publikace je určena i těm, kteří se o vztah mezi člověkem a kvašením zajímají, poslouží však především lidem, které zvědavost, směřující k oblasti piva, dovede až k realizaci tohoto prastarého nápoje. V knize je přes sto receptů na výrobu historických druhů bylinných piv a medoviny.

Jeden z předních hudebních kritiků světa přináší svěží pohled na den, kdy se Dylan dal na elektriku na Newportském Folkovém Festivalu. 25. července 1965 vystoupil Bob Dylan na newportském folkovém festivalu s elektrickou kapelou a zakřičel: Nebudu už dál na Maggiině farmě dřít! Publikum angažovaných folkových puristů a politických aktivistů bylo v šoku, na svého proroka bučelo, ale ozval se i občasný jásot. Byl to výstřel slyšitelný po celém světě - Dylanova deklarace hudební nezávislosti, konec folkového obrození a zrození rocku jako hlasu celé generace. V knize! Elijah Wald zkoumá kulturní, politický a historický kontext této klíčové události, která ztělesňuje transformační desetiletí, tedy šedesátá léta. Přišel s novým pohledem na Dylanův umělecký vývoj, jeho zvláštní afinitu k blues, jeho komplexní vztah k folkovému hnutí, na jeho někdejšího mentora Pete Seegera a na způsob, jimž navždy změnil populární hudbu. V současné době podle knihy vzniká film, na němž se podílí i Dylanův dlouholetý manažer Jeff Rosen a v němž Boba Dylana hraje vycházející hvězda Timothée Chalamet.

Slavné oběti, neslavní zločinci a notoricky známé látky: objevte tajnou historii jedu i to, jak formoval náš svět. Od řeckých filozofů po bývalé ruské špiony má použití jedu jako prostředku k ukončení života ať už atentátem, vraždou, sebevraždou nebo popravou historii sahající více než 2000 let nazpět. Ještě předtím, než Sokrates přijal svůj osud a vypil bolehlav, muselo bezpočet lidí zemřít, když pozřelo jed nalézající se v přírodě. A přesto mají jedovaté materiály často i prospěšné vlastnosti; například fluorovodík je vysoce toxický pro člověka, ale je také nezbytně důležitou součástí při výrobě herbicidů, léčiv a fluorescenčních žárovek. Jed: Ilustrovaná historie zkoumá povahu toxicity a odhaluje, jak rozhodující a často nečekanou roli pro dobré i pro zlé hrál jed v dějinách. Kromě toho zkoumá řadu jedovatých materiálů a líčí příběhy slavných i neslavných otrav.

Tato průkopnická kniha zkoumá spojení klinického bylinářství, ajurvédy, lékařské astrologie, spagyrické alchymie a lékařských a esoterických tradic z celého světa do skutečně holistického systému rostlinné medicíny. Představuje holistický model fytoterapie, který si je vědom celistvosti lidí a rostlin a uznává jejich napojení na celistvost stvořeného. V rámci tohoto způsobu léčby se léčivé rostliny nevyužívají jen jako zdroj účinné látky, která odstraňuje příznaky; slouží k tomu, aby v člověku obnovily jeho autentické vnitřní prostředí, vrátily ho k podstatě jeho osobnosti a poskytly léčbu, která napomáhá rozvoji lidství. Teprve pak lze vytvořit svět, který bude v harmonickém vztahu se zemí. Praxe, která poslouží k uzdravení těla, osvícení mysli, otevření srdce a uspíšení vývoje vědomí, se zaměřuje na integraci starobylých učení se záměrem formulovat nové paradigma herbální medicíny. Tím je evoluční fytoterapie.

Rammstein je nepochybně jedna z nejznámějších a nejúspěšnějších německých hudebních kapel všech dob. Vznikla v roce 1994 a všichni členové pocházejí z bývalé NDR. Jejich drsný hudební styl s prvky elektroniky byl pojmenován Neue Deutsche Härte, tedy doslova nová německá tvrdost. Většina textů je v němčině a kromě drsných kytarových riffů je jedním z hlavních poznávacích znaků zpěv Tilla Lindemanna s výrazně řinčivou výslovností písmene r, které je pro němčinu velmi netypické. Skupina získala mnoho významných hudebních ocenění, jako např. World Music Award, nebo MTV Europe Music Award a většina jejich alb byla několikanásobně platinová.

Autorka knihy Qigong vsedě deset meditací je zkušenou terapeutkou a léčitelkou s třicetiletou praxí. Na základě vlastní zkušenosti a pečlivého studia praktikuje na svých kurzech po léta čínský způsob práce s jemnohmotnou energií qi, který spočívá v uvolnění a očištění těla od nahromaděného napětí a uvolnění cesty energie tak, aby její příjem a výdej byly v rovnováze. Po předchozí úspěšné publikaci Osm kusů brokátu jemná cesta ke zdraví nyní nabízí deset ucelených meditačních cviků, které opět vycházejí z tradičního čínského léčebného umění pro udržení vitality a dlouhověkosti. Toto cvičení je však fyzicky ještě méně nenáročné a cvičí se na židli, proto je velmi vhodné pro seniory. V textu tentokrát najdeme i pasáže o osobních mystických prožitcích a zkušenostech autorky, návodné obrázky a překrásné fotografie kameramana Jiřího Šámala.

Pojem jóga má mnoho tradičních významů. V ájurvédě, lékařské vědě Indie, se jóga týká správného užití a správných kombinací bylin. Speciální kombinace navržené tak, aby měly zvláštní vliv na tělo nebo mysl, se tedy nazývají jóga. Toto koordinované nebo integrované užití bylin je založeno na starověké ájurvédské nauce o aktivních bylinách (bylinných energetikách). V tomto systému jsou vlastnosti a potenciál bylin určeny podle přírodních zákonů, takže byliny mohou být použity objektivně a specificky podle jednotlivých stavů. Jogínské použití bylin předpokládá právě takovéto harmonické využití účinků bylin. V této knize je ájurvédská nauka o bylinách poprvé aplikována na byliny ze západu, stejně jako na několik hlavních bylin orientálních, a to jak indických, tak čínských. Účelem knihy není podat ájurvédu jako něco cizího nebo starověkého, ale učinit z ní prakticky použitelnou metodu léčení bylinami.

Stanislav Struhar se narodil v roce 1964 v Gottwaldově, dnešním Zlíně. V roce 1988 emigroval spolu s manželkou do Rakouska, jejich syn je mohl následovat až po pádu železné opony. Usadil se ve Vídni, přijal rakouské státní občanství a němčina se stala jeho literárním jazykem. V románech a povídkách se mimo jiné zabývá životem cizinců v nové společnosti a zařadil se do nepočetné, ale o to zajímavější rodiny německy píšících spisovatelů českého původu. Ve svém novém románu, lyricky laděném v malebném prostředí Itálie, Monaka a Francie, vypráví podmanivý příběh mladé ženy z jedné ligurské horské vesnice, kterou zastihne podobný osud jako kdysi její matku, pocházející z Rakouska.

Pro většinu lidí znamená samotné slovo kabala mystickou zkušenost par excellence, avšak většina moderních knih vrhá jen slabé světlo na tyto starověké, mystické a magické aspekty. Rabi A. Kaplan proto přeložil Sefer Jeciru, nejstarší a nejmysterióznější z kabalistických textů a nyní osvětluje teoretické, meditativní a magické souvislosti těchto textů..

Hudební producent George Martin je právem přezdívaný Pátý Beatle. Byl to právě on, kdo liverpoolskou čtveřici doplnil svým klasickým hudebním vzděláním a citem pro aranžmá a harmonii. Dnes již nesmrtelné skladby mu vděčí za mnohý šťastný nápad: v Yesterday by bez něj nikdy nezaznělo smyčcové kvarteto a není nadsázkou tvrdit, že by Beatles zněli zcela jinak. Beatles však byli jen jednou kapitolou v jeho životě. Martin vzpomíná i na své začátky a s taktem pravého britského gentlemana dává prostor všem lidem, kteří pro něj byli významní. Jeho příběh je tak i příběhem nahrávacího průmyslu a všech převratných změn, které prodělal ve druhé polovině dvacátého století.

Odhalte tajemství, záhady, skryté významy a příběhy ukryté za slavnými uměleckými díly. Kniha plná překvapení, odhalení, zapomenutých pokladů a ztracených příběhů to jsou Tajemství ve výtvarném umění, která nás vezmou na cestu mezi záhady ukryté v uměleckých dílech, abychom zjistili, že umělecká díla nejsou vždy tím, čím se být zdají. Dlouho ztracené středověké mistrovské dílo, které odkryli v londýnském Toweru. Tajný vzkaz, který je zakódován v malbě a dokáže ho přečíst jen několik vyvolených. Portrét zobrazuje vévodkyni v dlouhých šatech, která svým oděvem reprezentuje politickou a ekonomickou moc svého manžela. Fascinující příběhy těchto děl a mnoho dalšího oživuje autorka, historička a badatelka Debra N. Mancoffová, která odhaluje tajné symboly, jež používali da Vinci, Vermeer a Caravaggio, obnažuje významové vrstvy v malbách van Gogha, Picassa a Dalího a odkrývá význam děl Fridy Kahlo, Kary Walkerové a Mariny Abramovićové. Tajemství ve výtvarném umění vycházejí z objevů pokročilých technologií, nových výzkumů, vědeckých analýz a starosvětské zvědavosti, a odhalují významy skryté pod povrchem slavných mistrovských děl ve sbírce příběhů, které plně vycházejí z faktů, a přesto jsou stejně fascinující jako fikce. Debra N. Mancoffová je historička umění a autorka více než dvaceti knih o evropské a americké kultuře a umění. Pravidelně přednáší v mnoha významných muzeích ve Spojených státech a Velké Británii. Doktorát z historie umění získala na Northwestern University a učila na Uměleckém institutu v Chicagu. Píše pro periodika The Art Quarterly, The Royal Academy Magazine a The Art Newspaper, a je autorkou mnoha knih o evropské a americké kultuře a umění. Žije v Chicagu a účastní se programu Scholar-in-Residence v knihovně Newberry.

Stejně jako v knize Barvy minulosti předkládá Stanislav Struhar i v dalším, kompozičně i esteticky vyzrálém díle Barvy budoucnosti tři výtečné prozaické práce plné překvapujících zvratů a souvislostí, strhující melancholie a intelektuální individuality; nezaměnitelným stylem, v němž se ztrácí hranice mezi prózou a poezií, zachycuje působivý portrét současné Vídně.