Vyšehrad strana 134 z 143

Upokojí mysl, duši člověka. Proč ne i tu vaši?

Kniha Architekti křesťanského středověkého vědění je prvním dílem trilogie Cesty evropského myšlení, v níž chce autor zachytit duchovně dějinotvorné události procesů evropského myšlení, jeř je v historii filosoficky vymezeno díly Augustina Aurelia a Gottfrieda Wilhelma Leibnize. V prvním díle představuje pohyb a proměny filosofického myšlení od počátku 6. stol. zhruba do 2. pol. 14. stol. Výklad je vymezen jmény dvou pronásledovaných myslitelů - Boethia, jenž byl na příkaz krále Theodoricha uvězněn a posléze popraven, a Mikuláše z Autrecourtu, vypuzeného z pařížské univerzity poté, co bylo jeho učení odsouzeno v Avignonu a jeho spisy spáleny před shromážděnou pařážskou univerzitní obcí.

Strhující kniha australského historika, odborníka na 18. století, vypráví o osudu jedné z nejpozoruhodnějších postav té doby: alchymisty, léčitele, spiritisty, zednáře a „nesmrtelného Velkého Kopta“, Giuseppeho Balsama alias hraběte Cagliostra. Na pozadí takřka neuvěřitelných životních příběhů tohoto muže, jenž prošel Evropou od Palerma po Londýn a od Petrohradu po Lisabon, se před čtenářem odhaluje druhá tvář „věku rozumu“ s jeho zednářskými lóžemi, až dětinskou vírou ve všemocný svět duchů a magických sil, sexuální posedlostí i chorobným intrikařením. Autor Iain McCalman tak znovu poodkrývá, co na Cagliostrovi tolik fascinovalo jeho současníky a též umělce, jako byl Mozart či A. Dumas, kteří se postavou tohoto dobrodruha nechali inspirovat.

I u nás dobře známý americký autor duchovně terapeutické literatury předkládá svou vizi duchovní cesty. Východiskem jeho prakticky orientovaného konceptu duchovního zrání jsou iniciační rity, existující ve všech kulturách, které reinterpretuje tak, aby odrážely vnitřní potřeby, touhy i slabiny dnešního muže a pomáhaly je zvládnout na vyšší rovině. Rohr, který zde zúročil své zkušenosti kontemplativního mnišského života i léta terapeutické praxe, předkládá skutečnou iniciaci pro toho, kdo chce hlouběji proniknout do plného, křesťansky orientovaného duchovního života, a zároveň se odmítá zříci své zralé jedinečnosti - své mužské dynamiky a osobnosti.

Novou ediční řadu Velké postavy českých dějin symbolicky otevírá dílo velkého českého dějepisce z řad Pekařových žáků – Zdeňka Kalisty, jež by svou úrovní i stylistickým mistrovstvím mělo předznamenávat práce následující. Je to dosud nevydaná esejisticky psaná studie o velkém českém kondotiérovi, jenž tak podstatně zasáhl do dějin třicetileté války a jehož závratný vzestup a pád poutá umělce i historiky po staletí – uveďme alespoň Friedricha Schillera. Zdeněk Kalista tento rukopis připravil pro Severočeské nakladatelství v Ústí nad Labem, kde dílo mělo na počátku 70. let vyjít, ale probíhající normalizace způsobila, že již k vydání nedošlo.

Jednoho krásného dne přijde poštou otci Timovi záhadný dopis. Stojí v něm jen tři slova: Vrať se domů. Podpis chybí, ale razítko pošty je z Holly Springs, Timova rodného města, kde nebyl od smrti rodičů. Tim dlouho váhá, ale nakonec se rozhoduje vrátit do míst svého mládí. Snaží se vypátrat záhadného pisatele, a přitom se setkává se starými známými a také poznává lidi, o jejichž existenci neměl tušení, ale kteří se mají napříště stát neoddělitelnou součástí jeho života. Jsou to setkání radostná i bolestná, ale díky nim se zhojí nejedna rána z minulosti.

Autor díla náleží k nejvýznamnějším současným znalcům církevních dějin. Po léta působil jako studijní rada pro obory náboženství, filosofie a historie. Z jeho předchozích děl dosáhl mezinárodního ohlasu Základní kurs církevních dějin. Kniha, která právě vychází ve 2. vydání, se vyznačuje řadou kladů. Především podává stručný, ale zároveň vše podstatné obsahující přehled dějin katolické církve až do konce 20. století. Přitom je psána s pozoruhodnou objektivitou, doloženou i přímou citací základních pramenů, přičemž vychází ze současného stavu vědeckého bádání. Navíc se jejímu autorovi podařilo vyložit složitou teologickou problematiku jasně a přístupně všem, kdo dosáhli v otázkách křesťanství alespoň základní orientace. Proto přijde obzvláště vhod studentům všech odvětví humanitních věd.

Vratislav II. patří k důležitým osobnostem a dlouho vládnoucím českým panovníkům v raném středověku. Jeho postava je dobře přístupná díky Kosmově kronice. Za jeho vlády došlo k mnoha významným událostem ve vnitřní politice (např. se přestavuje Vyšehrad jako královské sídlo a v našem království vzniká silné a otevřené kulturní zázemí) i v mezinárodních vztazích. Český stát zůstal samostatným subjektem v okruhu Říše a nebyl ohrožen ani dalšími zvraty 12. století. Kniha ukáže, že Vratislav II. patří do galerie vládců evropského typu a seznámí se se specifiky této doby. Vaníčkova práce je důležitým edičním počinem a zaplňuje dosud nezmapovanou část naší historie.

Výjimečný čas modlitby a ubíhání všedního dne nestojí totiž jen prostě sebe. Čas usebrání, pokud se v něm skutečně děje modlitba, každodenní čas prostupuje a proměňuje. Z toho, co se děje ve výjimečném čase modlitby, vyrůstá orientace pro zprvu neori entované každodenní dění.

Slavná dynastie Ming (1368–1644) nemusí být jen zakonzervovaným předmětem zvědavosti několika historiků. Je to doba, v níž lidé žili svým více či méně všedním životem. Prof. Brook se snaží ukázat život těch časů a všechno, co k němu patří: jak spolu lidé obchodovali, jak cestovali, jak vládcové řídili Říši středu, úředníci vykonávali jejich příkazy, jak tou dobou hýbala móda, víra, hladomory, knihtisk, vášně i zlověstná znamení. Na tomto základě, na těchto konkrétních příbězích pak Timothy Brook předvádí proměnu, jež z tiché Číny zemědělců učinila zemi obchodníků soupeřících o prestiž, proměnu, již jeden starý text přirovnává ke „čtveru ročních dob“.

Recepty jsou určeny pro osoby s onemocněním žlučníku a žlučových cest. V receptech je snížený obsah cholesterolu a potravin, které při tomto onemocnění způsobují podráždění žlučníku a žlučových cest. U jednotlivých receptů je propočtena nutriční hodn ota pro jednu osobu.

Jednou z nejvýznačnějších oblastí, jíž se tehdejší Československo podílelo na přípravě dalšího světového konfliktu, byl uranový průmysl. Po celém území Čech byla rozeseta řada důlních podniků, kde se těžila uranová ruda pro výrobu atomových pum. Vzhledem k tomu, že z řady důvodů byla zanedbána ochrana proti zhoubnému záření, režim k těžbě a zpracování rudy využíval práce vězňů, velmi často obětí tehdejších politických procesů. Mladý historik F. Bártík zachytil ve své práci poměry vládnoucí v jednom z nejproslulejších pracovních táborů – v táboře Vojna na Příbramsku v období padesátých let. Na základě svědectví vězňů popisuje jak pracovní podmínky na dole, tak denní program vězněných a líčí nejděsivější místo celého zařízení – tzv. Bunkr. Poskytuje tak ohromující svědectví o oné době i osudech lidí v ní, svědectví, určené především mladým lidem jako varování před opakováním něčeho podobného.

Autor, známý u nás dílem Důstojnost lidského života, formuluje v této své knize nová stanoviska k problémům, které přinesly objevy reprodukční biologie a sexuální psychologie. Nevyhýbá se žádným z kontroverzních témat současného života (předmanželské sexuální vztahy, nemanželské životní partnerství, církev a druhé manželství, homosexualita, znásilnění a potrat). Těžiště knihy tvoří současný pohled na základní otázky sexuality a její funkce v mezilidských vztazích.

Fototypické vydání mluvnice klasické řečtiny podle vydání z roku 1956.

Nesmrtelná francouzská poezie. Charles d’Orléans (1394–1465) byl nazýván „posledním truvérem“. Jeho doménou byly balady, ronda a virelai, do nichž ukládal své pocity radosti z krásy, své okouzlení přírodou, svou pokornou lásku k ženě, své vzpomínky na domov a zejména své pocity zadostiučinění a štěstí z přesně vycizelovaných výrazů a půvabných obrazů. Konec svého bohatého života strávil na svém zámku v Blois, kde měl to štěstí, že mohl žít s poezií a v poezii. Pořádal soutěže básnických kolegů na dané téma, kterých se účastnil i jeho mladý kolega Villon, a díky tomu vznikla a byla uchována Villonova balada Já u pramene jsem a žízní hynu.

Rozhovor grafika, malíře a ilustrátora Adolfa Borna s hercem, publicistou a překladatelem Jiřím Žákem. Adolfa Borna znají díky večerníčku Mach a Šebestová i ti nejmenší. Mach a Šebestová mají kouzelné sluchátko, které jim umožňuje uskutečňovat sny a prožívat všelijaká dobrodružství. Adolf Born má kouzelné sluchátko také – prostřednictvím ilustracía grafik nás dokáže přenášet do nádherného světa fantazie a snu. Čtenář této knihymá také kouzelné sluchátko, s nímž může přijít na návštěvu k jednomu z nejvýznamnějšíchčeských malířů, grafiků a ilustrátorů.V rozhovoru s Jiřím Žákem se Adolf Born vyznává ze svých lásek, mluví o dětství,o studiích, o tom, jak se rodily jeho vztahy ke knihám, k barvám, k cestování, zpovídá sez niterných věcí a nechává nahlédnout do svého ateliéru i života. Knížka nese stejný názevjako výstava Adolfa Borna v roce 2008. Při jejím zahájení autor uvedl, že v jeho obrazech je,,vždy prvek humoru, jak jsem to v názvu výstavy oznámil“. A jak napovídá i název knihyrozhovorů, prvek humoru byl přítomný v celém Bornově životě.