Vyšehrad strana 142 z 143

Myšlenkově neobyčejně pozoruhodný román současného britského autora je dějově rozfázován do tří historických údobí, kdy se civilizace a její humanistické hodnoty ocitly zvlášť v ohrožení: v pátém století, kdy se římská říše rozpadala pod nájezdy barbarů ve čtrnáctém století, kdy Evropu vylidňovala morová epidemie v první polovině dvacátého století, kdy nacisté rozpoutali druhou světovou válku. Všechny tři příběhy se odehrávají v jihofrancouzské Provenci a spojuje je základní filozofické téma, vyjádřené už v titulním spise Ciceronově, který prochází rukama ústředních hrdinů. Galský aristokrat a politik Manlius Hippomanes v pátém století, básník Olivier de Noyen ve století čtrnáctém a Julien Barneuve, historik, za nacistické okupace jsou muži morálních zásad, kteří v dané situaci stanou před nutností kompromisů a volby nejmenšího z možných zel. Jejich rozhodování – ovlivněné vždy i osudovou láskou k pozoruhodné ženě – jako by zosobňovalo po staletí věčně stejné dilema člověka, toužícího po životě v ctnosti, pravdě a spravedlnosti.

Nechcete trávit příliš mnoho času v kuchyni u plotny? Chcete žít zdravě, jak vám předhazují ze všech stran různé časopisy a další sdělovací prostředky? Pak vám k tomu určitě dopomůže TITANOVÉ nádobí společnosti TOP MORAVIA.Titanový materiál zajišťuje rychlý rozvod tepla a tím se doba vaření zkrátí na minimum. Při vaření na titanu se nic nepřipaluje, nepřipéká a navíc lze vařit zcela bez tuku. Tím je možné připravovat jídla zcela v souladu s modernímy způsoby zdravého stravování a přitom zachovávat přirozenou chuť a vůni potravin. V nové kuchařce autorky Kariny Havlů se dozvíte, jak s titanovým nádobím zacházet, vařit v něm a samozřejmě nebudou chybět klasické a zároveň nevšední, zajímavé recepty. Řada pokrmů od masa až po moučníky je vzhledem k použitému materiálu připravována i bez tuku, což jistě ocení ten, kdo z jakéhokoli důvodu nechce nebo nemůže tuk při vaření používat. Kromě toho je zde uvedena zvláštní kapitola pro vaření v páře a to díky speciálnímu systému Glasgarsystem. S tímto pomocníkem bude celý oběd hotový za 30 minut!

Kniha Architekti křesťanského středověkého vědění je prvním dílem trilogie Cesty evropského myšlení, v níž chce autor zachytit duchovně dějinotvorné události procesů evropského myšlení, jeř je v historii filosoficky vymezeno díly Augustina Aurelia a Gottfrieda Wilhelma Leibnize. V prvním díle představuje pohyb a proměny filosofického myšlení od počátku 6. stol. zhruba do 2. pol. 14. stol. Výklad je vymezen jmény dvou pronásledovaných myslitelů - Boethia, jenž byl na příkaz krále Theodoricha uvězněn a posléze popraven, a Mikuláše z Autrecourtu, vypuzeného z pařížské univerzity poté, co bylo jeho učení odsouzeno v Avignonu a jeho spisy spáleny před shromážděnou pařážskou univerzitní obcí.

V šesti jasně rozčleněných kapitolách ukazuje významný současný teolog, jak lze i dnes rozumět dvanácti článkům starobylého křesťanského vyznání víry. Název „Symbolum Apostolorum“ a vyprávění o jeho apoštolském původu se v křesťanských obcích objevují až kolem roku 400, byly však inspirovány apoštolským poselstvím. A dodnes se toto vyznání udrželo v katolické církvi i v církvích reformačních jako jednoduché, narativní shrnutí křesťanské víry. Z tohoto hlediska má též ekumenicky důležitou funkci. Ovšem tak, jako je tomu u každého textu, od jehož vzniku nás dělí řada staletí a který se tedy utvářel ve zcela jiném kulturně historickém kontextu, je zapotřebí jeho pojmy a výpovědi pro naši dobu nově vysvětlit a přeložit. Jak dnes např. přijímat výrazy jako všemohoucí Bůh, Tvůrce nebe i země, synovství boží, narození z Panny Marie, sestoupení do pekel, zmrtvýchvstání či nanebevstoupení? Jejich objasnění zde není ani osobní, ani svévolné. Je to výklad, který se zakládá na Písmu a chce posloužit k tomu, aby člověk i na prahu 21. století byl schopen říci: „Credo, věřím. Mohu říci ,ano‘ k jistě různě závažným článkům Apoštolského vyznání víry jakožto základní orientaci pro svůj vlastní život.“

Vzácné dílo české milostné lyriky. Tato Zahradníčkova sbírka je už dílem zralého básníka. Vypovídá nejen o citovém okouzlení, ale proniká až k hloubkám smyslu lásky k ženě. Básně vznikaly v letech 1940 – 1944 na západomoravské Vysočině, která je v nich přítomná svou opojnou krásou. Stejně tak je však v pozadí přítomný válečný svět hrůz a vraždění, „svět plný peříček z rozdraných hnízd“. A v tom prožívají nesnadný osobní osud milenci uprostřed „nástrah a klevet“. To vše dodává veršům mimořádnou dramatičnost a napětí lásky, něhy a hrůz i žalu. Sbírka stojí v centru Zahradníčkova díla. Vrcholí a štěstím lásky se uzavírá jeho první tvůrčí období. Básník nemohl ještě tušit, že píše poslední písně, poslední radostné zpěvy milosti, třebaže prýštící z lásky „zapřené, trpké, mlčenlivé, bezbranné“: napříště už ho čekala mrazivá cesta končící v žalářních kobkách. Jeho písně o lásce všemu navzdory osloví nepochybně i čtenáře dnešních dnů. Doslov napsal Mojmír Trávníček.

Tento výkladový slovník je rozsahem i pojetím ojedinělým pokusem představit epochu středověku v celé její šíři a plasticitě. Každé z více než osmi desítek hesel je samostaným esejem. Škála témat je rozpjata od dějin všedního dne (Stravování, Sexualita, Příbuzenství) přes „klasickou“ oblast politických a ekonomických vztahů (Král, Město, Obchodníci) až k problematice dějin kultury a mentality (Obrazy, Andělé, Čarodějnictví). Editorům se podařilo získat ke spolupráci vedle předních francouzských medievalistů i odborníky německé, anglické, americké, italské, ruské i polské a vtisknout tak Encyklopedii středověku skutečně evropský rozměr.

Edice Teologie. Tématem knihy je současná etická problematika v celé její šíři. Základní faktor křesťanské etiky vztah člověka k Bohu je autorem rozebrán nejprve samostatně. Pak je systematicky zasazován do konkrétních životních situací se zřetel em k poznatkům empirických věd (lékařství, psychologie, sociologie, medialistiky aj.). Hlavní orientující význam zde mají hodnoty lásky k lidem a odpovědnosti za svět. Pro svou přehlednost, srozumitelnost, obsahovou úplnost a přístupnost i pro nekřes ťany může kniha sloužit jako školní učebnice i jako praktická příručka pro širokou veřejnost.

Libanonský spisovatel a malíř Ch. Džibrán (1883–1931) proslul svojí snahou s filozofickou hloubkou a poetickým stylem odhalit tajemství základních lidských hodnot. Nejvíce je znám svou knihou Prorok. I v řadě podobenství a zpěvů sebraných pod názvem „Slzy a úsměv“ vyvstává před námi Džibránův svět, proniknutý hlubokým sociálním cítěním, láskou k člověku, k životu, k Bohu.

DALŠÍ Z ŘADY MILÝCH KNÍŽEK AUTORKY MARKÉTY HEJNÉ, TENTOKRÁT NA TÉMA RADOSTI Knížky Markéty Hejné (již vyšlo Přeji Ti mnoho štěstí a Přeji Ti mnoho síly) mají jedno společné. Příjemnou formou čtenáře přenesou do jiného světa, který mu dodá právě rados t, sílu a štěstí. Knížky jsou svojí mimořádnou grafickou úpravou též vhodné jako dárek.

Tibet, nazývaný někdy „zemí knih“, je příslovečný svým bohatým a neobyčejně různorodým literárním dědictvím. Pokud jde o poezii Tibeťané rozlišují jednak poezii umělou, jednak poezii lidovou, která je označována tibetským slovem lužä (glu-gžas). Náš výbor obsahuje 149 básní a zaměřuje se především na kategorii krátkých písní. Přináší jak ukázky písní lu (zejména všechna zde zařazená poezie 6. dalajlámy, ale i některé jiné básně), tak i ukázky písní žä, z nichž jsou ve výboru nejhojněji zastoupeny horské písně lažä.

Autorka Jiřina Ullmannová vychází z vlastních zkušeností . Více receptů zaměřila na přípravu rostlinných jídel, které jsou na přípravu složitější než jídla živočišná. Hlavní myšlenkou dělené stravy je nekombinovat rostlinné a živočišné zdroje. Rostlinná strava je lehčí a je trávena za trochu jiných podmínek než živočišná strava. Nechci se zde rozepisovat na téma vlivu např. znečištěného ovzduší nebo potravy na naše tělo. Faktem je, že náš organismus má co dělat, aby se udržel v kondici. Musí především bojovat proti chorobám, odstraňovat škodliviny přítomné např. v potravě a ještě by měl mít dost energie na správné zpracování přijaté potravy. Při běžném způsobu stravování je energie použita na trávení a na ostatní činnosti nám moc sil už nezbývá. To se projevuje např. tím, že po vydatném obědě usínáme při těch nejvhodnějších situacích (školení, porady atd.). Přestože jsou děti odolnější, i ve škole je více klidu po obědě. Samozřejmě nelze vše brát doslova, někdo je unavený ve dvaceti, jiný je v šedesáti jura. Zkrátka, každý z nás je originál, a pokud máte pocit jako já, že dělená strava je to pravé, můžeme se do toho pustit.

Fascinující příběh symbolu labyrintu. Turista, jenž zavítá do proslulé katedrály v Chartres, může být překvapen, když na podlaze objeví obrovské bludiště. Proč tam je? Craig Wright, profesor dějin hudby na Yale University, se ve své fascinující knize zabývá tímto symbolem a jeho významem v architektuře, náboženství, literatuře, tanci a hudbě. Sleduje příběh labyrintu a bojovníka, který je s ním neodmyslitelně spjat, od starověkého mýtu o Théseovi a krétském bludišti přes středověk a osvícenství až do současnosti. Zabývá se rolí, již sehrál v křesťanských velikonočních rituálech, a jeho interpretací ve středověké teologii. Podstatná část díla je zasvěcena labyrintové hudbě a skladbám takových velikánů, jako byli J. S. Bach a W. A. Mozart. Na začátku a konci knihy se autor věnuje obnovenému zájmu o bludiště, k němuž došlo na přelomu našeho tisíciletí, čímž se kruh magicky uzavírá: stejně jako v labyrintu odcházíme stejnou cestou, kterou jsme vešli.

Novou ediční řadu Velké postavy českých dějin symbolicky otevírá dílo velkého českého dějepisce z řad Pekařových žáků – Zdeňka Kalisty, jež by svou úrovní i stylistickým mistrovstvím mělo předznamenávat práce následující. Je to dosud nevydaná esejisticky psaná studie o velkém českém kondotiérovi, jenž tak podstatně zasáhl do dějin třicetileté války a jehož závratný vzestup a pád poutá umělce i historiky po staletí – uveďme alespoň Friedricha Schillera. Zdeněk Kalista tento rukopis připravil pro Severočeské nakladatelství v Ústí nad Labem, kde dílo mělo na počátku 70. let vyjít, ale probíhající normalizace způsobila, že již k vydání nedošlo.

Řada osobitých portrétů z pera odborníka na ženskou mystiku středověku z pera známého německého historika se v této pozoruhodné knize zabývá ženskou spiritualitou a jejími specifickými projevy. Ukazuje, jak těžké je mnohdy vytyčit hranici mezi projev y svatosti a ďábelské posedlosti. Dinzelbacher, uznávaný odborník na ženskou mystiku, zpracovává ohromné množství nejrůznějšího materiálu, který využívá k živému vylíčení jednotlivých situací i konkrétních postav. Kniha jako celek je závažnou sondou do povahy evropské duchovnosti, či alespoň její ženské podoby. Vzdor nesporné odbornosti a důrazu na fakta kniha obsahuje přes tisíc odkazů jde o dílo nesmírně čtivé a vzrušující, snad místy provokativní, rozhodně však svým způsobem jedinečné.

Tato kniha představuje jeden z proudů současné angloamerické teologie - postkritický směr. Postkritičtí autoři sdílejí s postmodernisty kritiku moderny, nikoli však nihilistické a relativistické důsledky z této kritiky nezřídka vyvozované. Absolutní jistotu nemáme, můžeme však mít dostatečnou jitotu a zdůvodněnou a rozumnou víru, a na základě této víry můžeme mnohému porozumět. V první části knihy autor probírá hlavní inspirace postkritické teologie a způsoby, jak byly v teologii přijaty - filosofii poznání Michaela Polányiho, Austinovu filosofii jazyka a nové pojetí vztahu racionality a tradice u MacIntyrea. V druhé části knihy jsou představeni teologové a teoložky, navazující na G. A. Lindbecka, nejprve ti, kdo bezprostředně rozvíjejí jeho přístupy a následně ti, kdo jsou jím sice inspirováni, ale vidí jej značně kriticky. Jako jistý solitér je představen Th. Oden. Postkritická teologie je příkladem ekumenické teologie, spektrum jejích představitelů sahá od římskokatolických teologů přes luterány a reformované až k baptistům a menonitům. Zvláštní ohlas našla mezi evangelikálními autory. Všechny tyto teology spojuje respekt k Písmu svatému a nové ocenění významu tradice a společenství pří výkladu Písma, jakož i postmoderní vědomí částečnosti a kontextuální omezenosti našich výpovědí. Postkritická teologie je otevřena současnému světu, vyrovnává se s jeho kulturou a vědeckými standardy. Tato kniha ovšem nechce pouze podat přehled o jednom proudu teologického uvažování. Jako červená niť se jí vine otázka, “jak dělat teologii dnes“. V návaznosti na Polányiho teorii vědeckých objevů chce sama uvádět na cestu teologického objevování, po které před námi kráčely velké postavy Písma svatého a dějin křesťanství. K této cestě patří “indwelling“ - přebývání v realitě, o níž teolog píše, především bohoslužebný kontakt s teologickou skutečností a otevřenost tomu, jak se nám tato skutečnost dává poznat, dále učednictví a víra, která hledá porozumění.

To však nic neubírá na přesvědčivosti tomuto městečku, které se záhy po svém vzniku stalo snad nejpopulárnějším americkým maloměstem - a díky překladům do mnoha jazyků se jeho neokázalá sláva brzy rozšířila doslova po celém světě. Dnes má i český čte nář - jen s odstupem několika měsíců po vyjití amerického originálu - možnost seznámit se s dalšími osudy městečka i jeho rázovitých obyvatel. Jistě ho bude zajímat, jak si vede Dooley na vysoké škole, zda se podaří najít jeho další zatoulané souroze nce, kdo se stal novým mitfordským starostou i jak se otec Tim dokáže vypořádat s úspěchy své manželky Cynthie, výtvarnice a autorky dětských knížek. Bude otec Tim svou chystanou knihu esejů psát perem, nebo se přece jenom pustí do boje s počítačem?