Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze strana 5 z 6

Tato publikace představuje Jaroslava Bendu jako typografa. Vzhledem k jeho celoživotnímu zájmu o knihy a písmo je jeho dílo zpracováno z pohledu písmařského. Jedná se o jediný úsek, který Bendu provázel ve všech etapách a odvětvích jeho tvořivé činnosti a dosud nebyl zpracován. Hlavní část knihy tedy tvoří rozbor Bendových děl, na nichž se typografie objevuje. Zbylé široké spektrum Bendovy práce, která tak úzce nesouvisí s typografií, je v knize zařazeno do delší úvodní kapitoly, prezentující příklady za ostatní. Klíčem k sestavení možného přehledu díla pro nás byly Bendovy paměti Léta s Umělci (1969) a O letech práce a přátelství (1962), z nichž jsme se pokusili převést řadu Bendových citací nejpřesněji popisujících okolnosti vzniku i následný osud jeho návrhů a děl.

Kniha Bruce Sterlinga, která vyšla pod názvem Shaping Things v roce 2005 u MIT Press, pojednává o historii a budoucnosti navrhování věcí z hlediska futurologických perspektiv designu. Sterling jako spisovatel science fiction dokáže pracovat s neologismy a v knize vytváří úžasná spojení moderních a starých technologií, nových kategorií objektů v sítích programovatelných systémů. Knížka je koncipována jako řez napříč různými obory designu. Zároveň je i futurologickou explikací a nabízí inspiraci jak studentům UMPRUM, tak veřejnosti, které není cizí pochopit technosociální proměny současnosti a blízké budoucnosti. K vydání připravují Petr Krejzek a Pavla Pauknerová.

Dílo Otty Neuratha je naší odborné veřejnosti známo díky jeho práci na systému univerzálního znakového jazyka Isotype, avšak do širšího povědomí se dostává až díky současnému boomu informačních technologií a vizualizačních potřeb. Publikace, která vyšla pod názvem The Transformer v roce 2009 u Hyphen Press a kterou sestavil Robin Kinross ve spolupráci s Marií Neurath, definuje základní principy vizuální transformace dat, o něž Otto Neurath usiloval ve své práci. Kniha je potřebnou pomůckou pro pochopení základních historických vlivů na současnou kulturu infografiky a jejího propojení s digitálními technologiemi.

Architekturu měst ztělesňují budovy, život městu dávají především lidé v prostoru kolem nich. Kniha Skrytá místa se zabývá prostředím Pražské památkové rezervace, překračuje kulisy ulic a znovuobjevuje vztahy, které z chráněného uzemí nenápadně mizí. Život v rezervaci prochází nepřetržitou proměnou. Chráněné území si zachovává svou vnější podobu, vnitřní město se ale mění. V důsledku toho rezervace mnohdy ztrácí nenahraditelné autentické prostory, které jsou podstatné nejen pro uchování specifické atmosféry, ale také pro zachování městského života. Kniha srovnává soudobé záměry a potenciály revitalizací vybraných lokalit. Způsobem zpracování se nachází na pomezí mezi sborníkem zapomenutých míst, vhodným nejen pro odbornou veřejnost, a jakýmsi průvodcem po pražských zákoutích a skrytých zahradách. Skrytá místa prvotně vznikla jako příloha diplomové práce Život v rezervaci.

Knížka vlivného anglického designéra, poprvé publikovaná v roce 1969 pod názvem What is a designer: things, places, messages, odkazuje k základním otázkám a metodám výuky na uměleckých školách. Texty reagují na ustavený modernistický termín dobrý design, jehož neotřesitelnost jako kritérium hodnocení byla v průběhu 60. let v Evropě i USA zpochybňována. Potterova kniha je užitečným materiálem také pro české prostředí. Vzhledem k Potterově aktivismu je přímo příznačné, že překlad jeho textů zahájil vznik Edice Katedra, která zpřístupňuje kritické, dnes již zásadní referenční teoretické texty o designu, jež dosud v českém prostředí citelně chybějí. Neexistence kritických textů vytváří bezprecedentní situaci, kdy bouřlivě se rozvíjející obory stojí ve formalistním vzduchoprázdnu, studenti jsou ochuzeni o myšlenky a kontexty ať už historické, nebo napříč kulturami. Překladová díla navíc přinášejí jinou perspektivu, pomáhají kultivovat lokální diskuzi, nehledě na to, že potřeba překladů byla absolutní doménou avantgard 20. století a dopomohla k aktivizaci kritického myšlení u nás. Doslov Robin Kinross.

Sborník Ex-pozice je věnovaný aktuálním otázkám spjatým se stálými expozicemi výtvarného umění a vizuální kultury. Je výsledkem týmové práce studentů Katedry teorie a dějin umění UMPRUM. Muzea umění se v posledních bezmála dvaceti letech stala v oboru dějin umění a vizuální kultury důležitým tématem: muzejní tradice je z různých hledisek podrobována kritickému zkoumání. K akviziční činnosti, vystavování a prezentaci se přistupuje nejen jako k jednomu ze způsobů historizace artefaktů a k formě estetického prožitku, ale rovněž jako ke společenským a ideologickým praktikám a nástrojům moci. Jakkoli rozsáhlá je zahraniční literatura právě na poli muzejnictví a muzeologie, je překvapivé, jak málo pozornosti se v ní věnuje stálým či dlouhodobým expozicím. V českém prostředí se muzeum jako místo interdisciplinárního a kritického zkoumání do centra některých odborníků zásadněji dostává až v posledním desetiletí. Smyslem připravovaného sborníku, jehož záběrem je nejen prezentace, ale rovněž vnímání sbírkových předmětů v galerijních a muzejních expozicích a jejich propagace v českém prostředí i v zahraničí, je alespoň dílčím způsobem přispět ke zlepšení této situace. Grafika Róbert Szabó.

Bilingvní publikace s bohatou fotodokumentací nabízí volnou konfrontaci moderního nábytkového designu v Dánsku a Česku za posledních sto let. Osudy obou zdánlivě nesouměřitelných národních cest a obecných specifik sleduje jak v kontextu světového vývoje, tak i v jejich jedinečnosti, snaží se přiblížit stylová východiska i sociálně-ekonomické souvislosti, nastiňuje osudy výrobců a institucí, jejich výstavní, propagační činnost i distribuční schopnosti jako důležité faktory při uplatňování na domácích a mezinárodních trzích. Na knize, jejíž část je též věnována vývoji odborného školství obou zemí a která je obohacena o medailony dánských a českých návrhářů, spolu s Pavlou Rossini a Jiřím Pelclem spolupracovali renomovaní odborníci z oboru Ivana Čapková, Jens Overbye, Dagmar Koudelková a Anežka Šimková či studentka Katedry teorie a dějin umění UMPRUM Klára Peloušková. Grafika Mikuláš Macháček.

Bavorský architekt Bernhard Grueber byl roku 1844 povolán do Prahy, aby se ujal školy architektury na Akademii výtvarných umění a pozvedl stavební produkci v Čechách na uměleckou úroveň. Získával přední zemské a šlechtické zakázky, ovšem s narůstajícím českým národním uvědoměním postupně ztrácel své výsadní postavení a stával se nevítaným cizincem. Nakonec byl nucen se vrátit do své rodné vlasti. Během bezmála třiceti let svého působení v Čechách realizoval řadu originálních projektů, citlivě obnovil významné středověké památky a zpracoval vůbec první rozsáhlou syntézu dějin středověkého umění této země. Český dějepis umění přijal zavrženého architekta teprve v nedávné době. Publikace tak představuje první ucelené zpracování jeho díla. Seznamuje čtenáře s různými stránkami jeho rozmanité tvorby v širokých dobových souvislostech a sleduje ideová východiska jeho dynamického pojetí architektury, nahlížené metaforicky jako zkamenělá hudba. Kniha zaujme nejen historiky umění, ale i ostatní milovníky architektury včetně praktikujících architektů. Je výsledkem dlouholetého studia archivních pramenů v Čechách i Bavorsku. Nedílnou součástí publikace je bohatý obrazový materiál sestávající z historických fotografií staveb a originální projektové dokumentace.

Profesorka Milena Bartlová, významná česká historička umění, oslavila v lednu 2018 šedesáté narozeniny. Katedra teorie a dějin umění UMPRUM, na níž Milena Bartlová od roku 2011 působí, proto k tomuto jubileu a k poctě této význačné pedagožky a vědkyně připravila k vydání sborník. Osloveno bylo na třicet osobností z oboru dějin umění a příbuzných disciplín. Jednotlivé příspěvky spojuje téma umění a revoluce, což zahrnuje jak problém kontinuity a diskontinuity v umění, tak dopad politických událostí na dění v uměleckém poli. Grafika Jan Brož a Michal Landa (Parallel Practice).

Publikace je 2. revidovaným, doplněným a rozšířeným vydáním z roku 2001, jehož podstatná část byla zničena při povodních a mezi odbornou i laickou veřejnost se dostala pouze sporadicky. Prioritně se publikace věnuje vývoji výtvarných forem části české sklářské produkce, která bývá nazývána autorským sklem (skleněnou plastikou a tvorbou objektů) nebo také individuálním designem. Analyzuje specifickou sklářskou disciplínu, která svým časným zrodem, šíří a uměleckými výsledky předběhla vývoj ve světě o řadu let, a je proto stále vysoce aktuální. Kniha dokumentuje a analyzuje zrod fenoménu českého autorského skla po roce 1945 v kontextu dobových souvislostí, ale také sumarizuje důležité milníky českého skla před 2. světovou válkou, které pozdější vývojovou etapu předznamenaly. Jde o jedinou odbornou publikaci svého druhu, pojatou do značné míry encyklopedicky, vybavenou proto i rozsáhlým dokumentačním materiálem. Kromě vlastních textů obsahuje 360 barevných fotografií nejvýznamnějších dobových děl více než stosedmdesáti českých sklářů, jejich životopisy, portréty a bibliografické údaje.

Autorka v knize, která je zároveň 1. svazkem nové ediční řady Nakladatelství UMPRUM, zkoumá specifika českého performativního umění 70. let 20. století skrze jeho vztah k fotografii. Fotografické aspekty performance a performativní aspekty fotografie jsou ověřovány na vybraných a v některých případech dnes neznámých dílech Petra Štembery, Karla Milera, Jana Mlčocha nebo Jiřího Kovandy. Publikace představuje možnosti fotografického rámování performativního umění a zabývá se i širším polem podmínek jeho vzniku a distribuce. Zkoumá nejen vnitřní vztahy performance a fotografie, ale fotografickou dokumentaci popisuje také jako nástroj recepce dematerializovaného umění a jako rámec nahrazující neexistující instituce. Grafika Štěpán Marko. Mgr. Hana Buddeus, Ph.D. historička umění a kurátorka. Zabývá se fotografií v kontextu dějin umění a současným uměním. V roce 2015 ukončila doktorské studium na UMPRUM dizertační prací, v níž se věnovala problematice fotografické dokumentace performance. V uplynulých letech se podílela na dramaturgické koncepci Festivalu Fotograf a vedla Galerii AMU. Je členkou redakční rady časopisu Fotograf. V současnosti pracuje v Ústavu dějin umění Akademie věd ČR na grantovém projektu Josef Sudek a fotografická dokumentace uměleckých děl: od soukromého archivu umění k reprezentaci kulturního dědictví.

Kolektivní monografie navazuje na úspěšný výzkumný a výstavní projekt UMPRUM a Národní galerie Budování státu: reprezentace Československa v umění, architektuře a designu. Autoři a autorky především mladší generace z několika humanitních oborů společně zkoumají proces utváření československé národní a státní identity prostřednictvím kulturních kódů, jakými jsou lidovost, modernita, konzervativismus či národní čistota. K zajímavým tématům patří například návrhy na architektonické řešení pracovních táborů, nebo role zednářů a hnutí za pohřeb žehem v konstrukci československé identity. Závěrečné shrnutí napsal Petr Pithart. Grafika Jan Čumlivski.

Rychlé šíření digitálních komunikačních technologií vytváří bezprecedentní podmínky nejen pro hromadění a sdílení informací, ale také pro jejich vzájemné prolínání. V době, kdy jsou informace dostupnější než kdykoli dříve, mohou diagramy, mapy a další metody vizualizace nabídnout způsob, jak tyto informace třídit a nalézat v nich smysl, učinit je snáze uchopitelnými a v kýženém případě též užitečnými. Kniha Nejen kruhy kriticky reflektuje aktuální praxi používání informací a dat s důrazem na problematiku vizuálních a grafických výstupů. Obsah publikace je rozdělen na teoretickou a obrazovou část, nechybí ani rozhovory s vybranými odborníky, například se statistikem Tomášem Chrámeckým, datovým žurnalistou Janem Cibulkou, teoretikem Tomášem Markem, grafickými designéry Tomášem Procházkou, Lukášem Fišárkem atd. Grafické řešení Richard Jaroš.

Bilingvní katalog Ateliéru textilní tvorby UMPRUM obsahuje výběr prací studentů z let 2012–2016. Představuje materiálové experimenty, které se vymykají obvyklému vnímání textilu. Studenti zpracovali návrhy pro různé oblasti textilního designu, plošného i prostorového charakteru, ve kterých se textil tradičně objevuje nebo byl alternativně použit. V rámci tvůrčí práce přišli s vizemi a způsoby řešení, které nejsou pouze originální, nápadité, esteticky hodnotné a navržené s odbornými znalostmi, ale týkají se také udržitelnosti, využití lokálních materiálů a odpadu. Na trhu se neustále objevují nové „chytré“ materiály a technologický rozvoj otevírá další možnosti pro to, jak a kde mohou být textilie navrhovány, vyráběny a využívány. Díky konkrétním znalostem materiálů a textilních technik jsou textilní návrháři v jedinečné pozici, kdy mohou využít těchto nových možností. Kromě experimentálních přístupů se výuka ateliéru zaměřuje na tradiční textilní techniky, opakovaný, nekonečný a solitérní vzor, tapiserii a oblast art designu. Grafika Petr Hrůza.

Název publikace odkazuje na současnou situaci v urbanismu, ve kterém nepřevažuje žádná jednoznačně sledovaná teorie či manifest; pohybujeme se na hranici mezi snahou o důslednou organizaci města a procesy, které probíhají ve městě samovolně a spontánně. Kniha se zabývá způsoby řízení a organizace města, kontextem místa, měřítkem zásahů a otázkou času. Témata jsou představena na případových studiích z různých světových měst (Curitiba, Londýn, Lagos, Săo Paulo, Teherán, apod.). Cílem práce je otevřít debatu o podobě současného evropského a zejména středoevropského města, přiblížit ji širší odborné veřejnosti a studentům prostřednictvím konkrétních příkladů a poukázat na úspěšné výsledky nových přístupů z jiných měst v kontextu současného urbanistického vývoje Prahy. Grafické řešení Jakub Korouš a Adam Uchytil.

V první dekádě první republiky se zásadně proměnily podmínky, za nichž mohly československé umělkyně vystavovat v zahraničí a začleňovat se tak nejen do širšího kontextu dobového „ženského umění“, ale rovněž do moderního umění jako celku. Političtí představitelé meziválečného Československa si byli dobře vědomi toho, že export umění a kulturních hodnot může posílit status mladé demokracie a přinést ekonomický profit, a „ženské umění“ pro ně bylo v rámci kulturních výměn a zahraniční kulturní politiky zajímavým artiklem. Výstavní katalog se soustředí na zmapování dosud málo studovaného fenoménu „ženského umění“ na české výtvarné scéně dvacátých a třicátých let 20. století, a to především skrze jeho úlohu v dobové státní reprezentaci. Jeho hlavní součástí bude rekonstrukce nejvýznamnějších „vývozních“ expozic, jež se mezi válkami realizovaly pod kuratelou ženských spolků a jež umělkyním z prvorepublikového Československa poprvé ve větším měřítku umožnily vstup na mezinárodní umělecké kolbiště. Katalog akcentuje vynikající práce českých meziválečných umělkyň – ať již více známých představitelek užitého umění nebo malířek a sochařek, jejichž práce bývá neprávem opomíjena. Stranou však nenechává ani představitelky dobového „středního proudu“, který byl součástí exportních „ženských“ výstav mezi válkami. Ten totiž odrážel nejen doznívající diletantismus v práci řady umělkyň podporovaných mladým státem, ale rovněž konformismus a akademickou doktrínu ovládající v této době oficiální propagaci českého umění. Kniha vychází v rámci projektu programu Aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity NAKI Ministerstva kultury ČR.