Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze strana 2 z 6

Kniha Teorém kamenné zahrady unikátním způsobem mapuje prostředí střešovického ateliéru Bohumila Kafky s přilehlou zahradou, přičemž hranice mezi oběma prostory je nejasná a propustná. Kniha znejišťuje jak utilitární vnímání místa, tak jeho jasně konturovanou interpretaci. Místo toho nabízí reflexivní, tázající se přístup, odkazující ke konceptům jako je poetika prostoru, kulturní paměť nebo genius loci. „Ateliér“ a „zahrada“ se stávají nejednoznačnými, živoucími pojmy, které kniha ohledává v několika vrstvách tak, že vytvářejí vlastní polyfonní dialog. Časosběrná fotografická dokumentace Slávky Hajdeckerové, vznikající na Kafkárně v průběhu tří let, je doplněná imaginativními básnickými texty Kláry Krásenské, které reagují na zdejší konkrétní prostory. Knihu ohraničují esejistické texty Davida Bláhy a Matouše Lipuse, nabízející další možná čtení místa. Teorém kamenné zahrady se coby publikace sama blíží organickému, ale různorodému celku a z prostoru, který reflektuje, přejímá výzvu k vnímavému a otevřenému čtení. Grafika Klára Kvízová.

Publikace vychází z dizertační práce realizované pod vedením doc. Lady Hubatové-Vackové a obhájené na Katedře teorie a dějin umění UMPRUM v roce 2019. Ústředním tématem projektu je proměna vizuálních motivů a symbolů masových tělovýchovných performancí od šedesátých let 19. století do roku 1989. Struktura textu vychází z předpokladu, že vizuální motivy a symboly migrují a že se jejich význam mění na základě konkrétního společenského a kulturního kontextu. Proměna vizuální reprezentace tělesné kultury je analyzována prostřednictvím konkrétních vizuálních a performativních znaků v reprezentaci Sokola, dělnických tělovýchovných jednot, federace proletářské tělovýchovy a československých celostátních spartakiád. Grafika Tereza Hejmová.

TEXTile Manifestoes je mezioborová antologie, která spřádá nejrůznější otázky spojené s textilním uměním, módou, textualitou a vetkává je do širších politických, sociologických, filosofických a umělecko-historických souvislostí, čímž překračuje rámec jejich vlastní textury. Propojením triadického celku TEXTu – TEXTilu – TEXTury se TEXTile Manifestoes snaží reflektovat, kreativně přetvářet, kriticky promýšlet, dekonstruovat a dekolonializovat žánrovou ambivalenci manifestu jakožto převážně mužské formy modernity, která autoritářsky usiluje o zcela odlišnou budoucnost. Antologie vychází ze strukturálního a metaforického sepjetí textu a textilu, aby se pokusila jiným způsobem promyslet politické a etické otázky současného světa, který se tak zoufale snaží hledat jistoty a zřetelný program moderního manifestu, a to aniž by se uchýlil k těm nejhorším formám totality. Původní projekt „TEXTile Manifestoes“ vznikl z mezioborové spolupráce několika ateliérů na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Studentky a studenti ateliérů designu oděvu a obuvi, grafického designu a vizuální komunikace, tvorby písma a typografie a fotografie II byli osloveni, aby společně propletli textil a diskurz jakožto vlastní manifesty kombinující módní kolekce a palčivé otázky současného světa, jako je všudypřítomný dohled a kontrola, umělá inteligence, nebo virtuální realita, případně otázky osobnější týkající se identity, paměti a (duševního) zdraví. Studentské práce následně doplnily a (re)kontextualizovaly zahraniční a tuzemské příspěvky, jejichž rozsah sahá od Andských textilních studií, neuropsychoanalýzy, literární a umělecké kritiky, až po estetiku a muzikologii. Do antologie svými texty přispěli: Kyle Allan, Jayson Althofer, Erik Annerborn, Luciana Benetti Marques Valio, Shelley Burian, Subhradeep Chatterjee, Ingrid Cogne, Arthur Crucq, Evelyn Echle, Pasquale Fameli, Tereza Jiroutová Kynčlová, Paris Lavidis, Elisabeth Längle, Pavel Liška, Veronica Montanino, Robin R. Mudry, Pierluca Nardoni, Anna Maria Panzera, Anika Reineke, I. A. Roland-Rodríguez a Anne Röhl. Publikace vychází pouze v anglické jazykové verzi. Annotation in English: The TEXTile Manifestoes is an interdisciplinary anthology that assembles and interweaves questions related to textile art, fashion and textuality into broader political, sociological, philosophical, art history and historical frameworks thereby expanding their range of textural interconnections. This anthology departs from the genre-related ambivalence of the manifesto as a modern male form of authoritatively demanding radically different futures by using the manifesto to connect with the triadic complex of TEXT – TEXTile – TEXTure in order to reflect, refashion and redefine it in creative, critical, deconstructive and decolonial ways. Departing from the structural and metaphorical contiguity of texts and textiles, TEXTile Manifestoes aims to rethink the political and ethical in a world desperately seeking the certainties and clear programmes of modern manifestoes without returning to the worst forms of historical totality. The original project “TEXTile Manifestoes” emerged out of a cross-disciplinary collaboration between several studios at the Academy of Arts, Architecture and Design in Prague. Students from the Studios of Fashion and Footwear Design, Graphic Design, Visual Communication and Type Design as well as Photography II worked together to weave textiles and discourses alike to design their manifestoes by combining fashion collections with burning contemporary issues such as mass surveillance, artifical intelligence or virtual reality but also to more private struggles of identity, memory and (mental) health. The students’ works were later complemented by and (re)contextualised with international contributions ranging from ancient Andean textile studies to neuropsychoanalysis or from literary and art criticism to aesthetics and musicology. With texts by Kyle Allan, Jayson Althofer, Erik Annerbo

Kniha spojuje politické texty Yuka Huie o vzestupu neoreakcionářství, konci osvícenství, budoucnosti kosmopolitismu, popandemické politice a planetárním myšlení. Analýza je založena na historickém, antropologickém a filozofickém zkoumání otázky technologie, která otevírá zcela novou perspektivu. Hui navrhuje pojem technodiverzity skrze zpochybnění současného způsobu chápání technologie jako antropologického a univerzálního a zastává se mnohosti kosmotechniky, která vyjadřuje různé technologické zkušenosti, které jsou kulturně a kosmologicky situovány. Znovuobjevení historicky dohledatelné a stále produktivní technodiverzity je klíčovým úkolem pro zpochybnění ontologických a epistemologických předpokladů moderních technologií a jejich limitů. Huiova analýza navrhuje aktualizované chápání technologie v antropocénu a planetární politiku za hranice technologické planetarizace. Překlad z angličtiny Vít Bohal, Václav Janoščík. Grafika Anymade Studio. Vychází v koedici s Hope Recycling Station.

Tématem publikace je nahlédnutí do uvažování o módě v širším sociokulturním kontextu. Reflektuje aspekty a tendence současného nezávislého oděvního designu a věnuje se především teoretickým souvislostem. Pozornost je upřena na autory a jejich díla, u kterých oděv přesahuje svůj užitný rámec, stává se aktivismem, propojuje se s volným uměním, či vstupuje jako narativ do kulturně-sociologického kontextu společnosti. Jde o antologii zahraničních textů a dalších teoretických článků doplněných o rozhovory s autory, tvůrci, teoretiky i odborníky mimo umělecké obory (sociology). V obrazové části jsou zastoupeny projekty a díla zahraničních autorů a fotografie Veroniky Čechmánkové a Terezy Havlínkové. Grafika Jakub Samek.

Kniha sleduje vzájemné vztahy mezi architekturou a politikou v období rekonstrukce demokratické republiky po roce 1989, která zároveň musela reagovat na nové lokální i globální okolnosti: rozdělení Československa, vstup do Evropské unie, nové územně správní členění ČR či politiku liberální ekonomiky. Sestává z úvodní stati a 13 studií doprovázených rozhovory s vybranými aktéry tohoto období. Sleduje podrobně ve vztahu k architektuře a urbanismu témata transformace hranic a vnitřního členění země po roce 1989, sídel státní moci (Pražský hrad, parlament, vláda, soudy), vlivu EU na rozvoj obcí (dotační programy, titul evropské město kultury), bytové výstavby z hlediska státu, municipalit (a v nich sídlících strategických soukromých firem) i občanských a anarchistických aktivit. Vedle toho si všímá role městských architektů, architektonických soutěží a organizací hájících ve veřejném prostoru zájmy profese. Po vizuální stránce texty doplňují nejen fotografie a vizualizace vážící se k jednotlivým stavbám, projektům a událostem tohoto období, nýbrž též mapy a grafy, snažící se téma celkově uchopit v datech. Grafika Tereza Hejmová a Kristýna Žáčková. Kniha vychází v česko-anglické verzi za podpory Ministerstva kultury České republiky v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II).

Publikace doprovází výstavní projekt předního umělce a významného pedagoga UMPRUM profesora Ronyho Plesla na 59. Mezinárodním bienále umění v Benátkách 2022, na kterém představuje ve světové premiéře unikátní technologii tavení skla Vitrum Vivum v globálním kontextu. Publikace se věnuje vlastnímu projektu, týkajícímu se otázek podstaty lidské existence, který v kostele Santa Maria della Visitazione propojí vznešenost křišťálových plastik s noblesní čistotou renesančního prostoru, jeho vzniku, ale rovněž kontextu díla v historii české skleněné plastiky a současného umění. Grafika Robert V. Novák. Vychází v česko-anglicko-italské jazykové mutaci.

Kniha obsahuje vybrané texty o dějinách architektury a historiografii dějin umění, z nichž jen část byla zveřejněna v českém jazyce. Jejich společným jmenovatelem je ambice překonat nacionalistický model historického vyprávění a v kontrastu vůči němu pěstovat transnacionální dějiny. Jak naznačuje ironicky míněný titul knihy, tento přístup může být obzvláště produktivní ve střední Evropě, která vždy byla doménou multikulturní reality a uměleckých cirkulací. Ústředním tématem je migrace umělců či historiků umění a cirkulace idejí nebo vizuálních forem. Autor se v několika studiích pokouší o komparativní uměleckohistorický přístup, v dalších překračuje tradiční regionální hranice a nastoluje středoevropská témata.

Projekt seznamuje veřejnost s mnohovrstevnatou osobností malířky, ilustrátorky a designérky textilu Marie Fischerové-Kvěchové, která byla odvážnou a emancipovanou ženou, ale také milující matkou a duší vily Sakrabonie v Černošicích, kde se koncentrovalo společenství jedné z mnoha větví rodiny Fischerových. Ti vlastnili prosperující cihelnu v Libčicích nad Vltavou a byli v českých zemích prvními, kteří se na konci 19. století začali s velkým úspěchem věnovat výstavbě zděných továrních komínů a komínů s vodojemy. Masarykův citát Hlavu vzhůru! Furt se de! se stal nejen mottem této části projektu Průmysl a umění, ale zejména heslem rodiny v době, kdy po více než půlstoletí usilovné práce na poli stavebního průmyslu přišel únor 1948 a znárodnění podniků Fischerových. Vedle firem propadly státu i pozemky a mnohé obytné stavby a členové rozvětvené rodiny se museli s tímto převratem vypořádat, najít si jiné uplatnění a nové místo k životu. Marie Fischerová-Kvěchová se prosadila v prostředí do té doby převážně maskulinním jako aktivní žena a tvůrkyně národních hodnot. Multidisciplinární myšlení umělkyně propojovalo volné umění, ilustraci, knižní tvorbu a užité umění. Svoji tvorbu zasvětila třem hlavním tématům, k nimž se neustále vracela: přírodě, lidové kultuře a dětem. Její popularita jako ilustrátorky knih pro děti kulminovala na konci třicátých let a během druhé světové války. Po komunistickém puči v únoru 1948 nemohla veřejně prezentovat své dílo. Jako umělkyně spjatá s masarykovskou demokracií byla označena za vládní malířku z první republiky. Její knihy musely zmizet i z veřejných knihoven a antikvariátů. Přestože bylo vydávání knih s jejími ilustracemi s nástupem komunismu na dlouhá desetiletí přerušeno, její nesmírně bohatá ilustrátorská činnost měla velký ohlas a vliv na utváření estetického cítění dětí několika generací. V její osobnosti se zároveň zrcadlí principy otevřené Evropy a duchovní a demokratické hodnoty první republiky.

Publikace je určena studentům a začínajícím grafickým designérům, které provede základními principy tvorby tiskovin brožur, knih, časopisů, katalogů, plakátů ad. Příručka se zaměřuje na efektivní sazbu a zlom, přináší přehled typografických pravidel, nabízí chytré postupy a rady usnadňující práci a věnuje se i korektuře a přípravě tiskových dat. Součástí projektu je web www.typokniha.cz, kde čtenáři najdou jak ukázky doporučeného nastavení aplikací, tak soubory usnadňující vytváření bezchybných podkladů pro tisk. Tento bestseller vychází v grafické úpravě autora, jenž za ni získal v soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2020 Cenu Ministerstva kultury ČR (1. místo) v kategorii Učebnice a další didaktické pomůcky.

Nové milénium je autorskou studií pohybu architektonického myšlení po skončení postmodernismu a 20. století a nástupu nových architektonických paradigmat v novém miléniu. Pokud je 20. století charakterizováno jako století moderny a završení hierarchie stylů, začátek nového tisíciletí, globalizace a hlavně útok na Dvojčata (2001) rozvrátil jistotu nedávného konce bipolárního světa z minulého století a nastartoval nové paralelně se větvící hrozby a konflikty, které dnes radikálně mění nejen naši existenci, ale také architekturu. Publikace je pátráním po ztracených iluzích nových architektonických impulzů přes prizmata kultovních benátských architektonických výstav. Grafika Petr Babák.

Teoretik Karel Teige ve dvacátých letech minulého století použil slovní metaforu divadlo ulice pro pulzující, dynamický vizuálně-akustický děj, který se tou dobou odehrával v centrech větších měst. Měl tím na mysli nejen všudypřítomný dopravní lomoz a ruch, ale i novou urbánní ikonografii, kterou tvořily vývěsní štíty, portály obchodů, osvětlené výkladní skříně, fasádní velkoplošná reklama a blikající neony. Výkladní skříně s rafinovaně aranžovaným zbožím neušly pozornosti surrealistů, kteří obdivovali jejich absurdní a vynalézavé sestavy, světelné iluminace byly blízké experimentům konstruktivistů, reklamy a nápisy vycházely z moderní typografie a osvědčených postupů, jak získat pozornost kolemjdoucích a flanérů.Pro pochopení meziválečného modernismu představuje ono pomíjivé divadlo ulice klíčové téma, přesto se tato oblast nestala nikterak rozšířeným námětem pro odborné studie. Tato kniha se snaží najít průsečík mezi obchodem a uměním, mezi nízkým a vysokým, mezi popkulturou, komerční propagací a nezávislou tvorbou. Publikace obsahuje pět odborných studií, které reklamní praktiky prezentují v kontextu výtvarného umění, architektury, fotografie, filmu a nových technologií spjatých s elektrifikací měst. Místně a časově se studie soustřeďují na rámec Československa vymezený lety 1918-1938 s výběrovými odkazy na evropské relace. Textovou část doplňuje bohatá obrazová dokumentace vycházející z rešerší dobových periodik, archivů, soukromých i veřejných sbírek. Jako určitý anachronický prvek je do knižního bloku vsazen na průsvitném papíře soubor dvaceti kreseb Evy Koťátkové, který rozvíjí zkoumané téma na hranici mezi pragmatismem obchodu a křečovitou krásou surrealismu. Grafika Adéla Svobodová. Kniha vychází s podporou Grantové agentury ČR v česko-anglické jazykové mutaci.

Tato kniha je výstupem projektu Architektura a česká politika v 19. 21. století, na němž tým Katedry teorie a dějin umění UMPRUM pracuje od roku 2018. Autoři nechtěli mapovat politickou architekturu českých zemí v 19. století, nýbrž zkoumali různé podoby interakcí architektury a politiky. Zajímalo je, jak architektonické formy reprezentovaly ideologické a sociálně-psychologické obsahy nebo jak spoluvytvářely mocenské vztahy a politické pozice. Motto v názvu knihy, jehož autorem je architekt a mecenáš Josef Hlávka, poukazuje k ústřednímu tématu svazku úloze architektury při formování moderního českého národa. Kromě toho autoři ukazují, jak monumentální architektura z pojednávaného období vyjadřovala či formovala loajalitu občanů ke státu či dynastii, jak přispívala k rozvoji demokratických institucí a občanské společnosti, případně jakou roli hrála v sociálních procesech spojených s industrializací a modernizací. Grafika Tereza Hejmová a Kristýna Žáčková. Kniha vychází v česko-anglické verzi za podpory Ministerstva kultury České republiky v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II).

Tato drobná knížka je novým vydáním textu přednášky významného typografa Jana Tschicholda, kterou pod názvem Význam tradice pro typografii proslovil na podzim roku 1964 v Památníku národního písemnictví v Praze. Text přednášky má nadčasovou hodnotu a může být cenným orientačním vodítkem pro současné studenty typografie i pro profesionály z tohoto oboru. Vydání publikace je pokračováním projektu digitalizace původního českého typografického písma Oldřicha Menharta. Překlad z němčiny dr. Alfons Hubala. K tisku připravil a s přihlédnutím k původnímu vydání graficky upravil Otakar Karlas.

Knihu Umění a evoluce vydává nakladatelství UMPRUM u příležitosti životního jubilea profesora Jindřicha Vybírala. Je sestavena z textů od předních tuzemských i zahraničních historiků umění a architektury, kteří ve svých příspěvcích publikovaných v češtině, slovenštině, angličtině a němčině v nejširším slova smyslu navazují na práci oslavence: odhalují přehlížené kontinuity a demaskují mnohdy zavádějící obrazy revoluce v umění a architektuře 19. a 20. století. Klasickou knihu, představující uzavřený systém, doprovází její potenciální evoluční nástupce: digitální tabula gratulatoria. Instagramová stránka Festschrift_JV je v kontrastu k tištěné publikaci otevřená: svým příspěvkem na ni může přispět kdokoli, kdykoli a odkudkoli.

Soubor autorských knih z Ateliéru ilustrace a grafiky UMPRUM 20032018 Tato česko-anglická publikace mapuje historii vydávání tiskovin, které vznikly na půdě Ateliéru ilustrace a grafiky UMPRUM - autorské knihy, komiksy, ziny, ilustrované texty, experimentální zlomky a noviny, individuální i kolektivní projekty. Jde o podstatné ukázky z nedávných dějin ateliéru, kniha však obsahuje také soupis všech autorských tiskovin v tomto ateliéru vzniklých. Soubor doplňují texty Jana Rouse, Juraje Horvátha a Jana Čumlivského, rozhovory s dílenskými mistry Katedry grafiky, fotografie dílen, přehled absolventů Grafická úprava Jan Čumlivski a Juraj Horváth.