Zeď strana 3 z 5

Legendární román o legendárním boji, největší vzpouře Židů proti nacistům. Miliony Židů skončily v táborech smrti. Ale tisíce lidí natěsnaných ve varšavském ghettu odmítly jít jako ovce na porážku. Lidé z ghetta se rozhodli vzepřít se nezvratnému osudu, který pro ně nachystali Němci. A v dubnu 1943 povstali pokud mají zemřít, pak v boji, s hlavou vztyčenou. Hnáni touhou žít a přežít, touhou po pomstě a inspirováni slavným povstáním dávných předků proti Římanům, povstali Židé z varšavského ghetta proti Němcům. Po zuby ozbrojené armádě dokázali lidé vyzbrojení vším, co měli po ruce a podomácku vyrobenými zápalnými lahvemi, vzdorovat neskutečný měsíc. A jejich čin patří k největším hrdinským bojů nejen druhé světové války, ale i lidské historie. Na pozadí boje a odhodlání se odehrávají osudy lidí, kteří i v době nejtemnější prožívají své velké lásky. Protože, kde je tma, je i světlo. Brilantně napsaná kniha inspirovaná osudy skutečných lidí patří ke klasickým dílům o holocaustu a řadí se k tomu nejlepšímu, co k tomuto tématu vzniklo. Napínavý román líčí zrod a průběh povstání, je ale i příběhem lásek, hrdinství a síly lidského ducha, jehož nezlomí ani sebevětší útrapy.

Objednali si u něj krásnou knížku o Německu. Mysleli si, že je má každý obdivovat, protože jsou ti nejsprávnější a nejspravedlivější lidé na světě. Jenže to se milí Němci setsakramentsky přepočítali! Protože na scénu nevstoupil nikdo menší, než fenomenální, milovaný i proklínaný, Tuvia Tenenbom. A ten Germány rozložil na prvočinitele i atomy. Dokáže totiž nahlédnout pod povrch a zjistit věci, které jiní nevidí. Například že zářivý design, jímž se naši sousedé a milovníci technologií tak rádi honosí, je jen nátěr, z pod něhož vyčuhuje temná minulost. Nezapomněli dnešní Němci pro samou proklamovanou lásku k jiným kulturám a cizincům na šest milionů mrtvých Židů? Začali je najednou po staletích nenávisti milovat? Ale nechme Židy Židy. Jací vlastně dnešní Němci jsou? Aby se dopátral odpovědí, procestoval izraelsko-americký autor Německo křížem krážem. Mluvil se stovkami lidí, od těch obyčejných po špičkové politiky, od aktivistů po kapitány průmyslu, od narkomanů po hoteliéry, od nácků po sluníčkáře, od rabínů po imámy, od Turků po východní Němce, a k tomu všemu spal jako Hitler. Těm všem klade chytré i zdánlivě naivní otázky, aby je vyprovokoval což se mu často daří a zjistil, co si doopravdy myslí. Následně skládá obrázek, který je neobyčejně vtipnou a zároveň alarmující zprávou o dnešním Německu, zemi, k níž vzhlíží celý svět. Jestli totiž Tuvia Tenenbom něco není, pak rozhodně není politicky korektní. Jeho kniha je plná zábavných dialogů i pronikavých pozorování. Za vším tím vtipem jsou ale často překvapující i kruté pravdy, o kterých bychom raději nevěděli. Tenenbom není ani levičák, ani pravičák, chce zkrátka znát pravdu. A tak dráždí úplně všechny.

Počátkem 80. let se na opuštěném pobřeží Rudého moře v Súdánu otevřelo luxusní turistické letovisko. Lákalo potápěče a návštěvníky z celého světa. Nikdo z rekreantů ovšem netušil, že zdejší personál tvoří špioni pracující pro Mosad, izraelskou tajnou službu. Přes den se věnovali hostům, v noci pracovali na gigantické a nebezpečné tajné operaci, která trvala několik let. Díky ní se povedlo zachránit tisíce etiopských Židů, kteří uprchli před válkou a zůstali trčet v nepřátelské muslimské zemi. Příběh vypráví Gad Šimron, novinář, ale především sám agent Mosadu a přímý účastník tajné akce z falešného potápěčského resortu. Nervy drásající skutečné drama líčí napínavým stylem, ale nešetří ani ironií a popisem civilizačního střetu, který Izraelci v Africe zažívali. Příběh obživl nedávno díky filmové společnosti Netflix, která podle něj natočila film Red Sea Diving Resort, který režíroval a napsal Gideo Raff, spolutvůrce seriálu Homeland a tvůrce izraelského seriálu Hatufim.

Pamatuj si tenhle den; pamatuj si ho dobře. Budeš o něm vyprávět budoucím generacím. Od dnešních 8 hodin jsme uzavřeni v ghettu. Tady teď žiju. Svět je ode mě oddělen a já jsem oddělena od světa. Renia je mladá dívka, která sní o tom, že se stane básnířkou. Jenže Renia je Židovka, žije v Polsku a je rok 1939. Když Sovětský svaz a Německo přepadnou její zemi, Reniin svět se roztříští. Je oddělena od své matky a její život nabývá nové naléhavosti, když prchá z Přemyšli před bombardováním, přihlíží mizení jiných židovských rodin a nakonec se stává svědkem vytvoření ghetta. Ale vedle hrůzy války je tu rovněž velká krása, jak Renia začíná nacházet svůj hlas coby spisovatelka a poprvé v životě se zamilovává. Ona a její chlapec Zygmunt si vyměňují první polibek jen pár hodin předtím, než jejich město dobudou nacisti. A je to Zygmunt, který napíše poslední, srdcervoucí zápis do Reniina deníku. Reniin deník, objevený po sedmdesáti letech, je světovými médii označen za klasiku mezi literaturou o holocaustu. Sama Renia Spiegel je označována za polskou Annu Frankovou. Srozumitelnost a dovednost, s jakou je deník napsán, je mimořádným svědectvím o hrůzách války, ale i životu, který může existovat dokonce i v nejtemnějších dobách. O autorce: Renia Spiegel se narodila ve východním Polsku v roce 1924. V lednu 1939 si začala psát deník. Když vypukla válka, žila i se svou mladší sestrou v Přemyšli u babičky s dědečkem. Válka ji oddělila od její matky. Město nejprve obsadili Sověti a dospívající dívka pocítila komunistickou brutalitu. Když Německo rozpoutalo válku se Sovětským svazem, obsadili nacisté i Přemyšl. Pro Židy nastala doba temna. Bylo vytvořeno ghetto. V létě 1942 byla Renia nucena se začít ukrývat, aby se vyhnula likvidaci ghetta deportacím do vyhlazovacích táborů. Jen o pár dní později nacisti její úkryt objevili a zastřelili ji, bylo ji čerstvě osmnáct let.

Skutečný příběh, který se může stát i vám... Hlavním hrdinou knihy je Jan známý, obletovaný, slávou zkažený i unavený herec. Když mu v telefonu omylem přistane smska z neznámého čísla, využije toho k nezávaznému klábosení: jaká úleva bavit se jen tak s dívkou, která o něm nic neví a on si tak nemusí na nic hrát! Konverzace s bystrou a vtipnou Martinou se ale brzy změní v napínavou psychologickou šarádu. Kdo z těch dvou je lepším hercem, kdo si tu s kým hraje a kdo je jen hračkou? Čtivý, obratně napsaný příběh s téměř detektivní zápletkou a několika překvapivými zvraty vypráví autor netradičně, jen pomocí sms a deníkových zápisků ústředního hrdiny. Impulsem k napsání románu o herecké hvězdě, jejíž život obrátí naruby chatování s neznámou osobou, byla pro Josefa Kubáníka skutečná příhoda, která se stala zpěvačce Lucii Bílé. Byl jsem překvapený, že tak fascinující námět ještě nikdo nezpracoval, říká Josef Kubáník, který loni napsal bestseller Poslední deník Květy Fialové. Jako herec a představitel desítek rolí v divadle a televizi svět showbyznysu dobře zná přímo z vlastní zkušenosti.

Unikátní projekt Láska za časů korony vznikal paralalně jako rozhlasový dokument a jako kniha. Těžil z audiodeníků lidí, kteří na dálku z různých koutů světa rozmlouvali s autorkou Terezou Hronovou. Rozhlasový dokument odvysílal Český rozhlas Plus, knihu vydává Nakladatelství Zeď. Když vláda vyhlásila nouzový stav kvůli pandemii, dostala jsem strach. Víc než koronaviru jsem se ale bála toho času, který strávím sama se sebou. Bolelo mě srdce. Začala jsem proto sbírat příběhy lidí, kteří měli chuť mluvit se mnou o vztazích. Mluvili o lásce na dálku, samotě, partnerství, rozchodech, nevěře i čerstvém zamilování. Tak vznikl intimní dokument Láska za časů korony. Od poloviny března do poloviny května jsem virtuálně cestovala z jižní Moravy do Jižní Ameriky se zastávkami v Sarajevu, Římě nebo v Praze. Se sluchátky na uších jsem sice byla sama ve svém žižkovském bytě, ve fantazii jsem se ale přesouvala do ložnic, obýváků a kuchyní jiných lidí.

Čtrnáct let pracoval Jaromír Štětina jako válečný zpravodaj. Dalších patnáct let se zabýval válkami jako politik. Prošel jsem, pozoroval a zkoumal asi dvacet válek. Sedm válek jsem vybral a napsal sedm povídek, které se v nich odehrávají. Kniha Sedmero královen je tedy povídková kniha. V každé ze sedmi povídek se objevuje přelud královny v šarlatových šatech. Ruce má rozpažené, jako mívají ti, kteří jsou připraveni někoho obejmout. Šarlatová královna navštívila tuto knížku sedmkrát. Úlevná a chránící, nadaná schopností podat pomocnou ruku hrdinům povídek, čtenářům i autorovi, když je jim ouvej. Proto jsem si ji vymyslel, aby zasvítila do temných příběhů válek. Aby mi pomohla s mými rozpaky a pochybnostmi. Aby nabízela záruku proti nenávisti. Aby tu byla, kdyby se démoni války znovu pokoušeli o svá vítězství. Její síla je v ženskosti. Dovolil jsem si každou z povídek opatřit samostatným doslovem, z něhož by mělo být zřetelné, jak povídka vznikla, proč autor líčí své hrdiny jako postavy magického realismu. Navíc může čtenář posoudit, kterak obstojí literární dílo ve srovnání s realitou. Autor provádí čtenáře bitevními poli 1. i 2. světové války, kurdské války, čečenské války, afghánské války, války o Gruzii a války o Ukrajinu.

Kniha o nemoci, které se obává snad každá žena. I o ní jde ale vyprávět s humorem. Příběh o životě s rakovinou prsu, vyprávění syrově upřímné, přímočaré, bez patosu, ale i sarkastické a vtipné. Taková je kniha publicistky Andrey Kábelové. S nadhledem a často i s černým humorem v ní popisuje svůj osobní příběh. Jak reagovali její blízcí, když jim sdělila svou diagnózu? Jak o tom mluvit, anebo radši nemluvit s těmi ostatními? Co může nemocný očekávat od lékařů a také sám od sebe? A hlavně: jak žít během i po této zkušenosti normální život? Čtivá kniha zachycuje autorčiny zásadní poznatky a zážitky, které mohou pomoci všem ženám, jimž vážná nemoc obrátí život naruby. S nimi i s jejich nejbližšími se Andrea Kábelová nyní bez příkras a beze strachu dělí o svůj tehdejší prožitek, obavy a naděje.

Březen 2020 změnil naše životy, obrátil je naruby. Nový virus si za pár měsíců našel cestu z Číny nejen k nám, ale nakazil celý svět. Planeta Země se dostala do karantény. Virus se šíří závratnou rychlostí, nemocnice praskají ve švech a stoupají počty obětí. Nejdivočejší představy z katastrofických filmů se najednou staly realitou. Celý svět se zastavil, jako by náhle nebylo nic než ona nemoc. Prakticky ze dne na den jsme se museli začít chovat jinak, než jsme byli zvyklí. Celé generace lidstva nikdy nic podobného nezažily. Pandemie klade na celou společnost nejen obrovské nároky, ale rovněž nepřeberné množství otázek. Kde se virus vzal? Jak Čína tajila informace? Mohli jsme nákaze nějak zabránit? Kdy a jak se s koronavirem dokážeme vyrovnat? Jak změnily lidstvo pandemie v historii? A změní koronavirus i nás? Je ekonomika důležitější než zdraví? Jak dlouho se bude vzpamatovávat? A je ve stavu nouze místo pro svobodu? Neposílí autoritářské tendence? Je tato krize pro lidstvo šancí? Může přinést něco pozitivního? A jak se z koronaviru nezbláznit? Na dvě desítky předních odborníků, lékařů, filozofů a publicistů se snaží nalézt odpovědi na tyto otázky a nabízí svůj pohled a reflexi toho, co se kolem nás i s námi děje. Kniha tak předkládá plastický a mnohovrstevnatý pohled na proměnu celé společnosti a života, které najednou zažíváme.

První trapas v životě zažila Sofija hned na začátku, když se v roce 1982 začala uprostřed nočního Bělehradu drát na svět. Ve městě byla kvůli výpadkům elektřiny tma a rozvrzané auto nemohlo vyjet kvůli omezeným dodávkám benzinu. A do toho hašteřiví rodiče, kteří se pohádali i cestou do porodnice. Zkrátka Balkán se vším všudy. Jugoslávie 80. let byla sice světlejším místem k životu než ostatní komunistické země, ale ani tam to svobodou nebo zbožím nepřekypovalo. A po smrti Tita se začaly dostávat na povrch spodní temné proudy, nacionalistické vášně a tenze pramenící z dědictví druhé světové války, kdy se Srbové a Chorvati vraždili navzájem. Jak to dopadlo, víme dobře. Přišly další brutální války... Tragikomické vyprávění s ironickým nadhledem o dětství a dospívání mezi dvěma světy pomáhají přenést se přes nelehkou situaci holčičky a dospívající dívky, která neví, kam patří. Do Jugoslávie? Do Austrálie? A když už má pocit, že se jí konečně podařilo zakořenit, stěhuje se opět na druhý konec světa. A tak se na její cestě k plnoletosti a pochopení svého místa a role setkáváme s postavičkami jako z Kusturicových filmů: zbraněmi řinčícími politiky, královnami krásy, kšeftsmany z jugo diaspory i prvními jugo ajťáky... A uprostřed toho panoptika se malá Sofija snaží zorientovat, zamilovává se do těch nejnevhodnějších kandidátů, poslouchá jugo rock a především stýská se jí stejně jako všem ostatním po Jugoslávii, jaká byla.

Přední český investigativní novinář Radek Kedroň, který před pár lety debutoval knihou Operace Rath, se nyní zaměřil na rozkrytí machinací a korupce v českém zdravotnictví, kterým často bez kontroly procházejí miliardy korun z veřejných peněz. Jako ukázkový případ si vzal kauzu ředitele Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého, který byl odsouzen na 9 let a proslul v médiích tím, že si o svém korupčním, finančním i kokainovém tažení vedl barvitý deník. Skvěle napsaná kniha, která se čte jako detektivní thriller, je dokonalou rekonstrukcí a popisem toho, jak mafie v českém zdravotnictví fungovala - od dodavatelů přes šéfy zdravotnických zařízení a vysoké státní úředníky až po vyhlášené kmotry. Zároveň kniha podrobně mapuje, jak spletité sítě bílé mafie rozplétala policie a vyšetřovatelé. A samozřejmě nechybí ani bohaté citace z legendárního ředitelského deníku.

Milovaný i proklínaný Tuvia Tenenbom se vrací na scénu a tentokrát ve velkém stylu. Tentokrát si vzal na paškál Velkou Británii a její obyvatele všeho druhu, bez rozdílu vyznání, ras, pohlaví či živočišného druhu. Protože kde jinde by měl správný novinář být než právě na ostrovech v čase, kdy se celý svět ptá: Co se to s těmi Angličany stalo? Proč chtějí opustit starou dobrou Evropu? A proč se jim to ne a ne podařit? A co vlastně vůbec chtějí? Aby se dopátral odpovědí, procestoval izraelsko-americký autor ostrovy křížem krážem. Mluvil se stovkami lidí, od obyčejných lidí po špičkové politiky, od aktivistů po podnikatele, od bezdomovců po hoteliéry, od lordů po baronky, od gangsterů po kněze, spal jako Churchill, hrál si na kočku a myš s Jeremym Corbynem, vystopoval Nigela Faragea a občas se musel vydávat za Němce, proto ani v zemi královny nemají Židé na růžích ustláno. Těm všem klade chytré i zdánlivě naivní otázky, aby je vyprovokoval což se mu často daří a zjistil, co si doopravdy myslí. Následně skládá obrázek, který je neobyčejně vtipnou a zároveň alarmující zprávou o dnešní Británii a šlamastyce zvané brexit. Jestli totiž Tuvia Tenenbom něco není, pak rozhodně není politicky korektní. Jeho kniha je plná zábavných dialogů i pronikavých pozorování. Za vším tím vtipem jsou ale často překvapující i kruté pravdy, o kterých bychom raději nevěděli. Tenenbom není ani levičák, ani pravičák, chce zkrátka znát pravdu. A tak dráždí úplně všechny.

Květa Fialová. Pro některé charismatická dáma se zvláštním tajemstvím v očích, pro jiné jízlivá komentátorka s kousavým humorem, pro další pokorná žena, se kterou se život nemazlil a ona přesto dokázala stárnout s elegancí a noblesou. Co z toho je vlastně pravda? Jaká byla jedna z nejoblíbenějších českých hereček ve skutečnosti? Herec Josef Kubáník prožil v bezprostřední blízkosti Květy Fialové čas od září 2008 až do jejího odchodu o devět let později. Měl možnost poznat ji velmi zblízka, stali se přáteli i zpovědníky. A o tom, co nikomu neřekla, co nosila v sobě až do posledních dnů, ale nechtěla si to s sebou odnést na věčnost, vypráví tato kniha.

Květa Fialová. Pro některé charismatická dáma se zvláštním tajemstvím v očích, pro jiné jízlivá komentátorka s kousavým humorem, pro další pokorná žena, se kterou se život nemazlil a ona přesto dokázala stárnout s elegancí a noblesou. Co z toho je vlastně pravda? Jaká byla jedna z nejoblíbenějších českých hereček ve skutečnosti? Herec Josef Kubáník prožil v bezprostřední blízkosti Květy Fialové čas od září 2008 až do jejího odchodu o devět let později. Měl možnost poznat ji velmi zblízka, stali se přáteli i zpovědníky. A o tom, co nikomu neřekla, co nosila v sobě až do posledních dnů, ale nechtěla si to s sebou odnést na věčnost, vypráví tato kniha.

Kniha Inovovati budeš, bestseller přeložený do 27 jazyků, přináší poutavé příběhy zázračných izraelských inovací, které pomáhají měnit život stovkám milionům lidí po celé planetě. Sytí hladové, léčí nemocné, chrání bezbranné a dokáží přetvořit poušť v kvetoucí zahradu. Po světových bestsellerech Start-up nation a Budiž voda přichází kniha, která izraelské inovativní úspěchy završuje. A jde mnohem dál: je jakýmsi best of inovací a vynálezů, které tato země dala světu. Lékařské využívání marihuany, robotické vyšetření páteře, vysoce účinná ochrana kybernetického prostoru, zbrusu nový způsob zemědělského zavlažování, přelom ve využívání sluneční energie, jedinečný protiraketový systém, pilulka s kamerou pro vyšetření střev To jsou jen některé z inovací, které vznikly v Izraeli. Proč se právě tato malá země uprostřed neklidného regionu stala lídrem globálních inovací? Může za to neustálá potřeba zdokonalovat se a snaha být o krok či dva před svými nepřátelsky naladěnými sousedy? Nebo je v tom něco víc, něco specificky židovského, co nutí měnit svět k lepšímu? Ponořte se do světa inovací, fantazie, odhodlání a houževnatosti. Zjistíte, že řada věcí, která vám přijde jako běžná součást vašeho života, má své kořeny v Izraeli.

Když oznámil kandidaturu na post prezidenta, mnozí se ušklíbali. Brali to spíše jako vtip. Mladý lékař byl znám jen velice úzkému okruhu lidí díky svým aktivistickým vystoupením. Marek Hilšer však překvapil všechny. Prezidentem se sice nestal, ale s minimem peněz a bez podpory stran či velkých podnikatelů dokázal ve volbách získat půl miliónu hlasů. Jeho tvář se dostala do povědomí a za půl roku se stal senátorem. Marek Hilšer otevřeně vypráví o tom, proč se rozhodl vstoupit do politiky, zamýšlí se nad stavem české společnosti, mluví ale také velmi upřímně o sobě, o své rodině, o složitých vztazích s rodiči, o emigraci a o návratu po listopadu 1989 zpět do rodného Chomutova. Nabízí unikátní pohled do zákulisí prezidentských voleb z první ruky. Přibližuje první zkušenosti z parlamentu. Jeho život je ovšem vedle politiky také lékařský výzkum. Specializuje se na nádory mozku, učí studenty, jezdí na lékařské mise do Afriky. Když se nevěnuje politice nebo vědě, patří kromě ženy a dcery k jeho největším vášním lezení po skalách a tango, za kterým jezdí do vyhlášených klubů po Evropě. A aby toho nebylo málo, stal se ještě včelařem. O tom všem vypráví v knížce.