Zeď strana 4 z 5

Kdo jsi bez viny… Hoď kamenem? Hřích je starý jako lidstvo samo. Kdo z nás někdy nezhřešil. Kdysi platilo sedm smrtelných hříchů. Platí ještě dnes? Co nás vede k tomu hřešit? Má na vrch rozum, nebo pradávné zvířecí instinkty? Hřešíme víc než dřív? Nebo jenom blbneme? A existují vůbec hříchy, když už v nic nevěříme? Matador české psychiatrie přichází s kůží na trh. S neskutečnými znalostmi i humorem sobě vlastním odkrývá základní lidské hříchy a tajemná zákoutí naší psychiky. Jak hřešili lidé v dějinách, jak hřešíme dnes a jak hřeší sám Radkin Honzák?

Izrael a Židé na celém světě prožívají těžké časy. Davové šílenství, které na západních univerzitách a v ulicích následovalo po 7. říjnu 2023, neukázalo horoucí lásku k Palestině, ale odhalilo hlubokou nenávist k Izraeli. Žádný jiný konflikt na světě nepřitahuje zdaleka tak velkou pozornost. Výkřiky jako „From the river to the sea…“ či srovnávání Izraelců s nacisty mají společný základ: izraelofobii. A tato nenávist k židovskému státu není ničím jiným než starým antisemitismem zahaleným do nového, politicky korektního hávu. Jsme svědky neuvěřitelného spojenectví: levice a islamisté stojí v jednom šiku, protože mají společného nepřítele. Izrael. Málokdo z nich tuší, že jen papouškují starou propagandu. Nejdřív tisíciletou nenávist oprášili Němci a poté ji k dokonalosti dovedli Sověti, když antisemitismus ukryli do nového balení. Nenávist komunistického bloku směřovala vůči sionismu, který stavěla naroveň s imperialismem a nacismem. Proč Izrael vyvolává takovou averzi? A proč, když jde o Židy, je část Západu ochotna idealizovat si fanatický islamismus, který přitom západní hodnoty nenávidí?

Na počátku bylo… Ale co pak? A co dnes? Když se člověku dostalo prvních pravidel, jak se má chovat, prakticky okamžitě je začal porušovat. Nakolik je pro nás důležitých deset základních přikázání? Jak se měnila v čase a jak si je lidé vykládali? Ano, často po svém. A jak by takových deset základních pravidel vypadalo dnes, v dnešním světě, pro moderního člověka? A není člověk jaksi ustrojen od přírody či od Boha k tomu, aby zkrátka všechny možné zákazy překračoval? Nevelí mu to jeho dinosauří mozek, ať už sám chce, nebo ne? Vypadaly by naše životy, vztahy, rodiny a vůbec všechno jinak, kdybychom se řídili jednoduchými pravidly? A neplatí snad, že jiná země a kultura, jiný mrav? A jak v tom všem proplouvali a proplouvají Češi? Na to všechno a ještě víc se snaží odpovědět matador české psychiatrie Radkin Honzák.

Jen ten, kdo pozná svoje kořeny, může z nich vyrůst a naplno rozkvést. Ale co když rodilý Berlíňan nečekaně zjistí, že jeho kořeny jsou vrostlé do jesenických Sudet? Podaří se mu odemknout rodinné tajemství? To nejdůležitější má: Klíč k milostnému příběhu, který se snaží vyrašit i ve stínu druhé světové války. Klíč k Morgenlandu.

Autentický a sugestivní příběh o ztrátě domova a síle zármutku, lásky a odvahy, o lidskosti a nezlomné naději na nový začátek. Milionové syrské Aleppo je prozářené sluncem a vůní oliv a pistácií. Klidný a spokojený život tu prožívá i včelař Nuri a jeho žena Afra, obklopeni rodinou a přáteli, dokud se nestane nepředstavitelné a nepřijde všeničící hrůza. Ti předvídavější odešli včas, ale Nuri se nedokázal vzdát rodného města, svých včel a života, který znal. Za svoji nerozhodnost však zaplatí strašlivou daň. Přijde o syna a jeho manželka o zrak. Jako bezdomovci spolu putují rozvráceným světem a snaží se vypořádat s bolestí z nevýslovné ztráty i s nebezpečími, která by přemohla i ta nejstatečnější srdce. Kniha obdržela ocenění The Aspen Words Literary Prize, byla vybrána do BBC Radio 2 Book Club Choice 2019 a do Richard & Judy Book Club Choice 2020. Stala se také bestsellerem Amazonu a bestsellerem The Sunday Times. Dosud se prodalo více než milion výtisků.

Doba, kterou zažíváme, nás vystavuje nesmírné zkoušce. Naše psychické zdraví dostává pořádně zabrat. Záplava negativních informací vyvolává ve spoustě lidí pocity úzkosti a deprese. Společností prostupuje strach, který nejenže působí na naše psychiku, ale zásadním způsobem mění i naše chování a jednání. Strach z neznámého mnohé lidi paralyzuje do té míry, že se začali bát svých blízkých. Skoro jako by se vytratil zdravý rozum, který lidem za normálních okolností pomáhá kormidlovat každodenními situacemi. Všechno se žene do extrémů, kdo nemyslí stejně, je nepřítel. Co se děje s lidskou psychikou, když je dlouhodobě vystavena stresu? Jak se takovému stavu bránit? Jak se nenechat ovládnout strachem? Jak filtrovat informace médií a špatné zprávy? Jak získat odolnost v čase krize? Zkrátka, jak se z toho nezbláznit? Devět významných osobností v podrobných rozhovorech předkládá své odpovědi na tyto otázky a zároveň nabízí svůj pohled a reflexi toho, co se kolem nás i s námi děje. Kniha tak přináší plastický a mnohovrstevnatý pohled na proměnu celé společnosti a života, které najednou zažíváme. V této knize se sešla unikátní společnost: Radkin Honzák, Václav Cílek, Zbigniew Czendlik, Jan Hnízdil, Margit Slimáková, Karel Schwarzenberg, Karel Kovy Kovář, Martina Viktorie Kopecká, Barbora Janečková

Fascinující kniha Pokud máte děti, všeho nechte a kupte si ji, napsal britský deník The Times. Dílo přední světové kyberpsycholožky popisuje, jak online prostředí mění lidské chování. Zabývá se nejrůznějšími aspekty internetu, digitálních médií a sociálních sítí a jejich vlivem na člověka a jeho jednání. Přináší nejen překvapující statistiky a údaje, ale především je ilustruje skutečnými alarmujícími případy odhalujícími skryté trendy, které formují naši kulturu a nastolují znepokojivé otázky. Bere čtenáře na cestu do hlubin digitálního světa, kde čekají nástrahy, které mohou změnit lidstvo nepředstavitelným způsobem a zásadně ovlivnit přirozenou evoluci. Zvláštní důraz klade kniha na to, jak nové technologie ovlivňují a jaká nebezpečí mohou znamenat pro děti. Jak provést děti současným hyperpropojeným světem je pro dnešní rodiče jednou z největších výzev.

Slavná slova Milady Horákové, napsaná v posledním dopisu adresovaném svým nejbližším, jsou titulem knihy publicisty Daniela Anýže věnované neobyčejnému životu rodiny české právničky a političky zavražděné komunistickým režimem v roce 1950. Čtivá a napínavá kniha vychází k 70. výročí komunistické vraždy Milady Horákové. Co formovalo Miladu Horákovou? A kde brala tolik síly, odvahy a energie, aby dokázala přežít nacistické věznění a nepodala se ani svým komunistickým vrahům? Čtenářům se poprvé předkládá ucelený příběh celé její rodiny statečných lidí, kteří krutě zaplatili za to, že se odmítali smířit se zlem a nesvobodou. To platí o Miladě Horákové, jejím manželovi Bohuslavu Horákovi i jejich dceři Janě Kánské, která se kvůli dvěma totalitním režimům musela obejít bez rodičů. Skutečný domov našla až jako dospělá žena v USA. V mimořádně otevřených osobních rozhovorech se Jana Kánská svěřila autorovi s pozoruhodnými detaily, které má více než 70 let stále před očima. Třeba když vzpomíná na poslední setkání s maminkou pár hodin před popravou, které ona i teta se strýcem proplakali, zatímco odsouzená Milada jim dodávala odvahu. Nebo když rekapituluje osudy své rodiny, jejíž členové byli komunistickým režimem systematicky pronásledováni a trestáni. Čtenáře v knize čekají i doposud nezveřejněné vzpomínky Bohuslava Horáka, jemuž se podařilo před zatčením dramaticky utéct. Za první republiky byl známým novinářem s vlastním, velmi populárním rozhlasovým pořadem. Po emigraci do Německa a poté do USA pracoval pro Moravcovu skupinu bývalých československých agentů. Opakovaně kontaktoval rodinu v Praze, několik agentů chodců mělo dokonce hned několikrát za úkol převést Janu přes hranici. Proč se tak ale nestalo? Jak žila dcera popravené političky v komunistickém Československu? Jak vypadalo shledání otce a dcery po osmnácti letech odloučení? A jak v osmasedmdesáti letech stále vitální Jana Kánská vzpomíná na svou maminku, tatínka a na pár let, které prožili svobodně a dohromady jako rodina? I na tyto otázky kniha Daniela Anýže Jdu s hlavou vztyčenou odpovídá a je tak zároveň silným svědectvím o 20. století s apelem k současnosti. Kniha české veřejnosti připomene, že zlo nelze přehlížet, že je potřeba na zlo ukázat. Bránit to, za co proti dvěma totalitám bojovali manželé Milada a Bohuslav Horákovi. Demokracii a svobodu.