Zeď strana 2 z 4

Milovaný i proklínaný Tuvia Tenenbom se vrací na scénu a tentokrát ve velkém stylu. Tentokrát si vzal na paškál Velkou Británii a její obyvatele všeho druhu, bez rozdílu vyznání, ras, pohlaví či živočišného druhu. Protože kde jinde by měl správný novinář být než právě na ostrovech v čase, kdy se celý svět ptá: Co se to s těmi Angličany stalo? Proč chtějí opustit starou dobrou Evropu? A proč se jim to ne a ne podařit? A co vlastně vůbec chtějí? Aby se dopátral odpovědí, procestoval izraelsko-americký autor ostrovy křížem krážem. Mluvil se stovkami lidí, od obyčejných lidí po špičkové politiky, od aktivistů po podnikatele, od bezdomovců po hoteliéry, od lordů po baronky, od gangsterů po kněze, spal jako Churchill, hrál si na kočku a myš s Jeremym Corbynem, vystopoval Nigela Faragea a občas se musel vydávat za Němce, proto ani v zemi královny nemají Židé na růžích ustláno. Těm všem klade chytré i zdánlivě naivní otázky, aby je vyprovokoval což se mu často daří a zjistil, co si doopravdy myslí. Následně skládá obrázek, který je neobyčejně vtipnou a zároveň alarmující zprávou o dnešní Británii a šlamastyce zvané brexit. Jestli totiž Tuvia Tenenbom něco není, pak rozhodně není politicky korektní. Jeho kniha je plná zábavných dialogů i pronikavých pozorování. Za vším tím vtipem jsou ale často překvapující i kruté pravdy, o kterých bychom raději nevěděli. Tenenbom není ani levičák, ani pravičák, chce zkrátka znát pravdu. A tak dráždí úplně všechny.

Knižní rozhovor populární moderátorky Světlany Witowské s televizní a rozhlasovou legendou Kamilou Moučkovou není klasickým rozhovorem, ale skutečným dialogem dvou silných žen, které kromě profese pojí i silné přátelské pouto navzdory rozdílu dvou generací. Vyprávění o soukromí, práci, úspěších i pádech charismatické hlasatelky Kamily Moučkové (*1928), která se v životě statečně bila s nepřízní osudu. Ikona srpna 1968, signatářka Charty 77 i profesionálka, která se po listopadu 1989 dokázala vrátit do veřejného prostoru. Svižně psaný dialog dvou výrazných osobností, zvyklých se bystře se ptát a bez vytáček odpovídat, je plný pochopení, vřelosti a humoru, v němž se současnost propojuje se zásadními momenty našich dějin. Kniha prozrazuje také leccos o ženské duši a zralém pohledu na vztahy, politiku i muže. Rozhlasová a televizní hlasatelka, která oslavila 91 let, proslula zejména jako hrdinka srpna 1968, kdy jako první národu oznámila z obrazovky Československé televize okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. Jaké to ale bylo ještě před tím, když si budovala profesní kariéru první televizní hlasatelky v Evropě a starala se současně o tři děti i prvního manžela? Jaké v dobách, kdy už byla slavnou hvězdou, kterou zastavovali cizí lidé na ulici? A jaké potom, kdy z nařízení vlády nesměla na obrazovku a její kamarádi raději přecházeli na druhý chodník, aby se s ní nemuseli zdravit? Dvacet let pak nesměla ani mýt schody a rodinu živila, jak to šlo například lepením pytlíků. A do toho řešila vztahy se svými nejbližšími: jaká byla její dvě manželství i dlouholeté soužití s hercem Jiřím Zahajským? Jak prožívala rozchody s muži svého života, včetně těžkého střetu s otcem, komunistou Vilémem Novým, který neslavně proslul odsuzujícím komentářem činu Jana Palacha? I o tom vypráví kniha Hlavou proti zdi. Kamila Moučková v ní odpovídá na otázky Světlany Witowské tak, jak je zvyklá zpříma, pravdivě, vtipně a někdy ostře, jak si její vyprávění právě zaslouží.

Příběh Jiřího Fišera, který jako osmiletý přežil Osvětim i zvrácené pokusy Doktora smrti. Před tři čtvrtě stoletím přijeli Jiří a jeho dvojče Josef do Osvětimi. Malí kluci vystupovali z nacpaného dobytčáku a klopýtali přes koleje. Ještě nevěděli, že se dostali do skutečného pekla na zemi. Ale po prvních okamžicích, poté, co kolem sebe onu osudnou noc v květnu 1944 viděli, tušili, že bude zle, a že to bude mnohem horší než v Terezíně. Maminka a sestra Věra skončily o pár měsíců později v plynové komoře. Zemřel rovněž otec, i když v jiném koncentračním táboře. Jirka s Josefem měli větší štěstí vlastně štěstí v neštěstí. Vybral si je Josef Mengele, přezdívaný Doktor smrt, pro své zvrácené experimenty. Bratři na vlastní kůži poznali, jak tenká byla tehdy hranice mezi životem a smrtí. V osmi letech. Přežili. Dočkali se osvobození a vrátili se domů. Sedmdesát pět let po osvobození Osvětimi vypráví Jiří Fišer svůj příběh.

První trapas v životě zažila Sofija hned na začátku, když se v roce 1982 začala uprostřed nočního Bělehradu drát na svět. Ve městě byla kvůli výpadkům elektřiny tma a rozvrzané auto nemohlo vyjet kvůli omezeným dodávkám benzinu. A do toho hašteřiví rodiče, kteří se pohádali i cestou do porodnice. Zkrátka Balkán se vším všudy. Jugoslávie 80. let byla sice světlejším místem k životu než ostatní komunistické země, ale ani tam to svobodou nebo zbožím nepřekypovalo. A po smrti Tita se začaly dostávat na povrch spodní temné proudy, nacionalistické vášně a tenze pramenící z dědictví druhé světové války, kdy se Srbové a Chorvati vraždili navzájem. Jak to dopadlo, víme dobře. Přišly další brutální války... Tragikomické vyprávění s ironickým nadhledem o dětství a dospívání mezi dvěma světy pomáhají přenést se přes nelehkou situaci holčičky a dospívající dívky, která neví, kam patří. Do Jugoslávie? Do Austrálie? A když už má pocit, že se jí konečně podařilo zakořenit, stěhuje se opět na druhý konec světa. A tak se na její cestě k plnoletosti a pochopení svého místa a role setkáváme s postavičkami jako z Kusturicových filmů: zbraněmi řinčícími politiky, královnami krásy, kšeftsmany z jugo diaspory i prvními jugo ajťáky... A uprostřed toho panoptika se malá Sofija snaží zorientovat, zamilovává se do těch nejnevhodnějších kandidátů, poslouchá jugo rock a především stýská se jí stejně jako všem ostatním po Jugoslávii, jaká byla.

Čtrnáct let pracoval Jaromír Štětina jako válečný zpravodaj. Dalších patnáct let se zabýval válkami jako politik. Prošel jsem, pozoroval a zkoumal asi dvacet válek. Sedm válek jsem vybral a napsal sedm povídek, které se v nich odehrávají. Kniha Sedmero královen je tedy povídková kniha. V každé ze sedmi povídek se objevuje přelud královny v šarlatových šatech. Ruce má rozpažené, jako mívají ti, kteří jsou připraveni někoho obejmout. Šarlatová královna navštívila tuto knížku sedmkrát. Úlevná a chránící, nadaná schopností podat pomocnou ruku hrdinům povídek, čtenářům i autorovi, když je jim ouvej. Proto jsem si ji vymyslel, aby zasvítila do temných příběhů válek. Aby mi pomohla s mými rozpaky a pochybnostmi. Aby nabízela záruku proti nenávisti. Aby tu byla, kdyby se démoni války znovu pokoušeli o svá vítězství. Její síla je v ženskosti. Dovolil jsem si každou z povídek opatřit samostatným doslovem, z něhož by mělo být zřetelné, jak povídka vznikla, proč autor líčí své hrdiny jako postavy magického realismu. Navíc může čtenář posoudit, kterak obstojí literární dílo ve srovnání s realitou. Autor provádí čtenáře bitevními poli 1. i 2. světové války, kurdské války, čečenské války, afghánské války, války o Gruzii a války o Ukrajinu.

Slavná slova Milady Horákové, napsaná v posledním dopisu adresovaném svým nejbližším, jsou titulem knihy publicisty Daniela Anýže věnované neobyčejnému životu rodiny české právničky a političky zavražděné komunistickým režimem v roce 1950. Čtivá a napínavá kniha vychází k 70. výročí komunistické vraždy Milady Horákové. Co formovalo Miladu Horákovou? A kde brala tolik síly, odvahy a energie, aby dokázala přežít nacistické věznění a nepodala se ani svým komunistickým vrahům? Čtenářům se poprvé předkládá ucelený příběh celé její rodiny statečných lidí, kteří krutě zaplatili za to, že se odmítali smířit se zlem a nesvobodou. To platí o Miladě Horákové, jejím manželovi Bohuslavu Horákovi i jejich dceři Janě Kánské, která se kvůli dvěma totalitním režimům musela obejít bez rodičů. Skutečný domov našla až jako dospělá žena v USA. V mimořádně otevřených osobních rozhovorech se Jana Kánská svěřila autorovi s pozoruhodnými detaily, které má více než 70 let stále před očima. Třeba když vzpomíná na poslední setkání s maminkou pár hodin před popravou, které ona i teta se strýcem proplakali, zatímco odsouzená Milada jim dodávala odvahu. Nebo když rekapituluje osudy své rodiny, jejíž členové byli komunistickým režimem systematicky pronásledováni a trestáni. Čtenáře v knize čekají i doposud nezveřejněné vzpomínky Bohuslava Horáka, jemuž se podařilo před zatčením dramaticky utéct. Za první republiky byl známým novinářem s vlastním, velmi populárním rozhlasovým pořadem. Po emigraci do Německa a poté do USA pracoval pro Moravcovu skupinu bývalých československých agentů. Opakovaně kontaktoval rodinu v Praze, několik agentů chodců mělo dokonce hned několikrát za úkol převést Janu přes hranici. Proč se tak ale nestalo? Jak žila dcera popravené političky v komunistickém Československu? Jak vypadalo shledání otce a dcery po osmnácti letech odloučení? A jak v osmasedmdesáti letech stále vitální Jana Kánská vzpomíná na svou maminku, tatínka a na pár let, které prožili svobodně a dohromady jako rodina? I na tyto otázky kniha Daniela Anýže Jdu s hlavou vztyčenou odpovídá a je tak zároveň silným svědectvím o 20. století s apelem k současnosti. Kniha české veřejnosti připomene, že zlo nelze přehlížet, že je potřeba na zlo ukázat. Bránit to, za co proti dvěma totalitám bojovali manželé Milada a Bohuslav Horákovi. Demokracii a svobodu.

Unikátní projekt Láska za časů korony vznikal paralalně jako rozhlasový dokument a jako kniha. Těžil z audiodeníků lidí, kteří na dálku z různých koutů světa rozmlouvali s autorkou Terezou Hronovou. Rozhlasový dokument odvysílal Český rozhlas Plus, knihu vydává Nakladatelství Zeď. Když vláda vyhlásila nouzový stav kvůli pandemii, dostala jsem strach. Víc než koronaviru jsem se ale bála toho času, který strávím sama se sebou. Bolelo mě srdce. Začala jsem proto sbírat příběhy lidí, kteří měli chuť mluvit se mnou o vztazích. Mluvili o lásce na dálku, samotě, partnerství, rozchodech, nevěře i čerstvém zamilování. Tak vznikl intimní dokument Láska za časů korony. Od poloviny března do poloviny května jsem virtuálně cestovala z jižní Moravy do Jižní Ameriky se zastávkami v Sarajevu, Římě nebo v Praze. Se sluchátky na uších jsem sice byla sama ve svém žižkovském bytě, ve fantazii jsem se ale přesouvala do ložnic, obýváků a kuchyní jiných lidí.

Skutečný příběh, který se může stát i vám... Hlavním hrdinou knihy je Jan známý, obletovaný, slávou zkažený i unavený herec. Když mu v telefonu omylem přistane smska z neznámého čísla, využije toho k nezávaznému klábosení: jaká úleva bavit se jen tak s dívkou, která o něm nic neví a on si tak nemusí na nic hrát! Konverzace s bystrou a vtipnou Martinou se ale brzy změní v napínavou psychologickou šarádu. Kdo z těch dvou je lepším hercem, kdo si tu s kým hraje a kdo je jen hračkou? Čtivý, obratně napsaný příběh s téměř detektivní zápletkou a několika překvapivými zvraty vypráví autor netradičně, jen pomocí sms a deníkových zápisků ústředního hrdiny. Impulsem k napsání románu o herecké hvězdě, jejíž život obrátí naruby chatování s neznámou osobou, byla pro Josefa Kubáníka skutečná příhoda, která se stala zpěvačce Lucii Bílé. Byl jsem překvapený, že tak fascinující námět ještě nikdo nezpracoval, říká Josef Kubáník, který loni napsal bestseller Poslední deník Květy Fialové. Jako herec a představitel desítek rolí v divadle a televizi svět showbyznysu dobře zná přímo z vlastní zkušenosti.

Česko se ocitlo na křižovatce. Po dominanci Andreje Babiše potvrdil své výsadní postavení i Miloš Zeman. V lednu 2018 byl podruhé zvolen prezidentem České republiky v historicky druhé přímé volbě. Hlasování zdánlivě rozdělilo tuto zemi na dvě nesmiřitelné poloviny. Naděje na změnu na Pražském hradě po pěti letech pro jednu část lidí pohasla, ta druhá svou volbou zabetonovala status quo. Volby ovšem vzbuzují řadu dosud nezodpovězených otázek. Je česká společnost skutečně tak rozdělená, jak se může podle výsledků prezidentských voleb jevit? Opravdu proti sobě stojí “pražská kavárna” a “venkov”? Posouváme se na Východ? A není opakované zvolení Miloše Zemana a jeho do savadní působení jen součástí širšího procesu, který Českou republiku zvolna mění a ukrajuje z její polistopadové demokracie? Dvě desítky předních komentátorů se snaží nalézt odpovědi na tyto otázky a nabízí svůj pohled a reflexi toho, co se děje. Kniha tak předkládá plastický obrázek nejen na prezidentské volby, ale především na proměnu politiky i celé společnosti, které v Česku v posledních letech zažíváme. Jedinečnost knihy spočívá především v krátkém časovém odstupu od samotné prezidentské volby, kdy je téma ve společnosti stále živé, ale rovněž v nadčasovosti jednotlivých analýz a přesahu, který překračuje rámec roku 2018.

Přední český investigativní novinář Radek Kedroň, který před pár lety debutoval knihou Operace Rath, se nyní zaměřil na rozkrytí machinací a korupce v českém zdravotnictví, kterým často bez kontroly procházejí miliardy korun z veřejných peněz. Jako ukázkový případ si vzal kauzu ředitele Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého, který byl odsouzen na 9 let a proslul v médiích tím, že si o svém korupčním, finančním i kokainovém tažení vedl barvitý deník. Skvěle napsaná kniha, která se čte jako detektivní thriller, je dokonalou rekonstrukcí a popisem toho, jak mafie v českém zdravotnictví fungovala - od dodavatelů přes šéfy zdravotnických zařízení a vysoké státní úředníky až po vyhlášené kmotry. Zároveň kniha podrobně mapuje, jak spletité sítě bílé mafie rozplétala policie a vyšetřovatelé. A samozřejmě nechybí ani bohaté citace z legendárního ředitelského deníku.

Březen 2020 změnil naše životy, obrátil je naruby. Nový virus si za pár měsíců našel cestu z Číny nejen k nám, ale nakazil celý svět. Planeta Země se dostala do karantény. Virus se šíří závratnou rychlostí, nemocnice praskají ve švech a stoupají počty obětí. Nejdivočejší představy z katastrofických filmů se najednou staly realitou. Celý svět se zastavil, jako by náhle nebylo nic než ona nemoc. Prakticky ze dne na den jsme se museli začít chovat jinak, než jsme byli zvyklí. Celé generace lidstva nikdy nic podobného nezažily. Pandemie klade na celou společnost nejen obrovské nároky, ale rovněž nepřeberné množství otázek. Kde se virus vzal? Jak Čína tajila informace? Mohli jsme nákaze nějak zabránit? Kdy a jak se s koronavirem dokážeme vyrovnat? Jak změnily lidstvo pandemie v historii? A změní koronavirus i nás? Je ekonomika důležitější než zdraví? Jak dlouho se bude vzpamatovávat? A je ve stavu nouze místo pro svobodu? Neposílí autoritářské tendence? Je tato krize pro lidstvo šancí? Může přinést něco pozitivního? A jak se z koronaviru nezbláznit? Na dvě desítky předních odborníků, lékařů, filozofů a publicistů se snaží nalézt odpovědi na tyto otázky a nabízí svůj pohled a reflexi toho, co se kolem nás i s námi děje. Kniha tak předkládá plastický a mnohovrstevnatý pohled na proměnu celé společnosti a života, které najednou zažíváme.

Počátkem 80. let se na opuštěném pobřeží Rudého moře v Súdánu otevřelo luxusní turistické letovisko. Lákalo potápěče a návštěvníky z celého světa. Nikdo z rekreantů ovšem netušil, že zdejší personál tvoří špioni pracující pro Mosad, izraelskou tajnou službu. Přes den se věnovali hostům, v noci pracovali na gigantické a nebezpečné tajné operaci, která trvala několik let. Díky ní se povedlo zachránit tisíce etiopských Židů, kteří uprchli před válkou a zůstali trčet v nepřátelské muslimské zemi. Příběh vypráví Gad Šimron, novinář, ale především sám agent Mosadu a přímý účastník tajné akce z falešného potápěčského resortu. Nervy drásající skutečné drama líčí napínavým stylem, ale nešetří ani ironií a popisem civilizačního střetu, který Izraelci v Africe zažívali. Příběh obživl nedávno díky filmové společnosti Netflix, která podle něj natočila film Red Sea Diving Resort, který režíroval a napsal Gideo Raff, spolutvůrce seriálu Homeland a tvůrce izraelského seriálu Hatufim.

Pamatuj si tenhle den; pamatuj si ho dobře. Budeš o něm vyprávět budoucím generacím. Od dnešních 8 hodin jsme uzavřeni v ghettu. Tady teď žiju. Svět je ode mě oddělen a já jsem oddělena od světa. Renia je mladá dívka, která sní o tom, že se stane básnířkou. Jenže Renia je Židovka, žije v Polsku a je rok 1939. Když Sovětský svaz a Německo přepadnou její zemi, Reniin svět se roztříští. Je oddělena od své matky a její život nabývá nové naléhavosti, když prchá z Přemyšli před bombardováním, přihlíží mizení jiných židovských rodin a nakonec se stává svědkem vytvoření ghetta. Ale vedle hrůzy války je tu rovněž velká krása, jak Renia začíná nacházet svůj hlas coby spisovatelka a poprvé v životě se zamilovává. Ona a její chlapec Zygmunt si vyměňují první polibek jen pár hodin předtím, než jejich město dobudou nacisti. A je to Zygmunt, který napíše poslední, srdcervoucí zápis do Reniina deníku. Reniin deník, objevený po sedmdesáti letech, je světovými médii označen za klasiku mezi literaturou o holocaustu. Sama Renia Spiegel je označována za polskou Annu Frankovou. Srozumitelnost a dovednost, s jakou je deník napsán, je mimořádným svědectvím o hrůzách války, ale i životu, který může existovat dokonce i v nejtemnějších dobách. O autorce: Renia Spiegel se narodila ve východním Polsku v roce 1924. V lednu 1939 si začala psát deník. Když vypukla válka, žila i se svou mladší sestrou v Přemyšli u babičky s dědečkem. Válka ji oddělila od její matky. Město nejprve obsadili Sověti a dospívající dívka pocítila komunistickou brutalitu. Když Německo rozpoutalo válku se Sovětským svazem, obsadili nacisté i Přemyšl. Pro Židy nastala doba temna. Bylo vytvořeno ghetto. V létě 1942 byla Renia nucena se začít ukrývat, aby se vyhnula likvidaci ghetta deportacím do vyhlazovacích táborů. Jen o pár dní později nacisti její úkryt objevili a zastřelili ji, bylo ji čerstvě osmnáct let.

Objednali si u něj krásnou knížku o Německu. Mysleli si, že je má každý obdivovat, protože jsou ti nejsprávnější a nejspravedlivější lidé na světě. Jenže to se milí Němci setsakramentsky přepočítali! Protože na scénu nevstoupil nikdo menší, než fenomenální, milovaný i proklínaný, Tuvia Tenenbom. A ten Germány rozložil na prvočinitele i atomy. Dokáže totiž nahlédnout pod povrch a zjistit věci, které jiní nevidí. Například že zářivý design, jímž se naši sousedé a milovníci technologií tak rádi honosí, je jen nátěr, z pod něhož vyčuhuje temná minulost. Nezapomněli dnešní Němci pro samou proklamovanou lásku k jiným kulturám a cizincům na šest milionů mrtvých Židů? Začali je najednou po staletích nenávisti milovat? Ale nechme Židy Židy. Jací vlastně dnešní Němci jsou? Aby se dopátral odpovědí, procestoval izraelsko-americký autor Německo křížem krážem. Mluvil se stovkami lidí, od těch obyčejných po špičkové politiky, od aktivistů po kapitány průmyslu, od narkomanů po hoteliéry, od nácků po sluníčkáře, od rabínů po imámy, od Turků po východní Němce, a k tomu všemu spal jako Hitler. Těm všem klade chytré i zdánlivě naivní otázky, aby je vyprovokoval což se mu často daří a zjistil, co si doopravdy myslí. Následně skládá obrázek, který je neobyčejně vtipnou a zároveň alarmující zprávou o dnešním Německu, zemi, k níž vzhlíží celý svět. Jestli totiž Tuvia Tenenbom něco není, pak rozhodně není politicky korektní. Jeho kniha je plná zábavných dialogů i pronikavých pozorování. Za vším tím vtipem jsou ale často překvapující i kruté pravdy, o kterých bychom raději nevěděli. Tenenbom není ani levičák, ani pravičák, chce zkrátka znát pravdu. A tak dráždí úplně všechny.

Doba, kterou zažíváme, nás vystavuje nesmírné zkoušce. Naše psychické zdraví dostává pořádně zabrat. Záplava negativních informací vyvolává ve spoustě lidí pocity úzkosti a deprese. Společností prostupuje strach, který nejenže působí na naše psychiku, ale zásadním způsobem mění i naše chování a jednání. Strach z neznámého mnohé lidi paralyzuje do té míry, že se začali bát svých blízkých. Skoro jako by se vytratil zdravý rozum, který lidem za normálních okolností pomáhá kormidlovat každodenními situacemi. Všechno se žene do extrémů, kdo nemyslí stejně, je nepřítel. Co se děje s lidskou psychikou, když je dlouhodobě vystavena stresu? Jak se takovému stavu bránit? Jak se nenechat ovládnout strachem? Jak filtrovat informace médií a špatné zprávy? Jak získat odolnost v čase krize? Zkrátka, jak se z toho nezbláznit? Devět významných osobností v podrobných rozhovorech předkládá své odpovědi na tyto otázky a zároveň nabízí svůj pohled a reflexi toho, co se kolem nás i s námi děje. Kniha tak přináší plastický a mnohovrstevnatý pohled na proměnu celé společnosti a života, které najednou zažíváme. V této knize se sešla unikátní společnost: Radkin Honzák, Václav Cílek, Zbigniew Czendlik, Jan Hnízdil, Margit Slimáková, Karel Schwarzenberg, Karel Kovy Kovář, Martina Viktorie Kopecká, Barbora Janečková