Zeď strana 5 z 5

Příběh Jiřího Fišera, který jako osmiletý přežil Osvětim i zvrácené pokusy Doktora smrti. Před tři čtvrtě stoletím přijeli Jiří a jeho dvojče Josef do Osvětimi. Malí kluci vystupovali z nacpaného dobytčáku a klopýtali přes koleje. Ještě nevěděli, že se dostali do skutečného pekla na zemi. Ale po prvních okamžicích, poté, co kolem sebe onu osudnou noc v květnu 1944 viděli, tušili, že bude zle, a že to bude mnohem horší než v Terezíně. Maminka a sestra Věra skončily o pár měsíců později v plynové komoře. Zemřel rovněž otec, i když v jiném koncentračním táboře. Jirka s Josefem měli větší štěstí vlastně štěstí v neštěstí. Vybral si je Josef Mengele, přezdívaný Doktor smrt, pro své zvrácené experimenty. Bratři na vlastní kůži poznali, jak tenká byla tehdy hranice mezi životem a smrtí. V osmi letech. Přežili. Dočkali se osvobození a vrátili se domů. Sedmdesát pět let po osvobození Osvětimi vypráví Jiří Fišer svůj příběh.

Knižní rozhovor populární moderátorky Světlany Witowské s televizní a rozhlasovou legendou Kamilou Moučkovou není klasickým rozhovorem, ale skutečným dialogem dvou silných žen, které kromě profese pojí i silné přátelské pouto navzdory rozdílu dvou generací. Vyprávění o soukromí, práci, úspěších i pádech charismatické hlasatelky Kamily Moučkové (*1928), která se v životě statečně bila s nepřízní osudu. Ikona srpna 1968, signatářka Charty 77 i profesionálka, která se po listopadu 1989 dokázala vrátit do veřejného prostoru. Svižně psaný dialog dvou výrazných osobností, zvyklých se bystře se ptát a bez vytáček odpovídat, je plný pochopení, vřelosti a humoru, v němž se současnost propojuje se zásadními momenty našich dějin. Kniha prozrazuje také leccos o ženské duši a zralém pohledu na vztahy, politiku i muže. Rozhlasová a televizní hlasatelka, která oslavila 91 let, proslula zejména jako hrdinka srpna 1968, kdy jako první národu oznámila z obrazovky Československé televize okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. Jaké to ale bylo ještě před tím, když si budovala profesní kariéru první televizní hlasatelky v Evropě a starala se současně o tři děti i prvního manžela? Jaké v dobách, kdy už byla slavnou hvězdou, kterou zastavovali cizí lidé na ulici? A jaké potom, kdy z nařízení vlády nesměla na obrazovku a její kamarádi raději přecházeli na druhý chodník, aby se s ní nemuseli zdravit? Dvacet let pak nesměla ani mýt schody a rodinu živila, jak to šlo například lepením pytlíků. A do toho řešila vztahy se svými nejbližšími: jaká byla její dvě manželství i dlouholeté soužití s hercem Jiřím Zahajským? Jak prožívala rozchody s muži svého života, včetně těžkého střetu s otcem, komunistou Vilémem Novým, který neslavně proslul odsuzujícím komentářem činu Jana Palacha? I o tom vypráví kniha Hlavou proti zdi. Kamila Moučková v ní odpovídá na otázky Světlany Witowské tak, jak je zvyklá zpříma, pravdivě, vtipně a někdy ostře, jak si její vyprávění právě zaslouží.

Posledních minimálně pět let, jako by se česká společnost ocitla ve slepé uličce a netuší, jak z ní ven. Politickou scénu ovládlo duo Miloš Zeman a Andrej Babiš. Prezident, který si rozšiřuje pravomoce dle libovůle a otáčí kormidlem směr Východ. Premiér, jehož oligarchický střet zájmů nemá obdoby a kterého provází jeden skandál za druhým. Každý další den, jako by se posouvala laťka a hranice možného a myslitelného. A protože opozice není schopna reagovat, vložila se do situace občanská společnost a statisícové protesty, jaká tato země nezažila třicet let. Společnost jako by byla rozpolcena, internet a sociální sítě prohlubují nesmiřitelnosti mezi lidmi. Ocitlo se Česko na křižovatce, která může ve finále zvrátit polistopadový demokratický vývoj? Nebo jde jen o výkyv kyvadla, které se při nějakých dalších volbách zase podaří ustálit? Neselhaly elity? Je česká situace specifická, nebo jde o součást širších změn a dění, které zachvátily západní svět? Na dvě desítky předních komentátorů se snaží nalézt odpovědi na tyto otázky a nabízí svůj pohled a reflexi toho, co se děje. Kniha tak předkládá plastický a mnohovrstevnatý pohled na proměnu politiky i celé společnosti, které v Česku v posledních letech zažíváme. V této knize se sešla unikátní společnost: Jakub Szántó, Radkin Honzák, Václav Cílek, Marek Wollner, Sabina Slonková, Ondřej Kundra, Petr Pavel, Jan Moláček, Marek Švehla, Jiří Peňás, Pavel Šafr, Stanislav Komárek, Marek Vácha, Martin Fendrych, Petr Kolář, Pavel Kysilka, Jan Dobrovský.

Láska možná prochází žaludkem, ale celý náš život řídí útroby Známý psychiatr, publicista a vysokoškolský pedagog píše poutavě, poučně, originálně i s humorem o střevním mikrobiomu, jemuž se také říká střevní mozek. Tento nově objevený hybatel se podílí na našem metabolismu, imunitě i řídících procesech. Mění náš pohled na léčbu cukrovky, deprese i mnoho dalších nemocí. Jak střevní mikrobiom ovlivňuje naše chování? Jaký je vztah mezi složením mikroorganismů v našich střevech a rozvojem civilizačních chorob? Jaká je spojitost mezi mikrobiomem a obezitou? A jaké potraviny konzumovat a kterým se raději vyhnout, aby byli mikrouti spokojení a pracovali pro naše dobro?

V listopadu 1947 rozhodla OSN o rozdělení Palestiny na židovský a arabský stát. Tento akt roztočil spirálu násilí, která přerostla v regulérní válku. Světoznámí autoři Larry Collins a Dominique Lapierre rozehrávají strhující drama, které literaturu faktu povýšilo na velký román. Historické události, jejichž tragické důsledky jsou dodnes tématem zpráv, ožívají na stránkách knihy jako v přímém přenosu. Dramatické okamžiky vedoucí ke vzniku židovského státu a krvavý boj za jeho nezávislost nahlížejí skrze mozaiku příběhů a individuálních dramat. Momenty radosti se střídají s momenty smutku, naděje se zoufalstvím, láska s násilím, hrdinství se zbabělostí, vítězství s porážkami Za jedinečným plastickým portrétem boje o Jeruzalém byly roky práce. Stovky setkání s králi, premiéry, generály, obyčejnými vojáky, osadníky, teroristy, pekaři Tisíce prostudovaných dokumentů odhalily dosud nezveřejněné informace. Díky tomu může čtenář nahlédnout do komnat arabských panovníků, do utajených velitelských štábů židovské armády, do válečných zákopů, do synagóg, mešit i kostelů, za stěny bytů i kaváren. Tam všude byli lidé, kteří v onom velkém zápase sehráli svou roli. V zápase, který se pro Židy jevil beznadějný. A přece Izrael dokázal vytrvat. Měl něco, co nepříteli chybělo. Odhodlání.

Matadoři medicíny jako chirurg Pavel Pafko, kardiochirurg Jan Pirk, neurochirurg Vladimír Beneš, onkoložka Jitka Abrahámová, psychiatr Radkin Honzák či celostní lékař Jan Hnízdil. A vedle nich současná generace lékařů - padesátníků, kteří jsou na vrcholu kariéry a patří mezi evropskou špičku jako plicní chirurg Robert Lischke, spondylochirurg Jan Štulík nebo kardiolog Josef Veselka. Novinářka Marie Frajtová vyzpovídala 25 vynikajících osobností české medicíny. Ty se v otevřených rozhovorech ohlížejí za svou profesní kariérou, dávají čtenářům možnost srozumitelně nahlédnout za roušku svých oborů. Medicína zažívá neuvěřitelný pokrok a nemoci, které se ještě před pár lety zdály nevyléčitelné, už dnes umí úspěšně vyřešit. Ale není to jen věda, co pacient potřebuje, stejně tak i lidskost a naději. Lékaři rovněž otevřeně hovoří o tom, jaký je jejich život bez bílého pláště. Věděli jste, že jedna z našich nejlepších neuroložek Ivana Štětkářová vydává sbírky poesie? Že si plastický chirurg Bohumil Zálešák vyrábí a servisuje své supermikrochirurgické nástroje sám, anebo že chirurg ruky Radek Kebrle, který spravil ruku tenistce Petře Kvitové, hraje fotbal okresní ligu za Školák Vrchlabí?

Stojíme na prahu velké proměny. Neklid zažíváme všude kolem sebe. Co nám ta proměna přinese a kdy přijde, se můžeme jen domnívat. Je dobré si ale uvědomit, že podobné předěly zažívali lidé tisíce let před námi. Ne vždycky musí znamenat katastrofu. Toto přesvědčení Václava Cílka vystupuje z této knížky jako poselství. Tahle knížka je jedním velkým putováním. Putováním časem, dějinami, světem Známý geolog a esejista nás provede krajinami svého srdce, krajinami z kamene i myšlenek. Navštívíme jeskyně i dávné civilizace, skalní města i indiány, krásy Čech i Jeruzalém... Podíváme se, kam se ubírá moderní společnost i jaký vliv na ni mají nové technologie. Zamyslíme se, kam se za poslední léta posunula společnost česká. Ale také kde a v čem dnes můžeme hledat krásno a klid. A jak to všechno může souviset. Souvislosti jsou často nečekané a netušené. V otevřeném rozhovoru s novinářem Janem Dražanem vypráví Václav Cílek poutavě, moudře, s nadhledem i humorem o věcech, kterými se léta zabývá. Stejně tak o svém životě. Vzpomíná, jak chodil do černošské školy nebo jak v dolech málem odpálil spolužáka. Ohlíží se za jednou dlouhou kapitolou svého života, protože jak sám říká chce se dívat hlavně dopředu.

Na počátku byli dva – novinář Jaromír Štětina a studentský vůdce z listopadu 1989 Šimon Pánek. Kolem nich se rychle zformovala parta nadšenců. A před čtvrtstoletím se rozhodli, že změní svět. Z malé místnosti v redakci Lidových novin na Národní třídě vyráželi do válečných oblastí, aby podali svědectví o hrůzách světa a zároveň je pomáhali zmírnit. S obrovským elánem, leckdy amatérsky, s mladickou naivitou, se jim dařilo měnit svět. Během let se tahle parta rozrostla a proměnila v největší profesionální humanitární organizaci ve střední Evropě. Člověk v tísni. Z jednoho kamionu, který vysílali v 90. letech do Náhorního Karabachu nebo Sarajeva, se jejich pomoc rozšířila na složité operace ve dvacítce zemí světa. Dnes Člověk v tísni spolupracuje s britskou či americkou vládou, OSN, největšími humanitárními organizacemi na světě. V knize plné rozhovorů, fotografií a dalších zajímavostí se o své vzpomínky, zkušenosti, postřehy a názory podělili Šimon Pánek, Petra Procházková, Jaromír Štětina, Igor Blaževič a mnoho dalších. Nedívají se ale jen dozadu. Hovoří i o tom, jak se změnila humanitární práce, novinařina, jak se změnil svět. A také o tom, jak se změnili Češi. Proč část společnosti pomáhat chce a ta druhá má strach z čehokoliv cizího? Kniha Člověk 25 přináší velmi otevřenou zpověď a sondu do života lidí kolem Člověka v tísni v jeho pětadvacetiletém roce života.

Slova prezidenta Miloše Zemana upřela pozornost na osobu možná nejvýznamnějšího českého novináře Ferdinanda Peroutky. Jeho román Oblak a valčík vznikl na základě zkušenosti z věznění v nacistickém koncentračním táboře. Ojedinělý román v české a možná i světové literatuře, který jako málokteré umělecké dílo zobrazuje válku a nacismus, jak se tato dvě spojená zla projevují v lidské existenci. Co dělají s osudy, charaktery a chováním desítek postav, spojených tím, že se ocitly pod ohromným lisem neosobních dějin. Historických románů z druhé světové války je celá řada, ale Peroutka vytvořil něco zvláštního a neopakovatelného: rozpohyboval živé dějiště světa, jež je složeno z vypjatých i obyčejných osudů, které se setkávají v podání velkého ironika. Ten je vede do věznic, káznic, koncentračních táborů, na popraviště i na palebnou linii třeba stalingradských zákopů. Pozoruje je při jejich iluzích, nadějích, zoufalstvích i během jejich smrti. Zobrazuje jejich hanebnost, fanatismus, krutost a zaslepenost. Sklání se před jejich odvahou, zásadovostí i prostou slušností. Je s nimi, a zároveň jako by mu cosi nedovolovalo k nim zcela sestoupit, snad proto, že by to bolestí a lítostí nevydržel.