Fjodor Dostojevskij strana 5 z 9

Fantaskní povídka světového autora s překvapivým motivem. Krokodýl představuje satiricko-komickou linii Dostojevského tvorby. Jde o neuvěřitelný příběh člověka, který se ocitl proti své vůli v krokodýlích útrobách. Kupodivu se tam zcela pohodlně zabydlí a vysílá své rádoby filozofické úvahy zvědavým divákům. Jeho přítel se mu snaží nějakým způsobem pomoci, ale každý pokus ztroskotává. Žena nešťastníka bere celou věc na lehkou váhu a neodříká si ani módní výstřelky ani společenské zábavy. Celá tato neuvěřitelná historie prý měla být satirou na Černyševského a jeho ženu, ale přerostla v satiru na velkohubost a pokřivené lidské vztahy.

Fantastická próza hoffmannovského typu, kterou Dostojevskij doplnil posíleným zřetelem k reálné složce světa. Jde o příběh drobného úředníka, jenž má svého dvojníka - motiv, který se zde objevuje vůbec poprvé, a který autor později bravurně rozvinul v románové epopeji Bratři Karamazovi . A není zcela bez zajímavosti, že Vladimir Nabokov označil Dvojníka za nejlepší Dostojevského novelu.

V této povídce z raného období Dostojevského tvorby (1846) autor zkoumá jednu zpostav petrohradského "dna", bezvýznamného úředníčka pronásledovaného strachem o místo, jehož dvojtvářnost vrcholí tragikomickým koncem, připomínajícím známou povídku Přivedla žebráka na mizinu z Nerudovch Povídek malostranských.

Kniha obsahuje dvě povídky Román v devíti dopisech a Plazunkov. Tyto dva drobné skvosty z povídkové tvorby Dostojevského přibližují čtenářům další z galerie petrohradských postaviček. Plazunkov se stává obětí kruté hry svého prohnaného nadřízeného a vinou své naivity přichází nejen o všechny peníze, ale i o nevěstu a ocitá se na samém dně. Také v Románu v devíti dopisech se hraje o přátelství mužů a o čest ženy: tentokrát vítězí lstí žena, které se podaří zatajit nevěru.

Předposlední román Fjodora Michajloviče Dostojevského (1821–1881) byl marxisty a zejména Gorkým a Lunačarským léta odsuzován jako pamflet brojící proti revoluční akci, nicméně světoznámému znalci temných pohnutek lidské duše v něm šlo především o to, jak a zda vůbec se jeho milované Rusko vyrovná s démony. Inspirován procesem s anarchistou Něčajevem, jenž jako zastánce bezohledných praktik boje připravil o život svého oponenta z ilegálního hnutí, vytvořil spisovatel rozsáhlý portrét generace, která ve snaze vymanit se z rutinní morálky a kulturních vzorců svých rodičů nyní váhá mezi módním mysticismem a pragmatickým rozumem, mezi rozvracečským násilím a pokornou důvěrou v dobro. Toto obrozování sleduje Dostojevskij prostřednictvím provinční kroniky, v níž nenápadný pozorovatel zaostřil na trojici mužských protagonistů: bezstarostného dandyho Stavrogina, zakomplexovaného radikála Kirillova a mocichtivého pleticháře Verchovenského, jejichž výstřelky jsou podrobovány obecnějším zkouškám c

Próza klasika světové literatury. Nastalo léto a Alexej Ivanovič Velčaninov navzdory všem předpokladům zůstal v Petrohradě - aniž by tušil, co mu tohle léto přinese, respektive kdo znovu a nečekaně vstoupí do jeho života, aby zcela zásadně změnil jeho směr.

Reprint of the standard 1914 C. Garnett translation.

Through Myshkin (the idiot" of the story) Dostoyevsky depicts the complexity of the human soul, at the same time delivering a panoramic view of mid-19th-century Russian manners, morals and philosophy."

A troubled young man commits the perfect crime - the murder of a vile pawnbroker whom no one will miss. Raskolnikov is desperate for money, but convinces himself that his motive for the murder is to benefit mankind. So begins one of the greatest novels ever written, a journey into the criminal mind, a police thriller, and a philosophical meditation on morality and redemption.

Örök férjnek nevezi Dosztojevszkij azt az embert, aki csupán férj, kizárólagosan férj, semmi egyéb, mint férj, s ezért nem is kerülheti el a házasságban az agancsokat. Az ilyen emberek arra születtek, hogy feleségük legyen, aki azután megcsalja őket, mert homlokuk arra a bizonyos díszre van teremtve. Az örök férj lehet egészen okos, tehetséges ember, de az mind nem lényeges, ő semmi egyéb, mint feleségének a férje, minden kényelmet megszerez az asszonynak, engedelmes rabszolgája, de felesége soha egy pillanatig sem szereti viszont, megcsalja minden lelkiismeret-furdalás nélkül, mert ez az örök férj sorsa... A történet hőse Truszockij, a megcsalt férj, mazochista kéjjel keresi felszarvazója társaságát, s pimaszul, erőszakosan tart igényt barátságára, hogy aztán hirtelen fordulattal, elemi gyűlölettel támadjon rá. Végül persze ismét elhatalmasodik rajta a nevetségesség átka...

"Dosztojevszkij egyetlen művében sem olyan hangsúlyozott a bizonytalanság, nyugtalanság, kialakulatlanság érzékeltetése, mint A kamaszban. A mű középpontjában egy 'véletlen család' áll, amelynek tagjait a vérrokonságon kívül semmiféle közös gondolat vagy törekvés nem fűzi össze. Az író sokáig keresi alapeszméjéhez a legszerencsésebb kifejezésmódot (a műhöz nagyon sok vázlatot, jegyzetet készít), s végül úgy tűnt, hogy a rendezetlen társadalmat egy kiegyensúlyozatlan fiatalember szemszögéből ábrázolja. Arkagyij Dolgorukij nem jó és nem rossz; gyötrelmesen keresi azt az eszmét, amely lehetővé teszi, hogy megőrizhesse személyes szabadságát, integritását, és ugyanakkor értékes tagja lehessen a társadalomnak. Meg akarja szerezni 'a milliót', hogy érezze hatalmának tudatát, de élni nem kíván e hatalommal. Tomboló érzésviharok, szélsőséges hangulatok határozzák meg pillanatnyi elhatározásait: éppúgy képes önfeláldozásra, mint aljasságra, lakájkodásra; jövendő sorsát az határozza meg, hogy rajongó lelkesedésében s utóbb keserű kiábrándultságában melyik utat választja majd. (...) Az író alkotó módszere szemléletesen nyomon követhető A kamaszban. Arkagyij az eseményeket egy esztendő múltán írja le, és miközben mintegy rekonstruálja önmagát, egy évvel azelőtti gondolatait, egyúttal állandóan ellenőrzi is, bírálja is akkori énjét, kamasz módra ide-oda kapkodva a megtörtént és elképzelt események, lehetőségek között, szüntelenül módosítva az emberekről és tetteikről kialakított véleményét. Ez a laza gondolatfűzés, áradó tudatfolyam, a megszokottól eltérő jellemzésmód már a huszadik század íróinak jó néhány művészi újítását előlegezi." (Bakcsi György)

A kisvárosban játszódó történet - ez a "hit és vallás kérdéseit fölvető nagy detektívregény" (Babits Mihály) egy bűncselekmény köré épül, az elkerülhetetlen katasztrófa komor hangulata uralja és a menekvés, találkozások és tévelygések rejtélyes hálója teszi letehetetlenül izgalmassá. A Karamazov családot szétfeszítő erők, apa és fiúk szembefordulásai az önpusztító sodródásban a legnagyobb rossztól a legnagyobb jóig lengenek ki, és vagy az aláhullást eredményezik, vagy, ritkábban, a gyalázatból a fényességbe törekvéshez adnak új erőt. A főszereplők a "karamazovizmus" egy-egy szólamaként küzdenek előttünk, és finoman fölépített belső vívódásuk révén felejthetetlenül élőek.

Po Zločinu a trestu, Idiotovi a Běsech jsou Bratři Karamazovi vyvrcholením románových děl F. M. Dostojevského. Kdybychom chtěli formulovat společného jmenovatele „karamazovštiny“, byla by jím vedle smyslnosti vášnivá zamilovanost do života a touha žít za každou cenu. Jí jsou zachváceni všichni Karamazové: otec Fjodor i bratři Ivan, Dmitrij a Aljoša. Podle Václava Černého je rodina Karamazových pojata „tak, aby představovala „lidskou rodinu“ vůbec, každý z příslušníků vtěluje zcela určitou a jednotlivou životní sílu, otec je realita nevykoupeného smyslného těla, Míťa je vášeň, Ivan čirý rozum, Aljoša absolutní láska, sublimující se v čiré dobro, Smerďakov nízký pud, profanující nechápavě popudy, byť i šlechetné, jež přijímá od druhých.“ Podobně jako u Dostojevského, i u jeho postav se stupňuje žízeň po víře tím víc, čím více v nich narůstá důvodů proti ní. Zdá se, jako by byli vystaveni pochybnostem svého autora, který o sobě napsal, že je dítětem svého století, dítětem nevíry a pochybn

In una Pietroburgo estiva le cui interminabili

Classic / British English Raskolnikoff, a young student, has been forced to give up his university studies because of lack of money. He withdraws from society and, poor and lonely, he develops a plan to murder a greedy old moneylender. Surely the murder of one worthless old woman would be excused, even approved of, if it made possible a thousand good deeds? But this crime is just the beginning of the story...

V knige sobrany proizvedenija Fedora Mihajlovicha Dostoevskogo. Dlja shirokogo kruga chitatelej.