Hľadanie: Tichý svedok
zobraziť:
Světla a stíny v životě Baťova ředitele
Ing. František Malota byl ve 30. a 40. letech minulého století jedním z ředitelů firmy Baťa. Ve firmě se vypracoval tvrdou prací a stal se jedním z jejích pilířů. V knize je popsaný nejen jeho osud, ale také způsoby, jak firma Baťa mistrně za zády gestapa poškozovala německé hospodářské a finanční zájmy. Ing. František Malota se podílel nejen na těchto operacích, ale osobně organizoval také peněžní a materiální pomoc Slovenskému národnímu povstání a partyzánům na Zlínsku. Po válce ho nemilosrdně šikanovali paradoxně právě lidé, kteří během okupace pracovali pro gestapo a poté ve službách komunistické strany obsadili vedoucí pozice ve firmě Baťa. Zášť nových mocipánů vůči tomuto pracovitému a čestnému baťovci šla tak daleko, že byl v 50. letech uvězněn, krutě vyšetřován a odsouzen ve vykonstruovaném procesu k nuceným pracím na Jáchymovsku. Přesto zůstal optimistou a nezlomeným člověkem. V jeho příběhu se na pozadí tehdejších událostí prolínají osudy dalších zlínských osobností, různých soudružských figurek a bezzásadových darebáků, kteří tehdy ve Zlíně žili.
JUDr. Jaroslav Pospíšil (1941), pochází z Jankovic u Holešova. Vedle svého dlouholetého povolání právníka se zabývá také literaturou faktu. Je členem Obce spisovatelů a Klubu autorů literatury faktu. Regionální tematiku zpracoval v knihách Svatý Hostýn (1990 - spolu s Z. Fišerem), Svatý Hostýn a jeho kraj v pověstech (1993), Svatý Hostýn v historii a povídkách (1994), Toulky dávnou historií podhostýnského kraje (1997 - spolu se Z. Fišerem a J. Motalem), Tichá noc (1997 - spolu s J.A.Rychlíkem a J. Motalem), Prusinovice v minulosti a současnosti (1999 - spolu s J. Motalem), a mnohé další, své rodné obci Jankovicím věnoval práci V objetí vzpomínek (2010) a Dějiny Jankovic (2011, spolu s V. Březinou). Jeho hlavní doménou je však problematika druhého a třetího odboje, které se věnuje v knihách: Radista skupiny Clay Eva vzpomíná (1991 - spolu s Č. Šikolou), Nesmiřitelní - Hory Hostýnské (1992), Nešli stejnou cestou - osudy parašutistů a konfidentů gestapa (1992 - spolu s Č. Šikolou a Č. Podzemným), Sluha dvou pánů (1999 - spolu s F. Hanzlíkem a J. Pospíšilem), Soumrak demokracie (2000 - spolu s F. Hanzlíkem), Alexej Čepička - šedá eminence rudého režimu (2009 - spolu s J. Pernesem a A. Lukášem). Za knihy Hyeny (1996), Hyeny v akci (2004) a Alexej Čepička - šedá eminence rudého režimu (2009) obdržel mezinárodní cenu za literaturu faktu E.E. Kische. Spolupracoval také s Českou televizí na četných dokumentech, m.j. Major Antonín Bartoš, Vizovická Mata Hari, Neznámí hrdinové - Čestmír Šikola.
Vypredané
11,56 €
12,17 €
Lacná kniha Světla a stíny v životě Baťova ředitele (-70%)
Ing. František Malota byl ve 30. a 40. letech minulého století jedním z ředitelů firmy Baťa. Ve firmě se vypracoval tvrdou prací a stal se jedním z jejích pilířů. V knize je popsaný nejen jeho osud, ale také způsoby, jak firma Baťa mistrně za zády gestapa poškozovala německé hospodářské a finanční zájmy. Ing. František Malota se podílel nejen na těchto operacích, ale osobně organizoval také peněžní a materiální pomoc Slovenskému národnímu povstání a partyzánům na Zlínsku. Po válce ho nemilosrdně šikanovali paradoxně právě lidé, kteří během okupace pracovali pro gestapo a poté ve službách komunistické strany obsadili vedoucí pozice ve firmě Baťa. Zášť nových mocipánů vůči tomuto pracovitému a čestnému baťovci šla tak daleko, že byl v 50. letech uvězněn, krutě vyšetřován a odsouzen ve vykonstruovaném procesu k nuceným pracím na Jáchymovsku. Přesto zůstal optimistou a nezlomeným člověkem. V jeho příběhu se na pozadí tehdejších událostí prolínají osudy dalších zlínských osobností, různých soudružských figurek a bezzásadových darebáků, kteří tehdy ve Zlíně žili.
JUDr. Jaroslav Pospíšil (1941), pochází z Jankovic u Holešova. Vedle svého dlouholetého povolání právníka se zabývá také literaturou faktu. Je členem Obce spisovatelů a Klubu autorů literatury faktu. Regionální tematiku zpracoval v knihách Svatý Hostýn (1990 - spolu s Z. Fišerem), Svatý Hostýn a jeho kraj v pověstech (1993), Svatý Hostýn v historii a povídkách (1994), Toulky dávnou historií podhostýnského kraje (1997 - spolu se Z. Fišerem a J. Motalem), Tichá noc (1997 - spolu s J.A.Rychlíkem a J. Motalem), Prusinovice v minulosti a současnosti (1999 - spolu s J. Motalem), a mnohé další, své rodné obci Jankovicím věnoval práci V objetí vzpomínek (2010) a Dějiny Jankovic (2011, spolu s V. Březinou). Jeho hlavní doménou je však problematika druhého a třetího odboje, které se věnuje v knihách: Radista skupiny Clay Eva vzpomíná (1991 - spolu s Č. Šikolou), Nesmiřitelní - Hory Hostýnské (1992), Nešli stejnou cestou - osudy parašutistů a konfidentů gestapa (1992 - spolu s Č. Šikolou a Č. Podzemným), Sluha dvou pánů (1999 - spolu s F. Hanzlíkem a J. Pospíšilem), Soumrak demokracie (2000 - spolu s F. Hanzlíkem), Alexej Čepička - šedá eminence rudého režimu (2009 - spolu s J. Pernesem a A. Lukášem). Za knihy Hyeny (1996), Hyeny v akci (2004) a Alexej Čepička - šedá eminence rudého režimu (2009) obdržel mezinárodní cenu za literaturu faktu E.E. Kische. Spolupracoval také s Českou televizí na četných dokumentech, m.j. Major Antonín Bartoš, Vizovická Mata Hari, Neznámí hrdinové - Čestmír Šikola.
Vypredané
3,65 €
12,17 €
dostupné aj ako:
Kořeny zla
Táborový lékař Erich Wagner vypadal docela příjemně. Na staré černobílé fotografii, která ho zabírala celého, se usmíval, měl skoro holou hlavu, brýle s želvovinovými obroučkami a dělal dojem inteligentního muže. Na konci války ho zajali Američané, v roce 1948 uprchl a potom žil v Bavorsku pod falešným jménem až do roku 1962, kdy spáchal sebevraždu. Opožděné výčitky svědomí, strach z toho, že ho znovu zatknou, nemoc? Nebyly tu uvedeny žádné podrobnosti.
Po pravdě řečeno jsem nad tím příliš dlouho neuvažoval, protože v tu chvíli přitáhl moji pozornost jiný obličej. Na stejné fotografii pozoroval lékaře se zvláštní naléhavostí jakýsi vězeň. Jeho rysy mě přímo uhodily do očí: připomínal mi mého otce. Podobnost byla dost udivující navzdory vězňově vyhublosti, strašlivě vystouplým lícním kostem a propadlým tvářím. Protože se můj otec narodil v roce 1942 a žádný dědeček nebo prastrýc v koncentráku nikdy nebyl, zastavil se můj údiv tady, ale ta fotografie mi najednou byla nějak blízká, jako by šlo opravdu o příbuzného, o někoho z rodiny…
Při školním výletě do Německa navštíví mladý profesor se svými studenty i památník v koncentračním táboře Buchenwald a v tamním muzeu objeví fotografii vězně, který se až nápadně podobá jeho otci. Tahle neuvěřitelná podobnost ho po návratu domů nepřestává pronásledovat, a tak se pustí do pátrání. Zjistí, že vězeň se jmenoval David Wagner a byl jeho dědečkem… Na povrch vychází nejen příběh zakázané lásky a vášnivého vztahu milenců, kteří za svůj vztah zaplatili nejvyšší cenu, ale i hrůzy válečné doby, která pohltí celý kontinent, v níž jedinec a jeho osobní život nemají vůbec žádnou cenu.
Vypredané
12,90 €
13,58 €
Podfuk s diamanty
Bonviván, světák, labužník a příležitostný detektiv Sam Lewitt se opět vrací z Los Angeles do kouzelné a sluncem zalité Provence. Když jedné dámě z místní společenské smetánky náhle zmizí diamanty, Elena, Samova partnerka jak v lásce, tak v řešení zapeklitých situací, přiletí prošetřit událost pro pojišťovnu, pro kterou pracuje. Tato krádež je však jen tou poslední v sérii zdánlivě vzájemně nesouvisejících, avšak čím dále tím více odvážných loupeží. Elena se do vyšetřování pustí ráda, protože jí to umožní nejen setkat se opět se starými přáteli, ale zejména se Samem. Spolu pak postupně zjistí, že ty odvážné a „dokonalé“ loupeže mají společného jmenovatele. Čím více podrobností odkrývají, tím jasněji si uvědomují, jak nebezpečné může být odhalit plnou pravdu... Mezitím však je třeba přebudovat jeden starý dům, dělit se o láhve rosé a vychutnávat plody provensálského léta.
Peter Mayle (*1939 v Brightonu) patří k nejznámějším současným anglickým spisovatelům. Jako dítě žil nějaký čas na Barbadosu, kde po válce pracoval jeho otec. Školu opustil v šestnácti letech a po návratu do Anglie nastoupil do zaměstnání u Shell Oil. Brzy ho zlákala reklama a ve dvaceti letech přesídlil do USA, kde 15 let pracoval v reklamní agentuře. Od roku 1975 se stal novinářem, publicistou a spisovatelem na plný úvazek. Na konci 80. let se přestěhoval do Francie s odhodláním napsat vlastní román. Výsledkem jeho snah se stala kniha Rok v Provenci, která mu přinesla mezinárodní úspěch a získala řadu ocenění. Postupně následovaly další úspěšné knihy, které byly přeloženy do více než dvaceti jazyků. Rok v Provenci se stal předlohou pro TV seriál, román Dobrý ročník pro romantickou filmovou komedii.
Od roku 2002 je nositelem řádu Rytíře Čestné legie, jehož udělením francouzská vláda ocenila Mayleho přínos pro kulturu a Francii.
Vypredané
9,14 €
9,62 €
Školní vzdělávání v Ruské federaci
Analyticko-srovnávací studie je čtvrtou publikací řady Školní vzdělávání v zahraničí. Předchozí tři publikace jsou Školní vzdělávání v Německu, Školní vzdělávání ve Velké Británii a Školní vzdělávání ve Švédsku.
Část studie, vypracovaná českými autorkami, zprostředkuje na školní vzdělávání "pohled zvenku", který lze považovat za "objektivní", "neutrální", pouze minimálně ovlivněný přímými zkušenostmi. "Pohled zevnitř" přináší závěrečná kapitola ruských spoluautorek. Těžiště studie tvoří problémy, které se jeví jako zásadní v ruském školním vzdělávání a jsou aktuální také pro rozvoj českého školního vzdělávání. Skládá z devíti kapitol. První kapitola uvádí do širšího kontextu země, v němž změny školního vzdělávání probíhají. Ve druhé kapitole, věnované vzdělávací politice, se pozornost obrací ke kodifikaci nového pojetí vzdělávání a vývoji legislativy od 90. let minulého století. Třetí kapitola posuzuje současný vzdělávací systém Ruska, orientuje v jeho diverzifikované struktuře a podstatných dimenzích, v nichž došlo k zásadním změnám. Obsahem čtvrté kapitoly jsou pedagogické experimenty, alternativní pedagogické koncepce a autorské školy. Pátá kapitola je věnována problematice kurikula s důrazem na federální vzdělávací standardy. Šestá kapitola seznamuje se systémem evaluace a problémy souvisejícími se zaváděním pro ruské prostředí netradičních forem a nástrojů hodnocení. Specifiky multinárodnostního ruského státu a jeho mnohojazyčné společnosti, která jsou pro Ruskou federaci příznačná a mají důsledky pro vzdělávací politiku a praxi, se zabývají kapitoly sedmá a osmá. V poslední, deváté kapitole dostávají prostor ruské autorky, prezentující vnitřní pohled na ruskou vzdělávací reformu. Studie je určena výzkumníkům a odborníkům v oblasti vzdělávání, vyučujícím i studentům pedagogických fakult a dalších fakult připravujících učitele, představitelům Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky i dalším pracovníkům působícím ve státní správě zabývajícím se vzděláváním.
dostupné aj ako:
Původ
Životopisný román Původ je velkoryse pojatá freska zachycující osudy Charlese Darwina, jednoho z nejvýznamnějších přírodovědců minulosti a zakladatele evoluční biologie, v níž autor nabízí podrobný pohled na Darwinův osobní i profesní život. Vychází z mimořádně pečlivého studia historických materiálů, znalosti reálií a dobových souvislostí, ale také zodpovědného studia odborných problémů. Vede nás dobou přírodovědcova mládí, seznamuje s jeho rodinným zázemím a povahou. Dozvídáme se o okolnostech Darwinovy cesty kolem světa a provázíme ho jeho početnými dobrodružstvími, která na Beagle a při výpravách na pevninu zažíval. Jsme svědky postupného třídění získaných poznatků a počátků formování myšlenek, které jej proslavily. Seznamujeme se s jeho vědeckými přáteli, kteří mu po návratu pomáhali zpracovávat nashromážděný materiál, i oponenty jeho stále konfliktnějších názorů. Stone brilantně vykresluje Darwinovo rodinné prostředí a pomocí naprosto věrohodných dialogů i jeho další myšlenkový vývoj. Přesvědčivě oživuje atmosféru hysterie po vydání Původu druhů i Darwinovu reakci, jíž byla další zarputilá práce na problému, který se mu stal radostí i prokletím života. Krok za krokem procházíme jeho londýnským obdobím a následným životem na venkově, zdánlivě v ústraní, ovšem stále v centru tehdejšího vědeckého dění. Sdílíme jeho vítězství a prohry, radosti i trápení a se zatajeným dechem sledujeme cestu k vrcholu, na němž čeká teorie o původu člověka.Stone píše bohatým a přesto srozumitelným jazykem, početné dobové reálie bravurně propojuje se svižně se odvíjejícím příběhem, nešetří barvami, ale neztrácí ze zřetele ani odborné dimenze Darwinovy práce.Původ je kniha, která zaujme jak odborníky hledající nové informace, tak laiky, kteří se chtějí dozvědět víc o jednom z nejoriginálnějších myslitelů historie.
Vypredané
26,70 €
28,11 €
Kříže a hvězdy od Dunkerque
Severofrancouzský přístav Dunkerque vstoupil do světové historie během německé invaze do Francie v roce 1940. Tehdy se odtud podařilo evakuovat více než 300 tisíc spojeneckých vojáků do Velké Británie, což Winston Churchil označil jako Dunkerský záz
rak. Po Invazi v červnu 1944 se však situace vyvíjela přesně opačně. Dunkerque se stal jednou z pevností Atlantického valu, kterou se podařilo udržet německým okupantům až do konce války. Spojenci Dunkerque obklíčili v září 1944. Počátkem října 1944
byla vedením bojů pověřena Československá samostatná obrněná brigáda, zformovaná ve Velké Británii pod velením brigádního generála Aloise Lišky. Do jeho rukou také dne 9. května 1945 složil velitel pevnosti, fanatický nacista, viceadmirál Friedrich
Frisius bezpodmínečnou kapitulaci. Během sedmi měsíců umírali na této zapomenuté frontě českoslovenští vojáci, jejichž památka měla být po roce 1948 z rozhodnutí komunistické moci navždy vymazána z naší historie. Přestože po roce 1989 jsme svědky o
brovského boomu zájmu o náš západní zahraniční odboj, je to vůbec poprvé, co byly osudy těchto neprávem zapomenutých vojáků zpracovány a předloženy českému čtenáři. Kromě podrobné úvodní studie, zabývající se vznikem a vývojem československé pozemní
zahraniční armády ve Velké Británii, frontovým nasazením Čs. samostatné obrněné brigády a jejím působením na demarkační čáře v jihozápadních Čechách v létě 1945, s řadou nových, poprvé uveřejněných údajů, obsahuje předkládaná publikace na dvě stě med
ailonů mladých mužů z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska i Podkarpatské Rusi, různých vyznání, národností, vzdělání, sociálního původu i životních zkušeností, kteří za naši svobodu a nezávislost položili v letech 1944-1945 na francouzsko-belgickém pome
zí život.
Vypredané
17,24 €
18,15 €
Pasáž
Na povídkách Pasáže Sylvy Fischerové (1963) se mi líbí, jak se v nich to mnohé, co autorka ví a zná ze své práce odborné, ústrojně spojuje s tím, co je vlastní jen beletrii: s působivě zachyceným detailem a s přesným záznamem viděného či slyšeného. Naléhavost některých povídek (Dálov, Otcové) svědčí o tom, že musely být napsány, že v nich nejde "jen" o literaturu, ale o životně důležité zachycení něčeho osobně podstatného, co autorka nemůže nechat odplynout ze své paměti jen tak do nenávratna zapomnění. Sylva Fischerová - oceňovaná dosud především jako básnířka - se touto knihou zařazuje mezi nejzajímavější české prozaiky současnosti - Jan Šulc. Básnířka a prozaička Sylva Fischerová se narodila 5. listopadu 1963 v Praze. Po počátečních studiích filozofie a fyziky na FF UK a MFF UK v Praze vystudovala klasickou filologii na FF UK (1985-1991). V současné době pracuje v Ústavu řecky?ch a latinsky?ch studií na FF UK (věnuje se především řecké literatuře, filozofii a náboženství). Žije v Praze. Debutovala básnickou sbírkou Chvění závodních koní (1986), po které následovaly básnické knihy Velká zrcadla (1990), V podsvětním městě (1994), Šance (1999), Krvavy? koleno (2005) a Anděl na okně (2007). V roce 2005 vydala sbírku povídek Zázrak. Její básně i prózy byly přeloženy do celé řady jazyků a otištěny v časopisech a almanaších, dva knižní vy?bory z básní byly publikovány ve Velké Británii, soubor povídek Zázrak vyšel v překladu do polštiny. Sylva Fischerová píše také pro děti (Júla a Hmy?za aneb Cesta do Juliiny země, 2006).
dostupné aj ako:
Kainova kniha
Svého druhu literární objev, svého druhu zapomenutá kniha. Na rozdíl od řady tzv. "zakázaných" knih byla Kainova kniha v Anglii skutečně soudně zakázána. Ve své době nutně způsobila značný rozruch a Trocchiho knihy byly dlouho nedostupné. Kainova kniha je autobiografický román, který nezapře inspiraci kulturní scénou Paříže (existencialismus), vliv Trocchiho přítele Samuela Becketta a též blízkost americkým experimentátorům. Nihilistická próza, v níž vypravěč Joe Necchi mísí postřehy z vlastního života s esejisticky a meditativně laděnými pasážemi o filozofii, umění a politice. V centru dění je ovšem heroin a všechno se točí kolem drogové závislosti hrdinů: Před půl hodinou jsem si šlehnul, všeobsahující věta z první stránky... Přestože některé kritiky přirovnávaly román k dílům Baudelairovým či k De Quinceymu, je tu odlišnost: Trocchi se distancuje od jakéhokoli romantismu. Jeho vyprávění je kruté a beznadějné. Je to zoufalá zpověď člověka, který si uvědomuje, co dělá, hnusí se sám sobě, ale protože se mu hnusí i společnost a okolí, neřeší situaci jinak než další dávkou. Postoj, který autor této nekompromisní knihy zvolil, je ostatně stvrzen jeho smrtí na předávkování. A jakkoli na konci díla najdeme pro mnohé překvapující dataci New York, srpen 1959, řada pasáží je vysoce aktuální. Ještě v 60. letech byl Trocchi označován za prvotřídního spisovatele, vysoce ho hodnotili např. Ken Kesey, Norman Mailer, Allen Ginsberg či Samuel Beckett, postupně však upadl v zapomnění. Od 90. let však zájem o něj znovu narůstá, o čemž svědčí reedice jeho děl jak v USA, tak v Anglii. V literárním světě patří dílo již ke klasickým šperkům typu Nahý oběd.
Vypredané
4,73 €
4,98 €
Lacná kniha Kainova kniha (-90%)
Svého druhu literární objev, svého druhu zapomenutá kniha. Na rozdíl od řady tzv. "zakázaných" knih byla Kainova kniha v Anglii skutečně soudně zakázána. Ve své době nutně způsobila značný rozruch a Trocchiho knihy byly dlouho nedostupné. Kainova kniha je autobiografický román, který nezapře inspiraci kulturní scénou Paříže (existencialismus), vliv Trocchiho přítele Samuela Becketta a též blízkost americkým experimentátorům. Nihilistická próza, v níž vypravěč Joe Necchi mísí postřehy z vlastního života s esejisticky a meditativně laděnými pasážemi o filozofii, umění a politice. V centru dění je ovšem heroin a všechno se točí kolem drogové závislosti hrdinů: Před půl hodinou jsem si šlehnul, všeobsahující věta z první stránky... Přestože některé kritiky přirovnávaly román k dílům Baudelairovým či k De Quinceymu, je tu odlišnost: Trocchi se distancuje od jakéhokoli romantismu. Jeho vyprávění je kruté a beznadějné. Je to zoufalá zpověď člověka, který si uvědomuje, co dělá, hnusí se sám sobě, ale protože se mu hnusí i společnost a okolí, neřeší situaci jinak než další dávkou. Postoj, který autor této nekompromisní knihy zvolil, je ostatně stvrzen jeho smrtí na předávkování. A jakkoli na konci díla najdeme pro mnohé překvapující dataci New York, srpen 1959, řada pasáží je vysoce aktuální. Ještě v 60. letech byl Trocchi označován za prvotřídního spisovatele, vysoce ho hodnotili např. Ken Kesey, Norman Mailer, Allen Ginsberg či Samuel Beckett, postupně však upadl v zapomnění. Od 90. let však zájem o něj znovu narůstá, o čemž svědčí reedice jeho děl jak v USA, tak v Anglii. V literárním světě patří dílo již ke klasickým šperkům typu Nahý oběd.
Vypredané
0,50 €
4,98 €
dostupné aj ako:
Zpráva o jednom únosu
Tentokrát nejde o magický realismus slavného autora, ale o reportáž: tento žánr ovšem García Márquez považuje za stejně důležitý jako své romány. V knize se věnuje nejnovějším dějinám Kolumbie, země nevyhlášené občanské války a pověstných drogových kartelů, které se snaží vynutit si jednání s vládou; ve hře je také to, aby soudy mafiány nevydaly do USA, kde jim hrozí nejpřísnější tresty. Pak dojde k únosům několika známých novinářů… Spisovatel poznamenává, že "nešlo o deset různých únosů, nýbrž o jediný hromadný únos deseti pečlivě vybraných osob, uskutečněný touž organizací za jedním a týmž cílem." S kronikářskou přesností líčí, jak k únosům došlo, potupné podmínky, v jakých mafie zajatce drží, i tragickou smrt dvou rukojmí. Souběžně s tím sledujeme jednání nejvyšších politických kruhů - tehdejší prezident César Gaviria se ucházel o funkci, poté co původního kandidáta zastřelili. Zároveň je to i příběh dvou silných protihráčů, doktora Villamizara, který se za každou cenu snaží dostat zpátky svou unesenou manželku Maruju Pachónovou, a bosse medellínské narkomafie Pabla Escobara. Ti dva jsou osudově spjatí: Villamizar nemůže dosáhnout osvobození své ženy, aniž předtím vyřeší Escobarovu situaci, a spolu se "svatým mužem", páterem Herrerou, ho osobně odvede do zvláštního vězení, odkud pod ochranou státní moci dál nerušeně provozuje své obchody. V epilogu jsme pak svědky Escobarova pomýleného útěku a smrti. Smutné je, že k únosům došlo v roce 1993, a Márquez napsal knihu proto, aby se po předchozích dvaceti letech občanské války něco takového už nikdy neopakovalo. Píše se rok 2007, místo kartelů z Medellínu a Cali jsou jiné, ale nevyhlášená válka v Kolumbii stále pokračuje.
Vypredané
11,56 €
12,17 €
Nikdy si nedávejte vycpat svého psa
Alan Alda (nar. 1936) se do srdcí diváků snad nejvíce zapsal jako Hawkeye z legendárního seriálu M*A*S*H, a to nejen v rodných Spojených státech, ale i v České republice, kde si pořad získal naprosto ojedinělou oblibu, o čemž svědčí časté reprízy. Alda (vlastním jménem Alphonso D´Abruzzo) hrál Hawkeyeho Pierce po jedenáct sezon, nicméně jeho filmová a divadelní kariéra zahrnuje celou řadu dalších kvalitních a úspěšných rolí, vždyť například za účinkování ve filmu Letec byl v roce 2005 nominován na Oscara za nejlepšího herce ve vedlejší roli. Jako syn herce se Alan s prostředím divadla seznámil už v dětství a před filmovou kamerou stanul v roce 1963. V této dlouho očekávané autobiografii se věnuje mládí, studiu, pobytu v Paříži, kde poznal svou manželku Arlene, s níž má tři děti, popisuje své divadelní začátky a první filmové role i léta slávy a uznání. Za svou úspěšnou kariéru získal jedenatřicet nominací a pět ocenění Emmy, šest Zlatých globů, mnohokrát zazářil na Broadwayi a je uznávaným režisérem a scenáristou. Na rozdíl od většiny hereckých životopisů nabízí tato kniha ještě něco navíc - a sice mimořádný Aldův humor a smysl pro satiru i vypointování příběhu, jemuž se naučil už v mládí v kabaretu. Z celého textu čiší sympatický nadhled, vtip a svěží ironie, s nimiž líčí veselé i méně veselé události svého života. A jaký je jeho recept na spokojenost? Prostě žijte. Trochu se smějte. Ale jestli vážně potřebujete nějakou radu, jestli se bez té rady opravdu neobejdete, pak... ať děláte cokoli, propánaboha, hlavně si nikdy nedávejte vycpat svého psa!
Vypredané
10,67 €
11,23 €
Příběhy památných stromů CD
„ Na počátku bylo slovo…“A kdo jiný, než člověk zabývající se psaním, by měl souhlasit. Jenže – není slovo jako slovo… O tom jsem se sama přesvědčila, když při nahrávání pověstí jsem tiše poslouchala slova mnou před časem poskládaná do příběhů, slova, o kterých jsem si myslela, že je znám a že mě poslouchají. Ta slova byla známá – a přece jiná. Prostě - jako zázrakem se proměnila. Proměnila a začala si žít. Text s mými slovy vzali do práce ti, kteří si s nimi porozuměli, půjčili jim svůj hlas a moje slova náhle dostávala sytější barvu, jinou naléhavost, plastičnost, ale i něhu a hloubku. Příběhy ožily… Už nečekají jen na stránkách knížek, ale mluví - hned napomínají, jindy poučují a hned zase baví. Víte, že i čert se splete? O tom něco ví pan Pavlata. A víte, že paní Hrzánová má pochopení pro babku klepající se před čerty v koruně lípy a jak ta čertiska skučí? A znáte ty hrdiny z hospody, co se pak leknou psíka - ovšem po noci u buku se zakletými pannami? Ale pan Lábus se jim nevysmívá, jen v hlase je slyšet pobavení. Naopak jinak tu zní hlas pana Somra. Dokáže nadčasově připomínat, že vládnout, ale taky říkat naslouchajícím lidem pravdu, je zavazující. A tak bychom mohli uvádět jednu pověst vedle druhé, protože díky hercům příběhy stromů ožívají a stromy prozrazují svá tajemství. Nic zlého, takové stromy nejsou - dovíte se třeba, z jakého semínka vyrostly nebo proč je kníže nechal vysadit. Vždyť stromy žijí o tolik déle než lidé a mnohé dodnes zůstávají živými svědky událostí, které my známe z dějepisu. A díky hlasům herců můžete příběhy stromů uslyšet i vy…
Vypredané
10,14 €
10,67 €
Podzemní Praha
Velká evropská města mají svoji zjevnou tvář plnou památek a turistů, ale rovněž pokračují hluboko pod zem, kde vytvářejí neviditelná podzemní města. Paříž je pověstná svými podzemními lomy a průzkumnými štolami, které měly zabezpečit stabilitu paláců. Řím ve svých pahorcích obsahuje rozsáhlá města mrtvých a antické stoky. Neapol je známá systémem podzemních vodovodů a cisteren. Berlín válečné doby proslul plány na vybudování systému velkolepých podzemních komunikací a krytů. Podzemí měst je individuální a odráží nějaký zvláštní či výrazný rys jejich historie. Má-li k něčemu blízko, pak to je podvědomí města. Obě města to na povrchu i to dole mají své památky a svá pravidla. Jsou jako bytost a její stín. Tato kniha podává přehled hlavních podzemních objektů na území zlaté Prahy a jejího okolí. Popisuje její jeskyně, ponorné toky, těžbu nerostných surovin stejně jako sklepy, katakomby, středověké podzemí nebo kanalizační systém z počátku 20. století. Zavádí nás do podzemí Pražského hradu i do renesanční štoly císaře Rudolfa II. Provádí nás štolami železnorudných dolů i podzemními pískovnami. Ukazuje, jaké má podzemí vliv na současný chod města a obrací se k němu i jako ke zdroji snů, strachů a inspirací. Kniha sleduje dvě linie – první je věcná a praktická. Zabývá se tím, kde leží podzemní prostory budované po dobu jednoho tisíce let, k čemu sloužily a jak vypadají. Druhá linie je příběhová a symbolická. Pojednává o průzkumu podzemí, ale také čím je pro nás podsvětí – zda temnou říší mrtvých, anebo zda zde plane jemné světlo, které J.W. Goethe i Novalis nalézali v úzkých podzemních štolách. Možná, že pod sférou démonů skutečně tepe Nietscheovo „zlaté srdce Země“. Kniha je doprovázena archivními materiály a skoro dvěma stovkami fotografií, jež pořizoval po dobu několika let celý tým lidí a které patří ke špičce evropské podzemní fotografie. Hlavním rysem podzemí je kontrast mezi vnitřkem a vnějškem. Podzemní svatyně náleží vnitřnímu prostoru, usebrání, meditaci a cestě ke kořenům bytosti. Rovněž sny, vize a proměny času se líhnou někde uvnitř, ale zjevení přicházejí z nebe. Proto má jeskyně víc do činění s osobním růstem a hora s životem celé komunity. Svatyně na kopcích jsou plné světla, zástupů, vycházení ze sebe, duchovního výdechu. Vyjdeme ven, rozhlédneme se po krajině a obejmeme prostor se všemi kopci, stromy, staveními a lidmi. To je Svatá hora. Ale svatá jeskyně, jaká například leží pod kostelem ve Svatém Janu pod Skalou, to je opatrný nádech, mysterium ticha, vědomí ne-li zápasu, tak alespoň existence mocných sil a také chuť smrti, která je delší než pozemský život. Skrze podzemí přicházíme sami k sobě, ale z druhé strany.
Vypredané
28,69 €
30,20 €
Plující město a Milionář na cestách
Plující město a Milionář na cestách jsou méně známé romány francouzského spisovatele Julese Verna z cyklu Podivuhodné cesty.
br> Plující město je román s autobiografickým nádechem a je vyprávěn v první osobě. Mísí se v něm skutečné autorovy zážitky a fikce. K napsání románu ho inspirovala společná plavba s bratrem Paulem na do té doby největším parníku světa Great Eastern z Liverpoolu do New Yorku v roce 1867 . Všechno svědčí o tom, že Verne byl lodí nadšen, přestože líčí i celou řadu drobných nehod a neštěstí plynoucích z ne zcela zvládnuté technologie výroby tak obrovského námořního kolosu (výtlak 18 915 tun, délka 210 metrů, šířka 25 metrů, počet cestujících 2996). Verne v lodi vítězství lidského génia a pro její vybavenost a rozměry jí nazval plujícím městem.
Autor do popisu lodi a svých zážitků z USA vložil drobný, ale dramatický milostný příběh ženy, která zešílí, když zjistí, že na palubě lodi je jak muž, kterého opravdu miluje, tak i její manžel, kterého nenávidí, a když mezi oběma muži dojde k tragickému střetnutí.
Milionář na cestách je spíše cestopisem s lehce načrtnutým příběhem, jehož děj je celkem předvídatelný. Román vypráví příběh dvou bratranců, Jeana Taconnata a Marcela Lornanse, kteří cestují lodí z Cette (druhý největší středomořský francouzský přístav ležící poblíž Montpellier ) do Oranu v Alžírsku , aby z důvodů svých finančních problémů vstoupili do sedmého regimentu Afrických střelců . Na palubě se setkávají s manželi Désirandellovými a jejich synem Agathoklesem, kteří se rovněž plaví do Oranu , ke se má Agathokles setkat s dívkou Louisou Elissanovou, se kterou má domluvený sňatek. Rodinu doprovází rodinný přítel, bohatý průmyslník Clovis Dardentor. Z hovoru se oba bratranci dozví, že Dardentor je svobodný muž, jenž nemá žádného dědice, kterému by odkázal své jmění. Dardentorovi se nelíbí, že by po jeho smrti propadl jeho majetek státu, a chce proto někoho adoptovat. Jenže zákony adopce jsou velmi přísné, a to zejména paragraf, že osvojitel musí pečovat o osvojeného v době jeho nezletilosti nepřetržitě po dobu nejméně šesti let. Zákon ovšem povoluje jednu výjimku: pokud by osvojený zachránil osvojiteli život...
Vypredané
17,81 €
18,75 €
Vědět viděním
Jak v úvodu svého textu Michal Janata otevřeně přiznává, jeho úvahy vycházejí ze zklamání z četby textů teoretiků fotografie. Zdá se mu, že například na rozdíl od literární vědy není teorie fotografie dostatečně propracovaná, protože jí v první řadě chybí promyšlená ontologie fotografického obrazu. Janata se ve svém textu nepokusil tento nedostatek odstranit a namísto toho se rozhodl zaměřit na interpretaci některých aspektů fotografie, především těch, které jsou nedostatečně reflektované.
Úvahy Michala Janaty vycházejí z předpokladu, že fotografie navzdory tomu, že je považovaná za spolehlivého svědka, za dokument nějaké události anebo stavu věcí, přeci jen osciluje mezi tím, co odhaluje a tím, co zakrývá nebo jednoduše neumožňuje vidět.
Michal Janata se v souvislosti s fotografií věnuje i času, specifice žánrů ve fotografii, vztahu fotografie k paměti či kolektivní paměti, zamýšlí se nad ohniskem, vztahem vidění a poznání atd. Myslím si, že výběr aspektů, kterým věnuje svou pozornost, je funkční, umožní chápat fotografii jako složitý fenomén, který je možné popisovat z různých zorných úhlů.
Znechucení autora textu z četby světově uznávaných teoretiků fotografie se projevuje i v tom, že svoje úvahy víc opírá o názory filozofů, překvapivě až antických. Nevidím v tom problém, právě naopak, využití klasických a současných filozofických textů při interpretaci fenoménu fotografie považuji za produktivní, protože ho umožňuje vidět v docela jiném světle, než v jakém jsme ho viděli dosud.
V textu Michala Janaty mě zaujala ještě jedna věc, a to je využívání osobního tónu. Například tímto tónem hovoří o svatební fotografii svých rodičů anebo o sugesci, kterou v něm vyvolala nějaká konkrétní fotografie. Tento osobní tón činí text čtivější i proto, že autor ho nezneužívá. Text Michala Janaty Vědět viděním. Fotografie jako rozhodnutí je text, který rozhodně může být dobrým příspěvkem k myšlení o fotografii.
prof. PhDr. Peter Michalovič, PhD.
Vypredané
10,67 €
11,23 €
Zápisky z podzemí
Román Rogera Scrutona je unikátním svědectvím o tom, jak československý disent vnímal konzervativní britský intelektuál, jenž se s ním měl možnost seznámit prostřednictvím svých aktivit, které zde v době komunismu s okruhem svých přátel rozvíjel. Je hlubokou sondou do duševního stavu Čechů během posledních let totalitní noční můry. Setkáváme se s jedinečnou kulturou disidentů, s utrpením a frustrací mladých lidí, pro něž byly uzavřeny všechny cesty ke vzdělání i k budoucnosti. Prostřednictvím milostného příběhu dvou mladých lidí autor čtenáře nejen vtahuje do tísnivé atmosféry oněch let a představuje mu vnitřní život těch, kteří se nehodlají smířit se stávajícími poměry, ale především pokládá obecnější otázky etiky, morálky, mezilidských vztahů, možnosti žít v pravdě, a dokonce možnosti existence pravdy (nejen) v totalitně ovládané společnosti. Jan Reichl vyučuje na katedře mezinárodních vztahů Wheaton College ve Washingtonu. Toto místo získal před patnácti lety, v době, kdy všechny americké vysoké školy chtěly na své půdě skutečného svědka života v komunismu. On však pro své studenty a život v zemi svobody, hojnosti a prosperity žádné nadšení necítí. Neustále se v myšlenkách vrací zpět, do poloviny roku 1980, kdy byl kvůli ideologickým „zločinům“ svého otce zbaven možnosti vzdělání i jakýchkoliv nadějných vyhlídek. Přesto jeho život v těch temných dobách alespoň na krátký čas prozářila Bětka, tajemná dívka, která ho znovu vzkřísila, vyvedla z podzemí jeho vlastní fantazie ven na denní světlo a naučila ho doufat, svobodně se rozhodovat a milovat. Prostřednictvím Bětky se tehdy Honza setkává se skutečným podzemím – undergroundem. S bytovými semináři, disidenty, zakázanou literaturou, s tajným knězem Pavlem. Tato zkušenost mu nabízí nové obzory a začne přemýšlet o podivné době, v níž žije, a dějinách své země, které zanechaly hluboký pocit viny. To vše jej čím dál víc svazuje s Bětkou. Honzův příběh směřuje rychlým tempem až k jeho nečekanému konci. Vychází ve spolupráci s Moravským zemským muzeem.
Vypredané
11,17 €
11,76 €
Nemáte šanci
Třicet let se potuloval Amerikou, vesměs jejím podsvětím, z toho patnáct let strávil ve vězení. Život muže, který pod jménem Jack Black (1871–1932), patrně jde o pseudonym, napsal ve dvacátých letech minulého století knihu Nemáte šanci (You Can’t Win), je obestřen tajemstvím. Literatura uvádí, že jde o autobiografii tuláka, narkomana a kriminálníka, který zaznamenal svůj věčný zápas s mocí, ale hlavně se sebou samým.
Kriminálnické a narkomanské historky, v nichž dopodrobna rozepisuje loupeže a přepadení či vlastní závislost na opiu, nejsou smyšlené, mají punc autenticity, ale i marnosti. Black dobře věděl, o čem píše, svými příběhy vyslal vzkaz lidem do podsvětí, v boji s mocí nemůžete vyhrát, nemáte šanci. Jako starý kriminálník se zamýšlí nad motivy páchání trestné činnosti, rozebírá své zkušenosti se zatýkáním, výslechy a pobyty ve věznicích, odhaluje tehdejší soudní praxi, ale i sociální vazby zločinců. Zabývá se rovněž psychologií závislostí, ať už jde o alkoholismus, drogy, hazard či prostituci. S humorným nadhledem zkoumá taková témata, jako jsou bezstarostnost, pokrytectví, sebekázeň, motivace, pýcha, pohrdání či svědomí.
Kniha Nemáte šanci se stala v roce svého prvního vydání (1926) kulturní událostí a bestsellerem, později ovlivnila celou generaci beatniků, zejména Williama S. Burroughse, který také k jednomu vydání napsal obsáhlou předmluvu, z níž je v tomto překladu přejata jen část. Blackův text je vlastně i jakýmsi historickým dokumentem, z něhož lze dovozovat, kam až sahá a na co navazuje moderní nonkonformní kultura, k jejímž základům rozhodně jeho dílo patří.
Jack Black z tohoto světa odešel dobrovolně, skočil do řeky se závažím na nohou. Tvrdil údajně, že když už je život příliš ponurý, měl by být člověk „připraven jít k řece“.
Vypredané
17,37 €
18,28 €
Odkladiště náručí
Ve své páté knize autorka vypráví příběh o zneužití lidské důvěry a lásky, o tom, co znamená setkání s někým, kdo bezskrupulózně a cíleně využívá citů toho druhého k vlastnímu obohacení. Absolventka vysoké školy a úspěšný manažer se seznámí na internetové seznamce. Společně budují nový domek, cestují po světě a plánují si budoucnost. Romantická láska, kterou zažívají tisíce jiných párů, začne brzy dostávat povážlivé trhliny, ovšem jiného druhu, než s jakými se potýká většina zamilovaných. Vyústění je trpké: naprosté okradení jednoho z partnerů, následné ponížení a zoufalství, pád do dluhů, ztráta životních perspektiv a marná snaha dovolat se v dnešní společnosti aspoň zdání spravedlnosti. Dramatický příběh, jehož předlohou byly skutečné události, autorka rozehrává ve více vrstvách, všímá si nejen oběti, ale i vnitřního světa pachatele, snaží se vysvětlit a porozumět negativním a nízkým lidským pohnutkám. Věnuje se i tomu, zda se v někom takovém může probudit svědomí a zda je možná jeho náprava. Přes všechnu bezútěšnost a zklamání knížka nevyznívá pesimisticky. Člověk vždy nachází sílu, aby se s těžkou životní situací vyrovnal a pokračoval na své cestě dál. Iva Tajovská (nar. 1959 v Pardubicích, matka dvou dospělých dcer) vystudovala obor sociální práce působí v neziskové organizaci v sociální sféře. Právě odtud vesměs čerpá náměty pro své prózy - dojemné, laskavé a současně syrové příběhy lidí, za jejichž nenápadným a navenek nezajímavým životem se skrývají opravdová dramata. Jejím literárním debutem byl soubor novel Jepičí hvězdy (Eroika 2006), dále následoval román Matky matek (2007), Pavučiny touhy (2009) a povídkový soubor Jarmark obnažených duší (2010). Podle povídky Archiv ze souboru Jepičí hvězdy natočila v roce 2009 Česká televize stejnojmenný film.
Vypredané
8,80 €
9,26 €