Hľadanie: Evropa osmnáctého století CZ
zobraziť:
Češi
Myslím, že jsme opět velmi ohrožený národ, biologicky i kulturně. Jedenadvacet esejí nevypráví příliš o tom, co by český národ měl dělat, jestliže chce přežít, a popřípadě se dostat dál; víc mluví o tom, co by dělat neměl. Hodnotové myšlení naproti tomu říká, že je každý národ svého druhu jedinečný vesmír - stačí uvážit jen jazyk - a že jeho zánik je stejná škoda, jakou je zánik jakéhokoli druhu života. Vzdorovat zániku národa? Nevím o větší a nevděčnější námaze. Příliš velký podíl z nás totiž mylně očekává, že přežití zařídí někdo z nás. Domnívám se, že by v českém případě mohl být tenhle typ myšlení, cítění a chování výsledkem rychlé, dejme tomu šest století trvající koevoluce genů a kultury. Vypráví o tom například esej Altruismus. Převezmou svět vlastníci korporací, pro něž budou národy pouhým nástrojem? Čím méně budou národy autonomní, což nevylučuje kooperaci, tím to bude snazší. A platí dnes aktuální názor, že pokud národ a jeho stát nebudou kontrolovat imigraci, pak se národ v průběhu jedné až dvou generací ohrožuje poškozením identity a riskuje státnost?
Na sklade 1Ks
15,15 €
15,95 €
Stručné středomořské dějiny
Stručné středomořské dějiny se zaměřují na historii jihoevropských zemí, pozornost ale věnují i Balkánu, Turecku, Sýrii, Libanonu a Izraeli (starověké Levantě) a arabským zemím v severní Africe. Výklad počíná antickým starověkem a je doveden až do posledních let. V souladu s autorovým zaměřením (dnešní profesor historie působil také jako průvodce turistů) má text charakter bedekru s širším prostorem pro informace historického rázu, upozorňujícího na důležité památky a kulturní zajímavosti.
V knize najdete několik desítek rámečků zabývajících se vybranými dílčími tématy jako je Caesarovo dobytí Marseille, nové archeologické objevy v Soluni, normanské výboje v jižní Itálii, renesanční Benátky, neúspěšný pokus Španělů dobýt koncem 18. století pevnost Alžír, osudy Kréty v 19. století, úloha letectva při tzv. suezské krizi v roce 1956 atd. Zvláštní kapitola je věnována přítomnosti Středomoří v hrách Williama Shakespeara.
Bob Dylan - Dal, szöveg, póz
Ki ő?
A Bob Dylan név - tudjuk - fikció. És most akkor tehát, ha tetszik: lírai én. Egy szerep neve, mint az, hogy Psyché.
Vagy csak rocklegenda? Az a történet a Woody Guthrie harcos örökségét folytatni hivatott mitomán folkénekes-csodagyerekről szól, aki galádul hátat fordít a balos New York-i underground-szcénának a Ginsberg?Warhol-tengely, azaz egy líraian anarchoszürrealista rock and roll-verzió kedvéért; a próféták ellen prófétáló szupersztárról, aki egy gyanús motorbalesetben a nyakát törve, már ebből a zajos világból, az általa is kreált hatvanas évekből vonul ki három évvel a woodstocki fesztivál előtt; a hatgyerekes családapáról, aki vidéki magányából előbb ószövetségien misztikus feladványokat, majd kedélyes countrydalokat üzen megzavarodott híveinek; az űzött celebről, a vándorcirkusszal turnézó fehér bohócról; a buzgó keresztényről, aki megtérése után két évig csak Jézus-dalokkal koncertezik; a közönségének hátat fordítva dünnyögő öreg legényről; erről a kétszer egyformán soha semmit elő nem adó, az énekhangját is pár évente megváltoztató, mindig bosszantó és mindig lenyűgöző zseniről - akinek ugyanakkor persze és mégiscsak és elsősorban köszönhető, hogy a világlíra is új életekre kelhetett a rock and rollban.
Úgy ötven éve, a Bringing It All Back Home vagy a Blonde On Blonde idején, amikor épp "a rock Rimbaud-ját" kezdték látni benne, ő csak nevetett: I?m just a song and dance man, mondta. A Nobel-bejelentés utáni estén koncertje volt épp Las Vegasban a zenekarával. Nem táncolt persze, hogyan is táncolt volna, csak énekelt. A Nobel-izéről semmit se szólt, egy árva szót sem. Lesütött szemmel a mikrofonra hajolva fújta - Tweedle Dee & Tweedle Dum! -, pici öregember, fehér kalapos kis fickó, korunk hőse, századunk költője. Hallom és látom, ahogy két strófa közt sután a kulisszák felé fordul, majd leakasztja a nyakából a gitárt, és valami billentyűket nyomogatva dalolja és dünnyögi tovább, hogy nem.
Harminc éve írtam ezt a könyvet. És harminc év alatt nemcsak öregszik, hanem okosodik is az ember. Én például nem csupán könyvem hősének három további évtizedéről tudhattam meg ezt-azt (plusz dylanológia, plusz recepció, plusz a világkultúra alakulása, el egészen az irodalmi Nobel-díjig), hanem a messzi múltjáról is annyit, amennyiből minimum egy újabb könyvet lehetne most írnom. Sőt kellene, ha vén fejjel úgy vélném, hogy egy komoly könyvnek (amilyenből azóta rengeteget megírtak már) Bob Dylan csakis a tárgya lehet, a hőse nem. De nem vélem úgy. Ráadásul az sem biztos, hogy komoly könyv ez; az 1986-os kiadás alcíme éppenséggel nagyon is komolytalan célzattal nevezte - urambocsá! - regénynek. Nézze hát el az olvasó, hogy úgy döntöttem: apróságokat, némi lábjegyzetelést és egy zárófejezetet leszámítva, inkább nem is nyúlok a régi szöveghez.
Black Mask - antologie detektivních příběhů
Black Mask je legendární americký magazín, který v době své největší slávy ve dvacátých a třicátých letech 20. století vydával první práce Dashiella Hammetta, Raymonda Chandlera, Erlea Stanley Gardnera a dalších skvělých autorů detektivek. Mnozí z nich se časem proslavili jako zakladatelé dodnes oblíbené „drsné školy americké detektivky“, ta vzápětí významně ovlivnila komiks i film, později literaturu science fiction, především kyberpunk. O časopise, jehož křiklavé obálky se staly samy o sobě kultem, se stále hodně mluvilo, novodobých antologií však bylo k dispozici jen pomálu. Napravil to svými dvěma reprezentativními antologiemi až skvělý editor a znalec pulpových periodik Otto Penzler. Český výbor na jejich základě pořídil Pavel Medek, sám na slovo vzatý znalec a sběratel americké drsné školy. Záměrně do něj zařadil výhradně povídky, jež česky zatím nikdy nevyšly. Vedle známých jmen – např. Peter Collinson, což byl toliko pseudonym Dashiella Hammetta, či John D. MacDonald – se v něm tak představuje řada autorů v češtině vůbec poprvé: Theodore A. Tinsley, William Cole, Thomas Walsh a další. Práce na této knize byla pro překladatele Pavla Medka bohužel tou poslední, ale možná je o to cennější.
Na sklade 1Ks
15,67 €
16,49 €
Jak se žilo
Vlasta Pittnerová v tomto díle zachytila obraz způsobu života na malém městě v 18.-19. století.
Uvnitř - Vně
Adriena Šimotová (6. srpna 1926 – 19. května 2014) patřila k nejrespektovanějším osobnostem českého výtvarného umění druhé poloviny dvacátého století a počátku století jedenadvacátého, získala řadu mezinárodních ocenění, její díla jsou zastoupena ve významných domácích i zahraničních sbírkách.
V knize Uvnitř-vně (malá sdělení), vydané v prvním vydání v roce 1994 v nakladatelství Trigon, autorka poprvé publikovala svoji literární tvorbu prostřednictvím výboru sestaveného z krátkých úvah či jejich fragmentů, příležitostných poznámek, deníkových záznamů, vzpomínek, postřehů z cest ad..
Kniha zprostředkovává pozoruhodnou zkušenost s autorčiným myšlením, s jeho tematickou orientací, a může jedinečným způsobem přispět k obohacení a rozvinutí minulých či budoucích setkání s autorčinou výtvarnou tvorbou.
Výbor zahrnuje texty z let 1976 až 1993; je doprovázen reprodukcemi drobných figurativních kreseb a skic z té doby i několika kresbami (s perforací) věnovanými poezii Vladimíra Holana.
První vydání knihy Uvnitř-vně (malá sdělení) typograficky upravoval Vladislav Zadrobílek, jeho úprava je ve druhém vydání zachována.
Geografie a mýty v Dionysiakách Nonna z Panopole
Stál-li epik Homér v 8. století př. n. l. u počátků řecké a vlastně i evropské literatury, stojí v 5. století n. l. na jejím konci epik Nonnos z Panopole píšící stále týmž jazykem i metrem a nacházející inspiraci v obrovském pokladu řeckého bájesloví. O Nonnovi - stejně jako o řadě autorů této epochy - nelze s jistotou říci, zda byl pohan, či křesťan. Tento fakt ještě umocňoval obdiv k jeho dílu i jeho zatracování. V předkládané monografi i jsou Nonnova Dionysiaka, zřejmě nejrozsáhlejší epické dílo pozdní antiky, poprvé zkoumána z hlediska úlohy, již v něm hrají geografické a mytické pasáže. Prof. Růžena Dostálová (1924) patří k předním českým byzantologům, přednáší novořecký jazyk a literaturu na FF UK v Praze a FF MU v Brně. Kromě řady překladů z antické, byzantské a novořecké literatury je autorkou knih Byzantská vzdělanost (1990, 2003), Antická mystéria (s R. Hoškem, 1997) ad.
Lacná kniha Hannah Arendtová- Martin Heidegger (-90%)
Elzbieta Ettingerová zkoumá peripetie vztahu dvou filozofů na základě korespondence Hannah nejen s Heideggeerem, ale i s jejím druhým manželem Heinrichem Blucherem a s filozofem Karlem Jaspersem. Úryvky z těchto paralelních korespondencí odkrývají kromě osobních osudů i významný fragment intelektuálních dějin 20. století.
Vypredané
0,90 €
9,00 €
dostupné aj ako:
Kytice
Nejznámější a nejoblíbenější sbírka baladických básní 19. století. Balady inspirované slovanskými i jinými pověstmi se vyznačují dějově dramatickým spádem, zatímco kresba prostředí je stručná a minimalistická. Erbenovy balady si oblíbily už celé generace českých čtenářů a mnohé pasáže díky tomu téměř zlidověly.
Školský plánovací kalendár s háčikom CZ/SK 2021, 30 × 21 cm
Školský plánovací kalendár pre celú rodinu. Ceské a slovenské kalendárium od augusta 2020 do júla 2021 a samostatný plánovac aktivít pre až pät clenov domácnosti. Praktický hácik na zavesenie.
Vypredané
5,23 €
5,50 €
Performativní pedagogika
Je vyučování vlastně performance? Kniha představuje v Česku málo známý obor performativní pedagogiky a přibližuje problematiku využití prizmatu divadla a performance ve výuce. (Kritická) performativní pedagogika je směr uvažování, metodologie zkoumání a soubor podnětů pro edukační praxi. To vše je ukotveno především v prostoru průniků pedagogiky a tzv. performančních sociálních studií a okořeněno vlivnou dimenzí kritických sociálních teorií. Kritická performativní pedagogika se konstituovala v 80. letech 20. století, jistý vrchol zažila kolem přelomu století a v současnosti stále existuje jako možné paradigma, byť nikoli většinové. Mezi její principy patří akcent na úlohu těla při učení; role emocí v učení; situované a kontextové učení; humor; samostatné dobírání se vědění při vyučování; kreativita; spolupráce a participace žáků na pojetí vyučování; „zživotnění“ vzdělávání; prolamování klišé, risk, napětí, improvizace a nutnost rozhodování při učení; hluboké osobní zaujetí a pravdivost učitele. Kritický rozměr pak spočívá ve snaze žáky aktivizovat a nasměrovat k proměně společnosti.
Plešatá zpěvačka
Plešatá zpěvačka s podtitulem Antihra byla v době svého vzniku objevem. Jde o první Ionescovu divadelní hru, která zároveň otevírá cestu dalším tvůrcům tzv. absurdního divadla. Patří mezi nejvýznamnější literární a dramatická díla dvacátého století.
A boldogtalan sorsú Rudolf trónörökös
A nagyanyám szájából hallottam először, hogy "a boldogtalan sorsú Rudolf trónörökös" - így, ebben a zárt és felbonthatatlan formában, ami valami réges-régi, könnyfakasztó ponyva címe lehetett... Nagyanyám akkortájt született egy Bécstől távoli magyar kisvárosban, amikor Rudolf és (hogy őt idézzem) "a Vecsera" meghalt Mayerlingben. A gyerekkorából hozott történet ereje azonban mit sem csökkent két világháború után sem, a negyvenes évek végén is érdemes volt még tovább mesélni, mert még nem szikkadt ki a benne lappangó titok.
Egyáltalában nem történelmi regényt akartam írni, csak elmesélni egy - úgy gondoltam - lassacskán feledésbe merülő régi történetet, amit azért neveztem "szerelmi regénynek", hogy ennek avíttságával utaljak azokra a ma már százéves, rongyosra olvasott füzetekre, melyekből az anyagát jórészt összeszedegettem...
Természetesen az "igazságot" ígérték Rudolf és Mária életéről, de még inkább a haláláról - szemben azzal, ami az újságokban állt -, valójában azonban regények voltak... melyekben a szerelem mindent elsöprő szenvedély, és tőszomszédja egyfelől mindig a halál, másfelől pedig a földöntúli, időtlen boldogság. A délceg királyfi és titkos arája, a világszép bárókisasszony szomorú története szinte magától értetődőn illeszkedett bele a "szerelmi regények" kész mesei-irodalmi formáiba, melyek egyszersmind magyarázatul is kínálták magukat az eset "valódi" lényegét illetőleg. Miközben Rudolf és Mária történetében persze éppenséggel csakugyan az a legmegkapóbb, hogy valóban szétválaszthatatlanul keveredik benne a kétségkívül homályos valóság és a cáfolhatatlan "városi legenda". Valószínűleg ezért is lett olyan felejthetetlen.
Bart István
Zsidók és szavak
Miért olyan fontos a zsidóknak a szó? Zsidók és szavak viszonyáról szól Amos Oz, a világhírű izraeli író és Fania Oz-Salzberger, az ismert történész ?négykezes? könyve, mely e viszony leírásához a zsidó nép egész történetét segítségül hívja. Anekdotázókedv és tudomány, csevegő stílus és szabatos érvelés keveredik apa és lánya közös művében. Az Énekek éneke (talán női) szerzőjétől az idők homályába vesző talmudistákon át a modern kori írókig se szeri, se száma a szereplőknek. A zsidó folytonosság, sőt sajátosság - állítják, mondják, sugallják a szerzők - nem a fő-fő helyszínekből, építményekből, hősökből vagy rítusokból, hanem az írott szóból és nemzedékek folyamatos párbeszédéből adódik. Tanulságos, lírai és mulatságos könyvük, mely szerint a szó tehát a zsidó kultúra lényegét képezi, az olvasót is biztatja mintegy: ha kedve van, kapcsolódjék be ő is a beszélgetésbe.
Lyrics Dalok
Ő az, aki költészetet vitt a rockba. Nem úgy, hogy "beoltotta" költészettel a rockot. Hiszen nincs külön Dylan-zene és Dylan-szöveg. Csak a dalok vannak. Éltetőjük ugyanaz az életérzés, amely végső soron a rockzenét is létrehozta. Magas és mély, városi és népi művészetből, szórakoztatóipari hulladékból és avantgárdból, aranyból és sárból. A dalait pedig Dylan ? az ő csöppet sem atyaszerű, de mégiscsak atyai barátja és rajongója, az üvöltő aranykor lázas prófétája, a néhai Allen Ginsberg legalábbis így hallotta, érezte és tudta ? nem dalolja, hanem lélegzi, zseniálisan értve a módját, hogy ne menjen kárba se szó, se szusz: No wasted language, no wasted breath.
És hát akkor bizony hegyezze a fülét, és őrá figyeljen túl az Óperencián, erre az előadóra, Dylanre, azaz elképzelt hasonmására a Dylan-fordító is, ha akad ilyen.
Jó tudni persze, hogy csalás ez így: az anyanyelvemen "szólaltatni meg" az angolul lélegző Bob Dylant. Csak hát rendes versfordításokon, amilyennek a mostani, alaposan bővített és jócskán javított válogatás darabjainak már a huszonnyolc évvel ezelőtti előzményeit is szántam, az effajta csalást nem szokás számonkérni. A csalás ugyanis, hogy tehát (ford.) fordítva szólaltja meg Homéroszt, Rimbaud-t vagy éppen Bob Dylant, megfelel a játékszabályoknak. Ha pedig még irodalmi Nobel-díjat is nyer az illető, (ford.)-nak talán tényleg nem kell szabadkoznia.
De fülelnie és figyelnie, hallania őt közben is muszáj. Az ego szürreális kalandjait milliók fülébe süvöltő vagy dünnyögő lírai ént, a Bob Dylan álnevűt, ahogy énekli egy szál gitárral, dübörgő rhythm&blues-kísérettel, reggae-ritmusban, akárhogy, csak mindig-mindig máshogy: nem, nem, nem én vagyok. A lélegzetét, a hangját tehát: a mindig változó, mégis összetéveszthetetlen Bob Dylan-hangot. Ha az olvasó is hallja, nagy baj nem lehet.
Prokletí hradu Mydlovar
Audiokniha Prokletí hradu Mydlovar, kterou napsala Martina Novotná. Vyřeší voják Martin sérii záhadných úmrtí? Na nově budovaném hradu Mydlovar, vystavěném ve druhé polovině 13. století, dochází k podivnému úmrtí oblíbeného psa hradního pána. Pan Jan se s jeho smrtí nehodlá tak snadno smířit, chce odhalit viníka, aby ho mohl náležitě potrestat.
Na stiahnutie
11,72 €
Historie šílenství v době klasicismu
Foucaultova disertační práce Historie šílenství je prvním z jeho velkých archeologických spisů. Jejím tématem je způsob, jakým byl v moderních evropských dějinách pojímán fenomén šílenství. Foucault zde analyzuje počínaje tím, co označuje jako velké uvěznění několik historických konstelací, které v nejrůznějších kontextech charakterizovaly vztah západní kultury k postavě šílence. Šílenství je zde spíše než jako biologický či medicínský fakt analyzováno jako kulturní jev, jehož tvářnost se v moderní době pozoruhodně proměňovala od epochy k epoše. Foucault se sice od tohoto textu později do jisté míry distancoval, pro nás je ovšem podstatné, že Historie šílenství nese všechny charakteristické rysy Foucaultova raného myšlení: diskontinuitní pojetí dějin, tendenci uvažovat o dějinách spíše se zřetelem k prostoru než k času, a také jistý estetizující rozměr, zcela zjevně patrný zvláště na posledních stránkách knihy, kde Foucault uvádí šílenství do vztahu k literatuře s pomocí pojmu absence díla. Nezkrácené původní vydání, které je zde v českém překladu publikováno poprvé, rovněž obsahuje pasáž o Descartesovi a o vztahu mezi myslícím subjektem a možností šílenství. Právě tato pasáž díky pozdější reakci z pera Jacquese Derridy (a následné ostré Foucaultově odpovědi) zavdala podnět k jedné z nejslavnějších filosofických polemik 20. století.
Atlas starovekého Grécka
Pred viac ako 4 000 rokmi prišli na Balkánsky polostrov prvé kmene, ktoré začali klásť základy najstaršej civilizácie Európy. Staroveké Grécko dalo svetu demokraciu, obrovské množstvo poznatkov z matematiky, architektúry, vojenského umenia alebo filozofie. Mnoho moderných vedcov nadväzovalo na prácu gréckych matematikov či filozofov. Poďme sa vrátiť o niekoľko tisícročí späť a pozrime sa spolu, ako starovekí Gréci žili, pracovali, umelecky tvorili i bojovali.
Mezi Vídní, Varšavou a Moskvou
Dějiny diplomacie a mezinárodních vztahů tvoří již od konstituování historie jako vědeckého oboru počátkem 19. století jedno z nejdůležitějších badatelských témat. Už německý historik Leopold von Ranke (17951886) se svými nástupci považovali studium zahraniční politiky jednotlivých (evropských) zemí za pomyslný vrchol dějepisného zkoumání. Podle jejich mínění se v ní zrcadlil nejvyšší stupeň jednání státu. Od zahraniční politiky se následně odvíjely další oblasti činnosti konkrétních státních útvarů a územních celků, jako byly například každodenní život obyvatel, demografický, kulturní, hospodářský a politický vývoj, úroveň vzdělání a mnohé další. Teprve v poslední třetině 20. století došlo pod vlivem postmoderní kritiky kulturních historiků k důraznému popření dosavadních obecně přijímaných vědeckých schémat (včetně primátu studia mezinárodních vztahů jako vrcholu historického bádání) a hledání nových.