Hľadanie: Maestro CZ

Aktuální vydání průvodce po Švédsku vám pomůže poznat tuto severskou zemi. Vydejte se po stopách Vikingů a Sámů, navštivte některý ze skanzenů, vydejte na výšlap po místní drsné krajině nebo podstupte zkoušku odvahy a ochutnejte místní specialitu surströmming. Navštivte některý z hudebních festivalů nebo si zahrajte golf při půlnočním slunci. Překrásná příroda láká k mnoha aktivitám, ať už je to chytání ryb, rafting na řekách, jízda na koni, plavba lodí, hraní golfu nebo šplhání po horách. Země je plná památek včetně asi 200 zámků, paláců a vesnických sídel nebo unikátních kamenných rytin z doby bronzové. Současný švédský design je vidět všude. Ani po stránce hudební Švédsko nijak nezaostává. Neustále narůstá počet hudebních letních festivalů všech žánrů, od komorní hudby až po tvrdý metal. Za zmínku stojí švédské filmy, plné specifického černého humoru a rázovitých figur. Také švédské detektivky doslova zaplavily světový knižní trh a vytvořily zcela novou kategorii označovanou jako severská krimi. V úvodu průvodce najdete TOP 10 zajímavostí a itinerář pro ideální sedmidenní výlet po Švédsku. Dále popisuje jednotlivé oblasti geograficky: Samostatnou kapitolu tvoří Stockholm, královské město na ostrovech. Následuje okolí Stockholmu, Malmö a jih, Göteborg a západ, Dalarna a centrální oblasti, Norrland a arktická oblast. Na dovolené určitě oceníte také tipy pro volný čas, pro sportovce, milovníky nákupů, zábavy i rodiny s dětmi. Ve Švédsku se na děti pamatuje všude. Hodně hotelů a kempů má vlastní bazénky, sportovní a dětská hřiště. Jsou tu výborné zábavní parky, zoo nebo neobvyklá muzea, navštívit můžete domov Pipi dlouhé punčochy. Nechybí doporučení z oblasti ubytování a představení místní kuchyně. Švédsko se stalo centrem gastronomického umění – najdete tu 22 restaurací oceněných michelinskou hvězdou. Kniha obsahuje i malý slovníček, který pomůže s objednáním jídla v restauraci. Hodit se budou i mapky, které najdete na klopách obálky: Stockholm, okolí Stockholmu, Švédsko. Ve Švédsku se téměř kdekoli domluvíte anglicky. Pokud se chcete lépe vyznat ve švédských nápisech nebo být vybaveni na nouzové situace, přibalte si do kufru naši švédskou konverzaci. U všech vět je uveden přepis výslovnosti.

Kde můžete v Paříži potkat Jeana Paula Belmonda, do jaké kavárny chodí Milan Kundera, kde mají nejlepší zmrzlinu, z jaké restaurace vidíte na Notre Dame, kde se točila Amélie z Montmartru, či kde bydleli Alain Delon a Romy Schneiderová? Kde najdete v Lille muzeum v bazénu a v Marseille nejlepší bujabézu? Proč mají v Saint Etienne hotely a restaurace u čtyřhranné tyčky? Kde se v Lyonu točila Nesnesitelná lehkost bytí a jaký hotel připomíná renesanční palác? Jakému chateau na Loiře se říká „zámek žen“? Jaké je nejfotbalovější francouzské město? Proč je náměstí v Toulouse okrové a Promenade des Anglais v Nice připomíná Champs Elysées s mořem? Na podobné otázky vám odpoví průvodce, v němž najdete téměř pět stovek míst z celé Francie rozdělených do devíti kapitol - podle hostitelských měst fotbalového mistrovství Evropy. Nezbytný společník na cestu nejnavštěvovanější země světa pro každého, kdo chce „něco více“ než by našel v tradičních průvodcích. Součástí knihy, kterou doplňují půvabné ilustrace britského kreslíře žijícího na jihu země a s velkou poetikou zachycující její každodenní život, jsou i gastronomické rady pro všechny, kteří do Francie cestují s velkou chutí! Neobvyklý knižní průvodce, nepostradatelný pro každého návštěvníka evropského fotbalového šampionátu 2016, nabízí unikátní personifikovaný přehled nejzajímavějších míst v devíti francouzských městech a jejich okolí, kde se zápasy fotbalového turnaje budou hrát. Jsou to místa, která jsou spojena s fotbalem, ale také s historií a kulturou pořadatelské země, Francie. V každém z míst budou praktické rubriky jako : „Nezapomeňte navštívit“, „Raději se vyhněte“, „Překvapí vás“, „Kultovní restaurace“, „Dobré /a levné!/ bistro“, „Bar s obří obrazovkou“, „Kde potkáte slavné“ apod. V knížce zároveň najdete zajímavosti o známých místech, která jste neznali a řadu rad typu: „jaké víno a sýry si koupit domů, kde levně nakoupit či naopak „máme chuť na umění“ – doporučení zajímavé galerie či muzea. Fotbaloví fanoušci, kteří vyrazí do Francie budou mít mezi jednotlivými zápasy dost času. Jednoduchý a přehledný průvodce jim může pomoci v tom, jak s ním naložit. Jeho záběr je široký - po intelektuální snoby milující fotbal až po ryze fotbalové fanoušky s pouhým zábleskem kultury po bouřlivém pivním večeru…

Aktuální průvodce po Kypru nabízí to nejzajímavější z části jižní (řecké) i severní (turecké). Současnou podobu ostrova ovlivnily různé civilizace (Peršané, Římané, Turci či Britové), jen charakter houževnatých, zarputilých, ovšem přátelských Kypřanů zůstal nezměněn. Právě neústupná povaha zdejších obyvatel je, zdá se, důvodem, proč je ostrov dodnes rozštěpen. I když se můžete vydat i do severních tureckých oblastí ostrova, většina turistů dává přednost řeckému jihu. Ti, kteří přesto překročí zelenou linii oddělující obě části ostrova, spatří na severu ty nejkrásnější lusignanské a benátské památky, nádherné pláže a občas také liduprázdnou krajinu. Ostrov Kypr získal velký význam již ve starověku díky bohatým zásobám mědi – jeho název je odvozen od latinského pojmenování tohoto kovu cuprum. V současnosti je největším kyperským přírodním bohatstvím sluneční svit – slunce zde svítí více než 300 dnů v roce. V průvodci je Kypr rozdělen na šest částí: hlavní město Nikósie a okolí, Larnaka a východ, Limassol a jižní pobřeží, pohoří Troodos, Pafos a západ ostrova, Severní Kypr. Zmiňujeme se o nejdůležitějších zajímavostech, podle nichž si můžete sestavit plán cesty, ale i venkovské oblasti jsou plné skrytých pokladů. To vše čeká jen na své objevení. A co vás na Kypru tedy čeká? Pro mnoho turistů jsou památky hlavním důvodem návštěvy ostrova. Najdou zde řecké a římské ruiny měst Kourion a Salamis, nádherné římské mozaiky v Pafosu, křižácké hrady v Kolossi a na vrcholcích pohoří Pentadakylos či byzantské kláštery a kostely v horách Troodos. Kypr je také zemí mnoha přírodních krás. Pláže nejnavštěvovanějších letovisek jsou sice přeplněné turisty, ale velká část pobřeží – zejména poloostrovů Akamas a Karpasia – nabízí pohled na rozeklané útesy a romantické zátoky. Ve vnitrozemí najdete pohoří Troodos se silničkami klikatícími se mezi lesy. Jako zapomenuté drahokamy jsou zde rozesety malé byzantské kostelíky. V publikaci naleznete také řadu praktických rad, které se týkají stravování, nakupování, dopravy, ubytování atp. Text je doplněn barevnými fotografiemi, mapkami, seznamem ubytovacích zařízení a restaurací. V průvodci najdete také stručný slovníček, který vám usnadní výběr z jídelního lístku. Na klopách obálky je mapa Kypru a měst Nikósie (Lefkósie), Limassol a Pafos. Publikace nabízí mnoho tipů k návštěvě zajímavých míst: Nikósie a okolí Larnaka a východ ostrova Limassol a jižní pobřeží Pohoří Troodos Pafos a západ ostrova Severní Kypr

Kniha Jak se zbavit Castra pojednává o jedné z nejdramatičtějších kapitol moderních dějin a představuje unikátní sondu do velmocenské politiky a průběhu "karibské studené války", jejímž klíčovým aktérem byl právě zesnulý Fidel Castro a v níž nikoli nevýznamnou roli sehrálo i Československo. Faktograficky hutná, a přitom čtenářsky přitažlivá práce českého politologa, historika a publicisty Jaroslava Fialy nejen přináší nová nebo zapomenutá fakta, ale vyniká rovněž vyváženým, nečernobílým a nepředpojatým pohledem na nedávnou historii. Kniha zároveň nabízí ucelený obraz pohnutých dějin moderní Kuby. Spojené státy americké zkoušely po mnoho let různými způsoby svrhnout nebo oslabit vládu bratří Castrů na Kubě. S pomocí tajných služeb organizovaly atentáty na Fidela Castra, teroristické útoky, invazi, uvalily na Kubu hospodářské embargo a snažily se ostrov uvrhnout do mezinárodní izolace. A i když se američtí politici často oháněli podporou demokracie, současně neváhali spolupracovat s řadou spřátelených diktátorů a nezdráhali se spojit dokonce i s mafií. Svár mezi Washingtonem a Havanou se následně stal katalyzátorem konfliktu mezi USA a SSSR, jenž vyústil v karibskou krizi v říjnu 1962, kdy se svět ocitl na prahu jaderné války. Kniha líčí desítky let nepřátelství mezi USA a Kubou, dramatické peripetie a okolnosti střetu, který skončil smírem teprve v druhém desetiletí jednadvacátého století, její tematický záběr je ale daleko širší. Jaroslav Fiala mapuje, jakou úlohu v době rostoucího americko-kubánského napětí sehrálo Československo, a to především ve vojenské, zpravodajské a ekonomické oblasti. Připomíná také Che Guevarův utajovaný pobyt v Praze nebo třeba okolnosti operace Manuel, jejímž cílem bylo zajištění tranzitu kubánských partyzánů do zemí třetího světa. Zároveň ukazuje, jaký měla kubánská revoluce dopad na československou inteligenci v šedesátých letech 20. století. Kubánská revoluce totiž kdysi pro mnoho lidí na několika kontinentech, například v bývalých koloniích či sovětském bloku, představovala zrcadlo, do něhož si projektovali jiné světy. Často ztělesňovala naději na lepší budoucnost, nezávislost či sociální spravedlnost. Jak dokládají vzpomínky, postřehy a dojmy osobností, jakými byli například Antonín J. Liehm, Adolf Hoffmeister či František Kriegel, v očích mnoha Čechoslováků byla Kuba inspirativním příkladem země, kde se rodí nový typ socialismu - socialismu oproštěného od rigidního byro-kratismu. Nakonec se ale většina z těch, kdo věřili, že z karibského ostrova vzejde alternativa k oběma systémům, které stály v pozadí studené války, dočkala zklamání. Co bylo důvodem, že tyto ideály selhaly? Fialova kniha se tedy zabývá také přitažlivostí kubánské revoluce v době, kdy se lidstvo ještě nebálo snít o jiných, lepších světech, zkoumá její emancipační potenciál i její úpadek. Hledá rovněž odpověd' na otázku, kam dnes Kuba směřuje. Změní se od základu stejně tak jako někdejší socialistické země východní Evropy? A pokud ano, je to dobrá, anebo špatná zpráva?

Kniha Jak se zbavit Castra pojednává o jedné z nejdramatičtějších kapitol moderních dějin a představuje unikátní sondu do velmocenské politiky a průběhu "karibské studené války", jejímž klíčovým aktérem byl právě zesnulý Fidel Castro a v níž nikoli nevýznamnou roli sehrálo i Československo. Faktograficky hutná, a přitom čtenářsky přitažlivá práce českého politologa, historika a publicisty Jaroslava Fialy nejen přináší nová nebo zapomenutá fakta, ale vyniká rovněž vyváženým, nečernobílým a nepředpojatým pohledem na nedávnou historii. Kniha zároveň nabízí ucelený obraz pohnutých dějin moderní Kuby. Spojené státy americké zkoušely po mnoho let různými způsoby svrhnout nebo oslabit vládu bratří Castrů na Kubě. S pomocí tajných služeb organizovaly atentáty na Fidela Castra, teroristické útoky, invazi, uvalily na Kubu hospodářské embargo a snažily se ostrov uvrhnout do mezinárodní izolace. A i když se američtí politici často oháněli podporou demokracie, současně neváhali spolupracovat s řadou spřátelených diktátorů a nezdráhali se spojit dokonce i s mafií. Svár mezi Washingtonem a Havanou se následně stal katalyzátorem konfliktu mezi USA a SSSR, jenž vyústil v karibskou krizi v říjnu 1962, kdy se svět ocitl na prahu jaderné války. Kniha líčí desítky let nepřátelství mezi USA a Kubou, dramatické peripetie a okolnosti střetu, který skončil smírem teprve v druhém desetiletí jednadvacátého století, její tematický záběr je ale daleko širší. Jaroslav Fiala mapuje, jakou úlohu v době rostoucího americko-kubánského napětí sehrálo Československo, a to především ve vojenské, zpravodajské a ekonomické oblasti. Připomíná také Che Guevarův utajovaný pobyt v Praze nebo třeba okolnosti operace Manuel, jejímž cílem bylo zajištění tranzitu kubánských partyzánů do zemí třetího světa. Zároveň ukazuje, jaký měla kubánská revoluce dopad na československou inteligenci v šedesátých letech 20. století. Kubánská revoluce totiž kdysi pro mnoho lidí na několika kontinentech, například v bývalých koloniích či sovětském bloku, představovala zrcadlo, do něhož si projektovali jiné světy. Často ztělesňovala naději na lepší budoucnost, nezávislost či sociální spravedlnost. Jak dokládají vzpomínky, postřehy a dojmy osobností, jakými byli například Antonín J. Liehm, Adolf Hoffmeister či František Kriegel, v očích mnoha Čechoslováků byla Kuba inspirativním příkladem země, kde se rodí nový typ socialismu - socialismu oproštěného od rigidního byro-kratismu. Nakonec se ale většina z těch, kdo věřili, že z karibského ostrova vzejde alternativa k oběma systémům, které stály v pozadí studené války, dočkala zklamání. Co bylo důvodem, že tyto ideály selhaly? Fialova kniha se tedy zabývá také přitažlivostí kubánské revoluce v době, kdy se lidstvo ještě nebálo snít o jiných, lepších světech, zkoumá její emancipační potenciál i její úpadek. Hledá rovněž odpověd' na otázku, kam dnes Kuba směřuje. Změní se od základu stejně tak jako někdejší socialistické země východní Evropy? A pokud ano, je to dobrá, anebo špatná zpráva?

Úplný, fascinující příběh života a díla Boba Dylana je v působivé knize Down The Highway, kterou lze považovat za definitivní biografii této americké hudební legendy, vyprávěn jako nikdy předtím. Už od počátku šedesátých let, kdy Bob Dylan ovlivnil průběh folkového revivalu písněmi jako Blowin’ In The Wind, byl jedním z nejlepších autorů nové éry, umělcem, jehož skladby zachytily ducha doby a upoutaly představivost milionů. Od té doby uplynulo hodně vody a Dylan je stále tady – milován těmi, kdo s jeho muzikou vyrůstali, a obdivován mladšími generacemi, které v něm rozpoznaly nepřekonatelného hudebního inovátora. Ačkoli strávil bezmála půl století pod drobnohledem médií, zůstal dodnes záhadnou postavou, jejíž soukromý život – od památné nehody v roce 1966 až po otázku, kolikrát se vlastně oženil a kolik má dětí – halí mlha tajemství. Uznávaný životopisec Howard Sounes v knize Down The Highway rozptyluje veškeré pochybnosti a nabízí nový, zasvěcený pohled na téměř každý aspekt Dylanovy existence, včetně jeho hudby, historie jednotlivých nahrávání, složitého milostného života, rodiny a obchodních záležitostí. Výsledkem je dokonalý a přesný portrét této nepolapitelné a těkavé hvězdy. Během tří let se autorovi podařilo vyzpovídat více než 250 osob, které v Dylanově příběhu sehrály klíčovou roli. Bývalí spoluhráči, přítelkyně a členové písničkářovy rodiny mu umožnili přístup k dosud neznámým dokumentům. Na základě této obrovské masy exkluzivních informací Sounes vystavěl chytlavou a čtivou biografii, srozumitelnou, a přitom velmi objevnou a vyčerpávající. Díky ní může čtenář s Dylanem znovu urazit celou jeho pouť, počínající v těžařském městečku v severní Minnesotě. Je to podivuhodná cesta a každý, kdo má doma nějaké album Boba Dylana, jí bude fascinován. Druhé, doplněné vydání této publikace obsahuje nové kapitoly, věnované poslednímu čtvrtstoletí, ve kterém vznikly Dylanovy knižní vzpomínky, rozhlasové pořady, kresby, sinatrovské nahrávky i autorské desky Modern Times, Together Through Life, Tempest a Rough And Rowdy Ways. Autor také nemohl opomenout rok 2016, kdy byla Bobu Dylanovi jako prvnímu písničkáři v dějinách udělena Nobelova cena za literaturu. Sounesova kniha Down The Highway vychází v češtině již podruhé a z anglického originálu ji přeložil Michal Bystrov. OBSAH: Autorská poznámka a poděkování * Prolog: Včerejšek uplynul, ale minulost je stále živá * 1. Dětství v severním kraji * 2. Cesta ke slávě * 3. Město snů * 4. Apoteóza * 5. Nadoraz * 6. Venkovský život * 7. Znovu na cestě * 8. Víra * 9. Záblesky * 10. Ještě není tma * 11. Návrat odepisované veličiny * 12. Na vrcholku hory * Bibliografie * Poznámky * Obrazová příloha * Rejstřík

Kronika květnových dnů v Třešti obsahuje dramatické a autentické svědectví událostí, které městečko pod Špičákem prožilo před šedesáti pěti lety. Josef Motl, tehdejší místní učitel byl jejich přímým účastníkem, zároveň i svědkem. 5. květen se stal dnem povstání českého lidu proti okupantům. Také v Třešti převzal moc revoluční národní výbor, aniž by dostatečně zhodnotil reálnou situaci. Dodnes je obtížné určit, nebylo-li povstání poněkud předčasné, zda výbor podcenil situaci na základě nevěrohodných zpráv či zda zprávy pouze nesprávně vyhodnotil. Každopádně: na budově městského úřadu zavlála československá vlajka a strategické body ve městě byly obsazeny členy revoluční gardy. Místní němečtí obyvatelé byli zajati a odvedeni do místního vězení. Byli také zbiti místními lidmi. Během neděle 6. května padlo v drobných potyčkách s Němci několik nezkušených ozbrojených obránců města. Jednoho z nich, devatenáctiletého mladíka, v zápalu boje nechtě zastřelili jeho vlastní kamarádi. Obráncům pomáhali partyzáni, jeden z nich brzy padl, jeden byl po válce zajištěn jako konfident gestapa. Ve vězení bylo internováno více než sto Němců. Předvídavý návrh odvézt zajaté Němce na blízký hrad Roštejn nedošel uskutečnění. Pokud by zajatci zůstali ukryti na neznámém místě, bylo by možno je využít jako rukojmí při vyjednávání. Tato chyba se později ukázala jako osudná. 7. května v pondělí k ránu už je ze stonařovské silnice slyšet řev motorů. Blíží se obrněné transportéry. Patří elitním jednotkám SS. Osm obránců na kraji města je nemilosrdně postříleno, aniž stačí podat zprávu o příchodu nepřítele. Rozespalí obyvatelé, probuzení střelbou, se ve spěchu oblékají a utíkají do okolních lesů. S nimi prchají členové revolučního výboru i vojenské vedení města… Město je vydáno nepříteli. Třešť je znovu v rukou nepřítele. Esesmani vnikají do domů, zatýkají muže a odvádějí je ke zdi školy. První skupina stojí u zdi s rukama nad hlavou, další skupina bezmocně přihlíží nastávající tragédii. Zajatí Němci jsou osvobozeni z vězení a protože byli zbiti, mají důvod se mstít. Zatímco ve vzdálené Remeši je projednávána kapitulace Německa a válka skončila, v Třešti duní salvy popravčích čet. Poněkud neobvyklou roli sehraje německá dívka, bývalá pracovnice zlínského gestapa a rodačka z Třeště. Je zajata spolu se svými rodiči a dána do vězení na vlastní oči vidí, jak jsou Němci biti třešťskými lidmi. Této dívce ponechají esesáci na jeden den právo rozhodovat o životě a smrti rukojmích. Herta, opojena touto mocí , ukazuje prstem na lidi, kteří mají být popraveni. Vybere celkem jedenáct lidí, mezi nimi i své spolužáky ze školy...

Rodinný příběh. Tak jednoduše a nevinně zní podtitul knihy, v níž Monika Sznajdermanová vypráví o osudech svých blízkých. Ve skutečnosti mluví o dvou rodinách, židovské a polské, o rodině otcově a matčině, a vůbec to není příběh jednoduchý ani nevinný. Jsou v něm dvě vyprávění, která souběžně plynou, nesetkávají se, ani se neprotínají. A můžeme mít dojem, že tu není nic, co by je spojovalo, kdybychom pominuli skutečnost, že lidé, o kterých je tu řeč, měli nad sebou totéž nebe a dýchali tentýž vzduch. Monika Sznajdermanová představuje dva různé do sebe uzavřené světy, které toho navzájem o sobě moc neví, a ještě míň by chtěly mít co do činění. Na jedné straně je to židovská Radom, rodinné město Grunbergů, Blatů, Flamenbaumů, Sznajdermanů a Hubermanů, jejichž krev plyne v Moničiných žilách, „obyčejných lidí bez dějin“, jak o nich sama mluví. Potom je to židovská Varšava, kam se přestěhuje dědeček. To, že Izaak Sznajderman, jehož doma nazývali Icykem, opouští rodnou Radomi, aby ve Varšavě studoval medicínu, znamená jednoznačný rozchod s rodinou a tradičním židovským prostředím. Od této chvíle se lékař Sznajderman bude jmenovat Ignacy. Na druhé straně je tu polská část rodiny (matčini příbuzní) – šlechta, majitelé venkovských statků, podnikatelé, inteligence – a vše, co se s tím tehdy v Polsku pojilo: velkostatkářský život, varšavská honorace, někdy zanícený, exaltovaný patriotismus často ve spojení s agresivním antisemitismem. Dějiny rodiny a současně dějiny 20. století, „století krajností“, jak je nazývá britský historik Eric Hobsbawm. Století, na něž dva velké totalitní režimy vrhly svůj stín a téměř uvrhly Evropu do propasti. Stejně jako stalinismus, tak i nacismus zanechaly po sobě v Polsku krvavé stopy, a právě národní socialismus se tu tak krutě rozběsnil jako nikde jinde. Především to zakusili Židé. Taktéž většina členů autorčiny židovské rodiny padla za oběť vyhlazení. Její otec jako jeden z mála se stačil zachránit, zatímco všichni příbuzní z polské rodiny přežili. Rovněž tato katastrofa rozděluje oba tyto světy. Hříčky osudu jsou knihou o paměti. Nebo vlastně o dvou vzpomínkách, které se nikde nepotkávají. A o osudech, které jdou po staletí paralelně, nikdy spolu, osudech dvou autorčiných rodin – polské a židovské Vyprávění o její židovské a polské rodině je literárním dílem a současně významným historickým dokumentem. Je to jako kapka, v níž můžeme spatřit celé moře. Monice Sznajdermanové se povedlo na malém, úzkém výřezu rodinné události ukázat tragické dějiny Polska 20. století, jeho temné a ponuré karty, ale i hodně veselých chvil.

Třetí kníha světové fantastiky podle výběru Martina Šusty. Každý člověk může být nositelem tisíce nových myšlenek, nápadů a příběhů... Někteří z nás je však umějí přetvořit do literárního díla a to způsobem, jenž se vymyká běžnému vypravěčství. Jsou to mistři psaného slova, tvůrci snových představ a stavitelé neobvykle živoucích světů. Často překračují nezřetelné žánrové hranice a zabývají se vážnými tématy – životem a smrtí, láskou a nenávistí, lidskou psychikou a sexualitou, náboženstvím, společenskými či rodinnými problémy. Vzniká tak literatura pro dospělého čtenáře, zvídavého, schopného přemýšlet o věcech zcela nových i o těch, co tu byly a jsou odedávna. Trochu divné kusy si vzaly za cíl najít právě takové texty, napsané dosud neznámými a svěžími hlasy fantastického žánru, a představit je na stránkách stylově i tematicky opět roztříštěné, ale ve svém předsevzetí jednotné knihy. Znovu vás tedy seznámíme s řadou zcela nových jmen, ale neopomeneme ani ta osvědčená z minulosti. A i tentokrát mějte raději na paměti, že jde o Trochu divné kusy, netradiční bránu do světů nespoutané autorské fantazie, podivuhodnou cestu, díky které se příznivcům fantastiky otevírá pohled do proměnlivé, živoucí a bouřlivé budoucnosti žánru...Najdete tyto povídky: Jay Lake: Američtí mrtví (The American Dead)- Karina Sumner-Smithová: Všechno jednou skončí (An End To All Things)- Benjamin Rosenbaum: Dům mimo vaši oblohu (The House Beyond Your Sky)- Shelley Jacksonová: Markýz de Wonka (The Marquise de Wonka)- Daryl Gregory: Damašek (Damascus)- Cat Rambová: Kouzelná prasátka (Magnificent Pigs)- Paul Melko: Stěny vesmíru (The Wall of the Universe)- Sonya Taaffeová: Orákulum hlubin (The Depth Oracle)- Greg van Eekhout: Osteomancerův syn (The Osteomancer's Son)- Claudia O’Keefeová: Poslední okamžik radosti (The Moment of Joy Before)- James Van Pelt: Machr přes malá hvězdná tělesa (The Small Astral Object Genius)- Ellen Klagesová: Dům U sedmi knihovnic (In the House of the Seven Librarians)- Christopher Rowe: Liga posledních dívek (The League of Last Girls)- A. M. Dellamonicová: Město u Postiženého moře (The Town on Blighted Sea)- Matthew Johnson: Nepravidelná slovesa (Irregular Verbs)- Theodora Gossová: List z Budapešti (Letters from Budapest)- William Shunn: Orientace (Inclination)- Catherynne M. Valenteová: Kouzelné vody klín (Urchins, While Swimming)- Christopher Barzak: Mrtvé dopisy (Dead Letters)- Sarah Monetteová: Amante dorée (Amante Dorée)- Chris Roberson: Společník sov (Companion to Owls)- M. Rickertová: Nikdy jsi tu nebyl (You Have Never Been Here)- Tim Pratt: Neuskutečnitelné sny (Impossible Dreams)- Meghan McCarronová: Létající žena (The Flying Woman)

Dvacet strašidelných povídek napsalo deset autorů - členů tvůrčí skupiny Hlava nehlava. Jde o druhé vydání sborníku - aktualizované, doplněné o dva nové příběhy a vybavené novými ilustracemi Tomáše Tvrdého. Povídky jsou určené náctiletým čtenářům, všechny příběhy se odehrávají v současném světě. Opravdu, zdá se, že všechno, o čem lekavé povídky vyprávějí, se skutečně mohlo stát: Chi chi chi - možná vůbec netušíte, co se může skrývat v trubkách pod vanou snad v každé koupelně… Polichinello - i historická loutka může mít mouchy, možná je za staletí pěkně mstivá a zlá za všechna příkoří, která se jí stala. Za zdí - v novém bytě (ale nejen tam) můžete narazit na nečekanou potíž - propadnete se do meziprostoru, odkud není cesty ven. Ukradené duše - na válečném poli se nábojnice nesbírají, duše mrtvých vás pak jistojistě navštíví… Noční bojovka - taková prima noční akce na letním táboře se může proměnit v děsivou noční můru. Operátor - není radno odpovídat na lákavé nabídky mobilních operátorů, nepřečíst si řádně její podmínky, pak můžete zaplatit i daň nejvyšší… Živý plot - zdalipak víte, jak moc živý je živý plot a co vlastně jí? Všechno zlé je pro něco dobré - v den, kdy naděluje Mikuláš s čerty a andělem, nemusí jít jen o příjemné večerní strašení, může totiž jít přímo o život! Vlasy, vlasy, kolik je vás asi - krutý příběh jedné slečny, kterou souží podivný cizí pramen, který znenadání začne růst v její vlastní kštici. Dobrou noc, paní knihovnice - není dobré zůstávat v knihovně po jejím uzavření, některým knižním hrdinům by se to nemuselo líbit… Markéta byla rychlejší - vyvolávání duchů může být lákavé, ale někdy se to vymkne a je průšvih na světě. Poslední metro - někdy máme strach z těch, co chtějí pomoci a naopak - raději necestujte posledním metrem v téměř prázdném vagoně, nevíte, s kým jedete! Návrat do tmy - mít nad druhým moc, uvést ho do hypnotického stavu a nechat ho plnit rozličné úkoly - to by možná chtěl umět každý. Ale co když se hypnóza nepovede? Večírek ve dvou - ne vždy nás rodiče ochrání tím, že nás zamknou doma, v bezpečí. Zlo totiž může být už dávno předtím uvnitř… Zavřené dveře - záhadný dům, záhadný deník a záhadní kamarádi - kdo čeká za dveřmi a proč? Cedulka pro Jakuba - ani ve škole nemusí být bezpečno, obzvlášť v některých kabinetech! Holka z výtahu - když se ztrácejí boty v domě, nemusí je odnášet z domu nějaký lapka, může jít o daleko horší zločin! Červené oči - není radno strašit mladší sestru, může se stát, že se to strašení nevyplatí. Medvídek - v nemocnici nebývá veselo, a co teprve tehdy, když se v ní usadí krutost. Leze, leze po železe - chodit po trati by se nemělo ani ve dne, natož v noci…

A rémtörténetek amerikai mestérnek novellái: A kút és az inga, Dr. Kátrány és Toll professzor módszere, A Maelström poklában, Történet a Rongyos Hegyekbol, Metzengerstein

Zootropolis rozprávky Dĺžka: 104 min Jazykové verzie: slovenská, česká, anglická Titulky: slovenské, české, anglické Réžia: Byron Howard, Rich Moore Moderná zvieracia metropola Zootropolis je mesto ako žiadne iné. Skladá sa z niekoľkých obytných štvrtí, od nóbl predmestia Saharské pole po mrazivé sídlisko Tundrovka, domov polárnych zvierat. Je to skrátka miesto, kde všetky zvieratá žijú spolu, bez ohľadu na veľkosť a stravovacie chúťky, od najväčšieho slona, cez leva po najmenšieho piskora. Keď však do mesta dorazí ambiciózny policajný nováčik Judy Hoppsová, zistí, že byť prvým králikom medzi veľkými zvieratami policajného zboru nie je vôbec jednoduché. A pretože chce svoje kvality dokázať, využije prvú príležitosť a spojí sa aj s pouličným podvodníkom, lišiakom Nickom Wildom, aby vyriešila zložitý a záhadný prípad, smerujúci na najvyššie miesta mesta zvierat...

Evropský Pelé v Bílém baletu „Už jako malý kluk jsem měl sen, že se stanu fotbalistou Realu, nejlepšího klubu světa. Že jsem se stal jeho součástí, je ozvěnou mého srdce. Za tento klub a jeho znak dám svůj život!“ ‚Hala Madrid‘, neboli ‚Ahoj Madride a Estádio Santiago Bernabéu‘, mohl Kylian zvolat po dvanácti letech, kdy se ve svých třinácti s tátou Wilfriedem do svatostánku Realu vypravil za Cristianem Ronaldem, aby získal podpis svého idolu. Dnes má v nejslavnějším klubu planety pětileté angažmá v celkové hodnotě 250 miliónů eur. Mbappé, kluk z pařížského předměstí Bondy, však za oněch dvanáct let svou vrozenou rychlostí uběhl velkou cestu. Oprávněně si vysloužil metaforu a pojmenování „Evropský Pelé“. Co nejlepší fotbalista současnosti dokázal na mistrovství světa 2018 v Rusku, to předvedl před šedesáti lety na šampionátu ve Švédsku pouze nejslavnější Brazilec. Tehdy jako sedmnáctiletý vstřelil šest gólů a zařídil Kanárkům první z pěti titulů mistrů světa. Kylian ho v devatenácti napodobil a čtyřmi zásahy pomohl Francouzům ke druhému zisku Světového poháru. Na dalším mistrovství světa v Kataru 2022 přidal dalších osm (!) gólů, avšak Le Bleus podlehli až ve strhujícím finále (3:3, penalty 2:4) Messiho Albiceleste. Kylian v něm vstřelil hattrick, další gól v rozstřelu, avšak ani tento heroický střelecký výkon nestačil na zlato. Mbappé – ve svých pětadvaceti – mistr i vicemistr světa a jasný následník fotbalového trůnu, nástupce právě Lionela Messiho a Cristiana Ronalda, dvou géniů, kteří předběhli naši dobu a překonali všechny možné individuální rekordy, které zdolat bylo možné. Až na tři tituly mistra světa Pelého. „Král zůstává králem. Pelé psal fotbalovou historii a já se snažím vytvořit vlastní stopu,“ prohlásil Kylian. A Mbappého fotbalový otisk je sakramentsky výrazný, vždyť ve své mladé kariéře zapsal na 330 gólů, Cristiana a Lionela tak překonal, oba byli v jeho věku někde na metě 200! Jaké přednosti činí Kyliana naprosto výjimečným? Zejména vedení míče a excelentní technika v úžasné rychlosti, blesková klička a přesná střela. Připomíná geparda s balonem, po Cristianovi se stal nejrychlejším fotbalistou právě on, a to s úžasnou hodnotou 36 kilometrů za hodinu, přičemž brilantní technika i ve sprintu je u něj samozřejmostí. Donatello, jak mu díky určité podobnosti se želvím nindžou zpočátku v kabině Paris Saint-Germain říkali, je neudržitelný a nezastavitelný, pokud obránci nepoužijí nedovolený zákrok, což činí jako jedinou možnost v zoufalství poměrně často. Když se totiž Kylian zmocní balonu, ocitá se v roli Leonarda di Capria ve filmu „Chyť ho, když to dokážeš“. Co či koho považuje génius kamerunsko-alžírského původu ve fotbale za nejhodnotnější? „Vybral bych Messiho levou nohu, Neymarovu pravou, Ronaldovu mentalitu a Buffonovu třídu. Mě s nimi spojuje ctižádost, víra, že když udělám maximum, nic není nemožné. Nechodím do klubů, nezajímá mě noční život. Plně se soustředím na fotbal. Na to, jak dosáhnout nejvyšší možné úrovně.“ Jak je zřejmé, Mbappé má skvělou inspiraci, motivaci rovněž. A myslím, že jeho ambice nezměnila ani skutečnost, když v létě 2022 ještě odolal nabídce Realu Madrid, a zůstal v Paříži. Filozofickou otázkou je, zda se se měl vzdát svého snu, a neměl se skutečně stát členem Bílého baletu už tehdy, jak si vždycky přál, jak tolik toužil? „Vždy to bylo těžké rozhodnutí. Neměl jsem problémy s tlakem, s tím žiji od svých čtrnácti let. Všichni vědí, že jsem chtěl odejít už vloni. Byl jsem přesvědčený, že to bylo v té době nejlepší. Teď je jiná situace, a to po sportovní i osobní stránce. Ve Francii jsem vyrůstal, vždycky jsem tu žil. Odejít by nebylo správné. Změnil se i sportovní projekt. To mě přimělo zůstat, myslím, že můj pařížský příběh ještě neskončil. Věřím, že v Realu mi lidé porozumí. Realita je taková, že jsem Francouz. Jako Francouz chci zůstat tady a dovést Francii na vrchol, posunout svůj klub a ligu dopředu.“ Barvy klubu Saint-Germain šlo opustit opravdu velice těžko, jelikož nabídky a pozice, kterých se mu nově dostalo, jsou historicky nevídané. Kylian během dvou smluvních let vydělal nějakých deset miliard korun (!), k tomu mohl spolurozhodovat o složení kádru a nákupech hráčů. Smysl to dávalo s ideou, že klub chce být nejlepším v Evropě a na světě, cílem je konečně vyhrát Champions League. Aby „evropský Pelé“ město nad Seinou neopouštěl, k tomu také přispěl sám Emmanuel Macron. Nepochybuji, že géniovi s míčem řekl něco velkého ve smyslu: ‚Chlapče, zůstaň, jsi budoucnost Saint-Germain i Francie.‘ Podobných privilegií a společenského uznání se nedostalo nikomu jinému, než Pelému, Ronaldovi a Messimu. Idea byla krásná, leč nenaplněná. Ani s „uprchlíky“ z Barcy Neymarem a Messim, ani bez nich. Tituly v domácí Ligue 1 byly pro PSG málo, souboru velkých hvězd chyběl soulad a úžasný lodivod, tedy devizy, jaké zdobí nejlepší kluby posledních dvou let – Manchester City Pepa Guardioly a Real Madrid Carla Ancelottiho. Bylo od Kyliana velice moudré, že si bránu do klubu svého snu nechal pootevřenou a že s Florentinem Perézem, prezidentem Bílého baletu, byl nejen „na laně“, ale i nablízku. „Už se těším, až tě uvidím, jak rozzáříš Bernabéu,“ vzkázal Kylianovi Cristiano, který už před dvěma lety předeslal: „Příští roky budou patřit Mbappému. Za Real jsem dal 450 gólů, celkem přes 800 (dnes 895, tedy více než Gretzky v NHL!). Zkus to překonat!“ Výzvu jako hrom a nový velký začátek s kapitolou Real Madrid představuje v životě Kyliana Mbappého datum 16. červenec 2024. I proto tento uvěřitelný i neuvěřitelný Kylianův příběh, chlapce z chudého pařížského předměstí, a dnes nástupce Ronalda a Messiho na fotbalovém trůnu.

Každý pozná Grua ako hlavného majstra zločinu. Teraz sa však vraciame do 70. rokov kedy sa stretávame so zakomplexovaným dvanásťročným chlapcom, ktorý o tejto kariére sníva zatiaľ len vo svojej spálni. Šťastnou náhodou jedného pekného dňa narazí na štvoricu úplných Mimoňov (starí známi Kevin, Stuarta, Bob a nováčik Otto - Mimoň so zubným strojčekom a akútnou potrebou objatia). Rýchlo s nimi nájde spoločnú reč, a s ich pomocou postaví svoj prvý zloduchov brloh, skonštruuje svoju prvú zbraň a naplánuje prvú tajnú misiu. Cieľom tejto akcie je stať sa členom Šialenej šestky, absolútnej elity medzi zloduchmi. Jej členovia sú pre Grua dokonalými ikonami a vzormi. V momente keď ich opustí súčasný vodca, legendárny majster bojových umení Willy Kanón, Gru vycíti šancu zaplniť uvoľnené miesto... Bonusy: 2x Krátké filmy • Post moderní Mimoň • Mimoni a příšery Réžia: Kyle Balda, Brad Ableson Zvukové normy: 5.1 Dĺžka: 83 min Jazykové verzie: slovenská, česká, poľská, anglická, španielska Titulky: české, poľské, anglické, španielske

Každý pozná Grua ako hlavného majstra zločinu. Teraz sa však vraciame do 70. rokov kedy sa stretávame so zakomplexovaným dvanásťročným chlapcom, ktorý o tejto kariére sníva zatiaľ len vo svojej spálni. Šťastnou náhodou jedného pekného dňa narazí na štvoricu úplných Mimoňov (starí známi Kevin, Stuarta, Bob a nováčik Otto - Mimoň so zubným strojčekom a akútnou potrebou objatia). Rýchlo s nimi nájde spoločnú reč, a s ich pomocou postaví svoj prvý zloduchov brloh, skonštruuje svoju prvú zbraň a naplánuje prvú tajnú misiu. Cieľom tejto akcie je stať sa členom Šialenej šestky, absolútnej elity medzi zloduchmi. Jej členovia sú pre Grua dokonalými ikonami a vzormi. V momente keď ich opustí súčasný vodca, legendárny majster bojových umení Willy Kanón, Gru vycíti šancu zaplniť uvoľnené miesto... Bonusy: 2x Krátké filmy • Post moderní Mimoň • Mimoni a příšery Réžia: Kyle Balda, Brad Ableson Zvukové normy: Dolby Atmos, Dolby Digital Plus 7.1, Dolby Digital 5.1 Dĺžka: 87 min Jazykové verzie: slovenská, česká, poľská, anglická, španielska, čínska, kórejská Titulky: české, poľské, anglické, španielske, čínske, kórejské

„S Messim mě nesrovnávejte. Je nemožné vyrovnat se tomu, co všechno pro fotbal udělal. Nikdo nikdy nebude jako Messi.“ LAMINE YAMAL Fanoušci i fanynky fotbalové hry v její nejúžasnější podobě, budu vám vyprávět jeden neuvěřitelný příběh, jehož malou část jsem poznal na vlastní oči. Myslím a jsem přesvědčen, že jsme se už stali svědky reálného lidského a sportovního zázraku. Má jméno LAMINE YAMAL. Tenhle dnes osmnáctiletý teenager byl k němu zřejmě předurčen už ve svých šesti měsících, kdy snědé mimino ve vaničce oplachoval dvacetiletý Lionel Messi. Tehdy ač teprve vycházející hvězda Barcelony, avšak už šampion Španělska a vítěz Ligy mistrů a s Argentinou mistr světa dvacítek. „Jdu fotit kalendář, budu koupat jednoho chlapečka,“ řekne v prosinci 2007 na tréninku svému idolu Ronaldinhovi – a naprosto nic netušíce – učiní při oplachování neznámého snědého mimina první a jakýsi magický dotek. Messi tehdy nemohl samozřejmě vůbec tušit, že sám získá osm Zlatých míčů pro nejlepšího fotbalistu planety, a už vůbec ne, že v šatně Barcelony na Camp No právě koupe svého možného nástupce. A já se vydávám po stopách "Messiho magického doteku". Jak jsem před lety zíral udiveně na fotbalový chrám Barcy, přirozeně nevědoucí, že v jeho útrobách Leo koupal zázračné dítě, tak jsem byl emocemi zasažen v Mataró, stotisícovém město dalekém luxusu, spíše oáze nejrůznějších migrantů, poblíž metropole Katalánska. Seznamuji se se skromnou čtvrtí Rocafonda, kde je zápas o chleba každodenní všedností a kde v domě se starou pekárnou započal obdivuhodný příběh Lamineho, mého mladého hrdiny. Nahlížím do obchodu, který dodnes provozují jeho strýček a jeden ze třiadvaceti bratránků. Vchod zdobí nástěnná malba Yamala v barcelonském triku, doplněná vlajkami Maroka (země otce Mounira) a Rovníkové Guineje (země matky Sheily) a chlapcova rodného Španělska. Tady hned vedle na betonovém plácku začínal s fotbalem stejně jako mnoho kluků a holek ze střední, a hlavně chudší, třídy. Rodiče tady prostě na registrační poplatky v klubech nemají. Maličký kluk nejdříve sledoval, jak s balonem dovádějí táta a bratranec. Kulatou hračku si rychle zamiloval. „Strávil jsem více času na hřišti než doma. Pokaždé, když jsem vyšel na ulici, hráli jsme fotbal. Tyto zážitky ve mně zůstaly,“ svěřil se Lamine. Chlapec má sedm a na betonu v Rocafondě si ho všimne skaut Barcy a čerstvý školák se ocitá v proslulé akademii velkoklubu La Masia. Lamineho talent velice vnímá Fernando Llorente, reprezentant Španělska a hráč FC Sevilla, zvaný El Rey León neboli Lví král. „Ani Messi nebyl v jeho věku na takové úrovni. Dělá neuvěřitelné věci, nemůže být s nikým srovnáván.“ Sám malý i mladý Yamal mnoho jiných srovnání vyslechl už nesčetněkrát, ale nic s ním nedělají, naopak vědom si respektu i úcty k legendě, vysloví: „S Messim mě nesrovnávejte. Je nemožné se mu vyrovnat. Nikdy nikdo nebude jako Messi.“ Autor přesto oba – velikána a jeho nástupce – postaví vedle sebe v příloze LAMINE - Lionel a Cristiano. Yamal zažívá v prvním týmu Barcelony premiéru jako nejmladší hráč ve věku 15 let, devíti měsíců a šestnácti dnů v zápase proti Betisu Sevilla. Fanoušci ho přivítali obří choreografií s nápisem „El futuro no espera“ neboli „BUDOUCNOST NEPOČKÁ“ a také Lamineho portrétem s tradiční gólovou oslavou, jak prsty znázorňuje trojku, nulu a čtyřku, poctu své domovské čtvrti Rocafonda s poštovním směrovacím číslem 08304. Mladíka ozdobí titul „The Youngest“, nejlepší nejmladší hráč světa, rovněž jako nejmladší hráč La Ligy skóruje (16 let, 87 dní). Ve své první sezoně 2023/24 nastoupil do 50 zápasů a vstřelil sedm gólů a na dalších jedenáct přihrál. Ještě o dva měsíce dříve se poprvé objevil v áčku Španělů, aby pak na německém EURO nejprve v zápase s Chorvatskem naservíroval branku Carvajalovi a pak také doslova vytvořil nádherný gól podobný uměleckému dílu v semifinále proti Francii. Dva dny před svými sedmnáctinami. Den po nich už třímá nad hlavou pohár mistra Evropy. Právě opora Realu i národní La Roji Dani Carvajal, bek se šesti vítězstvími v Lize mistrů, vystihuje Lamineho téměř dokonale. „Je to ještě dítě, ale s talentem, který mají jen vyvolení. Jako by se ho dotkl fotbalový bůh.“ Ostatně ono se díky Messimu tak stalo! Tímto vším v čase evropského šampionátu euforicky žila velká rodina také v rocafondském baru El Cordobés, kde jsem se setkal s Lamineho tátou Mounirem a nadšenými fanoušky. „Můj syn bojoval o svůj sen a na něj dosáhl,“ svěřil mi Mounir Nasraoui. Co vlastně ten kluk dělá, co umí tak zvláštního a výjimečného? Dokáže se bleskovou kličkou či driblinkem uvolnit z uzavřeného prostoru, proniknout ke středu ze svého pravého křídla stylem á la Nizozemec Aarjen Robben, přihrát do šance anebo vypálit skvělou levačkou, kterou vstřelil tak výstavní gól Francii. Něco podobného předvádějí z levé strany parťák z nároďáku Nico Williams, hvězda Bilbaa, či v Bílém baletu Vinicius Junior. Právě tyto dvě zářící mladé hvězdy stejně jako dalších 18 dalších skvělých hráčů autor představuje ve speciální příloze symbolicky nazvané „TOP 20 STARS MUNDIALU 2026“. Možná se z nich jednou stanou „VLÁDCI FOTBALU“, jak autor nazval druhou speciální přílohu o opravdových velikánech. Avšak kdo podobným způsobem jako Lamine či Nico a brazilský „Vini“ téměř dvě desítky let rozkládá obrany soupeřů a činí gólmany bezmocnými? No přece ikonický Messi! „Yamal je levonohý, chodí dovnitř zprava. Jsou v něm záblesky Messiho, ale mluvíme o nejlepším hráči všech dob, takže je moudřejší nesrovnávat,“ upozorňuje Xavi. „Téměř vždy se rozhodne správně. To je ve fotbale nejtěžší. Nerad to slovo používám, ale Lamine je výjimečný. Má v hlavě bohatě rozvětvený strom bleskových úsudků – košatou korunu variant. Najde řešení za všech okolností.“ A co ještě mimořádného jsem u Yamala vypozoroval? Nehraje pouze fotbal, on se hrou baví a přenáší na fanoušky svou radost. Lamine má mimořádnou přirozenou inteligenci. Nejen herní a nehraje jen úchvatný fotbal jako z playstationu, ale také hovoří jako kniha! Vůbec ho netrápí, že jeho tržní hodnota činí nějaké čtyři miliardy korun a že si ho Barcelona cení na rovnou miliardu eur. S jakousi klukovskou úsměvnou obavou třeba sdělil, že myslel na svého učitele, aby se na něj nezlobil, že zanedbává docházku, ale že všechno dožene, ostatně se učil i na Evropě v Německu. Učitelem a zároveň Lamineho vzorem se přirozeně stal Messi, s nímž se u Blaugranas setkával. Jakýsi nadpozemský hráč, který za sedmnáct let v růžovomodrém dresu získal 34 trofejí, a s ním také Neymar, který ovlivnil Yamalův herní styl bleskovou schopností svých nohou. Jako by řekl obráncům: než se nadějete, jsem pryč! Největší talent a s Kylianem Mbappém megastar současného fotbalu touží kráčet ve stopách vládců nejpopulárnější hry, kterou si poprvé zamiloval na betonovém plácku Rocafondy. A právě tam začíná tento veliký příběh.

2035 Több mint húsz évvel az utolsó háború után a világ romokban hever. Moszkvában a túlélők a metróban, a föld legnagyobb atombombabiztos óvóhelyén húzzák meg magukat. Artyom, aki korábban megmentette a Metró lakóit a "feketéktől", tudja, hogy nem hőstettet követett el, hanem óriási hibát. Mert azok a lények nem szörnyetegek voltak, hanem egy új értelmes faj képviselői... Az öreg Homérosszal együtt, aki meg akarja írni "hőstettének" történetét, Artyom elindul arra az állomásra, ahol valaki állítólag kapcsolatba lépett más túlélőkkel. S amit talál, immár a felszínen, az minden képzeletét felülmúlja... Glukhovsky története, amely az atomháború utáni világot írja le, valójában nagyon is a mi mostani világunkról szól: hidegháborúról, menekültválságról, új diktatúrákról. Dmitry Glukhovsky 1979-ben született; az orosz populáris irodalom legnagyobb sztárja. A Metró 2033 és folytatása a világ számos országában bestseller lett. A Metró 2035, a trilógia záró darabja részben a már korábban elkészült, Metro Last Light című számítógépes játék ötleteiből született meg.

1953. július 26-a a kubai forradalom "keserű keresztelőjének" napja. Egy csapat fiatal meg akarja dönteni a Batista-rendszert - és kis híján sikerül is nekik. Elképesztő konspirációval látnak hozzá. Tapasztalatlanságuknál csak naiv hitük és elszántságuk nagyobb. - A Moncada kaszárnyát fogjuk megtámadni - jelenti be Havannában maroknyi követőjének Fidel Castro. A Moncada kaszárnya az onnan nyolcszáz kilométerre fekvő Santiagóban van. Azért arra esik Fidel Castro választása, mert Santiago sokkal határozottabban diktatúraellenes város, mint Havanna. A kaszárnyát ezer katona őrzi - de ha álmukban ütnek rajtuk, az általuk is viselt uniformisban... Ez a dokumentumregény egy évtizeddel az események után készült. Robert Merle felkutatta a dráma életben maradt szereplőit, és a velük készített interjúkból olyan mozaikot rakott ki, hogy az még történésznek is becsületére válna. Rekonstruálta azt a felemelő pillanatot, amikor két lány, négy fiú, aztán a többiek, az a száz-százötven fanatikus vonattal, busszal, autóval elment Santiagóba, hogy végrehajtsa a feladatát. Merle az események felidézésének lázában sem felejti el, hogy nagy emberek nélkül nincs történelem, de a közkatonák az igazi hősök, akik a forradalmi tettek után - ha megérik - sietnek haza, és ott folytatják a hétköznapi életüket, a munkájukat, ahol abbahagyták. Ma már az is történelem, hogy 1959-es hatalomra kerülése után Fidel Castro - ígéreteivel ellentétben - nem rendezett demokratikus választásokat. A diktatúra hagyománya nehezen veszik ki.

Un fascinante conjunto de relatos de hondo perfil humano que revelan la especial maestría de la autora en este género. Las historias de Alcoba azul están ambientadas en una Inglaterra rural y apacible, estas trece historias plasman el discurrir de los sentimientos más profundos al compás de la vida cotidiana.