Hľadanie: Vojna svetov
zobraziť:
Vyměřování Německa
Kniha Vyměřování Německa. Promluvy o podstatě němectví mapuje, jakým způsobem německá poválečná inteligence přemýšlela o němectví. V prvním plánu se snaží načrtnout spojnice mezi tematizací němectví v politických, historiografických, filosofických i literárních textech, a to v období přibližně od roku 1960 do současnosti. Ve druhém plánu se zaměřuje na čtyři významné západoněmecké literáty (Güntera Grasse, Martina Walsera, Hanse Magnuse Enzensbergera a Botha Strauße) a ukazuje, že se všichni čtyři odchylují od bipolárního výkladu společnosti a dějin, a to v mnohem menší závislosti na politických událostech, než se často předpokládá v dějinách moderní literatury. Kniha se tak snaží potvrdit předpoklad, že tento různorodý a časově variabilní rozchod s bipolárním výkladem světa lze nejlépe vysvětlit, zohledníme-li, jak se němectví tematizovalo mimo literaturu, tedy v dobové německé historiografii, politologii a filosofii.
Štvanice
Napínavý román Štvanice nabízí čtenáři velmi aktuální téma, jímž je manipulace veřejným míněním. Jeho hrdinou je novinář Anton Pjatyj, který v rámci své investigativní práce poukazuje na špinavé praktiky jednoho ruského oligarchy, zosobňujícího spojení kriminálního živlu s politickou a ekonomickou mocí. Ten si proto najme PR-agenturu, a dá jí úkol znepříjemňovat život nepohodlnému novináři tak dlouho, dokud se nepřestane šťourat v oligarchových záležitostech, anebo alespoň natrvalo nezmizí někde v zahraničí. A agentura se pustí do práce a zahájí štvanici, která zasáhne Antona samotného, celou jeho rodinu, a nakonec se vymkne veškeré kontrole. Štvanice může působit jako antiutopický román. Avšak v realitě současného Ruska je spojení žalobce a soudce v jedněch rukách, stejně jako propojení politiků a bezpečnostních složek s kriminálními živly bohužel utopií jen zdánlivou. Svou naléhavost má Filipenkova kniha ale i ve světě demokratickém, jehož závislost na mediálním šíření informací jej činí stále více zranitelným.
Na stiahnutie
7,29 €
dostupné aj ako:
A barátfalvi lévita
Folyóiratban 1857-ben, könyv alakban 1858-ban jelent meg először Az elátkozott család. A regény a 18. században játszódik, a komáromi protestánsok, és katolikusok küzdelméről szól. Az 1756. évi földrengés rövid időre egymáshoz közelíti a vetélkedő felekezeteket: a katolikus Malárdy Ferenc alispán engedélyt ad rögtönzött protestáns fatemplom építésére, de a katasztrófa elmúltával tüstént le akarja bontatni a templomot, sőt fejszével ő maga vág bele. Malárdy alispánná választásának évfordulóján egy ünnepségen megjelenik egy jóképű fiatalember, aki Kadarkuthy Viktor néven mutatkozik be: megszeretteti magát a családdal, és feleségül veszi Herminát, a szülők szemefényét. Az ifjú férj azonban álnevet viselt; valójában református családból való, apja, Gutai Thádé fölismeri, és magával viszi. Romantikus kalandok, intrikák, és félreértések után a szerelmesek visszatalálnak egymáshoz, az ellenségeskedő apák összebékülnek.
Történetük A bártfalvi lévita című regényben folytatódik (Pesti Napló: 1897, könyv alakban: 1899). A valódi, idősebb Kadarkuthy bosszút akar állni a névbitorló Guthay Lőrincen (a később született regényben dzsentris névformát használ az író), aki a Bükkben, Barátfalván él lévitaként – református lelkésztanítóként –, inkognitóban. Keresi, és megtalálja. Amikor már-már élethalál harcra kerülne közöttük a sor, Kadarkuthyt farkasok támadják meg, Lőrinc pedig megmenti, és kibékülnek. Van olyan nézet, hogy Barátfalva mintája Tardona, ahol Jókai rejtőzött a szabadságharc leverése után. – A cselekményben dús, detektívregény típusú regénykettős nem tartozik az életmű fő vonulatába, de izgalmas olvasmány, és stiláris értékei is figyelemre méltók. – Mindenkinek ajánlható.
Na stiahnutie
1,97 €
Hamlet
Na dánském hradu Elsinor se začne zjevovat duch bývalého panovníka. Když se setká s princem Hamletem, prozradí mu strašlivé tajemství: Claudius, dánský král, získal trůn zákeřnou vraždou svého předchůdce. Hamlet přislíbí otcovu duchu pomstu a tím začne neúprosný sled mnoha tragických událostí. Tato divadelní hra se dočkala dlouhé řady filmových zpracování, i když ani jedno nedokázalo dosáhnout dokonalé úrovně a filozofické hloubky originálu. Slavný Hamletův monolog o životě a jeho smyslu se stal nedílnou součástí evropské kultury.
Paměti pankáčova dědečka
Povídková knížka „Paměti pankáčova dědečka“ jsou příběhy na pomezí memoárů z autorova života. Prožitky z mládí se v našich myslích nejvíce uchovávají a sítem času z nich odstraníme vše „plevelné“ a zůstává jen příjemné vzpomínání na mládí.
Jako k čtenářům promlouvaly Zvonokosy z francouzského prostředí, tak v této knížce se dostáváme trochu více na jih. A v „obyčejných“ příbězích venkovských lidí zjišťujeme, že život je všude nejen o dvou kůrkách, jak říká okřídlené přísloví, ale že i charaktery, vztahy a osudy lidí jsou všude stejné, jen někde slunce nad hlavou pálí více a jinde méně.
Tento soubor příběhů vznikl v letech 1984-86. Jednotlivé události jsou spojeny rámcem falešného vypravěče (a zároveň jedné z vůdčích postav většiny příběhů), jimž je zemřelý don Atilano. Ten má teprve po smrti čas v nebi zapsat příběhy, které zažil on, jeho rodina či celá ves a které za života útržkovitě vyprávěl svému malému vnukovi, nyní dospívajícímu pankáči Gerardovi.
Ze záhrobí mu je posílá po zemřelém jiném pankáči, který z nebeské nudy přijal podobu zombie, aby se mohl navracet na zemi. Vnuk Gerardo zasvětí do tajemných příběhů svého středoškolského profesora (autora knihy) a zprostředkuje předání dědečkových textů. Ten je poté, co se vzpamatuje z šoku po setkání se zombiem, nabídne vydavateli k otištění.
Tím se dozvídají španělští čtenáři, nejen z rodné vsi dona Atilana, zapomenuté či i utajené příběhy svých předků.
Výtečný překlad Miloslava Uličného prozrazuje jistou překladatelovu spřízněnost s textem, prostředím, o němž vypráví, i autorem. Může to být dáno skutečností, že se s Ezequíasem Blancem osobně zná, že zná jeho kraj, kde se jeho povídky odehrávají, a že sám pochází z venkova, byť moravského.
Levice a okolie kedysi a dnes
Kraj okolo Levíc, ktorý leží na sever od Dunaja, bol vďaka svojej úrodnej pôde a teplej klíme osídlený už od najstarších čias. Popri riekach Hron a Ipeľ prichádzali nové a nové kultúry, neskôr aj národy známe pod meno ako Kelti, Germáni, svoje bitky zvádzal na brehu Hrona aj známy rímsky cisár Marcus Aurelius. Od stredoveku tu spoločne žijú Slováci a Maďari, v tomto priestore sa sformovali tri historické územné celky, a to Tekovská, Hontianska a Ostrihomská stolica. Na prahu novoveku boli obyvatelia tohto kraja ležiaceho na hranici Osmanskej ríše takmer 150 rokov vystavení vojnovým udalostiam v zápase o záchranu Európy. Krutú daň si na obyvateľoch regiónu vybralo aj nepokojné 20. storočie, dve svetové vojny, výmena obyvateľstva aj komunistická diktatúra. Okres Levice vznikol v roku 1960 spojením troch okresov, a to Šahy, Želiezovce a Levice. Levice, súčasné centrum regiónu, boli v minulosti známe ako mesto pohody a dobrej gastronómie. Do mesta lákala návštevníkov husacina, husacie štvrťky – fertále, sa tu predávali už v 17. storočí. Panstvo sa v minulom storočí schádzalo v mestskom hoteli a ostatní pri husacích búdach na námestí. Gazdiné z okolia kŕmili husi kukuricou, husacia pečeň sa vyvážala do celej Európy. Fertále sa predávali aj v mestečkách Bátovce a Tekovské Lužany. K husacine ponúkali Levičania aj vynikajúce víno. Staré tradície odvial čas, z niekdajších bohatých obcí sú dnes zanikajúce sídla, porovnanie súčasnej fotografie s historickou nie vždy ukáže zmenu k lepšiemu. Opačný proces je zjavný v mestách. V porovnaní so šedivými, zanedbanými budovami z čias socializmu prešli dnešné námestia modernou rekonštrukciou, stali sa príjemnými miestami stretávania obyvateľov. Na okrajoch miest pribudli priemyselné parky. Návštevníkom môže región ponúknuť množstvo zaujímavých historických lokalít, hrad v Leviciach, ležiaci takmer na námestí, či vzácne oltáre v bývalom slobodnom kráľovskom banskom meste Pukanci. Turista sa tu nemusí báť davov na turistických trasách, môže si nerušene vychutnať zákutia viničných areálov so vzácnymi stromami moruší. Milovníci ľudovej kultúry sa môžu zoznámiť s jedinečnou a pestrou čilejkárskou oblasťou.
Sárga
Két írónő, June Hayward és Athena Liu sorsa két sikertörténet lehetett volna: ugyanakkor jártak a Yale-re, és ugyanabban az évben jelent meg mindkettejük első könyve. De míg Athena sikere műfajokon át ívelt, addig June műve az utánnyomásig sem jutott el. June utólag úgy véli, hogy manapság senkit nem érdekelnek a hétköznapi, fehér lányokról szóló történetek.
Amikor June szemtanúja lesz Athena furcsa balesetben bekövetkezett halálának, ösztönösen cselekszik: ellopja barátnője frissen befejezett és nagy titokban tartott kéziratát, egy merész, kísérletező stílusban megírt regényt kínai munkások elfeledett történeteiről, akik az első világháborúban a britek és franciák oldalán szolgáltak.
Mert hát mi rossz történhet, ha June átszerkeszti Athena regényét, és saját alkotásaként küldi el az ügynökének? Mi rossz történhet, ha hagyja, hogy kiadója újrapozicionálja az írói pályáját a Juniper Song álnévvel és olyan szerzői fotókkal, amelyekbe akár még bele is láthatóak nem létező ázsiai gyökerei? Hát nem érdemli meg ez a történet, hogy elmeséljék, bárki is legyen a mesélője? June legalábbis így gondolja, és a New York Times bestsellerlistája, valamint az ezzel járó anyagi siker hamarosan alá is támasztja ebben.
A lopott státusz azonban hamar veszélybe kerül. És miközben June a titkait védelmezi, felfedezi, hogy meddig hajlandó elmenni mindazért, amiért állítólag vért verejtékezve megdolgozott.
A számtalan irodalmi díjjal kitüntetett R. F. Kuang legújabb regénye időszerű és tűéles képet nyújt a modern könyvkiadás kellemetlen oldaláról. A Sárga a megjelenését követően egyből a sikerlistákon nyitott, és komoly párbeszédeket generált, ismételten jelezve, hogy szerzője a kortárs irodalom egyik legerősebb hangja.
Na stiahnutie
9,80 €
A klastrom titka
„A ?Klastrom titká”-ban új oldaláról ismerhetjük meg Jane Austent. Halála után kiadott regényében az (ön)ironikus Austen mutatkozik meg nagy kifejezőerővel és roppant szórakoztató formában.Mint minden regényében, az írónő itt is egy fiatal lány, Catherine Morland útját ábrázolja, akit kezdettől fogva „antihősnőként” mutat be. A sokgyerekes, szegény papi családban felnőtt Catherine semmi különleges tulajdonsággal nem dicsekedhet, sem nem bájos, sem nem tehetséges vagy szépreményű, ám nagy csodálója a kor „gótikus” rémregényeinek. Életére is úgy tekint, mintha regényhősnő volna, és önnön jövőjét olvasná a fordulatos regények lapjain. A jövő azonban nem tartogat számára sem szerencsés kimenetelű hintóbalesetet, amely során a semmiből felbukkanó hős megmenti majdani szíve hölgyét, sem fényes báli részvételeket, sem örökké tartó barátságokat. A lányka bathi utazása balesetmentesen zajlik, élete első bálján kis híján elvész a tömegben, anélkül, hogy bárki lovagféle fölfigyelne rá, igaznak tűnő barátságáról pedig csak egyedül ő nem sejti, hogy üres, pénzhajhász és naivitását kihasználó kapcsolat csupán.A Northanger Klastrombeli látogatása ugyan megcsillantja előtte a dermesztő kalandok lehetőségét: szellemjárta padlásszobákat, holttestnek ható viaszfigurákat, föld alatti cellákba zárt, elgyötört feleségeket, titkos csapóajtókat, ám a regényes fordulatok és a romantikus titkok itt is elmaradnak.Catherine jutalma mindössze némi élettapasztalat, mert ahogyan illúzióit vesztve kezdi megérteni a való életet, lassan kigyógyul romantikus csacskaságaiból, és igazi Austen-hősnővé válik: önismeretet szerez. Még egy tisztes kérő is felbukkan, akinek az oldalán aztán Catherine új fejezetet nyithat egy immár kevésbé ábrándos-ijesztő történetben: a saját hétköznapi életében.
Na stiahnutie
7,04 €
A remekmű
„Révész vitt át a túlsó partra. Meglepően hasonlított arra a férfiarcképre, ám kortalannak látszott. Egykedvűen evezett, a legkisebb erőfeszítés nélkül. A hátizsákomra pillantva megjegyezte, hogy az ember sohase lehet eléggé felkészülve. Azt hittem, arra céloz, hogy kevés holmit viszek magammal, de aztán hozzátette, vagy tíz éve már, hogy átvitt a folyón egy vándort, akinek a botján kívül semmije sem volt. Akkor igencsak fel lehetett készülve, élcelődtem. Lélekben bizonyára, hűtött le a válaszával. Az én vállalkozásom a test próbatétele, magyarázkodtam. Minden vállalkozás elsősorban a lélek próbatétele, mondta erre. Nem erősségem a bölcselkedés; hogy másra tereljem a szót, megkérdeztem, mit lehet tudni a láthatatlan labirintusról. Nem lepődött meg.–?A szellemlabirintusról? – kérdezett vissza helyesbítőleg. – Nem sokat. Úgy tartják, nincsenek falai, és bárhol lehet bejárata. Az ember egyszer csak benne találja magát.–?És hogyan lehet kijutni belőle? – kérdeztem.–?Csak el kell mondani egy alkalmas imát – válaszolta.Mosolyogtam magamban.–?És aki nem tud imádkozni? – kérdeztem, merthogy én nem tudtam.Hirtelen meg kellett kapaszkodnom a csónak két peremében, mert vad örvénybe kerültünk, a folyó lassú sodrása ellenére. Erősen billegve körbefordultunk egypárszor, miközben ő kiemelte az evezőket a vízből. De mindjárt megállapodtunk, és evezett tovább.–?Mindenki tud – mondta, mintha mi sem történt volna. – Mindenkinek van egy imája, amit csak ő tud, csak ő tudhat, és ami csak őrajta segíthet. Ha segíthet.–?Mit lehet még tudni a labirintusról? – kérdeztem.–?Hogy talán csak legenda – felelte egy halvány, talányos mosollyal.Csakhamar partot értünk. Búcsúzóul jó szerencsét kívánt.”(A szellemlabirintus)
Na stiahnutie
5,92 €
Písání
Texty a ilustrace Johna Lennona vděčí za svou popularitu jménu svého autora. Písání (1964) i Španěla na vesnici (1965) napsal a vydal ještě v době první fáze "beatlemánie". Absurdní krátké texty a básničky jsou postaveny především na vynalézavé hře s jazykem (slovním významem a legračními novotvary) a popírání obvyklých forem, dějů a spádu příběhů, což však není v britské literární tradici nijak cizí.
Nanebepění
Po raných Lennonových textech z počátku 60. let sebraných do Písání (česky 1996) a Španěla na vesnici (česky 1999) vyšli v grafické úpravě Štěpána Danča do třetice Lennonovy pozdní texty vydané jako Nanebepění v roce 1986, shrnující jeho prózu i nebeletrii doprovázenou vlastními ilustracemi z let 1968–1979, včetně slavné Balady o Johnovi a Yoko, kde Lennon popisuje své seznámení s Yoko, rozpad Beatles, pronásledování americkými i britskými úřady a spojení s americkým undergroundem. Jeho beletrie je parodií na každý druh psaní a svou myšlenkovou i jazykovou hravostí navazuje na tradici, jež je v britské literatuře známá jako poetika nesmyslu.
dostupné aj ako:
Španěl na vesnici
Texty a ilustrace Johna Lennona vděčí za svou popularitu jménu svého autora. Písání (1964) i Španěla na vesnici (1965) napsal a vydal ještě v době první fáze "beatlemánie". Absurdní krátké texty a básničky jsou postaveny především na vynalézavé hře s jazykem (slovním významem a legračními novotvary) a popírání obvyklých forem, dějů a spádu příběhů, což však není v britské literární tradici nijak cizí.
Dějiny Ruska 20. století 2.díl
Dvousvazková, moderně pojatá a na oficiální prokremelské propagandě nezávislá práce kolektivu ruských autorů, vedená profesorem Andrejem Borisovičem Zubovem, představuje jedinečný pokus o syntetický výklad dějin Ruska 20. století. Autoři se v ní pokoušejí odpovědět na otázku, proč se ruské dějiny po pádu carismu ubíraly cestami vedoucímu k vytvoření totalitního, nelidského, cynického, navenek však modernizačního režimu, jenž ve svém důsledku vedl téměř ke zničení ruské duše a svébytné ruské civilizace. Jejich pohled je veskrze komplexní. Hlavní důraz nekladou na suché politické dějiny, nýbrž na dějiny společnosti, která specifickým způsobem reagovala na sociálně inženýrské pokusy nevzdělaných sovětských vůdců, kteří si nevážili lidského života a vše nazírali prizmatem osobní moci a osobního prospěchu. Na pozadí utrpení ruského národa autoři píší i dějiny ruského intelektuálního života a dějiny ruské pravoslavné církve, v níž spatřují, i přes její tendence kolaborovat s totalitním režimem, jeden z pilířů přetrvání ruské existence. Jako vůbec první historická práce Velké dějiny Ruska rovněž propojují dějiny ruské emigrace, dějiny jiného Ruska, Ruska mimo Rusko, s dějinami sovětského impéria, čímž líčení ruské minulosti dávají rozměr konfrontace dvou světů, jež mezi sebou vedly život na život a na smrt. První díl, zahrnující léta 1894-1939, je věnován konci období carského Ruska, revolucím 1905 a 1917, budování sovětského státu za Leninovy a Stalinovy diktatury.
Když se proroctví nesplní
V knize z roku 1956 byla poprvé formulována slavná teorie kognitivní disonance (stav mysli vzniklý rozporem mezi dvěma poznáními či postoji). Vědci se infiltrovali do skupiny, která věřila v nadcházející apokalypsu a svou záchranu prostřednictvím UFO. Když ke konci světa nedošlo, skupina si to vysvětlila tím, že právě díky jejímu působení se bůh země rozhodl naši planetu zachránit. Festinger dochází k závěru, že aby člověk začal ještě silněji věřit nějaké teorii i poté, co se nesplnilo jeho očekávání, musí být splněno několik podmínek - například v minulosti musel své víře hodně obětovat a musí mít silnou sociální podporu. Tím dochází k odstranění kognitivní disonance (vnitřního rozporu), takže jakýkoli důkaz svědčící proti zastávané teorii je vysvětlen tak, aby teorii nevadil, nebo ji dokonce podpořil.
Kromě své vědecké hodnoty je kniha, kterou lze číst jako román, zajímavým příběhem malé skupiny lidí, jež spojovalo bizarní, ale fascinující přesvědčení.
Na stiahnutie
15,49 €
dostupné aj ako:
Krúdy rózsája
Vajon hogyan fonódott össze Krúdy Gyula, a zseniális író és Madame Rose, a gyönyörű és merész gondolkodású kurtizán sorsa? Lévai Katalin bravúros technikával és költői szépséggel megírt regénye nem csak erre keresi a választ.
A szerző két páratlan egyéni sorsot és lelkületet tár elénk a párhuzamosan futó élettörténetekben, amelyeket át- meg átsző az emlékezés, az emlékekre való folytonos reflektálás, az élénk elmélkedés életről, halálról, szerelemről. A hősök eseménydús életet élnek, időről időre kalandos vagy éppenséggel tragikus szerelmi történetekbe bonyolódnak. De szerettek-e valaha igazán? Hiszen mindvégig a mese és a valóság mezsgyéjén járnak, az álmaikat kergetik. Létezésük minden pillanatát izzó szenvedély, vágyakozás és egy jobb kor utáni nosztalgia itatja át. Ebben az érzékletesen megírt könyvben megismerhetjük a luxusbordélyba látogató arisztokraták, írók, művészek, sok különféle rendű és rangú ember életmódját és gondolkodását, és a virágkorát élő 19. század végi Budapestet.
A város hol színes és vonzó, hol pedig erőszakos arcát mutatja, váratlanul különleges alakok bukkannak elő a semmiből, teszik még izgalmasabbá a történeteket.
Ha Krúdy Gyula egy pillanatra lejönne közénk a mennyből, bizonyára azt mondaná: Édes lányom, nem egészen úgy történtek a dolgok, ahogyan megírtad... de akár így is történhettek volna.
Kőtörő fű
Magyar hagyományunk megértése lehetővé teszi az Isteni Mester szolgálatát, s ez a boldogság, a földi harmónia titka!
Mindennapi életünkbe mindaddig nem állhat be pozitív változás, míg tudatunkban az élet lényegéről alkotott fogalmak gyökeresen át nem alakulnak. Nem a valóban létező külső vagy belső ellenség veszélyezteti a magyar megmaradást, hanem az egyénekben a belső rend és arányérzék teljes hiánya! Nem elegendő csak túlélni, sikeresen részt venni a létért való anyagi küzdelemben, a magyar embernek megadatik a benső tudakozódás titokzatos képessége az önvaló és az Abszolút Igazság után. A lelkét látó bölcs képes függetlenné válni a társadalmi környezettől, a politikai és gazdasági marketing hazugságaitól. Itt az ideje annak, hogy a kegyetlen szándékokat, s Trianont túlélő magyarok urai és főszereplői legyenek ismét életünknek! Gyökeresen változtatnunk kell gondolkodásunkon a tekintetben, hogy mit tekintünk fontosnak és mit nem! Ha ez sikerül, Magyarország abban a pillanatban megszabadul az Antikrisztus hatásos félelemkeltésétől, és hízelkedésétől. Ez a mesterséges balsors meg akar minket bénítani, de mi szüntelenül járható és hatásos új utakat és irányokat lelhetünk fel, az örök magyar lélek ma is képes gyökeres megújulásra.
Közeleg a nemzet feltámadása!
Někde zvoní telefon
Někde zvoní telefon (2010) sleduje osudy čtyř mladých hrdinů v pohnuté době politických nepokojů v Korejské republice 80. let 20. století. Hlavní postavu románu, vzdělanou a literárně činnou Čong Jun, vrhne zpět do víru vzpomínek na její vysokoškolská léta v Soulu nenadálý telefonát od někdejšího přítele. Prostřednictvím návratu do svého mládí znovu prožívá euforickou lásku i bolestné ztráty, které jsou neoddělitelně propletené s tragickými událostmi na pozadí tehdejšího militantního režimu, který neváhal obrátit ozbrojenou moc proti studentským hnutím. Kniha prozkoumává otázky, zda lze najít v životě s milovaným člověkem útočiště před nejistotou a samotou a nakolik se naše osobní směřování formuje v době našeho dospívání.
Kinolandie
Město Kinolandie, jež vzniklo a žije jen pro fi lmové umění, představuje utopický alternativní obraz budoucího světa. Z dálky připomíná bizarní syntézu světových metropolí seskupených na jednom místě. Jeho obyvatelé žijí ve zvláštním líném bezčasí nikdy nekončící neděle, vládne tam zdánlivá pohoda a optimismus. Falešný svět, který má fungovat jako náhražka toho skutečného, představuje podivný lunapark, v němž se neustále všichni pachtí za vzrušujícími zážitky, a přitom propadají nekonečné nudě. Absolutní zábava se paradoxně mění v absolutní nudu. Milostné vztahy jsou povrchní, deformované. V celém dílem se neustále mísí skutečnost s fikcí a předěl mezi reálným a „umělým“ světem je nezřetelný.
Autentické věci se musejí nahradit falešnými náhražkami, protože vše pravdivé je pro film nezajímavé a nudné.
Sernova polemika mezi odlišnými možnostmi uměleckého vyjádření literatury a filmu a jejich účinkem se úzce dotýká současné reality. Jsme zahlcování nahodilými, chaotickými fragmentárními obrazy, jejichž prostřednictvím vnímáme svět a jež nás vrhají do podivné pseudoreality médií. Ta šíří posedlost kultem mládí, umělé krásy. Autor šalebný svět zábavy a povyšování novodobých mýtů spojených s vizuální kulturou do roviny mýtů kolektivních nemilosrdně demytizoval a zgrotesknil.
Ramón Gómez de la Serna (1888–1963) byl jednou z nejvýraznějších osobností meziválečné avantgardy ve Španělsku. Po vypuknutí španělské občanské války v roce 1936 se uchýlil do Buenos Aires, kde strávil zbytek života.
Serna je autorem rozsáhlého díla, které zahrnuje většinu existujících žánrů (s výjimkou poezie) a další obtížně zařaditelné literární formy.
Apád előtt ne vetkőzz
Miskolc, 1920-as évek. A nyolcéves Károly és a négyéves Anna szüleit szinte egyszerre viszi el a spanyolnátha, a gyerekek pedig árvaházba kerülnek. Rideg és szeretetnélküli apácák gondoskodnak róluk, a fiúk között pedig farkastörvények uralkodnak: aki erősebb, az éjszaka leple alatt bármit megtehet a többiekkel. A testvérpárt néhány év múlva nevelőszülők veszik magukhoz, de vajon képesek-e elfelejteni mindazt, ami az árvaházban történt velük?
Hatvan évvel később, szintén Miskolcon az ötéves Eszter elhidegül imádott édesapjától, miután anyja figyelmezteti, hogy vigyázzon vele. A kislány csak nagyapjára, Tatusra számíthat, aki mindennél jobban szereti unokáját, s akiben Eszter mindenki másnál jobban bízik.
Péterfy-Novák Éva új regényében megrázó kérdéseket tesz fel: mi lesz egy megnyomorított gyermekből? Hogyan válik szörnyeteggé egy felnőtt? És vajon meg lehet-e törni a generációkon átívelő családi mintákat?