Najnovšie - História - ostatné strana 12 z 45

Lélegzetelállító beszámoló arról, hogyan mentette meg egy izraeli nagyapa az unokáit 2023. október 7-énEgy történet, amely bemutatja a Hamász-támadás előzményeit, a mélyben meghúzódó történelmi feszültségeket, és hogy miért nem tudta megvédeni Izrael az állampolgárait2023. október 7. reggelén Amir Tibon és a felesége lövések hangjára ébredt az izraeli Nahal Oz nevű kibucban, amely kevesebb mint egy kilométerre fekszik a gázai határtól. Pár perccel később már a házuk biztonsági szobájában csitítgatták a két kislányukat, miközben az ajtó mögül fegyverlövések hallatszottak. Amir mobilja kezdett lemerülni, de még el tudta küldeni a következő üzenetet az apjának: "A lányok nagyon jól viselkednek, de félek, hogy nemsokára elvesztik a türelmüket, és a Hamász meghall minket idebent."Nagyjából hetven kilométerre északra, Tel-Aviv partjainál Amir szülei megszakították szokásos kora reggeli úszásukat, beugrottak a kocsijukba, és egy pisztollyal elindultak Nahal Oz felé, hogy megmentsék a családjukat.A Gáza kapuja nem csak egy család menekülését beszéli el: bemutatja a gázai határvidék - az otthonuk - múltját, azokat a politikai rezsimeket, amelyek az évtizedeken keresztül folytatott háborúskodással ártottak ezeknek az összetartó közösségeknek és gázai szomszédjaiknak, valamint emléket állít a támadás áldozatainak."Érzékletes, hiteles és helyenként megrázó beszámoló - nemcsak a támadás napjáról, hanem az életről Gáza és Izrael határán, valamint a zsidók és palesztinek közötti harcról." - Lesley Stahl, tudósító, 60 Minutes"Mirivel olyan hangot hallottunk, amitől rémülten néztünk össze: géppuskaropogást.Eleinte távolról hallatszott, a földek irányából. A korábbi támadások alatt az egyedül amiatt aggódtunk, hogy megússzuk-e az aknagránátzáport, sosem gondoltuk volna, hogy a Hamász átlép a határon. De a zajok pontosan erre utaltak. Ráadásul, bár folytatódott a bombázás, egyre több idő telt el egy-egy becsapódás között. Ettől eszembe jutott: vajon azért fejezik be a bombázást, mert akik csinálják, behatolnak a településre?Nem volt sok időm mérlegelni a kérdést. A géppuskaropogás közeledett, mintha már a kibucot körülvevő körgyűrűről jönne - amely bőven Nahal Oz kerítésén belül húzódik. Aztán már a mi környékünkön szólt, közvetlenül a házunk előtt. Arab kiabálást is hallottunk, és azonnal megértettük, mi történt.Valóra vált a legrosszabb rémálmunk: Izrael védelmi rendszerét - a kerítéseket, a kamerákat, a biztonsági berendezéseket, amikről mindig azt hittük, hogy megvédenek a határ túloldalán tanyázó terrorista-hadseregtől - áttörték. A Hamász eljött értünk."

A 20. század hajnalán egy rendkívüli nő érkezik a Közel-Keletre. Gertrude Bell - régész, Kelet-kutató, író, politikai tiszt és titkos ügynök - idővel a térség egyik legnagyobb hatalmú alakjává válik. A sajtó csak így emlegeti: "a sivatag királynője".Mezopotámia - az emberi civilizáció bölcsője, Bábel tornyának földje, Ábrahám szülőhelye és Nagy Sándor végső nyughelye - ebben a korszakban újra a történelem színpadára lép. Az Oszmán Birodalom romjain új világ épül: Irak.Gertrude Bell döntő szerepet játszik az ország megszületésében. Ő juttatja trónra Fejszált, részt vesz az államhatárok kijelölésében, a közigazgatás felépítésében és a Bagdadi Múzeum megalapításában. Társai: Churchill, Arábiai Lawrence, Fejszál - de mindegyikük más jövőt képzel a térségnek. A háttérben pedig már feltűnik az új hatalom: az Egyesült Államok, amely szemet vet a térség kőolajára. Miközben a világpolitika újrarajzolja a Közel-Kelet térképét, a britek minden eszközt bevetnek uralmuk megszilárdításáért - köztük a kurd területek elleni légi támadásokat is, jóval Szaddám Huszein előtt.Olivier Guez sodró lendületű regénye egy kivételes nő sorsán keresztül mutatja be, hogyan született meg a modern Irak - és hogyan vetették el olyan konfliktusok magvát, amelyek a mai napig formálják a térséget.

Három intelligens, elbűvölő nő eddig el nem mondott története. 1945 februárjában mindhárman elkísérték apjukat a második világháború utáni hatalmi rendet meghatározó jaltai konferenciára. Mindőjük szomjazta atyja tiszteletét és szeretetét, miközben féltőn óvta őt, és meglátásaival támaszául is szolgált. A 27 éves Kathleen Harriman az Egyesült Államok szovjetunióbeli nagykövetének, Averell Harrimannek a lánya, háborús tudósító és síbajnok, aki a katyńi mészárlás feltárásában is segédkezett; a 30 éves Sarah Churchill színésznőből lett a brit légierő tisztje, és állandó, polemizáló beszélgetőpartnere a brit miniszterelnöknek; a 38 éves, háromgyermekes édesanya, újságíró-szerkesztő Anna Roosevelt pedig már a Fehér Házban is nagy körültekintéssel őrizte az elnök titkait. A történelmi jelentőségűvé vált Krím félszigeti tanácskozást új szemszögből bemutató, emberi drámákban bővelkedő könyvben nemcsak Franklin D. Roosevelt, Winston Churchill és Sztálin háborús szövetsége repedezik, de az apa-lány kapcsolatok is drámai változásokon mennek keresztül. A család iránti hűség, a politikai érzék és a szerelmi románcok – a szovjet hírszerzés fürkész tekintetétől és lehallgatásaitól övezve – mind mérlegre kerültek.

Lehet egy ilyen hatalmas területre kiterjedő országnak rövid a története? Költői a kérdés. Ha felgyorsult életritmusunk mellett mégis szeretnénk átfogóbb képet kapni Oroszország sokszínű és gyakran ellentmondásos történelméről, akkor Mark Galeotti tömör, ámde évszázadokat átívelő munkája lényegre törő áttekintést nyújt számunkra a kijevi Rusz születésétől egészen Putyin felemelkedéséig. Az egyes korszakok bemutatását idővonalak és térképek is szemléltetik, hogy könnyen befogadhatóvá tegyék annak a bonyolult országnak a múltját, amely napjainkban is komoly hatást gyakorol a nemzetközi politikára. Ideális kezdőlépés azoknak, akik most ismerkednek a témával, de az olykor csipkelődő hangvételű elemzés azoknak is tartogat érdekes megfigyeléseket, akik jártasabbak e területen. 

Ještě nikdy se v dějinách lidstva neprotínalo tolik různých převratných trendů s celosvětovým dosahem: dnešek přináší obrovské změny v oblasti geopolitiky i technologie, ekonomiky i komunikace. Naše situace je jedinečná, ale při řešení stávajících problémů se můžeme poučit z minulosti. Které dřívější revoluce jsou našim současným otřesům nejpodobnější - a která historická řešení pro nás mohou být inspirativní? Fareed Zakaria předpověděl nástup neliberálních demokracií přesněji, než to učinili Francis Fukuyama či Samuel Huntington ve svých ikonických knihách Konec dějin a poslední člověk a Střet civilizací. A nyní přichází se stejně zásadním dílem, jež promění pohled na éru, v níž žijeme. Pramenem dynamiky moderní doby není podle Zakarii Francouzská revoluce, jež vyústila do chaosu a hospodářské zaostalosti, nýbrž měšťanská, obchodní a finanční revoluce v osvobozených Spojených nizozemských provinciích, která následně inspirovala politické revoluce ve Velké Británii a v Americe a připravila půdu pro nástup moderního průmyslu a mezinárodního obchodu. Úspěšné revoluce poskytují prostor pro individuální vynalézavost a důvtip, ale současně budují mechanismy nutné k zajištění společenské soudržnosti a nepropadají radikalitě. Každý pokrok s sebou totiž nese i vlnu frustrace a lidem je třeba ponechat prostor, aby se v hluboce transformovaném světě mohli zorientovat a najít si v něm své místo. Nacházíme se na rozhraní čtyř revolucí, zdánlivě věštících temnou budoucnost: ovlivňuje nás globalizace, nástup nových technologií, problémy identity i geopolitika. Zakaria však ve své knize Věk revolucí dokazuje, že pokud budeme jednat uvážlivě a tolerantně, pesimismus je předčasný.

První román Kena Folletta z plánované trilogie Století nazvaný Pád titánů se stal mezinárodní senzací nadšeně přijímanou jako strhující a fascinující kniha, která dokáže čtenáře pohltit na celé dny či týdny. Zima světa začíná tam, kde Pád titánů končí. Pětice našich známých, navzájem spřízněných rodin – americká, německá, ruská, anglická a velšská – vstupuje do doby obrovského sociálního, politického a hospodářského chaosu počínajícího vzestupem třetí říše, přes krvavé události ve Španělsku a velká dramata druhé světové války až po výbuchy sovětských a amerických jaderných bomb. Prodáno přes 5 miliónů výtisků v celém světě!

Neustále ich chce niekto ovládnuť – Tatári, husiti, králi. Prostý ľud však statočne a hrdinsky bráni svoje územie, česť i tradície a zápasí o slobodu. Celé stáročia. V krutých časoch sa mieša nečakaná láska so zradou, mocenské intrigy a vypočítavosť sa stupňujú. Beznádej pod útlakom vystrieda nádej na lepšiu budúcnosť. Vo vzduchu cítiť neustále napätie medzi znepriatelenými mestami, ktoré nenachádzajú zmierenie ani po rokoch. Dokedy budú mešťania zohýňať chrbát? Ako ich život ovplyvní rozvíjajúce sa vzdelanie? Podarí sa im zachovať tradície a zvyky? Prvý diel najnovšej knihy od historičky a spisovateľky Nory Baráthovej opisuje Kežmarok tak, ako ho doposiaľ nepoznáme – od najstarších čias po 15. storočie. Nejde o vymyslené príbehy alebo literatúru faktu, ale o nový typ literatúry – beletrizované dejiny na základe skutočných príbehov, niekedy až neuveriteľných, ale pravdivých.

Staré Japonsko, v Období válčících států se ve vsi Mijamoto rodí chlapec Takezó, který sní o tom, že se jednou stane velkým válečníkem. Zarputile následuje svůj sen, studuje cestu meče, tvrdě trénuje a své dovednosti testuje se silnými a hrozivými soupeři. Při své obtížné a nebezpečné pouti za moudrostí válečníka poznává lásku i bolest, nádheru i marnost. V barvité realitě Japonska na přelomu 16. a 17. století získává od otce prokletý meč vyrobený šíleným mečířem Muramasou. Nebezpečná zbraň se stává jeho věrným společníkem na cestě k tomu, aby se stal nejslavnějším šermířem v Zemi vycházejícího slunce. Jeho pouť životem ale protne děsivé spiknutí, které může uvést do zkázy celé Japonsko. Historická mozaika očima Jakuba Zemana zpracována formou osobních zápisků jednoho z nejznámějších samurajů všech dob Mijamota Musašiho podává svědectví o první půlce válečníkova života, která utvářela jeho bojovou strategii, způsob smýšlení i pozdější směřování. Ze střípků historie autor vytvořil ucelený příběh z období, o němž je známo stále málo, přesto nabízí citlivý pohled na postupné formování osoby Musašiho, samuraje a prostého člověka s dobrým srdcem a touhou poznat cestu meče i tajemství obyčejného života.

Fašistický režim italského duceho Benita Mussoliniho patřil k důsledkům první světové války. Mussolini těžil z politického, sociálního a duchovního rozvratu Itálie - byť vítězné - a Evropy vůbec. Sliboval vytvořit nové "římské impérium" a své výboje ve 30. letech začal realizovat. Válečná pole však nepřinášela Itálii očekávané zisky, Italové zaznamenávali spíše citelné ztráty a časem trvalé neúspěchy. Válka zemi vyčerpávala, stále těžší životní podmínky vedly k protestům, stávkám, nepokojům. Duce se stal zcela závislým na spojenectví s Hitlerem, který se mu snažil pomáhat, aspoň zčásti zacelovat jeho prohry a dodávat mu sebevědomí.Autor s hlubokou znalostí reálií popisuje události spojené s dvojím pádem italského diktátora, který patří k podstatným stránkám druhé světové války. Není "vedlejší", či "doprovodnou" historií, ale válečným výsledkem z nejdůležitějších. Má dramatický průběh, obsah i smysl. Mussolini připravoval o budoucnost nejen Itálii, ale i Evropu.

Neblaze proslulá paravojenská formace – Sudetoněmecký dobrovolnický sbor – vznikla a působila v česko-německém pohraničí během dramatického podzimu 1938. Teroristické, sabotážní a diverzní akce freikorpsu měly ve spojení s masivní propagandou sloužit Hitlerově zahraniční politice jako nástroj ovlivňování veřejného mínění, zastrašování českého obyvatelstva a možného nátlaku na britskou a francouzskou vládu. Kniha popisuje organizační, personální a materiální aspekty freikorpsu, mapuje jeho nejdůležitější operace a přibližuje jeho hlavní aktéry. Specifickou část představuje vylíčení činnosti formací freikorpsu na Ašsku, které bylo již 21. září 1938 obsazeno nacisty za přímé účasti pravidelných vojenských jednotek. Na kontě freikorpsu zůstalo za krátkou dobu jeho existence vedle materiálních škod více než 100 zabitých Čechů a přes 2000 zavlečených do Německa…

Druhý svazek třetího doplněného a přepracovaného vydání Husitské revoluce přináší propojený třetí a čtvrtý díl předchozích vydání. Během posledních let bádání v některých úsecích výrazně postoupilo, a proto bylo nezbytné původní verzi přepracovat nebo upravit všude tam, kde to bylo žádoucí či nezbytné. V celkovém pořadí šestá kapitola líčí vývoj reformních snah od počátků v době Karla IV. až po boje o fary a poutě na hory v roce 1419. Kroniku revolučních událostí přinášejí dvě následující kapitoly. Sedmá se zabývá anatomií konfliktu do roku 1426, osmá pak vládou radikálních bratrstev až do nástupu krále Zikmunda Lucemburského na český trůn. Poslední kapitola je věnována důsledkům, ohlasům a výhledům předčasné české reformace. Nové poznatky a dodatky čtenář nalezne též v poznámkovém aparátu a v soupise literatury a pramenů.

Alžběta je o jedenatřicet let mladší než její císařský choť Karel IV., přesto se obává, že si ji manžel vyvolil nikoli z lásky, ale pouze z diplomatických důvodů, aby si naklonil své politické protivníky. Strachuje se, že ji nemiluje tak hluboce jako svou předchozí ženu, krásnou Annu Svídnickou, která mu navíc dala syna Václava. Když se Alžběta dozví, že se Karel IV. chystá s mladým princem Václavem na cestu do Francie, dá průchod své žárlivosti.

Viete, prečo je tak veľa antických sôch bez nosa? Poznáte rímske mestá, ktoré zmizli pod hladinou mora alebo ich zasypal piesok a zostali po stáročia zabudnuté? A boli cisári ako Caligula a Nero naozaj takí šialení, ako naznačujú legendy? Historik Garrett Ryan prináša tie najpodivnejšie a najneuveriteľnejšie príbehy z dejín antických Grékov a Rimanov. Jeho rozprávanie je zábavné a zároveň historicky presné. Každá zo štyridsiatich kapitol vychádza z podnetných otázok autorových študentov. Zavedie vás do často bizarného sveta staroveku, kde sa cisári vyhlasovali za bohov, prekvitali konšpiračné teórie, čítala sa bulvárna tlač, praktizoval sa budhizmus a vznikli vynálezy, ktoré ďaleko predbehli svoju dobu. Rovnako ako v predchádzajúcej knihe Nahé sochy, bojové slony a tuční gladiátori, Garrett Ryan kladie dôraz hlavne na fascinujúce detaily každodenného života v klasickom svete.

Od odborného poradcu seriálu Šógun! V tejto fascinujúcej knihe Frederik Cryns odhaľuje historické udalosti odohrávajúce sa v Japonsku v období Edo, ktoré inšpirovali známy Clavellov román aj televíznu adaptáciu Šógun. Ako konzultant pri tvorbe seriálu dopomohol autenticky vykresliť jedinečnú japonskú kultúru, každodenný život, zložitý svet samurajov, ambicióznych západných dobrodruhov aj politické intrigy tej doby. Píše sa rok 1600. William Adams sa po strastiplnej ceste doplaví do krajiny vychádzajúceho slnka. Čoskoro sa stáva chránencom šóguna Iejasua Tokugawu, zohráva zásadnú rolu pri formovaní japonskej zahraničnej politiky a ovplyvňuje diplomatické vzťahy ríše. Autor v knihe priblíži skutočné udalosti, pričom čerpá z holandských, anglických, španielskych, portugalských aj japonských dokumentov. V službách šóguna je životopis nebojácneho anglického moreplavca a najvplyvnejšieho Európana vo feudálnom Japonsku.

Provokatívna, priekopnícka a pútavá kniha o kultúrnych dejinách prsníka. Marilyn Yalomová skúma dvadsaťpäťtisíc rokov vnímania ženských pŕs, ktoré v čase nadobúdali množstvo rôznych významov v umení, náboženstve, psychológii, politike i spoločnosti. Približuje ich ako symbol v maliarstve, sochárstve, literatúre, lekárskych traktátoch, fotografii aj v reklame. Od bohyne Eset, ktorej materské mlieko spôsobovalo nesmrteľnosť, cez legendy o Amazonkách či Romulovi a Removi, stredovek, keď sa pod taktovkou cirkvi zobrazovanie ženskej postavy takmer nelíšilo od mužskej, až po postupnú premenu prsníka na symbol duchovnej výživy a ochrany. Aké prostriedky sa používali na ich liečbu či skrášlenie? Kedy ich strikne zahaľovali a ako sa neskôr využívali na politické účely či v marketingu? Kniha Prsia naprieč dejinami vás v deviatich tematických kapitolách podnieti premýšľať o ženských vnadách tak, ako nikdy predtým.

Rok 77 před Kristem, starověký Řím. Krutý senátor Dolabella má být souzen kvůli korupci. Najal si ale nejlepší advokáty, podplatil soud a nebojí se použít násilí proti všem, kdo se mu postaví. Nikdo se neodvažuje sehrát v soudním řízení roli žalobce. Náhle se však na scéně objeví mladý, sotva třiadvacetiletý patricij, který je odhodlán vyzvat mocné elity na souboj. Jmenuje se Gaius Iulius Caesar. První díl trilogie populárního španělského autora Santiaga Posteguilla s názvem Řím jsem já vypráví strhujícím způsobem o Caesarově dětství a mládí až do okamžiku, kdy se v soudním líčení postaví mocnému Dolabellovi. Jedni ho mají za statečného římského občana, druzí za blázna a sebevraha. Čtenáři se stanou nejen svědky dramatických historických událostí, ale také komorního příběhu opravdové lásky budoucího velikána ke Cornelii, dceři senátora a konzula Lucia Cornelia Cinny. Autor nás poutavě provede římskými reáliemi, zvyky a způsobem života, zákulisními intrikami i politickými zvraty starověkého Říma.

Nejdramatičtější milostný příběh, jaký kdy britská monarchie poznala: příběh krále Karla III. a vévodkyně Camilly. Příběh, ve kterém princezna Diana ani zdaleka nehraje jen roli "oběti". Když byl princ Charles 8. září 2022 prohlášen králem Karlem III., královnou se stala jeho druhá manželka a dosavadní vévodkyně z Cornwallu, Camilla Rosemary Shand. Bylo to vyvrcholení více než padesáti let trvající vzájemné vášně, pochybností, utrpení, vytrvalosti, skandálů, tragédií i opovržení. Příběh, který by nedokázala vymyslet ani tchýně Charlesovy první ženy, princezny Diany - oblíbená spisovatelka Barbara Cartlandová. Sama Diana v něm sice navenek hrála roli tragické oběti, jak ale ve svém takřka detektivním vyšetřování odhaluje oblíbený francouzský novinář Jean des Cars, pravda nebyla vždy tak jednoduchá. Jeho kniha Charles, Camilla a Diana: Láska a tragédie v královské rodině je plná dramatických odhalení, které překvapí i čtenáře dobře znalé poměrů v britské královské rodině.

První pražská defenestrace zahájila husitskou revoluci, která zásadním způsobem proměnila tvářnost českého pozdně středověkého státu. Svržením několika konšelů a dalších úředníků z oken Novoměstské radnice vyvrcholil odpor pražské husitské obce proti kompromisní politice Václava IV., zprvu sympatizujícího s reformním hnutím, posléze však ustupujícího nevybíravému tlaku papežství i římského a uherského krále Zikmunda Lucemburského. Na scénu velkých dějin vkročily s revolučním výbuchem, jehož příčiny i pozadí kniha v překvapivých souvislostech objasňuje, nejen výrazné osobnosti Jana Žižky a Jana Želivského, ale také celá plejáda pozoruhodných, leč neprávem zapomenutých lidí. Průběhem i symbolikou inspirovala první pražská defenestrace politické převraty v letech 1483 a 1618 a jako pojem zakotvila hluboko v českém historickém vědomí.Nové, upravené vydání je oproti předchozímu vydání doplněno o nedávno zjištěné poznatky a o aktualizovaný poznámkový aparát obsahující odkazy na prameny a základní odbornou literaturu.

Kronika představuje jeden z hlavních primárních pramenů pro poznání dějin aztécké říše, respektive dějin celé oblasti centrálního Mexika, a to jak pro dějiny období předcházejícího prvním kontaktům s Evropany, tak i pro dějiny jejího podmanění španělskými dobyvateli. Význam Sahagúnovy Historie spočívá mimo jiné ve skutečnosti, že se jedná o dílo založené na materiálu, který jeho autor dlouhodobě a systematicky shromažďoval od místních obyvatel. Kronika ve dvanácti knihách (jedenáct je věnováno různým aspektům života obyvatel aztécké říše v období před jejím dobytím conquistadory vedenými Hernánem Cortésem v letech 1519-1521) byla vyhotovena ve dvou jazykových variantách, v nahuatlu, tj. původním jazyce obyvatel centrálního Mexika, a ve španělštině, psaných na stránce vedle sebe a s četnými obrázky. Dílo zachycuje autentický pohled původních obyvatel centrálního Mexika na život v dobách před příchodem Evropanů, byť je třeba mít na paměti, že konečný text je výsledkem práce španělského autora, který do něj rovněž vložil své vlastní představy a uspořádal ho v souladu se svými vlastními záměry. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.