Najnovšie - História - ostatné strana 13 z 45

Deník pařížského měšťana, který si jeho autor psal v letech 1405–1449, představuje jeden z nejdůležitějších pramenů k dějinám města Paříže v první polovině 15. století, tedy v období stoleté války a anglické okupace části francouzského království. Tato kronika vlády francouzských králů Karla VI. a Karla VII., a hlavně života v Paříži a střední Francii je rozčleněna do 904 paragrafů, jejichž obsah se vztahuje především k politickým a náboženským událostem, které se v tomto období odehrály v Paříži (1405–1449). Obsahuje také cenné informace o obléhání Meaux anglickým králem Jindřichem V. a hospodářských důsledcích války proti Angličanům, připomíná mj. i proces s Johankou z Arku a zmiňuje některé mimořádné přírodní jevy. V neposlední řadě poskytuje množství informací k dějinám měst jako takových a údajů o každodenním životě širších vrstev obyvatelstva: autor se často zabývá cenami potravin a vína, klimatickými podmínkami a počasím, popisuje i škody na úrodě způsobené vojáky a hmyzem apod. a obecně poskytuje úžasné množství detailních zpráv, které ocení historikové sociálních dějin Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Když sleduji dnes ve svých 82 letech oficiální vykladače minulosti, připadám si, že jsem asi žil někde jinde. Můj život byl plný událostí, které byly mnohdy pro nynějšího nezasvěceného čtenáře až nepochopitelné. Seznámit se s nimi by bylo zajímavé pro lidi mé generace pro porovnání s vlastními zkušenostmi a ti mladší by mohli číst povídání skutečného člověka, který prožil život plný zvratů. V 11 letech jsem prodělal dětskou obrnu. Díky horkým zábalům a speciálnímu cvičení nejprve v nemocnici a později v Janských Lázních jsem po vyléčení zůstal zcela bez následků. Průběh léčení jsem popsal pohledem malého kluka ve své knížce Měl jsem obrnu. Moje další zážitky byly mnohdy opravdu zajímavé. Zakládání JZD v mé rodné obci jsem popsal s využitím povolených citací z kroniky rodné obce. Studoval jsem úplně první rok pedagogického institutu. Náplň prvních dvou společných let v této „vysoké škole“ byla hodna kabaretu, tak jsme ho napsali. 23 let jsem byl ředitelem základní školy (8 let před rokem 1989, 15 let po něm). Celý svůj život jsem se řídil v dětství získaným selským rozumem.

Kniha Miesta zločinu a tragédií odhaľuje menej známe miesta na Slovensku, ktoré sú späté s historickými tragédiami a zločinmi. Autor Tomáš Galierik nás v knihe prevedie stredovekou históriou upírov a čarodejníc, ukáže nám mnohé šibenice či popraviská a priblíži nám aj viaceré novoveké tragédie. Ukáže nám miesta nedávnych zločinov a nešťastí, medzi ktoré patria nielen krviprelievania, ale aj napríklad tragédie obyvateľov zatopených alebo zaniknutých obcí. Kniha obsahuje veľa fotografií a popisov, ktoré čitateľovi umožňujú preniknúť do atmosféry týchto miest.

Kniha Bitky, povstania a vzbury sa zameriava na historické miesta na Slovensku, kde sa odohrali významné bitky, povstania a vzbury od staroveku po 19. storočie. Poskytuje podrobný prehľad lokalít, ktoré zohrali z tohto pohľadu dôležitú úlohu v dejinách Slovenska a strednej Európy. Kniha obsahuje veľa fotografií a popisov, ktoré čitateľovi umožňujú preniknúť do atmosféry týchto miest. Čitateľ sa dozvie aj o menej známych, no dôležitých bojiskách, ktoré formovali dejiny jednotlivých regiónov a lepšie pochopí pestrú a často dramatickú minulosť viacerých slovenských lokalít.

Slovenská mapa temných miest sa pravdepodobne najviac napĺňala v 20. storočí kedy sme zažili najviac vojnového besnenia a najväčší počet obetí. Obrovský a priamy dopad na Slovensko mali obidve svetové vojny, Slovenské národné povstanie či holokaust, ktorý dosiahol aj u nás obludné rozmery. Kniha Stopy vojnových hrôz autora Jána Laciku prináša podrobný prehľad miest, kde sa tieto tragédie na Slovensku odohrali. Prostredníctvom nej čitateľ hlbšie porozumie ich historickému významu a pomocou textu a mnohých ilustrácií si lepšie predstaví udalosti, ktoré zohrali kľúčovú úlohu v dejinách Slovenska 20. storočia.

Na jeseň 1909 upútal pozornosť sveta konflikt amerických bádateľov Roberta Pearyho a Fredericka Cooka, ktorí zhodne tvrdili, že objavili severný pól. Vyvolali tým spor, ktorý nemal v medzinárodných vedeckých a geografických kruhoch obdobu. Súperenie medzi dvomi vplyvnými newyorskými novinami – etablovaným Heraldom a čoraz obľúbenejšími Timesami – rozdúchalo oheň polárneho sváru, pretože oba denníky sa finančne a reputačne zaviazali k podpore prieskumníkov a zúfalo bojovali, aby bránili ich právo na objav severného pólu. Noviny Herald vlastnil a editoval James Gordon Bennett ml., excentrický plejboj, ktorý mal nos na aktuálne dianie. Noviny New York Times zase vydával syn židovských prisťahovalcov Adolph Ochs, ktorý ich zachránil pred zánikom a zmenil na vplyvné médium. Spor medzi Cookom a Pearym mal obrovské dôsledky pre oba newyorské denníky a predznamenal budúcnosť korporátnych médií. Kniha Súboj pera a ľadu predstavuje fascinujúce portréty oboch polárnych bádateľov – nebojácnych mužov, ktorí na jednej strane inšpirovali a na druhej klamali verejnosť. Autor zároveň načrtáva obraz novín, ktoré financovali, propagovali a rozprávali príbehy ich ciest, no často skresľovali ich činy. Opisuje šesťdesiatročnú ságu plnú mrazov a falošných správ, ktorá vyvrcholí kapitolou v príbehu moderných novín New York Times.

"Dějiny jsou jako moře. Zdálky vypadají úchvatně, ale když jste uprostřed a podíváte se zblízka, udělá se vám špatně" napsal před lety český esejista Gabriel Laub. Neklidné dvacáté století, v jehož průběhu zemřely miliony lidí ve dvou světových válkách a zrodily se i zčásti zanikly dvě nehumánní ideologie, dává tomuto rčení plně za pravdu. Zkušený autor literatury faktu Roman Cílek předkládá v této knize sedm pohledů do zákulisí těchto historických událostí a s nimi spojenými lidskými osudy ve vypjatých okamžicích.

Je to již hodně let, co se dva slovenští političtí vězni Karol a Walter rozhodli, že utečou z Osvětimi a podají do světa zprávu, co se za zdmi tohoto koncentráku děje. Dnes, kdy se stalo pouhé jméno Osvětim pojmem největšího pekla, jaké kdy lidstvo poznalo, zní toto vyprávění téměř fantasticky. Lánikova kniha je napsaná strohým, střídmým způsobem: o to otřesněji vyznívá obraz osudů slovenského židovského transportu v Osvětimi, obraz každodenního života na prahu smrti a neuvěřitelného útěku.

Hrdinové, jejichž příběhy fascinují i po více než osmi desítkách let. Zločinci, kteří unikli spravedlnosti, i oběti, na něž se už téměř zapomnělo. Publicista Martin Brabec pátrá v archivech a spolupracuje s předními historiky i regionálními badateli, aby oživil pozapomenuté příběhy z období takzvaného protektorátu Čechy a Morava. Na základě studia stovek stránek dobových svědectví a záznamů ze soudního procesu například rekonstruuje jedinečný příběh nacistického lovce českých okultistů, který přivedl řadu lidí na smrt, ale byl také svědkem záhadných událostí. Připomíná jednu z posledních masových vražd na konci války, kdy v obci Lejčkov a v jejím okolí zemřely desítky nevinných lidí, aniž bychom dodnes přesně věděli, proč k tomuto zločinu došlo. Vrací se k výsadkové operaci TUNGSTEN, o níž měl před 20 lety možnost si povídat s jejím velitelem generálmajorem Rudolfem Pernickým. A například také podrobně přibližuje odbojové aktivity spojené s ministerským předsedou protektorátní vlády Aloisem Eliášem, a to na příběhu jednoho z jejích hlavních – a přesto dnes zapomenutých – aktérů, diplomata Huberta Masaříka.

15 let rešerší, nejnovější poznatky: Hitler měl atomovou bombu! Před 15 lety zveřejnili Edgar Mayer a Thomas Mehner knihu, která vyvolala rozruch. Ústřední výpověď díla: Nejen Američané, ale i Hitler měl atomovou bombu. Za toto konstatování byli autoři vysmíváni a osočováni. Od té doby shromažďovali Mayer a Mehner 15 let další indicie pro svou tezi. V této knize předkládají výsledky svých rešerší, které nelze nazvat jinak než spektakulární. Nové důkazy nepřipouštějí žádné pochybnosti: Třetí říše měla jaderné zbraně. V rozporu s oficiálním tvrzením byl výzkum Německa dokonce daleko před americkým. Ještě víc: USA mohly na Nagasaki a Hirošimu svrhnout atomové bomby jenom proto, že se zmocnily německé technologie.

Na křídlech smrti. Ukážu vám svět v temném objetí křídel říšské orlice a hákového kříže přímo z pohledu těch, kteří ten svět stvořili k obrazu své víry v jednu ideu. VÍTEJTE VE 2. SVĚTOVÉ VÁLCE OČIMA SS.

17. listopadu 1989 na Národní třídě zemřel někdo, kdo tam nepatřil. Dva svérázní detektivové zahajují vlastní pátrání na pozadí revolučních událostí. Drnkovo „kdyby“... se ovšem nespokojí jen s detektivkou. Pátrání uvádí do chodu alternativní děje a nastoluje otázku, zda bychom dnes žili v jiném světě, kdyby se tehdy něco událo jinak. A jinak to být mohlo.

Autobiografia spisovateľa, novinára a humoristu Ela Šándora sa zameriava na obdobie po vzniku Slovenského štátu, keď bol spolu so skupinou ďalších osobností zatknutý za svoje politické názory. Spočiatku bol uväznený v Ilavskom väzení a neskôr presunutý do koncentračného tábora. Aj napriek pokusom o humorné poňatie situácie a životnému optimizmu na povrch preniká neradostná skutočnosť ťažkej doby.

Kniha o historicky, etnograficky a krajinářsky zajímavých místech na středním toku Vltavy mezi Týnem nad Vltavou a Štěchovicemi dokumentuje původní vzhled vltavského údolí před výstavbou kaskády přehrad a současně vzdává hold i rázovitým lidem, kteří zde sídlili po generace: mlynářům, převozníkům, kameníkům, stavitelům lodí, hospodským a především vorařům a šífařům.

Kniha České značky, které dobyly svět vás zavede do fascinující historie a současnosti nejznámějších českých značek, které se proslavily po celém světě. Od legendárních automobilů Tatra a Škoda, přes ikonickou obuv Baťa, až po inovativní technologie jako 3D tiskárny Prusa Research či antivirový software Avast – tato kniha mapuje příběhy úspěchu a vývoje, které stojí za to znát. Každá značka představuje jedinečnou kapitolu o vynalézavosti, píli a odvaze českého národa.

V českém prostředí je Milan Rastislav Štefánik nahlížen téměř výhradně v souvislosti s jeho podílem na vzniku Československa v roce 1918. Ve skutečnosti byl ale jeho život mnohem bohatší. V biograficky pojaté monografii se Michal Kšiňan snaží postihnout všechny aspekty Štefánikovy osobnosti. První velký Štefánikův životopis je založen na zevrubném studiu dochovaných pramenů, včetně dobového tisku, fotografií i intimních egodokumentů. Na rozdíl od většiny politiků přelomu 19. a 20. století získal M. R. Štefánik kvalitní technické vzdělání, které si následně doplnil všestranným studiem fyziky a astronomie. Díky nim mohl před první světovou válkou navštívit téměř všechny světadíly. Jako skutečný světoběžník získal ohromné zkušenosti, jež uplatnil jak během první světové války, tak především při poválečných vyjednáváních ve prospěch nově se rodícího Československa. Autor v této souvislosti ukazuje, v čem se Štefánikovy politické názory lišily od představ Masarykových a Benešových. Oproti Benešovi byl ale Štefánik skutečně charizmatickým mužem, jenž dokázal okouzlit nejen nejvýznamnější evropské politiky, ale i jejich manželky. Vedle politických aktivit ale Kšiňan věnuje nemenší pozornost i Štefánikovu podílu na utváření se slovenské národní identity na konci 19. století, resp. v prvních desetiletích století následujícího. Stranou přitom nenechává ani Štefánikův druhý život v podobě zneužívání jeho osobnosti v ideologických střetech předválečného i poválečného Československa, jež v mnoha ohledech zatemnily jeho pravou tvář. Vydání knihy podpořilo Slovenské literární centrum.

Queer historie holokaustu, tedy otázka stejnopohlavní touhy obětí holokaustu, zůstávala donedávna bílým místem historického bádání. Důvodem je obecně rozšířená homofobie obětí i pozůstalých, která vedla k tomu, že hlasy těchto lidí byly z archivů z velké části vymazávány. Kniha Anny Hájkové nabízí první pokus o zachycení historie těchto umlčených hlasů. Ve třech kapitolách: úvodu do queer touhy v době holokaustu, dramatickém příběhu pražské odbojářky Ireny Millerové a pěti osudech queer židovských teenagerů včetně Anne Frankové nabízí kniha Lidé bez dějin jsou prach fundovaný vhled do dlouho utajované historie, která mění naše porozumění dějinám holokaustu. Český překlad doplňuje původní předmluva dokumentaristy a historika Martina Šmoka. – Vychází za podpory Goethe Institutu.

I zdánlivě fádní místa, která bez povšimnutí míjíme, byla kdysi svědky převratných událostí a lidských dramat. Jen málokdo je dokáže líčit stejně poutavě jako historik Dušan Uhlíř. V knize shromáždil čtyřicet příběhů sahajících od středověku po počátky první republiky. Vyprávějí o pozoruhodných tajemstvích, zapomenutých zločinech a opomíjených stránkách dobře známých osobností. Všem příběhům je přitom něco společné: pojí se v nich radost z vyprávění, nepředvídatelné souhry osudu a fascinace lidskou povahou sahající napříč dlouhými staletími. Ať už jde o falešného židovského mesiáše, oběti dávných epidemií nebo prvorepublikového atentátníka, s nímž se autor osobně seznámil. Objevte malé záhady, velké zločiny a co všechno bylo jinak, než se traduje

Zatímco Karel IV. očekává v Norimberku narození syna, do vesnic v okolí pražských měst se vkrádá strach, vyvolaný četnými nálezy mrtvých a zohavených žen. Podle všeobecného mínění je má na svědomí pekelný démon. Současně se zemí toulá záhadný prorok, jehož slova o brzkém konci světa si lidé vykládají tak, že je zbytečné všechno, co konají, a smysl má jen pokání. „Prorok“ je nabádá, aby opouštěli svou práci a opakovali jeho slova o všeobecném zmaru všude, kam přijdou. Z císařova pověření se po stopách vraždící stvůry i tajemného kazatele vydává Matouš Rozoumek. Podaří se mu odhalit příšeru i zvěstovatele temných časů?