Najnovšie - História, vojnová literatúra strana 47 z 82

1386. A százéves háború által megtépázott Franciaországot két nemes viszálya tartja lázban. Jean de Carrouges, azaz Carrouges-i János lovag nemrég tért vissza Skóciából, ahol az angolok ellen harcolt. Otthonában azonban nagyobb megpróbáltatás várja: hitvese, a fiatal Marguerite beszámol róla, hogy távollétében a lovag régi riválisa, Jacques Le Gris fegyvernök erőszakot tett rajta. Hogy bizonyítsa ellenfele bűnösségét, Carrouges-i János végül VI. Lajos királyhoz folyamodik kérvényével, miszerint Isten döntsön a két nemes ügyében – a bajvívó porondon, halálig tartó párviadalban. A Carrouges–Le Gris viszály a francia történelem egyik legtöbbet vizsgált mozzanata. Eric Jager mélyreható kutatómunkára támaszkodva mutatja be az istenítélet különös, barbár, ám mégis szabályozott középkori szokását. Az utolsó párbajban nemcsak magáról az összecsapásról, de a százéves háborúról, a középkori jogról és a nők helyzetéről is képet kapunk. A történetet Jager könyve nyomán Ridley Scott (Gladiátor, Mennyei királyság) dolgozta fel erőteljes, nagyszabású mozifilmjében.

The Henry Bagwell Story is a remarkable tale of survival and achievement against great odds. Henry Bagwell was an enterprising young man from a prosperous merchant family in Exeter, Devon, England. A passenger on the ill-fated "Third Supply" mission that shipwrecked on the reefs of Bermuda en route to Jamestown in 1609, Bagwell earned the unofficial title of "adventurer" and the official designation of "Ancient Planter." Bagwell was in the early wave of seventeenth-century English pioneers who dared to cross a dangerous ocean (in his case, more than once); to serve his time in the development and defense of a new land; and then to take possession of the acreage for which he had worked. He was an important personality in the emerging society of the Eastern Shore of Virginia and the progenitor of a substantial family. This is the first biography that has been written about him.

Ano 2018: del emblema del Palazzo della Signoria de Jesi desaparece la corona de bronce que desde siempre había estado encima del león rampante, simbolizando la realeza de la ciudad. Un nuevo enigma que resolver para la estudiosa Lucia Balleani que, finalmente después de encontrar el amor en el joven arqueólogo Andrea Franciolini, deberá descubrir junto con él algunas partes desconocidas de la vida de su antepasada Lucia Baldeschi. Así que retrocedemos medio milenio, junto con nuestros dos héroes, para descubrir cómo se vivía entre callejones, plazas y palacios de una espléndida ciudad marquesana, famosa en el mundo, entonces como ahora, por ser la cuna del emperador Federico II. “Pero a ninguno de los dos, alzando la mirada a la parte de arriba del portal y parándose en loa hornacina del león rampante, pudo escapar una peculiaridad, que hizo salir una exclamación de sus bocas, casi al unísono, casi como si fuesen una sola persona: !La corona!” Bernardino, el impresor, yace en condiciones desesperadas en una habitación del hospital Santa Lucia. El Cardenal Baldeschi ha muerto de repente y ha dejado vacante el gobierno de la ciudad. ?Será, finalmente, la joven Lucia Baldeschi la que tomará las riendas del gobierno para evitar que Jesi caiga en las manos de los enemigos que, desde siempre, presionan contra sus puertas? Bien, no se puede dejar el gobierno en manos de cuatro nobles corruptos o, peor, confiarlo al legado pontificio enviado por el Papa. Pero Lucia es una mujer y no es fácil sumir roles de poder, tradicionalmente otorgados a los hombres. Y Andrea, su amor, ?dónde estará, después de haber escapado del patíbulo y haber desaparecido junto con el Mancino? ?Volverá a la escena para ayudar a su amada? ?O controvertidos acontecimientos lo conducirán hacia otras playas? Y recordemos también la historia paralela, la de la estudiosa Lucia Balleani, nuestra contemporánea, que quizás ha encontrado finalmente el amor de su vida, que la llevará de la mano para descubrir junto con el lector nuevos y arcanos secretos. Amor y muerte, esoterismo y razón, bien y mal. Sólo son algunos de los ingredientes que dan ritmo a esta nueva investigación, centrada en la misteriosa desaparición de la corona de bronce, antano puesta sobre el león rampante del principal palacio jesino, el de la Signoria. Una vez más el pasado se entrelaza con el presente a través de las vivencias paralelas de los protagonistas de nuestros días y de sus homónimos antepasados. La atractiva y orgullosa regente de la república Aesina, Lucia Baldeschi se ve dividida entre sus obligaciones por razón de Estado y el amor por el fugitivo caballero, el valiente condottiero Andrea Franciolini. Entre historia y leyenda, la acción se extiende desde los severos edificios y los oscuros pasadizos secretos de una Jesi subterránea, hasta los espacios abiertos del campo de su Condado, poblados por pastores y monjes de día y animados por ritos mágicos durante los claros de luna. Luego, están las intrigas de palacio, las disputas entre senores y las batallas; aquellas entre los ejércitos y contra los piratas, desde Urbino a Senigallia, hasta algunas entre las más sugestivas gargantas del Appennino. Ambientes y características propias de una época, el Cinquecento1, caracterizado por luces y sombras, dividido entre el culto a la razón y la práctica del esoterismo y del que los personajes de la novela son un fiel reflejo. En el modo de comportarse, así como en las virtudes y en los defectos. Siguiendo sus pasos, entre sensacionales descubrimientos y brillantes intuiciones, los combativos amantes, Lucia y Andrea, de la Jesi del siglo XXI, alcanzarán la verdad bajo el signo de un amor sin tiempo.

Coronavirus - what is it all about? What does it have to do to with the history of the world and the future? To understand the future, we need to understand history. Are there any secrets in history that can tell us about the future? This book will examine some secrets in world events that may change your future. The author David Ewing Jr has travelled to over 2500 cities and places worldwide and has done much historical research over 20 years and has great knowledge of world history.

Qui a construit Tartaria? Comment ont-ils construit Tartaria? Quel est le secret de Tartaria? Ce sont des questions que beaucoup de gens se posent depuis longtemps. Ce livre se penchera sur certains des secrets étonnants de la technologie de Tartaria Ce livre examinera certaines des preuves présentées par les chercheurs pour répondre a ces questions. L'auteur David Ewing Jr a voyagé dans plus de 2500 villes et lieux a travers le monde, a effectué de nombreuses recherches historiques en 20 ans et possede une grande connaissance de l'histoire du monde.

Sind viele Denkmäler auf der ganzen Welt falsch? Forscher haben Beweise gefunden, die zeigen, dass viele antike Denkmäler nicht Tausende von Jahren alt sind - sondern in den letzten 200 Jahren erbaut wurden. Dieses Buch wird versuchen, Ihnen die Wahrheit über die Pyramiden und andere antike Denkmäler weltweit zu zeigen - basierend auf den von Forschern gefundenen Beweisen.

La storia del mondo e una bugia? e ora di decidereCi sono molte persone in tutto il mondo che mettono in dubbio la storia del mondo e molti ricercatori affermano che la storia e una bugia totale. Questo libro cerchera di renderti piu facile decidere se la storia e una menzogna o meno. L'autore David Ewing Jr ha viaggiato in piu di 2500 citta e luoghi in tutto il mondo e ha svolto ricerche storiche approfondite per oltre 20 anni e ha una grande conoscenza della storia del mondo.

Elkerülhető lett volna Trianon, ha nem ilyen kiegyezés születik? Szerették-e a magyarok Ferenc Józsefet? Az általános választójog jelentette-e a nemzetiségi kérdés megoldását? Igaza volt Kossuth Lajosnak a Kasszandra-levélben? Jogtalan tizenegyes miatt vertek magyar focibírót Zágrábban? A „boldog békeidők” alatt ritkább volt az öngyilkosság is? A nők valóban „másodrendű” állampolgárok voltak a dualizmus korában? Budapest már akkor is az ország legnagyobb és legfontosabb városa volt? Ilyen és ehhez hasonló kérdésekre kínál tömör válaszokat könyvünk, amely egyszerre tárgyalja a korszak fajsúlyos alapproblémáit (a nemzetiségi konfliktusoktól, a politika működési zavarain és a társadalmi egyenlőtlenségeken át a kulturális és gazdasági fejlődés, vagy éppen az urbanizáció ellentmondásos jelenségéig), valamint olyan figyelemfelkeltő, időnként provokatív kérdéseket vet fel, amelyek a dualizmus korának egy-egy érdekes jelenségére, a maitól eltérő jellegzetességeire világítanak rá. 100 kérdés és válasz a Monarchia Magyarországáról – mindenekelőtt az érettségire készülő vagy továbbtanulni vágyó diákoknak, gyorsan áttekinthető információkat kereső egyetemi hallgatóknak, megbízható és korszerű ismeretekre alapozó tanároknak, illetve a Ferenc József-i kor iránt általánosan érdeklődő olvasóknak ajánljuk. A szerzők és a Kiadó reményei szerint jelen kötet segít bővíteni a korszakra vonatkozó meglehetősen hiányos ismereteket, és hozzájárul a dualizmus korával kapcsolatos tévhitek eloszlatásához.

Miért volt háborús helyzet a déli határon? Meddig tartott az éberségi hisztéria? Leszámolás volt-e a tábornokok pere? Mit értek a tanácsi választások? Volt-e kémháború az imperialistákkal? Mi volt a LÉGO? Kik a Ratkó-gyerekek? Hogyan élt a falusi ember? Ki volt a magyar mozisztár? Min nevettek az emberek? Honnan hová jutott el a Petőfi Kör? Milyen egy zenei diktatúra? A Kérdések és válaszok sorozat e kötete közel százharminc kérdésben igyekszik feleleveníteni az 1949–1956 közötti éveket Magyarországon, amelyről mindenkinek a sötét sztálinizmus, a kíméletlen terror, a padlássöprés, a kitelepítés, a munkatáborok, a koncepciós perek, és a vezérkultusz jut eszébe. No meg a teljes szovjet nagyhatalmi kiszolgáltatottság. Ha pontosak akarunk lenni, akkor az 1949–1953-as kemény szűk öt esztendőt el kell választani az 1953–1954-es olvadás idejétől. Nagy Imre új szakasznak nevezett miniszterelnöksége idejére a széles körű amnesztia, a büntetőtáborok felszámolása, a parasztság kizsigerelésének megszüntetése és számukra nagyobb önállóság biztosítása, az életszínvonal szerény emelése, a személyi kultusz eltűnése volt a jellemző. A szellemi életben is érlelődtek változások. Nagy Imre távlati célja egy agrárcentrikus, jóléti szocializmus kialakítása volt. Előfutárát látjuk benne az 1960-as évek második felében bekövetkező reformoknak. 1955-ben azonban Rákosi szovjet segítséggel visszatért a hatalomba, de már csak vergődött, és képtelen volt teljhatalmú befolyását újra megszerezni. 1956. február 14–25-e között lezajlott a Szovjetunió Kommunista Pártjának XX. Kongresszusa. Ennek zárt ülésén Nyikita Sz. Hruscsov elmondta leleplező beszédét Sztálinról. Idehaza ezt követően Rákosi végleg elvesztette a belpolitikai folyamatok feletti uralmát. Gerő Ernő vette át az irányítást, és tett kísérletet a rendszer megmentésére. A hatalom erkölcsi és politikai hitelét azonban képtelen volt visszaszerezni. Ellenkezőleg, mélyült a válság. Érlelődött a forradalom.

A 20. század első felében két nagy háború pusztított a világban. A fegyveres konfliktusokból következett, hogy a korszak államvezetői jóval nagyobb számban kerültek ki magas rangú katonatisztek közül, mint békésebb időszakokban. Ez a kötet hat ilyen katonából lett európai államfő életútját mutatja be: a finn Mannerheimét, a lengyel Piłsudskiét, a magyar Horthyét, a román Antonescuét, a spanyol Francóét és a francia Pétainét. Mindegyik portré a családi háttér és a társadalmi környezet felvillantásával kezdődik, amit iskoláztatásuk és katonai karrierjük bemutatása követ. Piłsudski kivételével valamennyien megérték a második világháborút, s mind az öten Hitler szövetségesei voltak. Országuk geopolitikai helyzetéből és saját politikai meggyőződésükből következett, hogy ezt a szövetséget nagyon különbözőképpen értelmezték és alakították. Elsősorban ezzel magyarázható, hogy mai megítélésük is jelentősen eltér. Egyértelműen honmentőnek csak Mannerheim és Piłsudski tartható, a többieket egykori és mai híveik honmentőnek, politikai ellenfeleik honvesztőnek tartották és tartják. A hat portré ezeknek a máig nyúló emlékezetpolitikai vitáknak a bemutatásával, maga a kötet pedig a hat életút összehasonlításával zárul.  Az idén (2021-ben) éppen hetvenéves, Széchenyi-díjas magyar történész, egyetemi tanár, a Magyar Tudományos Akadémia (MTA) rendes tagja. Jelenleg az egri Eszterházy Károly Főiskola Történelemtudományi Intézetének főállású oktatója. Fő kutatási területe a 20. század magyar politikatörténete, különös tekintettel a két világháború közötti időszakra.

Dostupné aj v atraktívnej kolekcii za výhodnú cenu! Kniha rozpráva o vzniku Osmanskej ríše, o vstupe Turkov do Uhorského kráľovstva a o prvej fáze uhorsko-osmanských vojen za sultána Sulejmana. Začína sa katastrofálnou porážkou a smrťou Ľudovíta II. v bitke pri Moháči a nástupe Habsburgovcov (po víťazstve nad Jánom Zápoľským) na uhorský trón. Ďalej hovorí o tureckých výpravách proti Viedni a rozdelení niekdajšieho Uhorského kráľovstva na tri časti: turecký pašalik, Kráľovské Uhorsko a Sedmohradské kniežatstvo. Najviac priestoru venuje osmanským útokom na územie dnešného Slovenska. Končí sa smrťou sultána Sulejmana pod Szigetvárom a nasledovným edirnským mierom.

Kniha Šarlatáni je pokusom o rekonštrukciu bizarných, čudných, niekedy až hrôzostrašných „liečebných postupov“ lekárov, vedcov, liečiteľov, ale aj naozajstných šarlatánov a obchodníkov s ľudskou dôverčivosťou. Spoločne s ilustráciami, fotografiami a dobovými obrázkami pútavo odhaľuje znepokojujúcu a dodnes existujúcu temnú stránku medicíny. Autori vťahujú čitateľa do sveta šarlatánstva s primeranou dávkou hrôzy, fascinácie aj čierneho humoru. Bonusom sú texty slovenských historičiek o praktikách šarlatánstva v našich dejinách, ktoré nijako nezaostávajú za svetovými.

První svazek šestidílné edice zpracovává nejstarší dějiny v širokém geografickém záběru od Afriky přes Evropu a Asii až po Ameriku. Editorem svazku je emeritní profesor archeologie na univerzitě v Münsteru Albrecht Jockenhövel. Úvodní kapitoly sledují fyzický a mentální vývoj rodu Homo sapiens. Od počátku doby kamenné až po její konec před zhruba 10 000 lety byly jedinými způsoby získávání obživy lov a sběr – ty také přispěly k zformování dnešní podoby člověka a umožnily mu rozšířit se ještě před koncem doby ledové po všech konti­nentech. S počátkem neolitu začala vznikat první velká sídliště a předměstské struktury, jež se pak přirozeně vyvinuly v první vyspělé civilizace. V centru pozornosti jsou nejen nejznámější civilizace starověku – Egypt, Mezopotámie, Arabský poloostrov, povodí Indu, říše Chetitů v Malé Asii či Středomoří –, ale i nejstarší kultury Afriky, Číny, starověké Ameriky a odlehlé oblasti na okraji obydleného světa, v Arktidě. Autoři uplatňují širokou škálu přístupů zahrnující sociální, hospodářské a kulturní dějiny, a přinášejí tak plastický obraz nejstarší minulosti světa.

Druhý svazek šestidílné řady Dějin světa se soustřeďuje na dvě nejdůležitější oblasti vývoje ve starověku – Středomoří a Blízký východ, a čínskou civilizaci Dálného východu. Tato dvě centra světových dějin se vyvíjela do velké míry nezávisle, a jejich vliv zasáhl rozsáhlé sousedící oblasti Asie, Afriky a Evropy. Editory svazku jsou Gustav-Adolf Lehmann, vedoucí Ústavu starověkých dějin v Göttingen, a Helwig Schmidt-Glintzer, sinolog, ředitel Herzog-August-Bibliothek ve Wolfenbüttelu. První ze čtyř částí knihy sleduje postupně významné státy a kultury antického světa – novoasyrskou říši, Írán, starověký Izrael, antické Řecko. Druhá část sleduje dramatické proměny v epoše helénismu počínaje Alexandrovým tažením, třetí pak období dominance Říma a jeho boje se sousedy, především sasánovskou Persií. Čtvrtá a závěrečná část pak obrací pohled k Indii, Číně a dalším oblastem Dálného Východu. Autoři svazku se nesoustřeďují pouze na politické dějiny, ale pozornost věnují i dějinám kulturním a náboženským, jednotlivé kapitoly se věnují klasickému řeckému umění, vědě a technice v období helénismu, náboženství pozdní antiky nebo obchodu a kulturní výměně podél asijské Hedvábné stezky.

Z německého originálu přeložili Jan Hlavička, Magdalena Konečná a Pavel Kolmačka Další díl šestisvazkové edice Dějiny světa přináší na přibližně 500 stranách nejnovější poznatky k danému období, jímž je nyní doba zhruba od nástupu islámu po velké zámořské objevy. Uspořádání kapitol má opět v komplexní perspektivě ukázat souvislost historických událostí, socioekonomického vývoje a kulturních výdobytků v rámci celého světa. Svazek se ve třech velkých oddílech věnuje tématům „různorodosti světa“, „uspořádání světa“ a „výkladu světa“. První část načrtává náboženskou a politickou mapu zkoumaného období, druhá se věnuje mocenské expanzi islámu, křížovým tažením i dění na indickém subkontinentě a ve střední a východní Asii. Konečně třetí část se podrobně zabývá náboženskými systémy – kulturou středověkého křesťanství, islámským myšlením či náboženskými proudy v Číně a Indii.

Nový svazek šestidílných Dějin světa nás opět přivádí trochu blíž současnosti. Nejen časově, ale především díky lepšímu porozumění základům naší doby samotné. První část knihy věnovaná „demografii, technice a hospodářství“ se soustředí na rozvoj dálkového obchodu, k němuž docházelo od 12. století. V jeho pozadí stály nové teoretické poznatky i pozoruhodné výdobytky techniky, jaké nacházíme například v oblasti navigace. Objevitelské cesty do vzdálených koutů země přispívaly k rozšíření stávajícího vědění. V tomto rámci dochází ke střetu křesťanské misie s jinými náboženstvími, jež bude mít osudové důsledky pro nově nalezený „Nový svět“. Expanze vědění je již nezastavitelná. Školy a univerzity se stávají zprostředkovatelkami nových představ a názorů a přispívají k rozvoji nových politických idejí (část „Vláda a politické ideje“). Rostoucí sebevědomí člověka konečně vede k proměně pevně skloubené náboženské soustavy, jak ukazuje část „Kultura, náboženství a socializace“. Jádro předkládaného svazku spočívá tedy na nových objevech a nových strukturách, jež se rozvinuly zhruba mezi lety 1200 a 1800.

Pověsti, příběhy a morytáty z horní Hané. Kdo by neznal lišku Bystroušku! To, co pro její proslulost psanými příběhy u našinců udělal Těsnohlídek, to pro její světovost učinil Janáček operou. Oba tvůrci akční rádius mazané lišky situovali způsobem „malá domů“: první do brněnské destinace bíloveckého údolí, druhý do rodných Hukvald. Zkrátka, oba ji ukradli! Komu? Hané a Hanákům! Neboť tam v kopcích nad meandrující Moravou, v hájemství hradů Bouzova, Mírova i Úsova, v mohelnických lesích na samotě hájovny Střítež Bystrouška vyrůstala u revírníka Bartoše. Tam se to všechno odehrálo. Proto „ukradené“ pověsti. Podobně jako Janáček s Těsnohlídkem ukradli Bystroušku Hanákům, tak autor knihy se rozhodl vykrást Shakespeara, Mrštíky, Londona či Vančuru a na revanš přenést děje známých příběhů do hanácké krabatiny. Ilustroval Petr Válek.

Když se člověk toulá po naší krásné republice, často narazí na nádherná sochařská díla, jež v té které obci nebo městě upomínají na hrůzy 1. světové války a padlé spoluobčany. Je jich prý v Čechách a na Moravě skoro tisíc. Při svém průzkumu jsem prohledával královéhradecký, jičínský, rychnovský a pardubický okres. I tak si myslím, že jsem nějaké pomníky přehlédl, nebo nenašel. Některé, i když jsem o nich věděl, jsem již ani momentálně nehledal. Nechtěl jsem, aby kniha byla moc obsáhlá. Když budu mít čas, tak si je najdu a do archivu si je dám. I tak jich je zde skoro 400. Cestování mne občas dovedlo i mírně za hranice těchto okresů. Když jsem narazil na nějakou zajímavou památku na válku 1914–1918, tak jsem neodolal a připojil ji do této knihy. Většina pomníků je dnes památkově chráněna a v posledních letech byla řada z nich restaurována. Případně se jejich údržba chystá. Dokládají vysokou úroveň našich sochařů, kameníků a jejich cit pro zpracovávaný materiál. Zajímavá je i skutečnost, že leckdy třeba malá obec nechala na památku svých padlých spoluobčanů vybudovat alespoň jednoduchý pomník, a ve vedlejší, podstatně bohatší obci, si své oběti nepřipomněli ani pamětní deskou. Cenu toho kterého pomníku ovlivňoval materiál, který byl pro pomník navržen, dále komu bylo jeho vytvoření zadáno a jaké téma si dotyčná obec objednala. Ve stavbě pomníků se obvykle angažovala obec, sokolové, dobrovolní hasiči a různé místní spolky. Přispívali na ně i jednotliví občané.

Súčasné krízy sú podobné tým minulým. Ľudstvo aj v minulosti bojovalo s problémami a ohrozovali ho kolapsy. Medzi ikonické príklady zánikov starých civilizácií patrí kolaps Západorímskej ríše. Kolaps zasiahol rovnako tragicky starých Egypťanov a Asýrčanov, bojovných obyvateľov Sparty či starých Mayov. Okrem veľkých civilizácií vplýval aj na menšie ľudské spoločenstvá, akými boli Vikingovia v Grónsku alebo obyvatelia Veľkonočného ostrova. Kolapsy neobišli ani populácie strednej Európy. Hľadanie príčin zániku keltskej spoločnosti či Veľkej Moravy je rovnako podstatné ako skúmanie pádov veľkých civilizácií. Niektoré spoločnosti dokázali svoj zánik oddialiť. Faraóni Novej ríše v Egypte sa pripravovali na krízu, ľud harappskej kultúry v Indii zmenil svoje životné stratégie a obyvatelia Európy doslova vstali z popola, keď ich v stredoveku zasiahli ekonomické problémy, zmena klímy a čierna smrť. Za kolapsom nikdy nestála len jedna príčina. Každý zánik je iný, ale aj tak majú mnoho podobných znakov. Poznanie dejín kolapsov môže byť nielen obohatením poznania, ale aj pomocou pri riešení súčasných a budúcich kríz našej spoločnosti.