E-knihy - Kresťanstvo strana 6 z 27

Známý duchovní autor, karmelitán P. Vojtěch Kodet v 2. opraveném vydání obsáhlého knižního rozhovoru líčí svůj životní příběh. Postupně poznáváme jeho předky, dědečka, který prošel ruským zajetím, otce, bývalého politického vězně, a další členy rodiny. P. Kodet vzpomíná na dětství na venkově, hledání životní cesty, poměry v litoměřickém semináři, kněžské štace i sledování ze strany StB, na obnovu kláštera v Kostelním Vydří nebo svou službu exorcisty. V otevřeném dialogu líčí i nelehká období života a otevírá témata, která jsou pro něj důležitá: víra jako osobní vztah, odpuštění, uzdravení, umění rozlišování nebo život s Božím slovem.

Kniha volně navazuje na titul Hospoda. Autor v první části zachycuje vzpomínky na druhou rodovou větev obchodníků a úředníků na vesnici v době válečné a poválečné. Vyprávění se postupně přesouvá do konce 60. a začátku 70. let, kdy autor v kaleidoskopu úsměvných historek zachycuje své rané dětství za socialismu v jeho šedé každodennosti a rituálech. Nechybí zde ale ani zkušenost dítěte z věřící rodiny a vnímání podivné dvojkolejnosti světa, v němž se jinak mluvilo doma a jinak ve škole či na veřejnosti. Humorné vyprávění má tak i vážné podtóny otázek po naší národní povaze i odvaze. Jak píše autor v úvodu: „V životě snad každého člověka se nacházejí chvíle, kdy jde s otevřeným hledím do životních bitev, velkých i malých, ale i chvíle, kdy svůj život neurčuje a je členem masy. Ale ve své většině jsme aspoň občas na chvíli bojovníci, kdy jsme na sebe hrdí, a jindy jsme zase hněteni a cpáni do formy, která se hodí jiným. Zkrátka jsme chvíli rytíři a chvíli můžeme sloužit i nevědomky jako prejt do něčích jitrnic.“

Kniha Pražští arcibiskupové moderního věku aneb Čeští primasové od Lva Skrbenského po Jana Graubnera sleduje v devíti medailonech osobnosti pražských arcibiskupů a českých primasů od přelomu 19. a 20. století do současných dní. Čtivým a srozumitelným způsobem představuje osudy církevních hodnostářů od dob rakousko-uherského mocnářství do dnešních časů České republiky. Dozvíte se v ní mimo jiné odpovědi na následující otázky: Byl rakouský aristokrat Lev Skrbenský z Hříště Čech? Proč se stal Pavel Huyn pražským arcibiskupem právě uprostřed první světové války? Z jakého důvodu skutečně rezignoval František Kordač na svůj úřad? Za jaké zásluhy se stal Karel Kašpar kardinálem? Jak zvládal Josef Beran svou šestnáctiletou internaci? Spolupracoval František Tomášek s tajnou policií? Proč Miloslav Vlk v dětství citově strádal? S kým se Dominik Duka seznámil ve věznici Bory? A jaké jsou perspektivy současného pražského arcibiskupa Jana Graubnera? Díky této publikaci nejen proniknete do proměn pražské arcidiecéze, k nimž v posledních sto dvaceti letech došlo, ale rovněž získáte širší vhled do církevních dějin moderního věku.

Knížka My a děti nabízí párům inspiraci k zvládání jejich nové role: už nejsou jen manželé, ale i rodiče. Drobné radosti se střídají s nevídaným stresem. Úžas z toho, jak dítě rychle roste, ruší únava z nevyspání. Manželé jako by se chvílemi nepoznávali. Ona vidí jeho bezradnost, ale nemá energii ho "doučovat". On cítí, jak moc si ona všímá dítěte a jak málo jeho… Jak to všechno přežít ve zdraví a vzájemné lásce? Čím si projevovat pozornost, když jsme plní starostí? Kde nám rodiče pomáhají a kde už se "míchají do života"? Na co nezapomenout při výchově k víře? Co ze svých trampot sdílet s jinými manželskými páry? Autoři vnímají duchovní život jako pomoc při řešení praktických rodičovských problémů. Jejich úvahy a otázky, modlitby i citáty přitom nechávají prostor pro vlastní promýšlení. Knížka se může číst v rodinách i manželských společenstvích. Poslouží i jako podklad větších manželských setkání.

E-kniha je z technických důvodů k dispozici pouze v PDF Co je na Vánocích tak krásné, tak zázračné? A jak se může malý myšák spřátelit s papežem? Myšák Jirka žije se svou velkou rodinou v Římě. Při častých výpravách po ulicích svého rodného města objevuje všelijaké krásy, musí se však vyvarovat jednoho velkého nebezpečí – koček! Na útěku před jednou takovou šelmou narazí na papeže Františka. Padnou si do oka, papež ho pozve k sobě a vypráví mu o smyslu vánočních svátků: „Ježíšův Bůh je prostě takový. Nejblíž má, Jirko, k těm nejprostším, nejchudším a nejmenším...“ – „Takže i k myškám? My jsme přece taky hodně malí.“ – „I k myškám... A nezapomínej, že i ke kočkám. Bůh myslí na všechny.“ Úsměv na myšákově špičatém čumáčku trochu povadl, ale nakonec si řekl, že je to vlastně dobře. Ten Ježíš, o kterém mu vyprávěl papež František, se mu líbil čím dál víc. Dobrodružný příběh pro předškoláky a malé školáky probudí v dětech zájem o Vánoce a jejich poselství. Dozví se mimo jiné, proč a díky komu se po celém světě staví jesličky a betlémy.

Kde sa skrýva pravá podstata Vianoc? Vianočné sviatky sú časom radosti, rodinných osláv a stretnutí. Aj preto sa trápime s tip-top výzdobou, nákupmi na poslednú chvíľu a skvelými darčekmi. A popri tom všetkom nenápadne zabúdame, čo slovo adventus znamená. Čo keby sme sa počas tohto Adventu viac otvorili Božím plánom? Čo keby sme žili v očakávaní Božej prítomnosti? Čo keby sme pripravili miesto – doma i v srdci – pre skutočnú radosť, ktorú všetkým kresťanom prináša ich Kráľ? Táto kniha je pozvaním, aby sme otvorili srdcia i mysle jemnému nabádaniu Ducha Svätého a poopravili si rebríček hodnôt. Čo je dôležitejšie – čistý príbytok alebo čistá duša? Otvorený účet alebo otvorené srdcia? Zahĺbme sa do Evanjelia podľa svätého Lukáša a rozjímajme každý deň o Ježišovom narodení, živote, smrti a slávnom vzkriesení. Boh nás pozýva, aby sme sa v tomto milostivom období stíšili a dovolili mu vstúpiť do svojich životov. Keď Pán Ježiš prvýkrát prišiel na túto zem, nebolo preň miesto. A čo dnes? Máš pripravené miesto pre svojho Kráľa?

Mária Anna Lindmayrová (1657 – 1726), karmelitánka z mníchovského kláštore Najsvätejšej Trojice bola veľká žena, ktorá vo svojej láske k Bohu, askéze a v úsilí o cnostný život prijala hrdinský záväzok obety za duše v očistci. Záväzok, ktorý ju fyzicky presahoval. To, čím bola svätá Brigita pre Švédsko a jeho kráľovský dom, tým bola táto skromná, nenápadná rehoľníčka pre Bavorsko a jeho kniežatá. Dielo Stretnutia s dušami z očistca je Lindmayrovej denníkom, ktorý si písala na príkaz svojho duchovného vodcu. V ňom sa pútavo zaoberá poslednými vecami: smrťou, osobným súdom, očistcom, nebom, peklom, koncom sveta, vzkriesením mŕtvych, parúziou, posledným súdom a zjavením nového neba a zeme. O privilégiu, ktoré jej Boh dal, napísala: „Veď Pán mi povedal: ,Nedávam ti túto milosť, že sa môžeš zhovárať s dušami v očistci preto, že si ju zaslúžiš. Túto výsadu ti dávam preto, aby som ťa priviedol k náprave a vďaka týmto mimoriadnym udalostiam aj bližšie k sebe.‘“ Kiežby táto kniha mala na nás rovnaký účinok. Pri správnom dávkovaní súkromných zjavení a popri pravidelnom čítaní Svätého písma a Katechizmu Katolíckej cirkvi nám môžu byť osožnými sprievodcami na ceste spásy. V dodatku knihy je katechéza na tému Katechizmus o pekle a očistci a tiež modlitby za umierajúcich, zomrelých a za duše v očistci. Kniha je cirkevne schválená.

Rodiny majú v Božom pláne spásy dôležitú úlohu a preto sú častým terčom diabolských útokov. Kto by nechcel ochrániť tú svoju a vedieť, ako obstáť v tomto boji? Kathleen Beckmanová odhaľuje, ako správne rozoznať diabolské prestrojenia a ponúka osvedčené prostriedky ochrany. Uvádza príklady, ako odolávať duchovným útokom, ktoré sa snažia zničiť harmonický rodinný život. Diabol nepotrebuje človeka ovládnuť, stačí mu zasiať do rodiny jed nenávisti, beznádeje, závisti a neresti. Autorka ponúka manželom a deťom výcvik v umení duchovného boja, pretože je to jediný spôsob, ako zničiť diablove plány a odhaliť skryté zlo, ktoré sa vkráda do každodenného rodinného života. V knihe nájdete dvadsaťosem modlitieb za uzdravenie a oslobodenie a tiež sa dozviete: ? Ako v duchovnom boji využiť svoju krstnú, manželskú a rodičovskú autoritu. ? Ako kliatby nadobúdajú účinnosť a čo treba urobiť, aby boli zrušené. ? Ako porozumieť duchom, ktorí pracujú v prospech vašej rodiny, a ako reagovať na tých, ktorí bojujú proti nej. ? O diabolských protikladoch každého z Desiatich Božích prikázaní a blahoslavenstiev. ? O siedmich spôsoboch, ako môže vaša rodina kráčať v plnej Božej výzbroji. Kniha je cirkevne schválená.

Některé otázky jsou klíčem ke štěstí. Klíčem i k tomu, co se zdá neodemknutelné. Každý den je možné položit si nejdůležitější otázku. „Bydlí u nás Ježíšek?“ „Bydlí u nás… dnes…?“ Některá poznání mění lhostejný domov v domov, ve kterém bydlí štěstí. Jsou otázky, které umí odemykat i zdi. Andělé je znají i dospělí je znají… Ale nepokládají si je. I když by jim odpovědi vysvětlily, proč jsou smutní. Proč se cítí osamělí… Eduard Martin ve svých laskavých příbězích ze života vypráví o kráse vánočních svátků a vzpomínek, proměně rodinných vztahů i ostnu vánoční komerce. Miluje slova spřádaná do lidských rozhovorů. Naslouchá jim, hraje si s nimi a staví příběhy.

E-kniha je z technických důvodů k dispozici pouze v PDF. Terezie z Lisieux (řeholním jménem Terezie od Dítěte Ježíše a od Svaté Tváře, 1873–1897) se narodila jako poslední z devíti dětí Zélie a Ludvíka Martinových. Maminka jí zemřela v pěti letech. Ve třinácti Terezie zažívá „vánoční milost“, zdroj velké vnitřní síly pro budoucí chvíle. V patnácti se plní její touha a vstupuje na Karmel v Lisieux. Zde brzy pomáhá s formací novicek a vedle autobiografických spisů píše divadelní texty, básně a modlitby. O Velikonocích 1896 se u ní projevují první příznaky tuberkulózy, na niž o rok a půl později umírá. Její duchovní poselství působí blahodárně od její smrti dodnes. „V době, kdy se ohlašoval nový věk – větší a mocnější, ale zároveň nepokojnější a roztříštěnější než předešlé doby – poslal Bůh Terezii od Dítěte Ježíše, aby ukázala na Lásku a učila nás Lásku milovat.“ – bl. Marie-Eugene od Dítěte Ježíše, vlastním jménem Henri Grialou, bosý karmelitán, znalec díla sv. Terezie z Lisieux a popularizátor karmelitánské spirituality „Konečným bodem příběhu jejího života jsou důvěra a láska: dvě slova, která jako majáky osvěcují celou její cestu svatosti, aby mohla vést i ostatní po stejné cestě její malé cesty důvěry a lásky – duchovního dětství. Dětská důvěra se svěřuje do Božích rukou neoddělitelně od mocného a radikální závazku opravdové lásky, která je naprostým sebedarováním navždy, jak říká světice, když rozjímá o Marii: Milovat znamená dát všechno a dát sebe sama.“ – Papež Benedikt XVI., 6. dubna 2011 Autobiografické spisy svaté Terezie z Lisieux (1873–1897), vydávané v novém českém překladu pod názvem Příběh jedné duše, patří k nejvzácnějším pokladům křesťanské duchovní literatury. Prostinká literární forma v sobě skrývá prorocký rozměr, který autorce vysloužil vzácný titul učitelka církve. Terezie připomíná všem křesťanům, že Bůh evangelií je Bůh milosrdný, proto je víra v něho světlem i uprostřed temnot a dětská důvěra v Boha lékem na existenciální úzkost. Terezička nás učí krásné a odvážné cestě duchovního dětství, která je vlastně jen znovuobjevením původního poselství evangelia. Terezie nás do vztahu k milosrdnému Bohu učí zapojovat také naše slabosti a hříchy. Lásku k Bohu i bližnímu pak projevíme nejlépe nejmenšími a každodenními skutky lásky. Jak sama opakovala: „Láska se nesplácí jinak než láskou.“

„Základní křesťanské přesvědčení, že láska dosáhne až na onen svět – že je možné vzájemné obdarování a přijetí, jímž zůstáváme s druhými spojeni i přes hranici smrti – jde napříč staletími a zůstává zdrojem útěchy i dnes.“ Papež Benedikt XVI. Prakticky pojatá modlitební knížka pro jednotlivce, rodiny a menší společenství nabízí: – základní modlitby, které se může každý z nás pomodlit na hřbitově nebo u stolu se svíčkou doma; – útěšné modlitby a texty Starého a Nového zákona; – modlitby za zemřelé z různých pramenů a pro různé příležitosti; – poučení o tzv. odpustcích jakožto plodech našeho pokání; – povzbuzující citáty o životě, smrti, přítomnosti i věčnosti.

Svatý Wilfrid je významná osobnost northumbrijské církve 7. století. Proslul jako zastánce římského způsobu křesťanské praxe na církevní synodě ve Whitby roku 664, jako zakladatel a opat celé skupiny klášterů a také jako vlivný a majetný biskup chovající se po vzoru galských biskupů. Nejstarší wilfridovská legenda Vita s. Wilfridi obsahuje řadu biografických a historiografických prvků, je však bezesporu především dílem hagiografickým, o čemž svědčí její struktura a konvenční hagiografické prvky. Monografie uvádí legendu o sv. Wilfridovi do historických souvislostí, zabývá se důvody vzniku textu, jeho datací i rozdílnými názory na osobnost autora. Podává přehled událostí Wilfridova života, o nichž máme zprávu z uvedené legendy, z Bedových Církevních dějin národa Anglů a i z pozdějších pramenů. Analyzuje různé pohledy na legendu i osobnost světce v současném bádání a zasazuje spis jazykového a literárního kontextu, mj. oponuje recepci legendy jako neobjektivního textu s nejasnou chronologií a řadou nepřesností. Součástí studie je komentovaný překlad Vita Wilfridi do češtiny.

Papež na nás občas působí jako postava z minulosti. Zčásti je to pravda: vždyť papežství je mostem mezi tradicí a naší současností. Přesto ale mají nástupci apoštola Petra a služebníci služebníků Božích na prvním místě hlásat Kristovo poselství modernímu světu. Poctivě a současným jazykem jako papež František, Benedikt XVI. nebo Jan Pavel II. Mnozí papeže milují, ale jiní jeho roli ani tomu, co říká, nerozumí. Tato knížka nás přehlednou a čtivou formou seznamuje s tím, jak papežství vzniklo, v čem spočívá papežova služba současnému křesťanství i katolické církvi a čím je papež užitečný světu kolem nás. Nechybí základní chronologie, vysvětlení volby papeže a seznámení s jeho každodenními aktivitami. Dotkneme se i papežských návštěv v naší zemi.

„Úsmev je pohladenie, veľmi hodnotný dar.“ Téma radosti zaujíma ústredné miesto v celom učení pápeža Františka a v „chorých časoch“ je ešte dôležitejšia. Boh je radostný, dosvedčuje pápež v úvahách, ktoré sú manifestom znovuzrodenia. Obsahujú oslobodzujúcu revolúciu evanjelia a vlastne celého kresťanstva. Na svete nie sme preto, aby sme na ľudí kládli povinnosti či trápenie, ani ťažšie bremená než tie, čo už nesú, ale aby sme svedčili o nádhernom, novom prekvapujúcom horizonte. Pravá radosť nie je prchavý pocit nadšenia, ani iluzórny protijed tých, čo ignorujú utrpenie – rodí sa z našej nádeje, z konkrétnej nádeje, ktorú nám nikto a nič nebude môcť vziať. Radosť má vždy posledné slovo. A želanie úsmevu a jeho šírenie je prvý krok, aby sme radosť prežili, aby sme sa obnovili, znovuzrodili. Súčasťou knihy je aj rozhovor so Svätým Otcom: Úsmev v búrke.

Často je počuť ľudí v zložitých otázkach života povedať na adresu zodpovedných: „Bol by som zvedavý, čo si o tom on myslí...“ A vtedy zvyčajne odpovede neprichádzajú. Keď ma ľudia zastavovali ako kňaza, či biskupa, mnohokrát som odpovedal na tie isté problémy viacerým ľuďom na rozličných miestach. A tak som využil veľké modlitbové stretnutia v Klokočove cez Fatimské soboty aj na hodinku otázok a odpovedí – teda na dialóg s veriacimi, kedy mi väčšinou na lístkoch ľudia posielali svoje otázky, výhrady, či nápady. Často krát sa stávalo že jedinou odpoveďou som oslovil viacerých ľudí zápasiacich s tým istým problémom. Preto som po návšteve Ad limina rozšíril možnosť pýtať sa cez facebook, a to na návrh o. Štefana Keruľ-Kmeca, s ktorým sme predtým rozbehli aktivitu smerom k mladým. Moje odpovede nenesú známku teologických pojednaní, ale skôr je to bezprostredná reakcia na daný problém, či otázku, aby ľudia vedeli ako rozmýšľa ich biskup. Pravdou je, že aj moje odpovede sú podporené myšlienkami evanjelia, či kňazov, ktorí ma formovali, alebo dokumentmi, ktoré vytvárali moju názorovú štruktúru myslenia, pretože aj sám by som nechcel vybočiť z pravdivého učenia Cirkvi. A tak do odpovede vkladám to, čo by ľudia radi vedeli vo svojich problémoch a to bez nejakých zastretých formulácii – priamo tak, ako rozmýšľa ich biskup o ich trápení.

Prolog Janova evangelia (Jan 1,1–18) je jedním z klíčových textů křesťanské Bible. Vybroušené vyznání víry rané církve nám otevírá dveře k uchopení toho, kým skutečně je Ježíš z Nazareta. Kdo je autorem Prologu a jak souvisí s celkem Janova evangelia? Jaký význam má pro náš život a spiritualitu? Proč v Prologu nenajdeme zmínku o Kristově kříži a vzkříšení? Co nám říká o dějinách spásy před Kristem a o tajemství vztahu mezi Bohem Otcem a Slovem Synem? Ctirad V. Pospíšil propojuje přínos moderní biblické exegeze s geniální intuicí církevních otců, mistrů středověké teologie i učitelů křesťanské spirituality. Jde mu vposled o uvádění smyslu Prologu do života dnešních křesťanů, o službu věřícím, církvi a okolnímu světu.

Svätý Izák Sýrsky hovorí, že dar viery dáva človeku istotu v modlitbe skrze jeho dôveru v Boha. Pripomína však, že „táto istota nevyviera z vyznania človeka, ale z aktivity duše, ktorá nasleduje Božiu pravdu.” Dodáva, že „viera, ktorá dáva istotu dôvere, nie je nikdy nadobudnutá nepokrstenými alebo tými, ktorých myseľ je odvrátená od pravdy. Istota viery sa odhaľuje v duši v miere vznešeného spôsobu života tých, ktorí dbajú na uskutočňovanie Pánových prikázaní.” Modlitba teda nadobúda istotu a dôveru skrze milosť prijatú v krste a rastie podľa miery úsilia o napĺňanie evanjeliových prikázaní. Ten druhý zdroj nárastu istoty v modlitbe je azda potrebné bližšie vysvetliť. Keď sa človek usiluje s vážnosťou o dôsledné naplnenie evanjeliových prikázaní, veľmi rýchlo dôjde k spoznaniu mnohých vášní, ktoré do toho času skryto pôsobili v jeho srdci. Odkryje sa pred ním stav duše, ktorá je neraz tak zviazaná vášňami a zlými návykmi, že ju to robí neschopnou poslušnosti voči Božej vôli. Je to moment, kedy človek s veľkou pokorou a skrúšenosťou prichádza pred Pána, predkladá mu svoju slabosť a prosí o jeho milosrdenstvo a pomoc. Toto poznanie slabosti však dáva silu modlitbe, pretože je nesená pokorným srdcom. Tento stav dáva vzrast istote, pretože človek vníma svoju odkázanosť na Bohu, ktorý miluje človeka nekonečnou láskou. Čím viac človek pokročí v čnosti, tým viac nadobúda skúsenosť veľkého Božieho milosrdenstva a stále s väčšou odvahou sa k nemu obracia vo svojich prosbách. Svätý Izák Sýrsky nás učí tejto duchovnej zákonitosti na začiatku homílie, aby sme boli viac otvorení pre jeho poučenia, ktorými nás chce priviesť k nadobudnutiu tej potrebnej istoty a dôvery v živote modlitby.

Mnohí katolíci opúšťajú Cirkev a hľadajú útočisko vo východných náboženstvách, pretože hľadajú duchovnosť s väčšou hĺbkou, než akú nachádzajú v katolíckej tradícii. Nemusia však hľadať inde. Ralph Martin vytvoril klenot medzi príručkami pre tých, ktorí sa chcú vydať na cestu svätosti, a to skvelým štýlom a jazykom, ktorý je zrozumiteľný a zaujme aj moderného čitateľa. Každý, či už kňaz, rehoľník alebo laik, ktorý hľadá úplný plán duchovnej cesty, ho v tejto knihe nájde. Autorovou osobitnou genialitou je sprístupnenie najhlbších duchovných pokladov siedmich učiteľov Cirkvi: Terézie z Lisieux, Terézie z Avily, Kataríny Sienskej, Augustína, Jána z Kríža, Františka Saleského a Bernarda z Clairvaux. Títo siedmi velikáni jasne ukazujú cestu, ktorá vedie k cieľu nášho života – zjednoteniu sa s Bohom vo večnosti, kde dosiahneme splnenie všetkých svojich túžob. Toto inšpirujúce dielo, plné pochopenia ľudských slabostí, je užitočné na ceste k večnosti podobne ako mapa. Keď budeme potrebovať usmernenie na určitom úseku cesty, môžeme sa k nej opakovane vrátiť. Múdrosť týchto svätých je spoľahlivá, nadčasová a ochotne nám podá pomocnú ruku vždy, keď ju budeme potrebovať.

Podnetné zamyslenie nad pútnickou praxou a históriou pútnictva a zároveň fascinujúce skúmanie jeho významu v súčasnostiPútnictvo, celosvetový rituál, ku ktorému sa hlásia takmer všetky náboženstvá, je jednou z najtrvalejších civilizačných tradícií. V tejto podmanivej knihe sa autor a novinár Peter Stanford zamýšľa nad dôvodmi, prečo sa ľudia už veky vydávajú po tých istých posvätných cestách. Z historického pohľadu skúma, ako sa dajú porovnať skúsenosti prvých pútnikov do Jeruzalema, Mekky a Santiaga de Compostela so skúsenosťami miliónov ľudí, ktorí sa v súčasnosti vydávajú na fyzické a duchovné cesty, ktoré im menia život.Kniha prevedie čitateľa posvätnými krajinami po celom svete od Baziliky Panny Márie Guadalupskej v Mexiku cez monolitické kostoly vytesané do skál v etiópskej Lalibele až po brehy riek na Kumbhaméle v Indii. Autor skúma historický a duchovný význam týchto miest uzdravenia a vnútornej reflexie a rozoberá ich úlohu križovatiek ciest. Hoci sa púť zvyčajne vníma ako únik jednotlivca z každodennosti s cieľom sústrediť myseľ a dušu, inštitucionálne a národné boje o moc vždy ovplyvňovali spôsob, akým pútnici prežívajú svoju osobnú cestu.Kniha podnecuje čitateľa zamyslieť sa a vzdeláva novú generáciu, ktorá môže nájsť útechu, jasnosť myslenia aj úžasné zážitky, keď sa vydá po stopách pútnikov z minulosti.Súčasťou knihy je 25 farebných fotografií.