Najnovšie - Právo - ostatné strana 2 z 8

Přinášíme novelizovaný Zákony o obcích s komentářem v úplném znění. Zákonem o obcích se řídí všechny obce v ČR. Zákon obsahuje úpravu základních pojmů týkajících se obce, práv a povinností obce v samostatné i přenesené působnosti, vymezuje orgány, které v obci působí. V zákoně je také zakotvena možnost zastupitelstva obce vydávat obecně závazné vyhlášky a možnost rady obce vydávat nařízení. Titul obsahuje: Měsíčník přináší novelizované zákony s komentářem. Přináší také rady z oblasti účetnictví, daní, personalistiky, pracovního práva, ekonomiky a řízení. - Zákon o obcích s komentářem - Vyhláška č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů – úplné znění vyhlášky Zákon o obcích s komentářem Obec je veřejnoprávní korporace, má statut právnické osoby, která má vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost vyplývající z těchto právních vztahů. Obec je tvořena třemi základními pilíři, a to: územím, na kterém je samospráva vykonávána; občany podřazenými územnímu samosprávnému celku, samosprávou – existencí územního samosprávného celku jako právnické osoby veřejného práva se soustavou samosprávných orgánů. Zákon o obcích je základním předpisem, kterým se řídí veškeré procesy v obci. Vyhláška o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů Vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje: Katalog odpadů, postup pro zařazování odpadu podle Katalogu odpadů, obsah školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, obsahové náležitosti zadání hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, metody a postup hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, doplňující limitní hodnoty a kritéria pro nebezpečné vlastnosti odpadu HP 9, HP 14 a HP 15, podrobnosti provádění vzorkování odpadů; způsob provádění laboratorních zkoušek, analýz a ekotoxikologických a mikrobiologických testů odpadů a dalších zkoušek odpadů, obsahové náležitosti osvědčení, sdělení a dokumentační zprávy.

Daňový poriadok upravuje správu daní, práva a povinnosti daňových subjektov a iných osôb, ktoré im vznikajú v súvislosti so správou daní. Od roku 2022 prináša Daňový poriadok viacero zmien, a to napríklad povinnosť oznamovania bankových účtov, či zmeny týkajúce sa index daňovej spoľahlivosti. Všetky novinky sa dočítate v odbornej publikácii aj s komentárom. Procesné hľadisko správy daní upravuje zákon č. 563/2009 Z. z. o správe daní (daňový poriadok) v znení neskorších predpisov. Niektoré činnosti súvisiace so správou daní sú upravené v konkrétnych daňových zákonoch. Autor: Ing. Daniela Ivanáková Titul obsahuje príspevky: Daňový poriadok s komentárom Primárnym cieľom ostatnej novely daňového poriadku bolo vytvorenie nových efektívnych nástrojov v boji proti daňovým podvodom a motivácia daňových subjektov k dobrovoľnému plneniu svojich daňových povinností. Zmenou prešlo hodnotenie daňových subjektov, tzv. index daňovej spoľahlivosti. Daňové subjekty, ktoré zodpovedne pristupujú k svojim daňovým povinnostiam (napr. včasné podávanie daňových priznaní a platenie dane), budú odmeňované benefitmi. Naopak tí podnikatelia, ktorí nie sú hodnotení ako spoľahliví, budú motivovaní k zodpovednejšiemu prístupu. V neposlednom rade na skvalitnenie výberu daní a očistenie podnikateľského prostredia prispeje aj vylúčenie daňovo nespoľahlivých osôb. Zámerom je, aby mal správca dane, na základe zákonom ustanovených dôvodov, možnosť rozhodnúť o vylúčení osoby, ktorá je štatutárom spoločnosti, ktorá si však riadne neplní svoje povinnosti. Týmto rozhodnutím bude fyzická osoba vylúčená z možnosti byť najmä štatutárom alebo členom štatutárneho orgánu, členom dozorného orgánu, alebo prokuristom vo všetkých obchodných spoločnostiach a družstvách. Nosným opatrením zákona je zavedenie povinnosti pre nových aj existujúcich platiteľov dane oznamovať Finančnému riaditeľstvu Slovenskej republiky (FR SR) čísla všetkých vlastných bankových účtov, ktoré používajú na vykonávanie ekonomickej činnosti, ktorá je predmetom DPH. S uvedeným opatrením súvisí zverejňovanie a aktualizácia zoznamu týchto bankových účtov platiteľov dane na webovom sídle FR SR. Táto zmena teda prispeje k zlepšeniu podnikateľského prostredia, keďže sa pravidelným aktualizovaním zoznamu vlastných bankových účtov platiteľov dane umožní lepšie preverenie obchodného partnera a zefektívni sa práca správcu dane pri vyplácaní nadmerných odpočtov dane z pridanej hodnoty. Priamy vplyv na zlepšenie výberu DPH sa predpokladá aj od zavedenia novej skutočnosti pre uplatnenie inštitútu ručenia za daň, ktorou je platba na bankový účet dodávateľa, ktorý v deň uskutočnenia platby nebol zverejnený na webovom sídle FR SR. Elimináciu rizika, ktoré so sebou prináša uplatnenie inštitútu ručenia za daň, umožňuje nový osobitný spôsob úhrady dane, ktorý umožní odberateľovi zaplatiť dodávateľovi len základ dane a samotnú daň odviesť priamo na osobný účet dodávateľa.

Titul obsahuje úplné znenia daňových a účtovných zákonov po ostatnej novele. Novelou zákona č. 199/2004 Z. z. Colný zákon sa menia a dopĺňajú niektoré zákony, ktorými sa implementujú niektoré ustanovenia nariadenia Európskeho parlamentu a Rady (EÚ) 2018/1672 z 23. októbra 2018 o kontrolách peňažných prostriedkov v hotovosti, ktoré vstupujú do Únie alebo opúšťajú Úniu... Titul obsahuje úplné znenia zákonov po ostatnej novele: • Zákon č. 35/2019 Z. z. o finančnej správe • Zákon č. 222/2004 Z. z. o dani z pridanej hodnoty • Zákon č. 106/2004 Z. z. o spotrebnej dani z tabakových výrobkov • Zákon č. 530/2011 Z. z. o spotrebnej dani z alkoholických nápojov • Zákon č. 98/2004 Z. z. o spotrebnej dani z minerálneho oleja V novele zákona sa realizujú zmeny týkajúce sa oprávnení colných orgánov pri kontrole plnenia povinností pri preprave peňažných prostriedkov v hotovosti. Upravujú sa podrobnosti dočasného zadržania peňažných prostriedkov v hotovosti a určovania ich hodnoty. Návrh zákona v nadväznosti na nariadenie EP a Rady (EÚ) 2019/1020 ustanovuje, že príslušným colným orgánom na kontrolu a prípadné pozastavenie prepustenia dovážaného výrobku do colného režimu voľný obeh je colný úrad. Zároveň novela zákona ustanovuje, že colný úrad dovážaný výrobok zničí vtedy, ak tak nariadi orgán dozoru, dohľadu a kontroly. Upravujú sa niektoré ustanovenia Colného zákona a zákona o finančnej správe na základe poznatkov z aplikačnej praxe. • Zákon č. 35/2019 Z. z. o finančnej správe Novela zákona na jednej strane ustanovuje, že prehliadku osoby je ozbrojený príslušník finančnej správy oprávnený vykonať aj vtedy, ak ide o kontrolu plnenia povinností podľa nariadenia EP a Rady (EÚ) 2018/1672 pri preprave peňažných prostriedkov v hotovosti, resp. kontrolu na účely plnenia povinností podľa predmetného nariadenia. Na druhej strane sa vypustenie textu v § 45 ods. 1 zákona o finančnej správe navrhuje z dôvodu, že overovanie, či podozrivá osoba nemá u seba zbraň, sa nevykonáva v rozsahu a spôsobom, ako je to ustanovené v § 40 ods. 1 zákona o finančnej správe. Ak by takéto overovanie mala robiť osoba rovnakého pohlavia, výrazne by sa skomplikovalo vykonávanie služobného zákroku a znemožnila by sa jeho operatívnosť a efektívnosť...

Publikácia, ktorú vydávame k 1. 1. obsahuje úplné znenie zákonov a súvisiacich právnych predpisov. Zahŕňa najdôležitejšie právne predpisy z oblasti obchodného práva, živnostenského podnikania, správneho a autorského práva. Zmeny v zákonoch sú prehľadne vyznačené. Titul obsahuje témy: obchodný vestník, ústava, obchodné podnikanie, živnosť, autorské právo, sloboda informácií, reklama, hospodárska súťaž ,ceny, verejné obstarávanie, aukcia, sudcovia, znalcovia, tlmočníci, Publikácia je tematicky rozdelená do piatich kapitol a určená je podnikateľom fyzickým osobám - živnostníkom, právnickým osobám, študentom vysokých škôl a osobám, ktoré majú postavenie autora a výkonného umelca, ale aj ostatným, ktorých obchodné právo zaujíma alebo s ním prichádzajú do styku pri svojich pracovných povinnostiach. Titul obsahuje úplné znenie zákonov a súvisiacich predpisov: 1. Ústava SR 2. Obchodné právo 3. Živnostenský zákon 4. Správne právo 5. Autorské právo Zákony II A obsahujú zákony a právne predpisy potrebné nielen pre podnikateľov podnikajúcich ako s.r.o. a a.s podľa Obchodného zákonníka. Publikácia obsahuje aj živnostenský zákon, podľa ktorého podnikajú podnikatelia fyzické osoby. Všetky právne predpisy sú uverejnené k právnemu stavu 1. 1. 2022. Novým právnym predpisom je zákon o ochrane hospodárskej súťaže účinný od 1. 7. 2021. Medzi ďalšie právne predpisy patrí napríklad zákon o verejnom obstarávaní, ktorý upravuje zadávanie zákaziek na dodanie tovaru, zákaziek na uskutočnenie stavebných prác, zákaziek na poskytnutie služieb, súťaž návrhov, zadávanie koncesií na stavebné práce, zadávanie koncesií na služby a správu vo verejnom obstarávaní. Autorský zákon upravujúci vzťahy, ktoré vznikajú v súvislosti s vytvorením a použitím autorského diela alebo umeleckého výkonu, v súvislosti s výrobou a použitím zvukového záznamu, audiovizuálneho záznamu alebo vysielania a v súvislosti s vytvorením alebo zhotovením a použitím počítačového programu alebo databázy tak, aby boli chránené práva a oprávnené záujmy autora, výkonného umelca, výrobcu zvukového záznamu, výrobcu audiovizuálneho záznamu, rozhlasového vysielateľa a televízneho vysielateľa, autora počítačového programu, autora databázy a zhotoviteľa databázy je zaradený tiež v uvedenej publikácii.

Cieľom publikácie je komplexné a prehľadné spracovanie problematiky spoločnosti s ručením obmedzeným od jej založenia, vzniku až po možnosti zrušenia. V 300 stranách autorského textu sa podrobne venujeme právam a povinnostiam spoločníkov ako aj konateľov po právnej stránke, ale aj z pohľadu účtovného, zdaňovania príjmov, odvodových povinností ako napr. z pohľadu cestovných náhrad. Z daňovo-účtovného aspektu je v publikácii riešená aj problematika rozdelenia zisku, resp. úhrady straty v spoločnosti s ručením obmedzeným. Publikácia renomovaného autora z praxe je obohatená o platnú judikatúru z oblasti právnej praxe spoločnosti s r.o. a z dôvodu komplexnosti je doplnená aj o vzory najčastejšie sa vyskytujúcich zmlúv a právnych podaní v „živote“ spoločnosti s ručením obmedzeným. Svojou komplexnosťou osloví nielen podnikateľov, konateľov a spoločníkov s.r.o. ale aj širokú verejnosť. s.r.o. – SPRIEVODCA bez chýb, pokút a penále obsahuje tieto hlavné kapitoly : - Založenie a vznik s.r.o. - Spoločník s.r.o. – práva a povinnosti - Konateľ s.r.o. – práva a povinnosti - Konateľ a spoločník z pohľadu ZDP, odvodov a cestovných náhrad - Rozdelenie zisku a úhrada straty v s.r.o. - Zrušenie a zánik s.r.o. Spoločnosť s ručením obmedzeným je jednou z najrozšírenejších právnych foriem podnikateľskej aktivity, najmä v oblasti malého a stredného podnikania. V súčasnej dobe je spoločnosť s ručením obmedzeným upravená v § § 105 až 153 zákona č. 513/1991 Zb. Obchodný zákonník v znení neskorších predpisov. Okrem toho platia pre túto spoločnosť, rovnako ako pre ostatné formy obchodných spoločností, ustanovenia § § 56 až 75a Obchodného zákonníka (všeobecné ustanovenia o obchodných spoločnostiach). Spoločnosť s ručením obmedzeným sa zaraďuje medzi kapitálové spoločnosti, keďže základnou povinnosťou spoločníkov nie je osobná účasť na podnikaní spoločnosti, ale povinnosť vniesť určitý kapitál (peňažný alebo nepeňažný), pričom veritelia môžu uspokojiť svoju pohľadávku zásadne len z majetku spoločnosti a spoločníci sú postihnuteľní len v obmedzenom rozsahu. Podnikanie vo forme spoločnosti s ručením obmedzeným je vhodné vzhľadom na určité osobné rysy najmä tam, kde počet spoločníkov má byť obmedzený a relatívne uzavretý. Výhoda spoločnosti s ručením obmedzeným oproti iným formám obchodných spoločností je v tom, že umožňuje spojiť výhody osobných spoločností (verejná obchodná spoločnosť a komanditná spoločnosť) so spoločnosťou čisto kapitálovou (akciová spoločnosť). Spoločnosť s ručením obmedzeným má spoločné s akciovou spoločnosťou to, že obidve povinne vytvárajú základné imanie. Spoločníci nie sú priamo zo zákona povinní k osobnej účasti na podnikaní, avšak u spoločnosti s ručením obmedzeným možno osobnú účasť na podnikaní dohodnúť v spoločenskej zmluve. Je možné, že spoločníci vnesú iba vklady (zabezpečia kapitál) a vlastné podnikanie bude organizovať najatý manažment, alebo budú spoločníci okrem vkladov aj osobne angažovaní v obchodných záležitostiach spoločnosti alebo časť spoločníkov sa okrem vnesenia vkladu bude osobne podieľať aj na podnikaní a druhá časť vnesie iba vklady. Spoločné pre obidve spoločnosti je aj to, že majú zákonom neobmedzený predmet činnosti (osobné spoločnosti môžu byť založené len za účelom podnikania). Spoločnosť s ručením obmedzeným je tiež menej formalizovaná než akciová spoločnosť a kapitálové toky v nej sú prehľadnejšie.

Periodikum obsahuje aktuálne príspevky z oblastí, ako pracovné právo, mzdy a odvody, chyby, omyly, pokuty, bezpečnosť práce a verejná správa doplnené o príklady z praxe a vzory dokumentov a formulárov a vysvetľuje všetky povinnosti zamestnávateľa voči zamestnancom a inštitúciám povereným spravovať výber daní, príspevkov a poistení súvisiacich so zamestnávaním. Je zostavované poprednými autormi a určené najmä zamestnávateľom, personalistom, mzdovým účtovníkom, podnikateľom, manažérom, pracovníkom verejnej správy a školám. Titul obsahuje témy: - práca vo sviatok - príplatky pre zamestnancov - živnosť - pozastavenie a obnovenie - spracovávanie životopisov - inšpekcia práce - čerpanie dovolenky - absolventská prax - hmotná zodpovednosť zamestnanca - dokumentácia ochrany pred požiarmi - súkromné vysoké školy - odmeňovanie starostov obcí a poslancov obecného zastupiteľstva V podnikateľskej praxi sa často možno stretnúť s prípadmi, kedy sa podnikatelia rozhodujú medzi ukončením alebo pozastavením svojej podnikateľskej činnosti. Pozastavenie a zánik živnostenského oprávnenia upravuje zákon o živnostenskom podnikaní. Aká je dovolená minimálna a maximálna doba prerušenia živnosti? Dôležitou skutočnosťou je limitovanie doby trvania pozastavenia živnosti hornou hranicou – t.j. pozastavenie živnosti nemôže trvať dlhšie ako tri roky. Pozastavením prevádzkovania živnosti nezaniká podnikateľovi právo podnikať, len ho nemôže počas lehoty pozastavenia vykonávať. Ak by počas tejto lehoty podnikal, išlo by o nedovolené podnikanie. Po uplynutí určenej lehoty môže podnikateľ pokračovať v prevádzkovaní živnosti.

Školský zákon upravuje předškolní, základní, střední, vyšší odborné a některé jiné vzdělávání ve školách a školských zařízeních. Dále stanoví podmínky, za nichž se vzdělávání a výchova uskutečňuje, vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání a stanoví působnost orgánů vykonávajících státní správu a samosprávu ve školství. Rámcové vzdělávací programy vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání; jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a žáků, tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů a dále závazným základem pro stanovení výše finančních přidělovaných prostředků. Co musí obsahovat rámcové vzdělávací programy? Jak se uskutečňuje hodnocení škol? Titul obsahuje: • Legislativa - Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon (JUDr. Eva Dandová) • Téma - Mzda a plat v pracovněprávních předpisech I. (JUDr. Ladislav Jouza) • Právo a podnikatel - Nova koncepce stavebního práva (Jiří Plos)

Trestné právo je jedno z odvetvia verejného práva, ktoré poskytuje ochranu spoločenským záujmom uvedeným v Trestnom zákone pred protiprávnymi konaniami tým, že určuje, čo je trestným činom, vymedzuje podmienky a predpoklady trestnej zodpovednosti, ustanovuje tresty a ochranné opatrenia a vedie subjekty k plneniu zákonných povinností a zachovaniu pravidiel spolužitia. V trestnom práve rozlišujeme trestné právo hmotné, ktoré určuje, ktoré konanie je trestné a aké opatrenia možno použiť voči páchateľom trestných činov, a trestné právo procesné, ktoré upravuje postup orgánov činných v trestnom konaní pri zisťovaní a prejednávaní trestných činov a pri výkone rozhodnutí, ako aj práva a povinnosti osôb zúčastňujúcich sa v trestnom konaní. Hlavným prameňom trestného práva je Trestný zákon č. 300/2005 Z. z. a Trestný poriadok č. 301/2005 Z. z., ale i ďalšie súvisiace právne predpisy, ktoré sú obsahom tejto publikácie. Všetky novely a zmeny sú zapracované v zákonoch k právnemu stavu 1. 1. 2022. Publikácia Trestné právo a policajný zbor obsahuje Trestný zákon, Trestný poriadok a súvisiace predpisy z trestného práva a správneho práva v úplnom znení po novelách pre rok 2022. Nájdete tu najdôležitejšie právne predpisy z oblasti trestného a správneho práva. V zákonoch sú zapracované všetky novely do konca roka 2021, z ktorých najdôležitejšie sú: Zákon č. 236/2021, ktorým sa novelizoval Trestný zákon s účinnosťou od 1. 7. 2021 Zákon č. 357/2021, ktorým sa novelizoval Trestný zákon s účinnosťou od 1. 1. 2022 Zákon č. 308/2021, ktorým sa novelizoval Trestný poriadok s účinnosťou od 15. 8. 2021 Zákon č. 432/2021, ktorým sa novelizoval Trestný poriadok s účinnosťou od 1. 12. 2021 (nový Disciplinárny súdny poriadok) Publikácia je určená nielen pre právnikov, advokátov, prokurátorov, ale aj pre príslušníkov policajného zboru a študentov vysokých škôl. Ide o praktickú pomôcku najmä na súdnych pojednávaniach a riešení právnych prípadov a sporov. Titul obsahuje úplné znenia zákonov po ostatnej novele s účinnosťou k 1. 2. 2022 1. TRESTNÉ PRÁVO: ZÁKON č. 300/2005 Z. z. Trestný zákon ZÁKON č. 301/2005 Z. z. Trestný poriadok ZÁKON č. 330/2007 Z. z. o registri trestov ZÁKON č. 91/2016 Z. z. o trestnej zodpovednosti právnických osôb ZÁKON č. 274/2017 Z. z. o obetiach trestných činov ZÁKON č. 256/1998 Z. z. o ochrane svedka ZÁKON č. 54/2019 Z. z. o ochrane oznamovateľov protispoločenskej činnosti ZÁKON č. 236/2017 Z. z. o európskom vyšetrovacom príkaze v trestných veciach ZÁKON č. 312/2020 Z. z. o výkone rozhodnutia o zaistení majetku a správe zaisteného majetku ZÁKON č. 650/2005 Z. z. o vykonaní príkazu na zaistenie majetku alebo dôkazov v Európskej únii VYHLÁŠKA č. 618/2005 Z. z. o tvorbe spisu orgánmi činnými v trestnom konaní a súdmi VYHLÁŠKA č. 619/2005 Z. z. o podmienkach a postupe prokurátora pri konaní o dohode o uznaní viny a prijatí trestu VYHLÁŠKA č. 192/2017 Z. z. o rozsahu vykonávania rozhodnutí, opatrení a úkonov trestného konania vo vyšetrovaní alebo skrátenom vyšetrovaní ZÁKON č. 231/2019 Z. z. o výkone detencie 2. SPRÁVNE PRÁVO: ZÁKON č. 372/1990 Zb. o priestupkoch ZÁKON č. 171/1993 Z. z. o Policajnom zbore

V súlade so základnými cieľmi smernice sa od júla 2022 zavádza nová právna úprava riešenia situácie podnikateľa, ktorému hrozí úpadok z dôvodu hroziacej platobnej neschopnosti, v preventívnom konaní, ktoré predstavuje účinný nástroj na včasné riešenie situácie dlžníka tak, aby mohol pokračovať vo svojej činnosti a zachovať svoju životaschopnosť, a najmä predísť úpadku a následnému konkurzu. Preventívnym konaním sa rozumie verejná preventívna reštrukturalizácia alebo neverejná preventívna reštrukturalizácia. Titul obsahuje úplné znenie zákona po ostatnej novele s komentárom: Legislatíva Zákon o konkurze a reštrukturalizácii s komentárom Základným cieľom zákona je poskytnúť dlžníkom dostatočný priestor na účinnú, efektívnu, rýchlu a transparentnú preventívnu reštrukturalizáciu v počiatočnom štádiu, kedy úpadok „hrozí“, a zabrániť tak úpadku dlžníka a riešeniu jeho situácie niektorým z insolvenčných konaní, čím by sa súčasne malo zabrániť strate pracovných miest a strate know-how, mala by sa maximalizovať celková hodnota pre veriteľov v porovnaní s tým, čo by získali v prípadnom konkurze, ako aj zabrániť zvyšovaniu nesplácaných úverov. Opätovne sa do konkurznej legislatívy vracia povinnosť pre dlžníka podať návrh na vyhlásenie konkurzu pre platobnú neschopnosť, pričom sa upravuje aj domnienka platobnej schopnosti a zjednodušujú sa pravidlá pre možnosť veriteľa iniciovať konkurzné konanie v prípadoch, kedy možno predpokladať úpadok dlžníka, vo vzťahu k veriteľom sa explicitne zakotvuje pravidlo priority a pari passu, virtualizuje sa zoznam veriteľov a zjednodušujú sa procesy súvisiace s prihlasovaním pohľadávok.

Každý rok k právnemu stavu 1. 1. vydávame ZÁKONY - úplné znenie zákonov a súvisiacich právnych predpisov, kde sú zmeny zvýraznené tučným písmom. Publikácia Zákony IIB obsahuje najdôležitejšie právne predpisy z oblasti občianskeho práva, právne predpisy pre notárov, advokátov, prokurátorov a pracovníkov súkromnej bezpečnosti. Nájde tu nasledujúce témy: ochrana spotrebiteľa, občianske právo, notári advokáti, prokuratúra, verejná moc, e-Government, služby súkromnej bezpečnosti, nájom pozemkov, zmluvy zodpovednosť za škodu, ... . Publikácia je tematicky rozdelená do piatich kapitol. Určená je nielen právnikom, advokátom, prokurátorom, ale aj študentom vysokých škôl a všetkým, ktorých sa občianske právo týka. Titul obsahuje úplné znenie zákonov a súvisiacich predpisov: 1. Občianske právo ZÁKON č. 40/1964 Zb. Občiansky zákonník NARIADENIE vlády Slovenskej republiky č. 87/1995 Z. z., ktorým sa vykonávajú niektoré ustanovenia Občianskeho zákonníka ZÁKON č. 36/2005 Z. z. o rodine ZÁKON č. 250/2007 Z. z. o ochrane spotrebiteľa a o zmene zákona Slovenskej národnej rady č. 372/1990 Zb. o priestupkoch v znení neskorších predpisov ZÁKON č. 102/2014 Z. z. o ochrane spotrebiteľa pri predaji tovaru alebo poskytovaní služieb na základe zmluvy uzavretej na diaľku alebo zmluvy uzavretej mimo prevádzkových priestorov predávajúceho ZÁKON č. 294/1999 Z. z. o zodpovednosti za škodu spôsobenú vadným výrobkom ZÁKON č. 514/2003 Z. z. o zodpovednosti za škodu spôsobenú pri výkone verejnej moci ZÁKON č. 116/1990 Zb. o nájme a podnájme nebytových priestorov ZÁKON č. 504/2003 Z. z. o nájme poľnohospodárskych pozemkov, poľnohospodárskeho podniku a lesných pozemkov 2. Notársky poriadok ZÁKON č. 323/1992 Zb. o notároch a notárskej činnosti (Notársky poriadok) VYHLÁŠKA MS SR č. 31/1993 Z. z. o odmenách a náhradách notárov VYHLÁŠKA MS SR č. 324/2015 Z. z. o Kancelárskom poriadku pre notárov 3. Advokácia a právne služby ZÁKON č. 586/2003 Z. z. o advokácii a o zmene a doplnení zákona č. 455/1991 Zb. o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon) v znení neskorších predpisov VYHLÁŠKA MS SR č. 655/2004 Z. z. o odmenách a náhradách advokátov za poskytovanie právnych služieb VYHLÁŠKA MS SR č. 120/2005 Z. z., ktorou sa ustanovujú podrobnosti o používaní úradného odevu sudcami, prokurátormi a advokátmi v konaní pred súdom ZÁKON č. 305/2013 Z. z. o elektronickej podobe výkonu pôsobnosti orgánov verejnej moci (zákon o e-Governmente) VYHLÁŠKA č. 438/2019 Z. z., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona o e-Governmente 4. Prokuratúra ZÁKON č. 153/2001 Z. z. o prokuratúre ZÁKON č. 154/2001 Z. z. o prokurátoroch a právnych čakateľoch prokuratúry ZÁKON č. 459/2002 Z. z. o odbornej príprave zamestnancov prokuratúry 5. Súkromná bezpečnosť ZÁKON č. 473/2005 Z. z. o poskytovaní služieb v oblasti súkromnej bezpečnosti (zákon o súkromnej bezpečnosti) VYHLÁŠKA MV SR č. 634/2005 Z. z., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona č. 473/2005 Z. z. o poskytovaní služieb v oblasti súkromnej bezpečnosti (zákon o súkromnej bezpečnosti) VYHLÁŠKA MZ SR č. 33/2006 Z. z. o podrobnostiach posudzovania zdravotnej spôsobilosti osôb na poskytovanie služieb v oblasti súkromnej bezpečnosti súkromnými bezpečnostnými službami Zákony II časť B obsahujú zákony, právne predpisy a nariadenia týkajúce sa občianskeho práva upravujúce majetkové vzťahy fyzických a právnických osôb, majetkové vzťahy medzi týmito osobami a štátom, ako aj vzťahy vyplývajúce z práva na ochranu osôb, pokiaľ tieto občianskoprávne vzťahy neupravujú iné zákony. Súčasťou prvej kapitoly je okrem občianskeho zákonníka, zákona o ochrane spotrebiteľa a zákona o rodine tiež zákon o zodpovednosti za škodu spôsobenú pri výkone verejnej moci a zákon o nájme a podnájme nebytových priestorov. Druhá kapitola obsahuje notársky poriadok a predpisy týkajúce sa práce notárov a ich odmeňovania, tretia kapitola obsahuje právne predpisy týkajúce sa práce advokátov a odmeňovania ich právnych služieb, súčasťou ktorej je aj zákon o e-Governm

Vydavateľstvo PORADCA prináša v tomto čísle komentár k novému právnemu predpisu, nakoľko predchádzajúci zákon sa nedostal do širšieho spoločenského povedomia, čo je jedna z príčin jeho nedostatočného využívania zo strany whistleblowerov. S príchodom nového zákona o ochrane oznamovateľov protispoločenskej činnosti do našej legislatívy od 1. marca 2019 dochádza k úprave definície oznámenia, ktorej súčasťou už nie je kvalitatívne kritérium „významnej miery“ prispenia oznámených skutočností nasvedčujúcich spáchanie, resp. páchanie protispoločenskej činnosti. Závažná protispoločenská činnosť sa rozširuje o trestné činy právnických osôb. Dochádza k úprave poskytnutia ochrany v rámci trestného konania prokurátorom tak, že pri neposkytnutí ochrany sa oznamovateľ bude môcť obrátiť sám alebo prostredníctvom novozriadeného úradu na nadriadeného prokurátora ako na druhú inštanciu. Novinkou je v zákone zavedenie administratívnej zodpovednosti osoby, ktorá urobí voči whistleblowerovi pracovnoprávny úkon bez súhlasu úradu alebo ktorá vyzradí totožnosť whistleblowera. Obsah: - Zákon o ochrane oznamovateľov protispoločenskej činnosti – nový zákon s komentárom - Pomoc v hmotnej núdzi – zmeny - Neprimeranú obchodné podmienky – nová právna úprava - Zmeny v zákone o cestnej doprave - Podávanie sťažností podľa platnej legislatívy - Služby zamestnanosti – novela zákona - Štátny fond rozvoja bývania - zmeny - Územné plánovanie a stavebný poriadok - Rozpis finančných prostriedkov zo štátneho rozpočtu pre školy a školské zariadenia

Nové vydání příručky pro náročné uživatele v právním stavu k 1. lednu 2023. Obsah: přehledný úvod ke zvládnutí orientace v novelách během několika minut - systematický úvodní komentář aktuálních novel + úplné znění zákoníku práce s vyznačením změn v různých časových úrovních. Pro studium, školení, rychlé osvojení změn a použití v denní právní praxi.

A PTE ÁJK Polgári Jogi Tanszékének munkaközössége által a Polgári Törvénykönyv kötelmi jogi könyvének harmadik („Egyes szerződések”) és ötödik („Az értékpapír”) részéhez írt egyetemi tankönyv második, átdolgozott és bővített kiadásának elkészítését az évek során felhalmozott oktatási tapasztalat, valamint az utóbbi időszak jelentős jogszabályi változásai mellett az is indokolta, hogy a jogszabályok felsőbírósági gyakorlata számottevően gazdagodott, hasonlóan az egyes szerződések jogát és az értékpapír-magánjogot tárgyaló tankönyv- és szakirodalomhoz. Az úgynevezett „korlátozott precedensrendszer” folyományaként szükséges volt a Kúria „precedensképes” határozatainak áttekintése és a tananyagba történő bevonása ott, ahol az a jogintézmény vagy a jogszabály megértését szolgálta. Ugyanebből a célból mutatja be a tankönyv a hazai szakirodalmi vitákat is, amelyekben – mindenkor az értő elsajátítás megkönnyítése végett – röviden állást foglal. Az egyes fejezetek végén a válogatott bibliográfia kiindulópont lehet mind a tudományos diákkörökben tevékenykedő hallgatóknak, mind a gyakorló jogászoknak. A szerződések jogában uralkodó „pacta sunt servanda”-elv előzménye a 13. századra megy vissza: „pax servetur, pacta custodiantur”, azaz: „a megegyezések megtartása a békét szolgálja”. Szolgálja e tankönyv a jurátusok békéjét e nehéz stúdium elsajátítása s nem kevésbé a gyakorlatban felmerülő problémákra való, olykor nagy szellemi erőfeszítést igénylő válaszok megkeresése során!

A Btk. kommentárja teljeskörűen és mélyrehatóan elemzi a hatályos törvényszöveget, külön is törekedve a tényállási elemek értelmének kifejtésére, az elhatárolási, halmazati kérdések lehetséges megoldására, valamint kitér – elsősorban a büntetőtörvény időbeli hatályának speciális szabályaira figyelemmel – a korábbi joghelyzettel való azonosságok és különbségek feltárására. Ebben a körben külön hangsúlyt helyeztek a szerzők a törvény esetleges visszaható hatályú alkalmazásának esetköreire, ezeknek a folyamatban levő büntetőeljárásokban is alapvető és döntő jelentősége lehet.   A kommentárban megtalálható a vonatkozó büntetőbírósági joggyakorlat és a Kúria korábbi és új jogegységi döntéseinek elemzése, a büntető jogszabályok alkalmazásához és értelmezéséhez szükséges alkotmánybírósági döntések bemutatása, valamint a releváns elsősorban európai jogi és nemzetközi emberi jogi ítélkezés eredményeinek feltárása. A mű a joggyakorlat alakulásának a tendenciáira, így a már meghaladottnak tekinthető, illetve az esetleges változások mellett továbbra is irányadó gyakorlatokra is felhívja a figyelmet.

Tóth Géza a könyvében a tettazonosság elvét vizsgálja, annak legtágabb értelmében. A büntetőeljárás alapkövét képező téma aktualitásának és jelentőségének indikátora az uniós bűnügyi együttműködés fejlődésének rohamos gyorsulása, a jogintézményt övező hazai anyagi és eljárásjogi jogszabályi rendelkezések dinamikus változása, valamint a judikatúra diszkrepáns, olykor pedig önellentmondásos döntései. Ezt csak bonyolítja, hogy a ne bis in idem elvet – annak alapjogi jelentéstartalma okán – az Alkotmánybíróság is az egész jogrendszert átható terjedelemben értelmezte 2022-es döntésében. Mindezek okán fokozottan jelentkezik a jogtudomány jogértelmezést segítő funkciójának igénye, amelynek érdekében a jogirodalomban ugyancsak rendszeresen jelennek meg tanulmányok a tettazonosság, valamint a ne bis in idem elv értelmezésével kapcsolatosan. A szerző az azonosság fogalmának elemzését négy irányból közelítette meg. Az első fejezetben a klasszikus tettazonosság elvét vizsgálja, amely arra a kérdésre ad választ, hogy a büntetőeljárásban miképpen érvényesül a doktrína a jogerőt megelőző terjedelmében. A második fejezetben a tettazonosság fogalmának jogerőn túli tartalmát analizálja, hogy az elv milyen körben blokkolja az új büntetőeljárás megindításának lehetőségét. Tekintettel arra, hogy a monográfia azon feltevésen alapszik, hogy a két jogintézmény egymással korrelatív viszonyban áll, ezen részeket kifejezetten azok összefüggésében elemezi. Az Alaptörvénnyel a princípium alapjogi rangra emelkedett, ezért a harmadik fejezetben az alapelv alkotmányos büntetőjogi hatókörét veszi górcső alá a szerző. Az uniós bűnügyi együttműködés sarokpontját képző ne bis in idem elv az SVE 54. cikke alapján közvetlenül alkalmazandó a magyar büntetőeljárásban, aminek hatásai a hazai jogalkalmazásban és jogalkotásban is azonosíthatók. Ennek érdekében a monográfia negyedik fejezetében a szerző az alapelv transznacionális érvényesülését vizsgálja uniós vonatkozásban, valamint a nemzeti bíróságok szemszögéből. A princípium kapcsán beazonosított, négyirányú megközelítés nem különíthető el vegytisztán, azok egymással kölcsönhatásban vannak, bármely vetületben való értelmezési paradigmaváltás szükségképpen hatással bír a további dimenziók értelmezésére, így rendszerben mutatja be a jogintézményt, amelynek monografikus igényű feldolgozását Magyarországon utoljára 1937-ben Mecsér József végezte el. A munka újdonsága az elemzés módszertanában, az annak során alkalmazott jogértelmezési metódusokban (grammatikai, jogösszehasonlító, teleologikus, uniókonform, nemzetközi joggal konform értelmezések), valamint abban rejlik, hogy a rendszeralkotás igényével klasszifikálja, illetve interpretálja az azonosságfogalmat, amely így hiánypótló jellegűnek tekinthető. A fentiek fényében Baumgarten Izidor XIX. század végén tett megállapítása megcáfolódni látszik, a kérdés horderejére mind a jogalkotás, mind a jogalkalmazás, mind pedig a jogtudomány kezd ráeszmélni. A monográfia az ítélkezés sarokkövét képező, a gyakorlatban kikerülhetetlen jogintézményt tárgyal, ami praktikus eligazodási pontot jelenthet a jogalkalmazók, különösen az ítélkező bírók számára, de az ügyészség és a védelem által ellátandó büntetőeljárási funkciókkal, feladatokkal összefüggésben is hasznos megállapításokat tartalmaz. 

Jelen kötetünk a történeti alkotmány magyar politikai gondolkodásban és gyakorlatban betöltött szerepével foglalkozik. Egy olyan témáról kíván általános áttekintést nyújtani, amely az aktuális magyar politikai vitákban is fontos szerepet játszik. Minden egyes fejezet arra keresi a választ, hogy különböző történelmi korszakokban a politikusok és a teoretikusok pontosan mit értettek a történeti alkotmány eszméjén, amikor beszédeikben és írásaikban hivatkoztak rá, illetve amikor saját politikai érdekeiknek megfelelően újrafogalmazták annak jogi keretét. Éppen ezért a történeti alkotmány eszméjének és gyakorlatának története érdekes lehet azon olvasók számára is, akik a politikai gondolkodás történetével, alkotmánytörténettel foglalkoznak, vagy csak egész egyszerűen érdeklődnek a hazai alkotmányos fejlődés iránt.

Ez a könyv a közigazgatás és a közigazgatási jog alapvető intézményeit tárja az olvasó elé, átfogó elemzést adva róluk. Az egyes tanokat, matériákat logikai egységben, de csak a szükséges mértékben mutatja be elméleti oldalról, inkább a gyakorlatra koncentrál. A kellő mélységű közigazgatási tudás megszerzésére úgy ad lehetőséget, hogy egy-egy fogalmat, tárgykört, jogintézményt részeiben és egymáshoz való kapcsolatában tárgyalja. A közigazgatási jog elsajátítása nehéz, mert bonyolult és gyakran változik, a különböző oktatási műhelyek pedig egy-egy fogalom, elméleti kérdés megközelítésében, tartalmi megragadásában egymástól eltérő tanokat vallanak. A tudásszintű rögzítéséhez pedig sokszor nemcsak a tételes jogi norma megtanulása szükséges, hanem más jogágak, különösen az alkotmányjog ismerete is. A könyv tételes jogi oldalról leképezi a magyar közigazgatás jelenlegi helyzetét. Az I. rész az általános fogalmakat, majd a közigazgatás tevékenységeit, működését, szervezeti rendszerét, jogtanát, aktustanát mutatja be. A II. rész az általános közigazgatási rendtartásról szóló 2016. évi CL. törvény szabályaival és sajátosságaival foglalkozik. Ez a munka az első olyan tananyag, amelyből a rendészet hivatásrendjein tanuló egyetemisták elsajátíthatják a közigazgatási jog teljes általános részi matériáját, de természetesen más karoknak is ajánlott olvasmány.

Kevesebb mint két évtizeddel ezelőtt mindaz, amellyel a jelen kötet foglalkozik, még gyerekcipőben járt, és nem is így hívták, mint most. Azóta nagyot változott a világ. A platformok nemcsak a gazdaságot, hanem a mindennapi életünket is alaposan felforgatták. A közösségi aktivitásainkat, a szabadidőnk eltöltését, a vásárlási szokásainkat éppúgy átalakították, mint számtalan társadalmi alrendszert a gazdaságtól az egészségügyön át egészen az oktatásig. A platformok közvélemény-formáló szerepe jól ismert a politikai életben. A 2019 végén kitört járvány átvészelésében a platformok szintén kulcsszerepet játszottak. A zene- és videóplatformok és a közéjük és a felhasználó közé ékelődő közösségimédia-platformok váltak a szórakozás elsődleges médiumaivá, háttérbe szorítva a hagyományos lineáris médiát. Különösen az elmúlt négy évben gyorsultak fel az események. A „platform” jogi fogalom lett, amelyet legalább tucatnyi konkrét (EU-s) jogszabály tartalmaz, miközben a platformokra vonatkozó jogi szabályozás ma már hatalmas mennyiségű joganyagot ölel fel és a tudományos reflexiók száma is exponenciálisan nőtt. Ez a könyv azt a célt tűzte ki, hogy bemutassa a platformjogot, ezt az elkülönülőfélben levő joganyagot, a szabályozás mögött meghúzódó politikai és erkölcsi megfontolásokat, társadalmi hatóerőket és elméleti dilemmákat, valamint – legalább nagy vonalakban – a konkrét jogi megoldásokat is. Ződi Zsolt jogász, a Nemzeti Közszolgálati Egyetem Információs Társadalom Kutatóintézetének tudományos főmunkatársa. Diplomáját a Miskolci Egyetem Állam- és Jogtudományi Karán, PhD-fokozatát a Pécsi Tudományegyetemen szerezte. Az ELTE jogi karán habilitált. Húsz éven át dolgozott a jogi kiadói iparban. Kutatási területe az információs társadalom és az internetes platformok, a mesterséges intelligencia és a technológia szabályozási kérdései, valamint a jog és a nyelv interakciója. Három monográfia és több mint száz szakcikk szerzője.

A robbanásszerű ütemben zajló adatforradalom, illetve az annak révén lehetővé váló digitális transzformációs folyamat, valamint a jogi-szabályozási környezet átalakulása egyaránt folyamatos és jelentős adaptációs kihívást jelent a piaci szereplők számára. Egyre szélesebbé válik a digitális vállalkozások köre, amelyek termék- és szolgáltatáskínálata digitális technológiákra épül, vagy napi működésük során technovatív megoldásokat alkalmaznak. Esetükben indokolt friss szemmel tekinteni arra a kérdésre, miért és hogyan valósul meg vállalat(csoport)i szinten a jogkövetés, és a vállalati megfelelés milyen hatást gyakorolhat a versenyképességre. Az érem másik oldalát nézve úgy fogalmaz ható meg a kérdés, hogyan válnak élővé az új szabályok, milyen kihívások nehezítik szervezeti befogadásukat, a jogkövető válla lati magatartás kialakítását. A kötetben foglalt értekezés az uniós digitális szabályozás gerincét alkotó DMA (Digital Markets Act) szabályozási összefüggéseiből kiindulva azon kérdések vizsgálatára irányul, amelyekről a kutatás során beazonosítható volt, hogy a magyar piacon működő digitális vállalkozások a szabályozási átalakuláshoz történő adaptációt elsődlegesen meghatározzák.