E-knihy - Sociológia, etnológia strana 10 z 44

Výbuch muničního skladu ve Vrběticích a atentát na dvojitého agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury má na svědomí stejná vojenská organizace – ruská rozvědka GRU. Případy patří k mnoha indiciím, které dokládají, že ruské tajné služby a jejich speciální vražedná komanda stále častěji operují na evropském území, včetně České republiky, a jejich sebevědomí i agresivita roste. Investigativní reportér Ondřej Kundra rozkrývá pozadí těchto a dalších kauz, například otravy Alexeje Navalného, vraždy čečenského velitele Zelimchana Changošviliho v Berlíně, pokusu o puč v Černé Hoře v roce 2016 či dodávky českých zbraní určené ruským agentům. Z široce pojatých souvislostí vyplývá, že nejde o izolované události, ale o propracovaný systém zaměřený mimo jiné na likvidaci kritiků Putinova režimu. Autor však nabízí ještě mnohem víc než tato líčení. Obrací optiku do nitra novinářské kuchyně a líčí historii a fungování mezinárodní investigativní skupiny Bellingcat, se kterou spolupracoval na odhalení jednoho z agentů v případech Skripal a Vrbětice. Je to zneklidňující a varovný pohled do temných zákoutí politických cílů Kremlu.

Ako covid-19 zrýchľuje beh dejín? Aká bude povaha práve sa rodiaceho sveta? Lenin vraj raz povedal: „Sú desaťročia, počas ktorých sa nič nestane, a potom sú týždne, počas ktorých sa stanú desaťročia.“ Žijeme práve v dobe, keď sa beh dejín zrýchľuje. Fareed Zakaria, moderátor CNN a autor viacerých bestsellerov, vo svojej najnovšej knihe pomáha čitateľom a čitateľkám pochopiť povahu postpandemického sveta. Objasňuje sociálne, politické, technologické a ekonomické dôsledky pandémie, ktoré sa možno v plnom rozsahu prejavia až v priebehu nasledujúcich rokov. Zakaria prostredníctvom desiatich „ponaučení“, ktoré sa týkajú takých tém, ako sú prírodné a biologické riziká, nástup „digitálneho života“ či rodiaci sa bipolárny svetový poriadok, vytvára priestor na premýšľanie nad dlhodobými dosahmi covidu-19. Kniha Desať ponaučení pre postpandemický svet rozpráva o minulosti, prítomnosti a budúcnosti, pričom napriek svojej aktuálnosti a naliehavosti ponúka takú reflexiu života na začiatku 21. storočia, ku ktorej sa budú čitatelia a čitateľky ešte dlho vracať. Covid-19 zúžil naše horizonty. Výrazne obmedzil náš každodenný pohyb. Práca z domu, dôsledné dodržiavanie odstupu od druhých a život v izolácii od rodiny a priateľov. Pandémia sa raz skončí, ale svet už nikdy nebude ako predtým. Zväčší sa úloha štátu alebo, naopak, ľudia úplne prestanú svojim lídrom dôverovať? Ako sa zmenia naše hodnoty? Prehĺbia sa nerovnosti medzi ľuďmi alebo sa staneme citlivejšími k utrpeniu slabších? Budeme vďaka pandémii viac počúvať odborníkov? Zrýchli alebo spomalí sa globalizácia? Desať ponaučení pre postpandemický svet je základná príručka na porozumenie novej realite. Venuje sa politike, ekonomike, technológiám, ale obsahuje aj osobné reflexie traumy, ktorú sme spoločne prežili.

Novinka v rámci novej HN edície – knižnej edicíe Hospodárskych novín. Zistite, prečo patrí John F. Kennedy k najpreceňovanejším postavám dejín? A nekrivdí naopak história Richardovi Nixonovi či Georgovi W. Bushovi? Bol Franklin D. Roosevelt gigant bažiaci po moci s tyranskými sklonmi? A čo Donald Trump? Ako ho ovplyvňovala jeho prostorekosť, politická nekorektnosť a často aj neprofesionalita? Americkí prezidenti patria k najsilnejším politikom sveta. Historik Martin Kovář glosuje ich príbehy, od Woodrowa Wilsona až po Donalda Trumpa. Ukazuje zložitý vývoj Spojených štátov amerických, ich odvekú rozdelenosť aj opakujúce sa problémy, rovnako ako tragickosť a novú nádej v dejinách 20. a momentálne už aj 21. storočia. Obzerá sa za tým, aké osobnosti v Bielom dome úradovali, ako ich vnímali súčasníci v Amerike a v zámorí a ako sa na s odstupom času pozerá veľká história. Publikácia je spracovaná pútavo nielen textovo, ale aj graficky. V pôvodnom českom vydaní vyšla v rámci edície portálu INFO.cz.

Kto hovorí? Aký význam pretlmočia? Čo bude čierne na bielom? sú otázky, ktoré majú priestor Medzi riadkami. Etnografia tlmočenia azylových súdnych pojednávaní pozoruje pod lupou priestor vo vete, priestor vo význame a priestor v zápisnici. Otázky si kladú žiadateľky a žiadatelia o azyl, profesionálky a profesionáli z prostredia polície, migračného úradu, súdov, právneho zastupovania, tlmočenia a sociálno-vedného výskumu. Analýza prípadových štúdií a interview je interdisciplinárne podnetná nielen pre lingvistickú, forenznú, právnu antropológiu, sociolingvistiku aj translatológiu. Kniha Heleny Tužinskej dostupným jazykom otvára priestory verejného zákulisia. Čitatelia pozorujú nájdené v preklade nielen v prostredí azylu, ale aj vo viacjazyčných právnych a byrokratických procesoch vo všeobecnosti.

Malá krajina, ktorá už takmer 30 rokov hľadá svoju identitu a spôsoby spolužitia rôznych skupín obyvateľov. V niektorých oblastiach sa hýbeme míľovými krokmi vpred, v iných prešľapujeme na mieste a v ďalších sa dokonca opakovane vraciame do minulosti. Nevieme nájsť dôveru k sebe navzájom a len veľmi váhavo pripúšťame, že musíme hľadať, čo nás spája. V Centre pre výskum etnicity a kultúry sme sa rozhodli obzrieť sa za uplynulými rokmi a porozmýšľať nad tým, kam sme sa posunuli a kde sú trhliny či ohrozenia, ktorým čelíme. Snažíme sa v nej identifikovať oblasti, kde zlyhávame vo vytváraní demokratickej, súdržnej a solidárnej spoločnosti. Táto kniha je teda reflexiou pohybov, stagnácií či krokov späť a zároveň úvahou nad potrebnými zmenami, ktoré by nám pomohli fungovať ako jedno spoločenstvo, ako krajina, ktorá je tu pre všetkých.

Publikace se zabývá německou politikou posledních dvaceti let. Vlastnímu tématu předchází obsáhlý úvod, objasňující základy politického systému SRN a proměny německého paradigmatu. Klíčem k pochopení německé politiky je její konsensuální charakter, podmíněný permanentním úsilím o překonávání dědictví nacionálního socialismu. Od 70. let však princip konsensu, na který jsou Němci patřičně hrdí a jenž přinesl v minulosti zemi záviděníhodnou stabilitu, začal degenerovat v úzce vymezený názorový koridor a „boj proti pravici“. V éře Merkelové dosáhl tento vývoj stavu, v němž je omezována politická soutěž a ohrožena podstata německé demokracie. Autor přináší zevrubnou analýzu krizových jevů, jako jsou levicové zglajchšaltování médií, agresivní feminismus, masivní ideologizace veřejného života či adorace masové ilegální migrace. Na četných příkladech demonstruje, jak se politická situace v dnešní SRN začíná podobat komunistickým režimům v jejich pozdní fázi.

Digitální média a debata o migraci v Česku Jak jednají lidé v prostředí sociálních sítí, internetových fór a online diskusí? Jak se na internetu vyjadřují k významným společenským a politickým tématům? K jakým komunikačním faulům, stereotypním hodnocením a nenávistným projevům se uchylují? Jak projevují své emoce? Autorský kolektiv z oboru mediálních a komunikačních studií se těmto otázkám věnuje na konkrétních příkladech z veřejných online debat týkajících se evropské migrační krize.

Další kniha slovinského etnologa Božidara Jezernika Goli otok - Titův gulag systematicky a uceleně popisuje jugoslávský vězeňský tábor v Kvarnerském zálivu, kam byli společně s kriminálními delikventy posíláni odpůrci politického režimu (ať už šlo o sympatizanty stalinismu, odpůrce demokratických změn či další skupiny obyvatel). Místo, kam byli často bez řádného rozsudku lodí přepravováni, aniž by sami tušili, kam za účelem výkonu trestu směřují, v autorově podání vykazuje podobnosti se stalinskými gulagy a metody zastrašování a stíhání nepohodlných občanů ve společnosti obecně se jeví jako podobné způsobům, k nimž se uchylovali fašisté. Jezernik přibližuje vysilující fyzickou práci v kamenolomu, k níž byli odsouzení nuceni, aniž by k ní měli dostatečné nástroje, i každodenní aspekty života ve vězeňských barácích - od stravování a vykonávání denní hygieny až po způsoby psychologického nátlaku, ponižování a mučení, jemuž byli pravidelně vystaveni. Na osudech jak vězňů, tak jejich věznitelů a v neposlední řadě samotných stranických funkcionářů přibližuje padesátá léta v Jugoslávii jako dobu plnou nenávisti a strachu, kdy se jakákoliv věta či pouhé slovo mohly stát člověku osudným a kdy jedinou racionální reakcí na veškeré dění bylo mlčení. Autor ve své knize s bohatým citačním aparátem expresivně přiblížil temné obrazy z jedné epochy jugoslávských dějin, o níž se zahraniční veřejnost začala dozvídat až koncem dvacátého století.

Současná sociologie si klade otázky, kde, jak a proč vznikají rizika, jak je produkuje nebo konstruuje sama společnost, a jak se promítají do jedincovy každodennosti. Na jedné straně stojí rizika jako terorismus či korupce, s nimiž se jednotlivci potýkají jen vzácně, která ale mění podobu celé společnosti. Na straně druhé jsou potom rizika v životě jedinců neustále přítomná, ať už jako možné osobní události (zločin, úraz při sportu, zdravotní problémy či osobní útoky na sociálních sítích) nebo jako příležitosti a výzvy, které někteří dokonce vyhledávají.

The book deals with developing the concept of professional vision (noticing and knowledge-based reasoning) among future primary and secondary school teachers of Biology, Mathematics, English as a foreign language, Art, and Social Studies. Researching the use of video interventions during teacher-training programmes, the authors show that short-term interventions do not significantly improve professional vision, which is in contrast to student teachers’ perception of the practice. The book also uses case studies to uncover individual differences in student teachers’ learning, taking into account their various backgrounds and approaches. This is a valuable resource for teacher educators who are considering the incorporation of video-intervention courses into study programmes and for researchers interested in the development of professional vision.

Maďarská literatura od prvních souvislých jazykových a literárních památek z konce 12. století ukazuje výrazně evropskou orientaci. Zrodila se zcela v souladu se základními evropskými duchovními impulzy: antikou, židovskou, křesťanskou – katolickou i protestantskou – a osvícenskou kulturou. Pravda, v důsledku jazykové osamocenosti a jisté výlučnosti maďarštiny (samozřejmě spolu s finštinou a estonštinou) v „indoevropském moři“ maďarská kultura v širším smyslu patrně hlasitěji a vytrvaleji lpěla v reálné či domnělé obavě o „záchranu národa“ na svých tradicích, či alespoň častěji se k nim deklarativně hlásila: Chtěla být pojítkem, mostem mezi Východem a Západem. Nicméně ve svých nejlepších dílech i tato orientace zplodila (nejen) literární díla, která splňují i ta nejnáročnější čtenářská kritéria a která má smysl číst a studovat. Moderní maďarská literatura si vydobyla důstojné místo i v českém kulturním kontextu, především díky systematické snaze překladatelů poválečné éry 20. století, která zpřístupnila nejhodnotnější díla čtenářům i v češtině. Tato kniha je prvním svazkem třídílné práce, která si klade za cíl načrtnout obraz moderní maďarské literatury od konce druhé světové války prakticky až do současnosti. Čtenáři formou studií, ukázek i výběrové bibliografie nabízí mnoho zajímavých informací a přibližuje moderní maďarské autory, které by rozhodně neměl minout.

Podle autorovy teorie nezvládáme denní dávku času správně zpracovat. A přitom nám každý den nabízí času nezměrně mnoho. Problém spočívá v tom, že ho nedokážeme využít a to zejména v zaměstnání. V dnešní době se na nás valí tolik úkolů, že je velmi těžké je třídit a stoprocentně se jim věnovat. Autor nabízí mnohá řešení, jak bez stresu zvládat maily, telefonické hovory a hlavně – nepřetížit mozek tak, aby po celý den fungoval na 100%.

Monografie se zabývá výukou německého jazyka v meziválečném a válečném období v baťovském Zlíně, konkrétně se zaměřením na Masarykovu pokusnou měšťanskou školu. Je v ní analyzována didaktická koncepce školy (metody výuky cizího jazyka, osnovy, učebnice, pokus s restrikcí učiva) a zároveň je zkoumaná škola zasazena do kontextu československého meziválečného školství.

Kdo zvítězil v nejmenších vesnicích a kdo naopak v největších městech? Mají větší šanci na zvolení starostou muži, nebo ženy? A jaké strany spolu nejčastěji složily obecní rady? Na tyto a mnohé další otázky odpovídá kniha o komunálních volbách v České republice v roce 2018. Její přečtení nabízí hned dvojí benefit. Za prvé je publikace tradiční výpovědí o místním hlasování, které do historie zapíše kromě jiného i vůbec první pokles celkového počtu kandidátů oproti předchozím volbám. Uvnitř knihy najdete detailní zprávu o změnách dresů kandidátů, podobě volební kampaně i výsledcích voleb či rozdělení starostenských postů. Za druhé ale publikace nabízí také několik přelomových analýz. Zjistíte tak například, o kolik více preferenčních hlasů získávají kandidující lékaři nebo že v obcích vládne ANO s ODS podobně často jako s ČSSD. Kniha ale nabízí ještě mnohem více.

Tato publikace se zabývá mluveným jazykem v kombinaci s jazykem politiky v rámci politických televizních talk show. Hlavní pozornost je soustředěna na způsoby formulací a především na pragmatickou charakteristiku otázek a odpovědí z hlediska řečových aktů. Tyto teoretické aspekty jsou použity při detailní analýze odpovědí účastníků politické televizní talk show Günther Jauch. Publikace si klade za cíl zjistit a popsat lingvistická specifika těchto odpovědí mimo jiné z hlediska jejich responsivity, hyperinformativnosti a práce s emocemi. Text této publikace je určen zejména pro lingvisty.

Netradiční kandidát, bezprecedentní prezident? Proč si Američané zvolili natolik kontroverzní osobnost za hlavu svého státu? Jaké byly příčiny a kontext zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem a jakými strategiemi a tématy získal podporu voličů? Cílem této knihy je popsat a analyzovat postupy, jimiž se Donaldu Trumpovi podařilo využít trhlin v socioekonomické a kulturní soudržnosti Američanů k dosažení volebního vítězství. Kniha poskytuje hlubší, kontextuální porozumění a dešifraci šachového pozadí voleb 2016, čímž pro pozorovatele v České republice činí řadu Trumpových kroků čitelnější, než se jeví v jeho mediálním portrétu.

O japonském spisovateli Haruki Murakamim se občas soudí, že se beze zbytku zhlédl v západní literatuře a následně píše „nejaponské“ texty. Pokud ovšem podrobíme rozboru příběhy, které se odehrávají v jeho literárních dílech, musíme podobné soudy odmítnout jako neopodstatněné. Tato publikace provádí čtenáře v chronologickém sledu barvitým světem Murakamiho románových příběhů a krůček po krůčku před ním odkrývá další, zastřešující příběh, sahající od počátků a inspiračních zdrojů autorovy tvorby až po moment, kdy se Murakamimu daří poprvé úspěšně vyrovnat se svým velkým tématem – temnými stíny moderní japonské historie.

Předkládaná monografie představuje síť textů směřujících od pojetí ruské literatury v dílech dvou zakladatelů slavistiky, zejména literárněhistorické, přes Karamzinovo budování novoruské literatury k podílu „cizinců“ na utváření ruského písemnictví klasického i moderního, jež se týkají jak koryfejů ruské klasiky, jako jsou A. S. Gribojedov, F. M. Dostojevskij, M. Gorkij nebo i dlouho pozapomínaný N. S. Leskov, tak českých pohledů na novější literaturu druhé poloviny 20. století (V. Rasputin, J. Vodolazkin) nebo na působení Rusů či obecněji východních Slovanů v meziválečném Československu (Alfred Bem, Valerij Vilinskij, syn smluvního profesora Masarykovy univerzity Sergije Vilinského) a průhledů na dobu, jež byla ne zcela přesně nazvána „obdobím stagnace“ („period zastoja“), neboť i tu se objevovaly zajímavé diskuse s hodnotovými posuny, které často měly na další ruský vývoj klíčový vliv. A potom specifikum české literárněvědné rusistiky (Malá reflexe… Jaroslav Burian), včetně Wollmanovy polemiky s Poláky o panslavismu, což v českém případě bývá často – a nesprávně – spojováno jen s Janem Kollárem. A poté problém terminologie aplikovaný právě na ruskou literaturu a pojednání o univerzalitě ruské literatury a také literární vědy ve spojitostí s její českou recepcí v 19.–21. století, včetně různých kontroverzí, jež svazek uzavírá. Jestliže se česko-ruské vztahy dnes znovu dostávají do epicentra pozornosti – a jde většinou o věci žhavě aktuální a politické povahy, jež nejsou dostatečně rozkryty a poznány – mělo by to být i skromnou výzvou pro českou rusistiku k hlubinnému zkoumání tzv. ruského fenoménu obecně v srovnávacích souvislostech a dalších průnicích genologických, tematologických, ideologických, sociologických, antropologických a filozofických, tedy rámcově areálových. A také by mělo vést k poznání minulosti, jež může být využito i v pohledech na současnost a jež by mělo trvalejší charakter než dojmové a emocionálně laděné exkurzy. Berme tento svazek jako pokus přispět, byť jen malou měrou, k takovému pohledu a poznání.

Hluboké rozpory trhají křehké předivo společnosti západního světa: prosperující města stojí proti odstrčenému venkovu, špičkově vzdělaná elita proti lidem, pro něž je kvalitní vzdělání finančně nedostupné, bohaté země proti chudým. Jak se tyto propasti rozšiřují, ztrácí se i náš smysl pro morální závazky vůči druhým lidem, na němž byl založen poválečný vzestup sociální demokracie. Kdekdo umí na současné společenské disproporce poukazovat, od populistů po intelektuály, ale zatím nikdo nepřišel s realistickým nápadem, jak situaci řešit. Oceňovaný sociolog zde načrtává vlastní uskutečnitelné vize a podrobně předvádí, jak lze kapitalismus zachránit před ním samým - a nás před myšlenkovými stereotypy 20. století. „Skvěle napsaná a důležitá kniha. Přečtěte si ji.“ Martin Wolf, Financial Times „Je to nejrevolučnější kniha v oblasti společenských věd od dob Keynese. Doufejme, že bude i stejně vlivná.“ George Akerlof „Mistrovsky vyvážená kombinace osobní zkušenosti a nejpronikavějších analýz z různých oborů společenských věd. Ekonom Paul Collier se věnuje současnému rozdrolení ‚opěrných sloupů sounáležitosti‘ (rodiny, zaměstnání, národa) a frustraci, která otevřela dveře populismu všeho druhu. Vyzývá k prakticky založené politice, která by dokázala kočírovat kapitalismus (který nefunguje v zájmu většiny), přebudovala ‚obléhaný střed‘ politického spektra a obnovila cit pro ‚etiku komunity‘ současného společenského života.“ Kirkus Reviews