Najnovšie - Sociológia, etnológia strana 31 z 53

Evropská integrace není a priori nic dobrého ani špatného. Jde o výsledek střetávání různých zájmů. V posledních letech však nelze nevidět, že se Evropská unie dostala do krize. Evropské instituce nefungují dobře, Unie trpí demokratickými deficity, důvěra občanů v ni je nízká, vyhrotily se problémy eurozóny, eskaluje migrační krize a některé země (jako např. Velká Británie) podnikají kroky k vystoupení z Unie. Cílem monografie je uchopit evropskou integraci z pohledu teorie veřejné volby. Autor předkládá náčrt teorie mezinárodní politiky, rozebírá dějiny evropské integrace, diskutuje proces rozšiřování vs. opouštění EU, nabízí ekonomii evropské integrace, analyzuje hlasovací sílu v EU, rozebírá krizi eurozóny a poslední kapitolu věnuje migrační krizi. Doc. PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. (*1975) přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE a Filosofické fakultě UK. Působí jako ekonom v Institutu Václava Klause. V letech 1999–2002 pracoval jako ekonomický poradce předsedy Poslanecké sněmovny. V letech 2003–2013 působil jako analytik Centra pro ekonomiku a politiku a jako externí poradce prezidenta republiky. Je autorem sedmi monografií a řady odborných statí vydaných doma i v zahraničí.

Monografie Vztahy Československa a Maďarska v letech 1918–1939 přehodnocuje vnímání hlavních politických a kulturně-společenských tendencí meziválečných vztahů Československa a Maďarska a přináší nový přístup ke zkoumání forem, podob a perspektiv vztahů obou zemí. Pozornost je věnovaná především interní rovině československo-maďarského vztahu, tedy postojům české společnosti k aktivitám (politickým i nepolitickým) maďarské menšinové společnosti žijící na českém území a jejich hodnocení. Tato perspektiva pohledu na vzájemný vztah totiž vykazuje ve sledovaném období z hlediska hodnocení oficiálních a doposud poskrovnu známých neoficiálních vztahů těchto zemí – respektive české a maďarské společnosti – diametrální rozdíly.

Úvodní poznámka editora: Čtvrtý svazek učebních textů ze Soudobé sociologie nese podtitul, který je inspirován francouzským sociologem Michelem Maffesolim. Formulace Aktuální a každodenní naznačuje, že obsah má poměrně heterogenní charakter a zahrnuje příspěvky sledující tematiku, jež v současnosti přitahuje pozornost a namnoze se dotýká zkoumání otázek každodenního života. Touto publikací se uzavírá tetralogie studijních textů, jejíž jednotlivé svazky vyšly v předchozích třech letech. První díl s podtitulem Teoretické koncepce a jejich autoři [2007] se zaměřil na klíčové postavy soudobého sociálněvědního myšlení (I. Wallerstein, Z. Bauman, A. Toffler, N. Luhmann, R. Munch, A. Giddens, M. Castells, U. Beck, A. Honneth, N. Fraser, A. Etzioni). Obsah druhého dílu [2008] je ve své podstatě vymezen názvem Teorie jednání a sociální struktury (obsahuje kapitoly věnované koncepcím H. Blumera, H. Garfinkela, E. Goffmana, P. Bergera, T. Luck-manna, R. Collinse, J. Habermase, P. Bourdieua, J. S. Colemana, neopozitivismu, funkcionalismu, diskurzivní analýze, sociální stratifikaci, kohezi, důvěře, sociálnímu kapitálu a deviaci). Kapitoly třetího dílu [2008] Diagnózy soudobých společností referují o podstatných otázkách života v soudobých společnostech (vědění, informace, ekologie, práce, kvalita života, sociální stát, kultura, postmoderna, multikulturalismus, globalizace, rizika, konflikty) a o autorech, kteří se jimi zabývají (D. Bell, A. Touraine, R. N. Bellah, G. Schul-ze, G. Lipovetsky, J. Baudrillard, P. Virilio, J. Alexander). Závěrečný, čtvrtý svazek je různorodý co do sledované tematiky (sociobiologie, trvale udržitelný rozvoj, kulturami studia, feminismus, distributivní spravedlnost, typy kapitálů, střední třída, vysoké a populární umění, symbolické násilí, náboženství, sociální sítě, grounded theory) i postav sociologického myšlení, jimž je věnována pozornost (R. Sennett, M. Maffesoli, B. Latour, M. Juergensmeyer). Také v tomto případě jako u předchozích svazků platí, že předkládané učební texty nemají charakter koncepčně strukturované učebnice, nýbrž spíše sborníku, jehož hlavním cílem je představit ze soudobé sociologie to, co u nás zatím není příliš známé a rozšířené. Editor, který se i tentokrát obklopil spoluautory mladšího věku s různorodou publikační zkušeností, doufá, že se autorskému kolektivu podařilo sestavit kolekci textů, která má šanci oslovit nejen studenty sociologie, ale i širší zainteresovanou veřejnost.

V centru knihy stojí pojem řeč. Oproti pojmu jazyka - systému, o nějž se opírá strukturalismus, a text, spojeného s komunikačně a pragmaticky zaměřeným lingvistickým zkoumáním, má řeč (langage) akcentovat mnohoaspektovost a povýtce lidský charakter této skutečnosti: sepětí s tělesně-smyslovým ukotvením člověka a jeho prožíváním , s široce chápanou kognitivitou, a také s kulturou, s jazykovým obrazem světa. Kniha vychází z pohledu vlastního fenomenologicko-hermeneutické filosofii (Heidegger, Gadamer, Patočka). V propojení s teorií a metodami kognitivně orientované lingvistiky ukazuje, jak se řeč jeví nejen v kontextu filosofie, lingvistiky a sémiotiky, ale také v českém (naivním) jazykovém obrazu světa, např. ve svých metaforických konceptualizacích (řeč jako vodní tok, jako vlákno apod.), včetně těch přítomných ve folkloru a poezii.

Publikace vychází z materiálů shromážděných v rámci Polsko-českého a česko-polského překladatelského semináře realizovaného na Filozofické fakultě UK. Obsahuje originální i přeložené verze několika uměleckých textů (povídky, drama, reportáže) doplněné odborným komentářem shrnujícím nejčastější problémy spojené s překladem a způsob jejich řešení či nejčastější chyby a jejich analýzu. Na komentář navazují rozšiřující tematická cvičení s klíčem. Kniha je určena zejména polonistickým - šířeji slavistickým - pracovištím, ale s ohledem na obecnější ukotvení i všem dalším zájemcům o teorii, ale především praxi a didaktiku překladu.

Miroslav Červenka (1932-2005) patřil k nejvýraznějším osobnostem české literární vědy druhé poloviny 20. století. Vynikl v oboru teorie literatury, historické poetiky, ale uplatnil se i jako editor a komentátor, osobitý kritik i básník. Jeho poslední, posmrtně vydaná kniha Kapitoly o českém verši shrnuje autorův celoživotní výzkum českého verše. První část se zabývá obecnými principy a v návaznosti i polemice vůči dosavadním koncepcím (včetně Romana Jakobsona a Červenkova učitele Jana Mukařovského) formuluje nově některé podstatné rysy českého verše. Druhou část tvoří průvodce základními metry novočeské poezie, od počátku obrození až do poloviny 20. století. Knihu, která vznikla na základě rozsáhlého excepčního materiálu a na které Miroslav Červenka pracoval do posledních dnů svého života, připravili k vydání Květa Sgallová a Jiří Holý.

Tato kniha se točí kolem peněz – remitencí, které migranti vydělají v zahraničí a poté posílají svým rodinám do mateřské země. Pojednává zejména o tom, kde se tyto remitence berou/rodí, jakou mají váhu ve srovnání s příjmy a ostatními výdaji, za jakých podmínek, v jakém prostředí a v jakém životním stylu migranta jsou vydělávány, co samotný pracovní pobyt pro migranty v zahraničí znamená, jaké faktory ovlivňují to, zda někdo remitence vůbec posílá, a když ano, tak v jaké výši a za co jsou potom také remitence ve zdrojové zemi migrace utraceny. Kniha je ale i o politikách a opatřeních, která migraci a remitování usměrňují, a je i o statistikách, které o migrantech a remitencích přinášejí podrobnější informace. Částečně se také dotýká rozvoje, jehož jsou migrace a remitence nedílnou součástí. Autoři realitu mapují na příkladu analýzy chování ukrajinských pracovních migrantů v Česku, především v prostředí hlavního města Prahy a jeho okolí, nicméně vše je rámováno přehledem obecnějších podmíněností na globální úrovni i konkrétním představením relevantních aspektů reality Ukrajiny a Česka.

Delimitace a změna jurisdikčních vztahů jsou pro svou ojedinělost v právních dějinách české katolické církve mimořádně zajímavým tématem. Monografie Stanislava Přibyla podává fundovaný přehled právní situace litoměřické diecéze jednadvacet let po sametové revoluci. Pokud je to nutné, všímá si rovněž dění v diecézích sousedních, například založení plzeňského biskupství roku 1993, které mělo zásadní vliv jak na územní rozsah, tak na osobní a majetkové poměry litoměřické církve. Kniha je výmluvným svědkem „institucionální paměti“ litoměřické diecéze a cennou příručkou pro každého, kdo se v budoucnu bude zabývat jejími dějinami.

Publikace Bezpečnostní systém ČR: problémy a výzvy se zaměřuje na klíčové vnější vlivy ovlivňující bezpečnost ČR a její bezpečnostní systém, na jeho postupné vytváření, politické, ekonomické, sociální, legislativní a demografické aspekty jeho fungování. Na přípravě publikace se podílel tým zkušených expertů z české bezpečnostní komunity.

Publikace analyzuje vývoj zásadních procesů transformace národního hospodářství ČR od roku 1989 do roku 2010, a to procesu restitučního, procesu likvidace státních podniků, procesu konkurzního, resp. insolvenčního řízení státních podniků a procesu transformace státního majetku do vlastnictví obcí. Výzkum je rozdělen na analýzu vývoje procesu malé restituce dle zákona č. 403/1990 Sb., restituce mimosoudními rehabilitacemi dle zákona č. 87/1991 Sb., restituce zemědělského a lesního majetku dle zákona č. 229/1991 Sb., restituce církevního majetku dle zákona č. 428/2012 Sb., restituce židovského majetku dle zákona č. 212/2000 Sb. a restituce historického majetku obcí dle zákona č. 172/1991 Sb. U každého ze zkoumaných právních režimů je aplikována totožná systémová struktura výzkumu, přičemž stěžejní část zaujímá právní, institucionální, věcná, makroekonomická a statistická analýza každého z nich (pokud byla vstupní data k dispozici), která ústí v komparaci všech restitučních procesů realizovaných v ČR. Rozsáhlá analytická a komparativní část přináší makroekonomické, statistické a národohospodářské závěry. Monografie poprvé přináší ucelený přehled o všech restitučních procesech v ČR, o procesech likvidací a konkurzního, resp. insolvenčního řízení státních podniků a procesu transformace státního majetku do vlastnictví obcí, a je prvotním zdrojem většiny dat a analytických závěrů. Je určena odborné veřejnosti, studentům a všem zájemcům o ekonomii, hospodářskou politiku, národní hospodářství a související oblasti. Monografie volně navazuje na publikace věnované problematice privatizačního procesu a obecně změnám vlastnických práv v ČR.

Problematika stárnutí populace, která vychází ze současného celosvětového demografického trendu, s sebou přináší potřebu těsnějšího propojení zdravotní a sociální péče, potřebu posílit a prohloubit oblast zdravotně sociálních služeb. Učebnice Úvod od gerontologie se tematicky zaměřuje na aspekty stárnutí a stáří v co nejširším kontextu, ale především na podporu zdraví ve stáří, zdravé stárnutí a zdravotní politiku. Čtenáři zda naleznou úvodní informace k obeznámení se s nezbytnými základy problematiky gerontologie.

Kolektivní monografie je výsledkem výzkumné práce autorského týmu katedry sociální práce Filozofické fakulty UK. Reaguje na všeobecné přesvědčení, že kvalitu života seniorů pozitivně ovlivňuje aktivita ve stáří. Zkoumá, zda a jak současná sociální politika vlády, občanská společnost a aktuální systémy sociálních služeb aktivity a samostatnost stárnoucí populace skutečně podporují. Autoři na základě analýz dospěli k řadě kritických závěrů a předkládají i návrhy ke zlepšení. Současně upozorňují, že sociální služby a sociální práce budou muset v 21. století řešit nové sociální výzvy, vyvolané nejen demografickými jevy, ale také digitalizací, globalizací či novodobým stěhováním národů. Varují, že na to naše sociální systémy nejsou připravené.

Publikace je komplexní národohospodářskou analýzou celého čtvrtého pilíře transformace národního hospodářství ČR (tj. liberalizace vlastnických práv) v období 1989–2015. Hlavním cílem knihy je prezentace výsledků dlouhodobého výzkumu zaměřeného na procesní, statistickou, ekonomickou a makroekonomickou analýzu privatizačního procesu, restitučních procesů, procesů likvidace a konkurzů státních podniků a transformace státního majetku do vlastnictví obcí realizovaných transformačními institucemi v ČR. Aby měl čtenář k dispozici kompletní náhled na jednotlivé segmenty transformace a jejich souvztažnosti, najde v knize charakteristiky všech čtyř transformačních pilířů (tj. liberalizaci cen, liberalizaci zahraničního obchodu, makroekonomickou stabilizaci a liberalizaci vlastnických práv). Monografie je také prvotním zdrojem většiny v ní publikovaných analytických dat a závěrů. Je určena odborné i laické veřejnosti, studentům a všem zájemcům o ekonomii, hospodářskou politiku, moderní hospodářské dějiny a navazující oblasti. Kniha navazuje na předchozí publikace Analýza privatizačního procesu v České republice, Analýza restitučních procesů v České republice a Vývoj vlastnictví k půdě a souvisejících procesů na území ČR od roku 1918 do současné doby a završuje je.

Výbor textů obsahuje studie a doplňky Jürgena Habermase k jeho diskursivní politické a právní teorii demokratického právního státu, kterou systematicky vypracoval ve své monumentální knize „Faktizität und Geltung. Beiträge zur Diskurstheorie des Rechts und des demokratischen Rechtsstaats“ (1991). Jde o druhý opus magnum „zralého“ Habermase v oblasti „praktické filosofie“, v němž velmi složitým způsobem navazuje na svou předchozí, stejně tak monumentální knihu „Theorie des kommunikativen Handelns“ (1981). Habermasův pokus o diskursivní zdůvodnění liberální demokracie je organickou součástí tradičních diskusí v německé politické a právní teorii, dokládá systematickou recepci anglosaských diskusí, komplikovaným způsobem navazuje na předchozí etapy Habermasova myšlení a zcela novým způsobem naplňuje jeho základní intence.

V autorském sborníku mapuje bohemista Milan Hrdlička posledních deset let své publikační činnosti v oboru vyučování češtině studentů s jiným než českým mateřským jazykem. Opírá se o dlouholetou praxi pedagogickou i výzkumnou, výsledky pozorování a teoretické hodnoticí výstupy zakládá na bohatém příkladovém materiálu. Zkušenost kontaktu bohemisty s jinojazyčným prostředím potvrzuje nejen pracovním stykem se zahraničními studenty na domovské akademické půdě, ale také autentickými poznatky získanými při několikaletém výzkumném pobytu v Jižní Koreji. Autor uspořádal vybrané stati do oddílů podle místa jejich časopiseckého publikování (Český jazyk a literatura a polský časopis Bohemistyka); třetí oddíl jsou Varia. Knihu uvedl vstupním slovem, stručně charakterizujícím motivaci a okolnosti vzniku projektu. Dvě krátké beletrizující vsuvky naznačují, že jde o práci v jistém smyslu bilanční – a současně určenou širšímu okruhu zájemců. Publikaci doplňuje anglické resumé a autorská bibliografie 2016–2018.

Výsledky moderní evoluční biologie naznačují, že mravnost v lidských společnostech není jen nějakou konvenční „nadstavbou“, nýbrž navazuje na podstatné rysy všeho živého a rozvíjí je specificky lidskou kulturou. Jednající člověk tak není jen svébytná osoba, odpovídající pouze za své vlastní činy, nýbrž nese faktickou odpovědnost i za to, co ve své kultuře a společnosti přebírá. Tato nesmírně široká odpovědnost se musí v současných společnostech rozdělit, podobně jako se dělí a specializují i naše činnosti. Není to však jen břemeno, které by náš život omezovalo, nýbrž může mu také dávat obsah a smysl, který v současné společnosti citelně chybí. A právě tento chybějící smysl, stejně jako společná naděje, jsou možná jednou z hlavních příčin často připomínané „krize“ současných společností. Společný náboženský základ starších společností nemůže filosofie sice nahradit, může však připomenout, bez čeho se ani moderní pluralitní společnosti patrně neobejdou. Knížka, v řadě bodů přepracovávající předchozí autorovu knihu Etika a život, vznikla z přednášek na Karlově univerzitě a je určena studentům, učitelům etické výchovy a všem, kdo si o budoucnost nejen české společnosti dělají starosti.

Na základě materiálů z českých časopisů, almanachů a novinových příloh z let 1786-1830 představuje Lenka Kusáková raně obrozenskou beletrii. V prvním dílu popisuje dobové žánrové formy krásné prózy a odhaluje souvislosti rodící se novočeské literární produkce se soudobým osvícensky výchovným a sentimentálním proudem evropské literatury. Druhý díl přináší obsáhlou antologii vybraných textů. Autorka svou knihu doprovodila vysvětlivkami, poznámkami, soupisem periodik a rejstříkem.

Text publikace přináší bližší pohled na složitou interkulturní problematiku, z níž získané stereotypy vycházejí jako kumulativní archivy většinou negativně zpracovaných zkušeností s druhými. Nositelé stereotypu podléhají esencialistické představě o přirozenosti druhého, aby si zjednodušili orientaci v sociální realitě. Práce upozorňuje na fakt, že negativní stereotypy ve vztahu k Romům v České republice se pokradmo staly manipulačním nástrojem politiky a jsou živnou půdou pro ideologii moderního anticikanismu, jenž je součástí vzrůstajícího rasismu.

Heterocosmica II (Fikční světy postmoderní české prózy) je samostatná kniha, ale je vnitřně spjatá s publikací Heterocosmica (Fikce a možné světy), jejíž český překlad vydalo Nakladatelství Karolinum v roce 2003. Znamená završení mého úsilí, jemuž jsem se věnoval od svého návratu z kanadské emigrace – včlenit do kontextu soudobé české literatury a české literární vědy teorii fikčních světů. Postupuji zde především analyticky a soustřeďuji se na rozbor reprezentativních děl postmoderní české prózy. Pro teoretický a pojmoslovný výklad odkazuji čtenáře na knihu Heterocosmica, ale zároveň poskytuji dosti informací, aby se čtenář „druhého“ dílu i bez znalosti „prvního“ v teoretické problematice fikčních světů bezpečně zorientoval. Vzhledem k tomu, že jsem ve své práci vždy pěstoval vzájemnou podmíněnost literární teorie a analýzy (resp. interpretace), vyúsťují rozbory této knihy v jisté nové vhledy teoretické. Ty se týkají především složité a obtížné problematiky postmoderní prózy a vrcholí v pokusu o typologickou charakteristiku postmoderního narativního textu. Teorie fikčních světů souzní se základním rysem postmoderny, kterým je tvorba inovátorských, překvapivých světů. Proto je tato teorie podle mého názoru nejužitečnější nástroj, jaký máme, pro dešifrování a pochopení postmoderní literatury, která čtenářům téměř bezohledně předkládá díla obtížná, ba hádankovitá. Mé analýzy snad pomohou začlenit postmoderní narativní experimenty pevně a trvale do dějin české krásné prózy.