Najnovšie - Odborná a populárno-náučná literatúra strana 350 z 500

Publikace představuje hlavní témata související s osvojováním prvního („mateřského“) jazyka dítětem. Věnuje se vymezení oboru, jeho základním pojmům a metodám a přehledu teoretických přístupů k osvojování komunikačních prostředků různých typů. Nastiňuje též obrysy průběhu osvojování jazyka u dětí od období prenatálního po školní věk a dotýká se i některých specifických případů, jako je bilingvismus nebo osvojování znakového jazyka, a vybraných případů narušené komunikační schopnosti. Problematiku osvojování jazyka uchopuje především z hlediska jazykovědného a snaží se přihlížet k výzkumům osvojování češtiny jako prvního jazyka.

Monografie Vztahy Československa a Maďarska v letech 1918–1939 přehodnocuje vnímání hlavních politických a kulturně-společenských tendencí meziválečných vztahů Československa a Maďarska a přináší nový přístup ke zkoumání forem, podob a perspektiv vztahů obou zemí. Pozornost je věnovaná především interní rovině československo-maďarského vztahu, tedy postojům české společnosti k aktivitám (politickým i nepolitickým) maďarské menšinové společnosti žijící na českém území a jejich hodnocení. Tato perspektiva pohledu na vzájemný vztah totiž vykazuje ve sledovaném období z hlediska hodnocení oficiálních a doposud poskrovnu známých neoficiálních vztahů těchto zemí – respektive české a maďarské společnosti – diametrální rozdíly.

Jak může znít v evropsky integrované a globálně provázané společnosti na počátku 21. století ona česká otázka, která po dvě staletí definovala náš politický i sociální vývoj a jejíž součástí vždy bylo i postavení naší země a národa v Evropě? To je jedna z otázek, které si Přibáň ve své publikaci o věcech veřejných, o politických systémech i právu klade. The Defence of Constitutionalism je souborem esejí politologických, sociologických i společenskovědních. Nenajdeme zde však formy abstraktního filosofování, nezaměnitelným Přibáně činí právě jeho ojedinělý kulturní záběr, na jehož pozadí se současným otázkám věnuje. Překlad původního vydání je pro anglicky čtoucí čtenáře adaptován a rozšířen o nové kapitoly, předmluvu napsal P. Pithart, vychází v Edici Václava Havla.

Tato práce se věnuje problematice vyhodnocení a interpretace změn elektrické aktivity mozku v průběhu prolongované fyzické aktivity. Práce představuje novou metodiku vyhodnocení intracerebrálních zdrojů mozkové aktivity pomocí sLORETA programu v kombinaci s metodami zátěžové fyziologie. Ukazuje na možnosti zobrazení mozkové aktivity, včetně hlubokých mozkových struktur, za současné monitorace aktuální metabolické úrovně. Tímto způsobem je možné hodnotit probíhající mozkové děje za aerobního a anaerobního metabolismu a dokonce poměrně citlivě předem dávkovat požadovanou fyzickou zátěž. Práce je rozdělena do tří částí. První se zabývá metodickou stránkou zpracování elektroencefalografického signálu pomocí programu sLORETA, a to včetně statistického zpracování a následného 3D zobrazení. Druhá část je rešeršní a věnuje se vztahům mezi mozkovou aktivitou a pohybem. Třetí část je experimentální a obsahuje studii zabývající se změnami mozkové aktivity v průběhu stupňovaného zátěžového testu na bicyklovém ergometru u skupiny 43 probandů zahrnujících vytrvalostní sportovce, vojáky a nesportovce. Výsledky ukazují na odlišné chování mezi probandy jednotlivých skupin, které odráží jejich emoční prožívání v průběhu pohybu a adaptabilitu na zvýšenou fyzickou zátěž. Metodika má uplatnění nejen ve sportovní a rehabilitační medicíně, ale umožňuje prohloubit studium vlivu fyzické aktivity na mozkovou činnost u celé řady neurologických a interních onemocnění.

Cílem knihy je přispět k diskusi o žádoucí podobě učitelského vzdělání. Kniha představuje texty autorů, kteří se dlouhodobě zabývají otázkami učitelské profese a učitelského vzdělávání v kontextu filosofie a sociologie výchovy, vysokoškolské didaktiky, osobnostně sociálního rozvoje i samotné pedeutologie. V pluralitě uvedených perspektiv autoři diskutují o následujících tematických okruzích: důsledky absence ideje vzdělanosti pro univerzitní provoz a učitelskou přípravu; význam filosofického vzdělání budoucích učitelů; vztah akademického a kompetenčního diskursu a problematické důsledky procesu masifikace vzdělávání a neoliberální rétoriky; různé podoby vztahu mezi teorií a praxí v kontextu vyučování pedagogiky a psychologie na fakultách připravujících budoucí učitele; perspektivy vysokoškolské didaktiky; problematika profesních kompetencí vzdělavatelů budoucích učitelů s využitím konceptu „učitele v roli modelu“.

Kniha, zpracovaná s využitím velkého množství archivních pramenů, z větší části dosud nepublikovaných, souhrnně pohlíží na problematiku založení a rozvoje námořní plavby v bývalém Československu a na fungování samostatného podniku Československá námořní plavba, a to v období let 1948–1989. Téma je probráno z mnoha stran, vedle analýzy hospodářských výsledků se autorka věnuje problematice spolupráce s Čínskou lidovou republikou, událostem roku 1968 na námořních lodích, období tzv. normalizace v prostředí námořní plavby i aktivitám Státní bezpečnosti v dané oblasti. Opomenuta není ani lodní hierarchie a prostor dostala také každodennost nevšedního života námořníků, například téma cestování, emigrace, pašování zboží či u této profese nesnadného skloubení pracovního a rodinného života. Poutavě napsaný text dokreslují dobové fotografie.

Monografie prezentuje novou teoretickou perspektivu sociokulturní antropologie, která navazuje na aktuální zahraniční práce v tomto oboru. Kvantová antropologie opouští chápání člověka v pojetí klasické fyziky a hledá naopak ukotvení, které nabízí současná kvantová filozofie a teorie kvantové mechaniky. Z této perspektivy, a s odkazem na současný ontologický obrat v antropologii, reinterpretují autoři chápání kultury, sociálních skupin, jazyka, dekonstrukce, symbolů, mýtů či rituálů. Pozornost je věnována také podstatě percepční zkušenosti, prožívání, kolektivnímu vědomí a emocím.

Jiří Voskovec, Václav Černý, Čestmír Císař, Zdeněk Troška – čtyři obecně známá jména, jež spojuje francouzská maturita. Tento základní fakt je ale často překryt nejasnosti a snad až mýtem. Kniha Fenomén Dijon chce mýty dekonstruovat a představit první, ucelenou a kritickou historii českých (československých) sekcí na francouzských středních školách, v jejichž rámci studovalo ve Francii do dnešní doby na tisíc studentů. Tato svou tradicí bez nadsázky jedinečná vzdělávací instituce je studována ve třech vzájemně se prolínajících rovinách. Na prvním místě z pohledu kulturně-politických vztahů mezi Československou (Českou a Slovenskou) republikou a Francií, a to v délce téměř sta let diplomatických relací. Na druhém místě jsou pak sledovány proměny vlastního studia, pozornost se soustředí jak fungování francouzského lycea, tak na metody a pojetí výuky. Poslední analyzovanou rovinou, a z mnohého důvodu tou nejdůležitější, je pak „kolektivní biografie“ bývalých studentů a studentek v průběhu neklidného 20. století. Vzhledem k tomu, že sekce byly vždy uzavřeny v letech omezené svobody (1940–1945, 1948–1965, 1974–1989), je „Fenomén Dijon“ seizmografem české přináležitosti k Západu a funkce „západního“ vzdělání v české společnosti.

Kniha "Crossing Between Tradition and Modernity" představuje soubor třinácti esejů k uctění památky Mileny Doleželové-Velingerové (1932-2012), členky pražské sinologické školy a významné odbornice na čínskou literaturu, která zastávala přední místo při zavádění literární teorie a její důsledné aplikace v sinologii. Milena Doleželová-Velingerová byla jedním z těch vzácných vědeckých pracovníků, kteří psali se stejnou erudicí a stejně kvalifikovaně jak o moderní, tak i o klasické literatuře. Eseje následují příkladu Mileny Doleželové-Velingerové v tom smyslu, že se zabývají širokým spektrem historických období, literárních žánrů a témat - od Tangových cestovatelských esejů až po kulturní identitu postkoloniálního Hong-Kongu. Eseje jsou strukturovány do dvou částí Language, Structure, and Genre a Identities and Self-Representations. Jsou motivovány soustředěným zájmem o problematiku jazyka, narativní struktury a komplexní povahy literárního významu, tématy, které byly středobodem práce Mileny Doleželové-Velingerové.

Monografie Mileny Lenderové zachycuje postavení žen, zvláště ze středního městského stavu, v českých zemích v „dlouhém“ 19. století. Přihlíží k vývoji střední a zčásti západní Evropy; využívá pramenných podkladů, opírá se o osobní deníky, korespondenci, memoáry, ženský tisk a autentickou odbornou literaturu lékařskou, filozofickou, pedagogickou, právnickou. Vychází i z dobových feministických textů a obrazových materiálů. Primárním cílem bylo sledovat běh života ženy v jeho cyklech – dětství, dospívání, manželství, mateřství – a závazného modelu feminity pěstovaného zejména ve středních společenských vrstvách. Pozornost je věnována postavení ženy v domácnosti, její hygieně a oblékání, ale také dívčímu vzdělávání včetně úsilí o získání přístupu k středoškolskému (1870 vznikl státní dívčí učitelský ústav, 1890 soukromé dívčí gymnázium Minerva) a univerzitnímu vzdělání (nejdříve se dívkám otevřela filozofická, pak lékařská fakulta pražské univerzity) a průniku žen na pracovní trh; obojí je fenoménem až samého sklonku století. Samostatná kapitola připomíná vztah žen k umění – náleží spisovatelkám, malířkám a divadelním umělkyním. Po celé 19. století usilovaly první feministky (Karolina Světlá, Žofie Podlipská, Eliška Krásnohorská, Teréza Nováková a další) o právo žen na slušné zacházení, soukromí, vzdělání, vlastní profesi, ekonomickou nezávislost. To vše jim doposud většina mužů upírala, zesměšňovala novinářky, spisovatelky a obecně ženy, které ženskou emancipaci prosazovaly. Někteří muži – například Vojtěch Náprstek či T. G. Masaryk – jejich snahy naopak podporovali. Drtivá většina žen ovšem považovala za smysl života uzavřít manželství, pečovat o domácnost, manžela a děti; úsilí prvních feministek a jejich zastánců příliš nechápaly a nesouhlasily s ním. Vzdělaných žen a žen materiálně nezávislých však zvolna přibývalo: samostatných živnostnic i učitelek, úřednic, vychovatelek, ba i prvních lékařek, malířek, spisovatelek, novinářek... Zpočátku často rezignovaly na mateřství; lékařky zůstávaly svobodné dobrovolně, pro učitelky v Rakousku-Uhersku vyplýval takovýto celibát ze zákona. Zrušilo ho až Národní shromáždění mladé Československé republiky v roce 1919. Totéž Národní shromáždění pak dalo ženám rovnost a ničím nezpochybnitelné volební právo.

Vdechnul Barack Obama v úřadu prezidenta Spojených států amerických (2009–2017) život svým vizím? Stal se tím, na koho aspiroval, tedy transformačním prezidentem, který vlije čerstvou krev do žil frustrované americké společnosti a naplní tím její potřebu nalézt novou definici amerického postavení ve světě? S koncem prezidentského mandátu se nabízí zhodnotit, zdali očekávání změny, která Barack Obama vzbudil u amerických voličů a světové veřejnosti, byla naplněna. Kniha nabízí pohled „zvenku“, tedy z pera českých amerikanistů, „dovnitř“ palčivých společenských problémů, které tíží Američany, a předkládá i výklad zahraničněpolitického angažmá USA. V kontextu současného rychle se proměňujícího, mnohdy až chaotického světa zůstávají transatlantické vztahy klíčovým pilířem zahraniční i bezpečnostní politiky České republiky. Navzdory brzkému hodnocení působení prezidenta Baracka Obamy ve funkci, může být snaha přenést do českého prostředí barvitou americkou diskusi o směru, kterým se USA v současnosti ubírají, užitečná pro všechny, kteří se zajímají o „dějiny přítomnosti“, protože věříme, že právě jejich znalost pomáhá ovlivňovat naši budoucnost.

Ethnic minority issues played an important role in the history of Czechoslovakia, from 1918, during World War II and in the years immediately following it. Czechoslovakia became a model for solving ethnic and minority problems and legal regulations had always played a key role in the status of minorities. This book, which deals with issues concerning ethnic and language minorities in Czechoslovakia from a long-term perspective, is primarily intended for foreign readers. In recent years, ethnic minority issues are once again becoming relevant in Europe and thorough knowledge of earlier problems and solutions may facilitate further examination of the current problems.

Kniha nabízí nový pohled na zkoumání korupce a odhalování podvodů. Autoři ukazují na korupci jako komplexní sociální jev, který je možné zkoumat z různých interdisciplinárních pohledů. Těžiště zkoumání a hlavní přínos knihy spočívá v analýze faktorů detekujících korupční riziko a podvody s veřejnými zdroji. Autoři na bázi metody FMEA (Fault Mode and Effect Analysis) navrhují vlastní přístup, jak pracovat s korupčním rizikem ve veřejné správě. Vypracovávají algoritmy, které ukazují, jak odhalovat korupční riziko a podvody ve veřejné správě.

Německo-české jazykové srovnání stojí v centru zájmu různých akademických pracovišť v České republice i zahraničí. Z toho pramení mj. i potřeba platformy, jež by přispěla k výměně zkušeností a poznatků mezi jednotlivými badateli v této oblasti výzkumu. Cílem nové bibliografie je proto dokumentace kontrastivních analýz výše zmíněného jazykového páru, a to z perspektivy různých lingvistických disciplín, resp. z hlediska různých rovin popisu jazyka.

S chalupařením se přímo či zprostředkovaně setkala většina české populace. Trávení volného času v objektech tzv. druhého bydlení je považováno za přirozenou součást životního stylu především městského obyvatelstva. Kniha Petry Schindler-Wisten přibližuje vývoj tohoto fenoménu v antropologicko-historické perspektivě, snaží se ozřejmit jeho vliv na každodenní život občanů v Československu před rokem 1989 a jeho proměnu v následujících dekádách. Autorka zkoumá, jaké vnější podmínky a vnitřní příčiny stály u zrodu a rozšíření chalupářství a proč se zrovna Češi titulují „národem chatařů a chalupářů“, když je kultura druhého bydlení běžná i v jiných částech světa.

Malá města v Evropě ve dvacátém a na počátku jedenadvacátého století jsou v historickém výzkumu opomíjená. Problematika kulturního dědictví ve vazbě na rozvojové strategie, je téma diskutované ekonomy více než historiky. Kolektivní monografie věnovaná fenoménu malého města, jenž má v Evropě specifickou, byť regionálně velmi diverzifikovanou podobu, se zaměřila na problémy, které řeší ve druhé polovině dvacátého a v první dekádě jednadvacátého století. Města nevýznamná, uprostřed zemědělského venkova či na periferii metropolí, se snaží najít motivaci k překonání ekonomických a sociálních problémů. V pěti kapitolách knihy autorky a autoři sledují malá města v několika málo evropských zemích a analyzují, jak lidé, kteří o městech rozhodují, architekti a urbanisté, přemýšleli o městě a organizovali prostor malých měst. Jedna z cest, kterou města využívají, vede přes zhodnocení kulturního dědictví a jeho využití jako nástroje k motivaci svého rozvoje. Tito lidé chtějí upozornit na své město a učinit z něj centrum regionálního rozvoje. Způsob využívání kulturního dědictví je velmi rozmanitý, jak dokazují výsledky výzkumu badatelů různých oborů. V mezinárodním autorském týmu najdou čtenáři historiky a historičky, sociology, architektky i historika umění, kteří spolupracují v Evropské asociaci pro urbánní historii.

Publikace je výsledkem terénního výzkumu prováděného mezi etnickými Berbery, kteří obývají pohoří Vysoký Atlas ve vnitrozemí Maroka. Podrobuje analýze transformaci místního prostředí v návaznosti na objevující se diskursivní praktiky, jež jsou úzce spojené s postupným pronikáním prvků globální ekonomiky, environmentálních programů a programů rozvojové pomoci do života místní společnosti.

Slovník žurnalistiky je výsledkem práce sedmnácti autorů, kteří působí na katedrách Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Čtenář v něm najde pojmy z oblasti tisku, rozhlasu a televize, obohacené o zajímavé příklady z praxe, citáty, ale také obrazový doprovod, který dává textu další rozměr. Slovník obsahuje rovněž podrobnější hesla z kulturní žurnalistiky a publicistiky, je tu sledován i vývoj některých pojmů, hesla související s digitalizací a internetizací médií, ale také z široké vydavatelské sféry, postihující například časopiseckou a nakladatelskou problematiku. U mnoha hesel je věcná, slovníková část doplněna o část popularizační, která nabízí pohled do historie pojmu nebo rozvíjí či jinak doplňuje vesměs strohé encyklopedické podání.

Válka proti teroru, jež byla zahájena teroristickými útoky 11. září, je vedena na americké půdě i v zahraničí. Vědomí hrozby a úsilí zajistit národní bezpečnost vedly Spojené státy k zásadním reformám jejich národní bezpečnostní politiky, zahrnující nové vojenské, bezpečnostní a legislativní koncepce. Na úrovni vedení války v zahraničí Spojené státy zavedly systém bezpilotních letounů (UAV), autonomních letadel bez lidského pilota na palubě, což otevírá možnost vysoce efektivního cíleného zabíjení podobného počítačové hře. Na domácí úrovni pak nové právní předpisy a další opatření proti terorismu zvyšují povědomí o ochraně soukromí a vyvolávají obavy, zda vláda USA stále dodržuje Ústavu. Jelikož v dnešní době moderní technologie nabízejí širokou škálu možností, jak narušovat soukromí a účinně zabíjet lidi, právní a etické rámce musí dostihnout realitu. Tato publikace se proto snaží zpracovat zákonný a ústavní rámec stávajících bezpečnostních opatření v USA, jakož i limity využití UAV.