Najnovšie - Umenie - ostatné strana 1 z 9

Návody od české autorky na šití překrásných a praktických tašek, kabelek a doplňků. Představte si ten pocit, když se vás někdo zeptá, odkud máte tu novou báječnou kabelku, a vy bez mrknutí oka odpovíte: „To je moje práce.“ No nebylo by to naprosto úžasné?! S knihou od zkušené tvůrkyně tašek a taštiček Taťany Žejdlové, která již řadu let sklízí úspěchy na Fler.cz, si můžete jednoduše svůj malý sen splnit. Nejprve si vyzkoušíme jednoduchý, leč nápaditý, obal na mobil či na brýle, pak zkusíme první tašku nebo baťůžek a ani se nenadějeme a šijeme svoji první propracovanou kabelku. Kniha je samozřejmě vhodná jak pro začátečníky, tak pokročilé kreativce. Všichni si v ní najdou to své – návody pečlivě rozepsané krok po kroku či důmyslnou radu nebo nějakou novou „vychytávku“. K originalitě vám chybí už jen krůček!

Popová historie, jak ji psaly ženy Příběhy mnoha oblíbených písní v sobě nesou vzrušení, ducha doby a jedinečné osudy. Jsou ale také poznamenané zásadní nerovností ve společnosti. Co je pro muže samozřejmostí, pro ženy pořád znamená výzvu a bitvu navíc. Málokde to je tak zřejmé jako v populární hudbě. Sledovat dráhy zásadních hudebnic od Billie Holiday přes Kate Bush po Björk proto neznamená jen zkoumat vývoj hudby ve dvacátém a současném století — je to také příběh emancipace a sociální změny, která přesahuje hudbu. Kniha Ženská práce líčí dílo i životy řady zpěvaček a autorek, které proměnily hudbu i svět. V příbězích Niny Simone, Patti Smith, PJ Harvey, ale také Yoko Ono či Laurie Anderson vypráví o přístupech, tématech a možnostech, které by se bez jejich vůle vystoupit, být nekompromisní nebo zápasit s všemožnými okolnostmi nikdy do dnešní hudební krajiny nepromítly. Kniha Pavla Klusáka svědčí o tom, že popkultura je výmluvným odrazem světa, jeho bitev a proměn, a zároveň poukazuje na množství báječné a inspirativní hudby důležitých autorek, která dodnes oslovuje široké posluchačstvo bez ohledu na gender. Od autora bestsellerů Gott a Suchý a Šlitr. Kniha vznikla na základě úspěšného podcastu.

A szerte a világban megjelent, hatalmas Leonardo-irodalomból mind ez idáig teljesen hiányzott a művész-tudós teljes és megbízható életrajza. Carlo Vecce a legújabb kutatások alapján pótolja ezt a hiányosságot, megírva az első, szinte napról napra haladó beszámolót Leonardo életéről. A kézirataira, valamint grafikai és festészeti munkásságára vonatkozó, eddig elhanyagolt részletek megvilágítása új távlatokat nyit a firenzei mester életének megismeréséhez. A kortársak emlékei is felidéződnek: dokumentumok, családtagjainak iratai, szerződések, levelek, leírások, adóbevallások, feljelentések, perek, követek beszámolói, művészek és mérnökök jegyzetfüzetei, költők, udvaroncok vagy különféle hatalmasságok titkárainak a dicséretei segítenek abban, hogy minél közelebb hozzák korunkhoz e lángelme legendás alakját. Carlo Vecce az olasz irodalom professzora, valamint a reneszánsz kultúra kiváló tudósa, aki elsősorban Leonardo da Vinci alakjának és munkásságának szentelte életét. Ezenkívül kulturális együttműködési programokat irányított Indiában és Kínában. A nápolyi L'Orientale egyetem tanára. Eddig több, Leonardóval kapcsolatos kötetet jelentetett meg. Ez az első könyve magyarul.  

A Pesti galéria egy összművészeti találkozás dokumen­tuma: festők, költők és olvasók közös útja, amely a mű­vészeten keresztül az emberi kapcsolódásról szól.  A könyv esztétikai értéket hordoz és spirituális és közösségi dimenziót is: megmutatja, hogy az alkotás a lélek kifejeződése, gyógyító és összetartó erő.   A „Cecília” – a belső tárlatvezető, az ihlet hangja – mintegy allegorikus alakja ennek a párbeszédnek, amely végigkíséri az olvasót a festmények és versek között. A mű egyik legszebb üzenete, hogy a szépség és a jóság nem tűnik el, csak formát vált – legyen az szín, szó, hang vagy emlék. A könyv oldalai ezt az örök emberi vágyat testesítik meg: megőrizni, ami szép, és elengedni, amit el kell. A festmények vizuális nyugalma és a versek érzelmi sodrása egyensúlyt teremtenek: látvány és szó együtt adja a teljesség érzetét.  A Pesti galéria művészi misszió is. Tiszteletadás az amatőr és hivatásos alkotók előtt, akik bizonyítják: a művészet nem kiváltság, hanem közös emberi nyelv. A könyv a kortárs magyar művészeti élet egyik legpozitívabb példája arra, hogyan lehet sokszínűségből harmóniát, különbözőségből egységet teremteni – épp úgy, ahogy egy galéria falain a különféle képek együtt adják ki az egészet.

Az író dédnagyanyjának bácsikája, Lars Olsen, Norvégia egyik legelismertebb hangszerkészítője volt a 19. század elején. Parasztfiúból lett tengerész, háborúban edződött katona, hadifogoly majd hegedűkészítő. Részletgazdagon megírt kalandos élettörténete egyben a korszak tűpontos megjelenítése. 

1759, Ipswich. Sestry Peggy a Molly Gainsboroughovy jsou nejlepší přítelkyně a nehnou se od sebe na krok. Špehují tatínka při malování a zlobí maminku, která se stará o účetnictví, běhají bosy přes blátivá pole kolem domu. Ale jejich nerozlučnost má ještě jeden důvod: Molly už odmalička občas zapomíná, kdo je, bývá zmatená a Peggy instinktivně tuší, že na to nikdo nesmí přijít. Když se rodina přestěhuje do Bathu, stane se z Thomase Gainsborougha vyhledávaný portrétista a jeho dcery se zapojí do místního rušného společenského života vyšších vrstev. Nejdůležitějšími hodnotami tu jsou vybrané chování a výhodný sňatek, a v takovém prostředí je mnohem obtížnější zachovat tajemství. Peggy se snaží sestru za každou cenu ochránit, jenže se zamiluje, a dlouho udržovaná rovnováha se začne rychle rozpadat. Příběh vycházející ze skutečných osudů rodiny Gainsboroughovy, plný dramatických zvratů i fascinujících popisů prostředí luxusního lázeňského města v 18. století, dojemným způsobem ilustruje význam umění, nezávislosti a sesterství. A k tomu hledá odpověď na otázku, co všechno jsme ochotni obětovat pro lásku. Dramatický životní příběh inspirovaný osudy dcer malíře Thomase Gainsborougha

Stéphane Breitwieser nebol obyčajný zlodej. Nemal zbraň, nemal sieť kupcov, nemal záujem o?zisk ani o peniaze. Mal len obrovskú túžbu. Túžbu vlastniť krásu. Spoznajte príbeh muža, ktorý miloval umenie až za hranicu zákona. V?tejto knihe sa dozvieš: kto je Stéphane Breitwieser, neobyčajný muž, ktorý ukradol viac ako 200 umeleckých diel z múzeí po celej Európe ako dokázal kradnúť umelecké diela bez použitia násilia či špeciálnej techniky prečo si všetky ukradnuté diela nechával pre sebakto mu pomáhal a aký bol jeho vzťah s najbližšími kedy sa jeho príbeh zlomil a čo sa stalo so všetkými ukradnutými dielamiZlodej umenia je fascinujúcou kronikou jedného z?najškandalóznejších a najveľkolepejších zlodejov umenia v histórii: Stéphane Breitwieser za sedem rokov ukradol viac ako dvesto umeleckých diel z múzeí naprieč celou západnou Európou pričom nazhromaždil zbierku v odhadovanej hodnote dve miliardy dolárov. Medzi nimi boli diela Lucasa Cranachamladšieho, Pietera Brueghela či Antoina Watteaua. Dnu vchádzal ako návštevník, von vychádzal ako zlodej. Pozoruhodné je, že na rozdiel od takmer všetkých ostatných zlodejov umenia Breitwieser nikdy nekradol pre peniaze. Všetko si starostlivo uložil vo svojej izbe v podkroví, kde si vytvoril súkromnú galériu, o ktorej nikto netušil. Až kým to všetko neprasklo. Doslova! Kniha Zlodej umenia je založená na sérii exkluzívnych rozhovorov s Breitwieserom, prvých, aké kedy poskytol americkému novinárovi. Podrobne opisuje strhujúci príbeh lásky, zločinu a neukojiteľného hladu vlastniť krásu za každú cenu. Michael Finkel odhaľuje jeho neuveriteľne jednoduché, ale premyslené metódy krádeží počas bežných otváracích hodín múzeí, skúma jeho posadnutosť krásou a túžbu vlastniť umenie. Zlodej umenia Michaela Finkela je skutočný príbeh, ktorý sa číta ako napínavý román.

Slávny nizozemský historik Johan Huizinga (1872-1945), autor dnes už klasických, do mnohých jazykov preložených prác Jeseň stredoveku (1919), Erasmus (1924), Homo ludens (1938), Nizozemská kultúra v 17. storočí (1933/41), V tieňoch zajtrajška (1935) či Zhanobený svet (1945), patrí ku kľúčovým postavám európskeho kultúrnohistorického a antropologického myslenia prvej polovice 20. storočia. Jeho záujem pritom ďaleko presahoval Európu, od mladosti sa totiž zaujímal takisto o Indiu ale aj o Rusko. Ako profesor histórie na univerzite v severonizozemskom Groningene pochopil počas prvej svetovej vojny ako jeden z prvých európskych intelektuálov budúci globálny význam Spojených štátov amerických a pre svojich krajanov napísal o USA originálne a pútavé kultúrnohistorické dielo s názvom Človek a dav v Amerike (1918). O osem rokov neskôr, keď po prvý (a posledný) raz vstúpil na americkú pôdu, napísal o USA svoju druhú, oveľa osobnejšiu knihu s názvom Amerika, ako žije a myslí (1926). Obe autorove diela, ktorých myšlienkovú kvalitu preveril čas, vychádzajú v prvom slovenskom preklade.

Scénograf, grafický dizajnér, filmový architekt, rockový hudobník a autor viacerých publikácií Tomáš Berka prichádza s novou knihou. Tentoraz v nej čitateľom ponúka svoje spomienky na osobnosti bratislavskej kultúrnej scény a ďalších výnimočných ľudí, s ktorými ho spája priateľstvo, rodinné či pracovné vzťahy a najmä spoločné, neraz bizarné zážitky zo zákulisia nakrúcania filmov, príprav divadelných inscenácií, z koncertov alebo nahrávania hudobných albumov. Texty venované režisérom, kameramanom, hudobníkom, výtvarníkom či architektom dopĺňajú a odľahčujú zábavné príbehy z Berkovho detstva a mladosti v Bratislave, krátke zamyslenia na rozličné témy a vtipné bonmoty jeho známych. Knihu dotvárajú originálne ilustrácie významného slovenského výtvarníka a autorovho priateľa Laca Terena, o jej grafickú podobu sa postaral dizajnér Vlado Holina.

Pedro ?Alonso színész és képzőművész, akit az elsöprő sikerű A nagy pénzrablás Berlinjeként szerettek meg tévénézők milliói világszerte, korokon és kontinenseken átívelő spirituális utazásra hívja az olvasókat első regényében.Philippus, a római légiós magányos és veszedelmes küldetésre indul: felderítést kell végeznie a Birodalom keleti tartományaiban, ki kell fürkésznie, hogy kik jelenthetnek veszélyt Rómára. Miután azonban találkozik a vándortanító Yilakkal, a hatása alá kerül, és csatlakozik a követői közé. Végigkíséri útján a karizmatikus férfit, miközben ő maga is visszavonhatatlanul megváltozik. A katonának döntenie kell: hűséges marad a Birodalomhoz, és ezáltal halálra ítéli új társait, vagy saját maga feláldozása árán is megvédi őket.Philippus kalandja nem pusztán a bibliai Jézus-történet megidézése, hanem egyúttal egy évezredeket és földrészeket átszelő spirituális utazás is. Pedro Alonso párja, a hipnoterapeuta Tatjana Đorđević segítségével regresszív hipnózis révén jutott el a korábbi életébe, amelyben ő maga volt az egykori római katona – mindennek a tanulságait pedig már a jelenből visszatekintve vonja le.Philippus, illetve Pedro utazását a szerző saját illusztrációi gazdagítják.

V roce 303 n. l. tvoří křesťané ve Středomoří pouhých dvacet procent obyvatel a čelí neobvykle silné vlně pronásledování. Avšak o dvě stě padesát let později už je christianizovaná de facto celá populace tohoto obrovského regionu. Co se mohlo stát? Jak je možné, že se během relativně krátké doby obrátila celá říše? Je jediným důvodem politické rozhodnutí Konstantina Velikého, který křesťanství v roce 313 legalizoval? Kniha nabízí zamyšlení nad vizuálními nástroji, které mohly k zásadní změně evropské společnosti velkou měrou přispět. V období mezi čtvrtým a pátým stoletím se Evropou šíří nové výtvarné médium – mozaika vyrobená především ze skla. Mohla být právě ona jedním z prostředků, které christianizaci Evropy napomohly? A jakou úlohu hrály neuvěřitelně působivé křesťanské rituály, které se doslova dotýkaly těla budoucích křesťanů, a jedinečně tak propojovaly tělo a mysl? Autoři se na příkladu mozaikové výzdoby tzv. Baptisteria ortodoxních v Ravenně z poloviny pátého století pokoušejí porozumět dialogu mezi „zářícími“ obrazy a kolektivními rituály a pochopit jejich roli v proměně západního světa.

Když se řekne středověká pouť, mnozí si dnes představí takřka fanatický náboženský akt. Taková představa se zakládá na moderních předsudcích o středověkém náboženství, které je dnes běžně spojováno s iracionalitou, manipulací, absencí tolerance a často i násilím. Jak ale ve skutečnosti probíhala středověká pouť? Jak vypadal středověký poutník a svět kolem něj? A jaký je vztah poutnictví a umění? To jsou některé z otázek, na něž tato kniha hledá odpovědi. Doprovází středověkého poutníka na cestě krajinou až do cíle jeho cesty, interiéru kostela, a ukazuje, jak v něm díky umění, vůni kadidla, světlu svící a příjemnému chladu zažíval posvátno všemi smysly. Jedna věc se zdá být jistá: v předmoderním světě stejně jako dnes bylo putování zážitkem, který proměňoval život a nenechal nikoho lhostejným.

Papír v sobě ukrývá obrovský potenciál a je vděčným materiálem pro tvoření krásných a zajímavých výrobků. Tato kniha bude vaší inspirací pro práci s papírem, naleznete zde 30 nápaditých projektů, přehledně pospaných krok za krokem, podle kterých vytvoříte jedinečné a okouzlující dekorace. Vykouzlete jedinečné kreace z pečicího, krepového, novinového, kancelářského nebo ubrouskového papíru. Naučíte se rovněž, jak papír kombinovat s dalšími materiály či jak ho využít při renovaci nejrůznějších předmětů.

Kniha zájemcům ukáže, jak lze variabilitu vláčkové krajky posunout ještě dál, a to do podoby obrazů. Na více než sto stránkách najdeme návody na paličkování vláčkových zvířat, vánočních motivů, čtyřlístků pro štěstí nebo i prostírek, kterým to pověšeným na zdi bude jistě také moc slušet. Každý motiv má představit neobvyklý prvek, spojení, případně nabídnout jiný pohled na řešení technických nuancí. Na fotografiích a nákresech jsou k dispozici všechny potřebné informace k upaličkování rozmanitých vzorů.

Knihu ocení úplní začátečníci, ale i krajkářky, které si paličkování již osvojily. Autorka v knize provází cestou od vzorníčků s kombinací plátna a polohodu, přes podvinky v podobě jablíček a hruštiček, kde začíná u jednoduchých tvarů a končí složitějšími technikami, až po prostorové různobarevné krajky. Cílem knihy je představit paličkování jako radostnou hru – hru technik, materiálů a vlastní fantazie.

Václav Petrák je slávista tělem i duší, který coby kustod prožil s klubem dobré i zlé. Fantastický vypravěč a znalec slávistické historie nešetří pikantnostmi ze zákulisí: Komu říkal John Fitzgerald? Proč Radek Černý v Doněcku chytal v dresu Šachtaru? Kdo nad ránem dorazil na oslavu postupu přes Ajax Amsterdam? Zábavné historky a vzpomínky na časy dávné i nedávné jsou povinnou četbou nejen pro pravověrné slávisty, ale i pro ostatní milovníky fotbalu.

Lucie Bielaková tvoří květiny z papíru, které berou dech. Ke své tvorbě používá materiál, se kterým se každodenně setkáváme, ale ani nás nenapadne, jaká nádhera z něj může vzniknout. Luciiny ruce kouzlí, dávají vzniknout rostlinám, které, přestože nevyrostly z hlíny, působí jako živé. Ve své první knize naučí umění tvorby papírových květů i vás.

Za podmanivým názvem knihy Dřevěné oči se skrývá deset esejů, které Carlo Ginzburg publikoval na přelomu druhého a třetího tisíciletí. Jejich společným jmenovatelem jsou dějiny umění, literární teorie a sémantika. Autor v nich pojednává témata biblická, antická, středověká i raně novověká, vztahy Židů, pohanů a křesťanů. Perspektiva jeho uvažování je nejen italská, ale i evropská, neboť si je vědom skutečnosti, že kultura není nikdy omezena na jedno teritorium, že není izolovaná, ba naopak, je vždy rozkročena nejen do minulosti, ale zároveň i do mnoha blízkých a vzdálených světů. V jednotlivých esejích Ginzburg pojednává o utváření kulturních tradic, jež během staletí podléhají radikálním změnám. V mnoha ohledech je Ginzburgovo myšlení provokativní. Mistrně poukazuje na stereotypy, jichž se jejich hlasatelé nedokážou zbavit, neboť si jich mnohdy nejsou vůbec vědomi. Spolu s tím klade důraz na nejrůznější podoby násilí, jež ovlivňují výchovu a z ní plynoucí omezování myšlenkové a kulturní svobody druhých. Oproti násilí staví intelektuální jedinečnost, jež s oním násilím v dějinách vedla a dodnes vede vyčerpávající, avšak společnost kulturně obohacují boj. Ginzburgovy eseje představují ponor do jeho badatelské dílny a odhalují podstatu jeho uvažování, jež se zrcadlí v jeho nejvýznamnějších monografických dílech, která patří k prazákladu moderního dějepisectví.

Arthur Coleman Danto (1924-2013) patřil k nejvýznamnějším postavám analytické filozofie umění 20. století. Jeho texty o ontologii a historické podmíněnosti umění měly nesporný vliv na to, jak o soudobém umění uvažujeme. Tato studie se zaměřuje na Dantův přístup k definování umění. Neomezuje se však pouze na výklad jednotlivých charakteristik umění, ale klade si za cíl doložit, že Danto podstatu umění spojuje s tzv. zkušenostní dimenzí. Oproti tradičnímu čtení, které zdůrazňuje sémantický rozměr Dantovy definice, argumentuje, že Danto dlouhodobě zastával názor, že umělecká díla mají nejen obsah, ale také schopnost vyvolat na straně vnímatele emocionální reakci, potažmo proměnit jeho náhled na svět.