Najnovšie - Knihy - Česká beletria strana 6 z 303
zobraziť:
Nespoutané myšlenky psané i kreslené
Nová knížka vážně i nevážně míněných aforismů autora, proslulého svými knihami dvojverší, jednoverší, půlverší a čtvrtverší, které už mají své místo v České knize rekordů. Rýmované i nerýmované aforismy jsou doplněné autorovými kresbami. Knížka, která pobaví, potěší i poučí!
Můj život s vínem
Vít Kremlička a jeho sebraná drobná próza. Málem čtyři dekády „života s vínem“. Z undergroundu k patafyzice a dada – a zase zpátky. Volné fantazie, bohatýrsky načechraný slovník, totální styl. Slovesné výlety mezi skutečností a sněním, subjektem a objektem, mezi minulým, přítomným a budoucím; cesty do známa i neznáma. Samozřejmě v mokasínech Kiltec. „Dlouhé léto“ na startu – v cíli „Domov“. V mezičase pak vynalézavě podvratné hry, živené čirou slastí, jemnočtením světa; pokušení i pokoušení. Ale hlavně osvobodivá sranda, vitální a radostná nota. Co jiného dneska číst!
Vyhoření
Románový pamflet o životě člověka ve světě aut Text oscilující okolo osy pamflet—román—alegorie podává obžalobu fetišizace automobilu coby symbolu pokroku, nezávislosti, moci a privatizace světa. Všechny vozy jsou totiž alegorické. Vyprávění kurýra, který rozváží po městě jídlo, příliš šlape a příliš přemýšlí, je roztroušené mezi vzájemné nadávky účastníků každodenního provozu. Kurýr, poslíček, Posel stojí na jedné straně barikády pouliční občanské války a jeho vyhrocená pouť nepřátelským územím, jeho nesmiřitelný boj za spravedlnost, ať už skutečnou, či domnělou, vede až na hranice bezohlednosti a nenávisti. Po výrazném románu Kontinuita parku přichází Petr Šesták s dalším textem, který vzdoruje čtenářskému očekávání. Tento kříženec pamfletu a románu se nebojí mít jasný názor na věc. Že má literatura věci ohledávat ze všech stran? A co když jsou jednoznačné? Příběh poslíčka, který na kole rozváží jídlo těm šťastnějším a bezohlednějším, je próza, která šlape.
dostupné aj ako:
Malé tečky světla
Někdy stačí posadit se uprostřed rušného náměstí, zaposlouchat se do souhry zvonů a ztratit se v příbězích. V těch malých, avšak podstatných momentech, které mnohdy nedokážeme pojmout, protože jsme obestřeni přílišným spěchem. A tak je důležité vydechnout a směřovat své kroky do odlehlých zákoutí, zapadlých ulic, nepovšimnutých kostelů, rušných nástupišť, do stínů lip i tichých lesů. A přitom všem se doširoka otevřít v náruči lásky, radosti, smíchu i bolesti. Protože ačkoliv člověk už dávno poztrácel naději, vždy se znenadání může rozeznít hudba, která jako světlo probleskne nocí, jako sníh prozáří temnotu a vše zkrásní a zjemní.
Malé tečky světla jsou příběhy o výjimečných každodenních momentech, jenž se udály na nejrůznějších místech. Na kopcích plných rozesmátých dětí, v domovních průčelích, na židlích zapomenutých kaváren. Odehrávají se díky lidem, kteří do našeho života pokorně vstoupili, aby v něm zanechali světlo i část sebe. A z toho světla vzniklo padesát jedinečných momentů popsaných v této knize.
Cirkus Jung
Slavný státní cirkus „Humberto“ vznikl v roce 1951 inspirován románem Eduarda Basse. Příběhy, které autor knihy předkládá čtenářům a fanouškům, jsou historicky skutečné a začínají již v roce 1865. Jungovi byli první, kteří založili v Čechách cirkus jako takový. Už po staletí se jejich řemeslo dědí z generace na generaci.
Otci rodiny a principálovi Dominikovi bylo 54 let, byl to vynikající drezér zvířat, artista a vrhač nožů. Jeho žena Josefína pocházela z rodiny pouťových zápasníků. V cirkuse předváděla silovou akrobacii. Nejstaršímu synovi Fedorovi bylo 28 let, byl po otci hezký, vysoký a modrooký. Předváděl ohňovou show, polykání a plivání ohně a chůzi po vysokém laně. Druhorozený syn Frederik ve svých pětadvaceti letech byl skvělým akrobatem, žonglérem, skákačem na koních a ostrostřelcem s puškou a pistolí. Nejmladší dcera Marie byla vynikající akrobatka na vysoké hrazdě a tuze ohebná hadí žena. Muziku měli v genech - každý z nich uměl hrát na nějaký hudební nástroj nebo zpívat. Co se týkalo artistického umění, uměli také každý téměř vše, od žonglování až po akrobacii a také věděli vše o řízení cirkusu, byl to sehraný tým. A tak jednoho dne postavili své šapitó v Mníšku pod Brdy na náměstí, kde bylo vyhrazeno místo pro poutě a podobné kratochvíle. Zavezli své maringotky na plac, vyměřili místo na šapitó a začali zatloukat kolíky a stavět stožáry. Zde se odehrálo první vystoupení. Cviky na hrazdě, deska smrti s vrháním nožů, artistické a žonglérské kousky, hudební produkce. Lidé začali tleskat a vykřikovat: “Bravo!”
Od té doby Cirkus Jung baví své diváky po celém světě a hlavně doma v Česku, do dnešních dnů! Vžijte se alespoň na chvilku do role cirkusáků a prožijte s nimi neuvěřitelná dobrodružství!
Moje řecká máma
Paměť je vzácný trezor na vzpomínky, tato kniha je jich plná. Zachycuje humorné, občas i nostalgické příběhy ze života jedné obyčejné rodiny ze Cvikova a očima malého kluka přibližuje atmosféru poválečné doby v pohraničním městečku od roku 1946. V chudé domácnosti s hejnem dětí vznikaly situace veselé i k pláči, situace mnohdy téměř neřešitelné, které ovšem maminka – Řekyně žijící v Čechách – zvládala statečně a s grácií den co den. Přes všechny problémy a bídu si těžkosti nepřipouštěla. Vždy našla řešení a učila tomu i svoje děti. Hlavně se snažila brát život s humorem. Každou hezkou chvilku považovala za zázrak. Moudře říkávala: „Kdo se nesměje, ten nežije,“ a celý život se řídila zásadou: „Budeme veselí, i kdyby na chleba nebylo.“
Ponořte se do četby jako do teplé vody, nechte se unášet jejím proudem a užívejte si dávno minulou pohodu dětských let, klukovských rošťáren a dobrodružství.
Povětroň
Povětroň je příběhem letce, který byl po havárii letadla dopraven do nemocnice. Nikdo, ani on sám, neví, kdo je, odkud a kam letěl a proč riskoval život v tak nepříznivém počasí. Na tyto otázky hledají odpověď tři osoby - milosrdná sestra, jasnovidec a básník. Vznikají tak tři příběhy, ale skutečnost zůstává neodhalena. Povětroň, Hordubal a Obyčejný život tvoří Čapkovu volnou trilogii, v níž se projevuje jeho humanismus, pochopení a soucit s obyčejným člověkem.
Soukromá trestní obžaloba
Optikou někdejších norimberských zákonů je ústřední hrdina, desetiletý Jakub, dítětem z tzv. smíšeného manželství. A ačkoliv žije s rodiči a prarodiči v malebném moravském městečku Konice, události druhé světové války nemohou osudově nedopadnout i do jeho světa. Od zákazu vystupování na dětském karnevalu, přes nucené uzavření koloniálu jeho židovských prarodičů, až po povolání do transportu, které obdrží nejdříve Jakubovi prarodiče a později i jeho maminka Charlota. Román Jakubova nezvyklého zrání zachycuje osobní katastrofu miliónů rodin v intimním portrétu, povětšinou laskavě a dětsky naivně. Tikot nástěnných hodin v „neznámém domě“ u tety, kde se Jakubovi podaří dočkat konce války, je neméně hlučnou obžalobou skutečnosti jako halasné scény z příjezdových ramp koncentračních táborů.
Z rozsáhlé Dostálovy tvorby jde o nejosobněji laděnou výpověď určenou zde jednoznačně autorovou biografií. Dvoudílný román vznikal na rozhraní epoch, rukopis prvního dílu je datován r. 1987, druhý díl byl dokončen v r. 1991 a přesto, nebo právě v turbulenci devadesátých let, nakonec k připravovanému vydání nedošlo. Vydáváme-li román dnes s novými ilustracemi Borise Jirků, jsme přesvědčeni, že Jakubovo vyprávění neztratil nic ze své poetičnosti i svědecké naléhavosti a směle se řadí po bok velkých jmen literatury s námětem šoa.
Hermetikon - Pověst
Příběh Hermetikonu se odehrává na Moravě koncem sedmdesátých let minulého století. Mladá lékařka se provdá do rodiny s dlouhou lékařskou tradicí. O jejím muži se proslýchá, že používá nekonvenční metody léčení. Do jejího všedního života na malém městě postupně vstupují motivy dávných mytologií – starořecké, keltské a slovanské. Setkává se s reinkarnací, s „čarovnou mocí hlavy“ a také s ochráncem lidských cest, bohem, který byl uctíván pod různými jmény, z nichž nejznámější je řecké jméno Hermes.
Autorka, v současnosti emeritní profesorka historie, napsala tento příběh pro své přátele v době tzv. normalizace, kdy nesměla učit na univerzitě. Zábavnou formou tak zpracovala témata svého vědeckého bádání.
Zapomenutou strojopisnou kopii našla ve svém archivu po mnoha letech.
Hermetikon tak vychází poprvé knižně.
Vítej u nás, Metude
Kdo navrhl knížeti Rastislavovi, aby požádal papeže o zřízení velkomoravského biskupství? A kdo přesvědčil Rastislava, aby vyslal další poselstvo k byzantskému císaři? A kdo hned poznal a snažil se přesvědčit Konstantina, že hlaholice je moc složitá a měla by se zjednodušit? Odpovědí na všechny tyto otázky je jedno jméno: Soběbor řečený Soběk. Kluk z velkomoravského zapadákova kdesi u dnešní Líšně. Umí dělat píšťalky a taky na ně hrát. Ale učí se rychle i jiné věci. Nejdůležitější ovšem nejspíš je, že umí být, podobně jako Forrest Gump nebo stoletý stařík, ve správnou chvíli na správném místě.
Prostituti: Oči žalují
Spisovatelka Kamila se potýká s obyčejnými problémy dnešní doby, jako každý jiný. Zvrat v jejím doposud poklidném životě nastává poté, kdy jí osloví prostitutka Ingrid a požádá o schůzku. Podlehne uhrančivé a záhadné mladé ženě a uzavře s ní dohodu. Začíná psát její autobiogra?i. Měsíce naslouchá prostitutce, stává se její zpovědnicí. Je zasvěcena do života „bez kalhotek“, prostitutů, mezi něž nepatří jen ti, kteří prodávají své tělo, dětská prostituce mnohdy vyvolaná nejbližšími. „Nedotknutelní prostituti“ v bílých límečcích, talárech, politici, psychopati, noční kluby, kokain, vraždy, morální rozklad, to vše je popisováno očima kurtizány, krasavice Ingrid. Společná cesta do daleké ciziny odkrývá záhadu původu peněz, kterými prostitutka rozhodně nešetří. Kamila se střetává se znovuzrozenou starou ideologií o které se mnozí domnívali, že zemřela se svými tvůrci. Poodhaleni tajemství, které mělo zůstat tabu, má svoji cenu.
Třicátý kilometr
Miroslav touží utéct. Ale kde k tomu vzít odvahu?
Tomášovi chybí jeho žena, a tak hledá útěchu na těch nejbizarnějších místech.
Nina má smutek. A ten ji oklikou přivede k ní samé.
Ivana chce jediné – hlavně neskončit jako její máma!
A Lukáš? Ten šlape na pedál, co to jde. Nikdo totiž neměl čas mu říct, že občas je nejlepší zpomalit.
Na třicátém kilometru se splétají životní nitky, které jsou tak povědomé, jako bychom jejich aktéry znali ze sousedství. Osudy několika generací bytostně vyvěrají z naší současnosti a světa, který žijeme. V důmyslně komponovaném kaleidoskopu příběhů na sebe narážejí životní reality natolik odlišné, že nemůže přijít nic jiného než tvrdý náraz. A ten vždy vyvolává otázky… Odkud ve skutečnosti pramení naše rozhodnutí? Jaké otisky na nás zanechali ti, kteří se nás pokoušeli vychovat, jak nejlépe dovedli? A kdo kreslí trajektorie našich životů – my sami, nebo osud? Román Kateřiny Dubské nepřináší záchranu v podobě životní navigace ke stažení do mobilu, ale nabízí naději, že vždy můžeme správně odbočit nebo šlápnout na brzdu.
Muž, který sází borovici blatku
Vstupenka do světa umění na nečekaných místech František má pomalovaný celý dům včetně branky a plotu. Vlasta žije ve starém domě a z jeho oken kreslí fáze měsíce; na vylisované listy maluje znaky měst a papíry, kam před půlstoletím zaznamenala příběhy vymyšlené rodiny, podpaluje v kamnech. Pavel má vymyšlenou celou soustavu zemí, kreslí pro ně budovy i krajinu; dlouhá desetiletí zaznamenává počasí a ve volné krajině sází borovice. Lorenzo maluje výhradně vlaky, trolejbusy a tramvaje; má je na teniskách a prý i na trenýrkách… Malují, protože musí. Dělají art brut nebo konceptuální projekty, přestože mnozí ani netuší, že něco takového vůbec existuje. Jsou v tom sami, a proto je jejich dílo jedinečné a nezaměnitelné. A jejich příběhy? Ty jsou ještě silnější. Spisovatel a publicista Aleš Palán navazuje na své úspěšné knihy o samotářích či městských robinsonech. Tentokrát se vydal do ateliérů, dílen a kutlochů a vyzpovídal sedm lidí, pro něž není mezi životem a tvorbou příliš velký rozdíl.
dostupné aj ako:
Veselé Vánoce, Terezko
Tomáš chce dopřát svým dětem a vnoučatům stejně bílé Vánoce, jako bývaly za jeho dětství, a je kvůli tomu schopen čehokoli. Terezka si nepřeje pod stromeček nic než jezdecký kurz, Julinka ještě věří na Ježíška, ale má už své pochybnosti. Zahraniční kancléř touží střelit si medvěda, Horáček už zase krade stromeček v lese. Tajemný muž jde k zamrzlé řece chytit rybu ke štědrovečerní večeři, paní Hrdličková zve na Štědrý večer jako každý rok muže bez domova k sobě domů, ale má jednu podmínku… Dvanáct populárních českých autorů a autorek napsalo vánoční povídky, které voní jehličím a cukrovím, jejichž hrdinové, jak se o Vánocích patří, plní sny sobě i svým nejbližším, a tak Ježíšek možná přinese brusle s kožíškem, štěňátko nebo duchovní prožitek. Jsou přece Vánoce a to je čas zázraků.
dostupné aj ako:
Zpátky ve Cvokhauzu
Kniha Zpátky ve Cvokhauzu je knihou setrvalého údivu, kam až může naše tzv. vzdělaná civilizace ve svém bláznovství dospět, a také obranou onoho „zpátečnictví“, neboli vžitých pravidel, na nichž stojí svět a jejichž popřením se může snadno dostat do slepé uličky nejen kulturního, ale možná i samotného fyzického vyhynutí. Je to kniha možná i k smíchu, ale tomu, jemuž se tradičně říká „skrze slzy“.
Aristokratka ve varu
Aristokraté jsou v ohrožení, ale situace Marie Kostkové z Kostky je mnohem těžší, protože denně potkává členy své bláznivé rodiny a k tomu několik střelených zaměstnanců „nejchudšího zámku v Čechách“, na němž největší událostí za posledních tři sta let byla svatba Helenky Vondráčkové. Otec je skrblík, americká maminka se chce podobat princezně Dianě, kastelán Josef nenávidí lidi, hospodyně paní Tichá kleje jako dlaždič a celý den nasává ořechovku přímo z lahve… a chvílemi příběh rozdrnčí i charakteristické ráčkování knížete Schwarzenberga. První pokračování Poslední aristokratky, nejúspěšnější humoristické knížky roku 2012, ověnčené Cenou Miloslava Švandrlíka, nabízí další porci komických situací, při nichž je hlasitý smích stoprocentně zaručen.
Nové vydání Aristokratky ve varu vychází před očekávanou premiérou stejnojmenné filmové adaptace Jiřího Vejdělka, která bude uvedena na plátna kin v lednu 2024.
Prorok a Lady Kosice
Pavel bydlí v malém městečku, které se jednoho dne stává dějištěm šíleného experimentu. Hledá proto způsoby, jak nastalou situaci přečkat, a navíc se musí vypořádat s problémy způsobenými zakázanou láskou. Útěchu najde v klasických příbězích, zejména těch, kde je biblický zrádce svědkem zázraků svého mistra a přítele. Tyto příběhy, vyprávěné zrádcovou perspektivou, ovlivňují Pavlovu dobu a neúprosně tlačí obě dějové roviny až k jejich nevyhnutelné srážce.
Česká beletria zachytáva jedinečný štýl, umeleckú hodnotu a prínos českých autorov. Česká beletria vyniká precíznym a poetickým jazykom, do detailov vykreslenými postavami a živým opisom prostredia. Autori majú záujem vytvárať atmosféru a emócie, ktoré priťahujú čitateľov a ponárajú ich do príbehu.
Českí autori si zaslúžia miesto v medzinárodnom literárnom kontexte a ich diela majú širokú paletu žánrov. Od historických románov cez psychologické thrillery, filozofické diela až po surrealistické práce - česká beletria prináša rôznorodosť a možnosť objavovať nové perspektívy.
Česká beletria je súčasťou bohatého literárneho dedičstva Českej republiky. Jej diela nielen zábavným spôsobom potešia čitateľov, ale aj hlbšie osvetlia ľudský život a skúsenosti. .
K najznámejším autorom českej beletrie patria Franz Kafka, Milan Kundera, Božena Němcová, Jaroslav Hašek, či Karel Čapek.
