Najnovšie - Česká beletria strana 69 z 195
zobraziť:
Když prší jehličí
Jak bude vypadat krajina po kůrovcové katastrofě? Uvidíme ještě růst nový les a ucítíme jeho vůni? Hrdina románu lesník Kamil už to ví. Zažil začátky kůrovcové kalamity před rokem 2000 a se čtyřmilimetrovým broučkem bojoval část svého produktivního lesnického života. Nejnovější román Aleše Dostála se odehrává v blíže nespecifikovaném moravském podhůří. Hlavní hrdina, čerstvý důchodce, se díky školnímu srazu po dvaceti letech vrací na místo svého prvního působiště. Tady v roce 1992 začala jeho velká kůrovcová válka, odsud musel pro jistá nepochopení a křivdy odejít. Kamil se těší na setkání se spolužáky a kamarády a zároveň si představuje, jak asi vypadá nový les, který tam po kalamitě založil. Zůstal po něm pomník slávy, nebo hanby?
Na sklade 2Ks
11,70 €
dostupné aj ako:
Hlavně o mamince
Když jsem se rozhodoval, čím budu, měl jsem o své budoucnosti často spory s mým tátou, nebo, jak bychom byli bývali tehdy v Brně řekli, s mym tatem. Ale pak jsem se mu v duchu omluvil, ponevadž jsem pochopil, že to se mnou myslel jen dobře.
A pak jsem napsal povídky Tata a jeho syn. S maminkou jsem se nikdy nepřel, ta stála za mnou. Moje žena Petra mi vždycky říkala, proč taky nenapíšu něco o mamince. Jenže já jsem si myslel, že nemám, o čem bych psal, poněvadž zemřela brzo, ješte jsem ani neměl po maturitě.
Ale jak šel čas, chyběla mi maminka pořád stejně a pořád se mi vynořovaly nějaké vzpomínky a nedaly se zaplašit. Tak jsem se nakonec rozhodl, že o ní taky musím napsat a při tom psaní jsem zjistil, že je toho víc, než jsem myslel, i když jsem si přitom hodně vymýšlel. A tak je tedy knížka na světě a moje milovaná maminka v ní ožívá, žije. A já na ni nikdy nezapomenu! Arnošt Goldflam, 2020
Na sklade 1Ks
15,65 €
Co je ti do toho
Toto je proměna, nádherná a drsná Verwandlung. Co je ti do toho není příběh jakéhosi erotikou nabitého heterosexuálního vztahu či milostného trojúhelníku. Je to obsese. Obsedantní touha porozumět tomu druhému a sobě, a to za každou, možná i nejvyšší cenu. Tabu lásky mezi třináctiletým teenagerem a ženou v Kristových letech ukazuje nejenom na střet osobních hodnot, ale také na střet jazyka, řeči a kultur v rámci jedné pokrytectvím poznamenané společnosti.
S každou kapitolou se k sobě dvě bytosti dostávají stále blíž a blíž. Až se setkají na místě, kam za nimi nikdo nemůže a které jim nikdo nedokáže vzít. Možná tam směřujeme všichni, jenom se toho ještě bojíme. Co kdybychom se jednou proměnili v to, co skutečně jsme?!
Pozor, kniha způsobuje fyziologické reakce!
Milionová deprese
Milionová deprese je příběh ženy, která se rozhodla přes nepřízeň osudu, života a rodiny uspět. Neměla nic a opustila vše. Jediné, na co se mohla spolehnout, byla jenom ona sama. Velikost a moudrost každého z nás je nekonečná. Zapomínáme na to a velmi často také pochybujeme o sobě samých. Není divu. Lidé kolem nás kritikou nešetří a opakovaná lež se nám stává velmi často pravdou.
Dovol mi ale ukázat ti, že největší síla a schopnosti dřímají jenom v tobě samém. Ano, jsi to právě ty. Naprosto skvělá bytost, která se měla narodit nyní a právě pro tento svět. I ty máš svůj velký význam. Vesmír není malicherný a nečiní nic z rozmaru. I ty máš svůj velký úkol a jsi důležitou součástí našeho života. A tím myslím i toho mého.
Člověk prožívající deprese je pro mě vždy velkou osobností s teplým srdcem. Deprese nemůže mít totiž člověk z kamene, ale pouze člověk s čistou duší a láskou. Jen člověk zažívající pocity a emoce dokáže být zasažen depresí, neboť deprese je jazykem našich pocitů.
Nesmírně si vážím tvé důvěry, dovol mi proto převyprávět ti příběh jedné ženy, která svůj boj nevzdala a získala vše, po čem i ty nyní toužíš.
Tramvají na Jadran
Šest příběhů mé duše je kronika šesti životů jedné bludné duše, která se potuluje po světě na různých místech v různých dobách. Nejedná se však o nějakou doslovnou reinkarnaci, je to spíš koncept, který mi umožnil použít určitou optiku a její pomocí se dostat pod povrch života obyčejného člověka, do jeho vnitřního světa, v nám více či méně vzdálených dobách i zemích. Jde tedy zejména o reflexi atmosféry doby a obraz člověka v ní. Ale aby to neznělo až moc sofistikovaně, podotýkám, že jde o zábavné, dokonce i humorné čtení. Příběhy a jejich hrdinové jsou zasazeni do nejrůznějších oblastí lidské činnosti: pražský tramvaják Jindřich v 30. letech 20. století, kovář Prokop bojující s jezuity ve středověké Praze, písař Marcus, který putuje Římskou říší, americký motivační řečník v 50. letech 20. století, nebo Tomáš, potomek českého polárního vědce a grónské matky, který objevuje český tramping. Hrdiny příběhů jsou to spíše antihrdinové spojuje jistá lidská citlivost a specifický pohled a postoj ke světu kolem. Na své minulé životy si vzpomínají jenom pocitově nebo v náznacích; celou knihu propojují jisté společné prvky, které se v příbězích objevují jako deja vu, například zelené polodrahokamy, které hlavní postavu nějak nevysvětlitelně přitahují. Kniha je jako celek rámcována společným začátkem a koncem, ale jinak fungují jednotlivé příběhy i samostatně. Mým cílem bylo vytvořit zábavné čtení, které ale snad s odstupem přiměje i k zamyšlení nad pitvorností i krásou lidského života ve všech dobách.
Tyrkysový orel
Dvě novely, v nichž se pražský chodec při svých cestách městem setkává s neznámými lidmi a naslouchá jejich vyprávěním o zaniklé civilizaci v Indii, o mravencích, kteří vytvářejí živé sochy, o chuťovém písmu, o hudebním nástroji vyrobeném z kostí pásovce, o dobrodružném životě prostějovského bratrance Edmunda Husserla, o mozaice na vile v Hodkovičkách, na níž je zobrazen bílý tygr se zelenýma očima, o spisovatelovi, kterému změnil život objev záhadné klávesy na psacím stroji, o městě vystupujícím z moře a o jeho bohyni, o nešťastné lásce ladiče vodních varhan, o tyrkysovém orlu, o podivuhodném australském ptáku, o podmořské budově vystavěné z perel
Kniha vychází znovu po čtvrt století, tentokrát ve sličné grafické úpravě Jany Vahalíkové.
Útěk
Román Útěk patří k základním dílům české vězeňské prózy. Nyní vychází poprvé v necenzurované podobě, doplněný o studie, jež přibližují Hejdovu vězeňskou zkušenost a rozebírají román v jeho historických a literárních souvislostech.
Jiří Hejda, v procesu s Miladou Horákovou odsouzený na doživotí, vypráví ve své knize o útěku dvou vězňů, Blažka a Franty, z jedné z nejtěžších a nejvíce střežených věznic komunistického Československa, z Leopoldova. A právě z rozhovorů těchto dvou mužů, či z jejich ohlédnutí, postupně skládáme obraz vězeňského života padesátých let: výslechové metody, převozy vězňů zájezdovými autobusy, ztráta pojmu času a neměnný rytmus ubíhajících dní, stereotyp a jasný řád vězeňského bytí, odtržení od světa, kruté životní podmínky, hlad, unavující práce, přežívání v samotkách, tresty v korekcích, trýzeň návštěv, ale i touha po vědění za mřížemi, kulturní vyžití, vězeňský humor či vzájemná sounáležitost a ryzí přátelství, jaké člověk najde jen v kriminálu, kde se lidé při dlouhém pobytu svléknou do naha i duševně.
V různých věznicích komunistického Československa strávil Jiří Hejda 12 let. Při psaní svého románu vycházel z vlastních zkušeností, ale především z vyprávění svého spoluvězně, kterému se podařilo z Leopoldova uprchnout. Knihu začal psát v roce 1966 zejména jako dobové svědectví, jež se má uchovat pro příští generace, o možnosti jejího vydání však mohl uvažovat až v době uvolnění politických poměrů, v roce 1968. Útěk nakonec vyšel až v listopadu 1969, a to v cenzurované podobě, přesto byl vzápětí z prodejních pultů stažen.
Útěk nyní, po více než padesáti letech, vychází v rekonstruované, necenzurované podobě, doplněný o studie literárních historiček specializovaných na vězeňství a vězeňskou literaturu, Petry Loučové a Kláry Pinerové.
Paralelní svět
Jan Ťapal je talentovaný a geniální tvůrce počítačových programů. Jako většina jeho kolegů „ajťáků“ žije z našeho pohledu mimo realitu, ve světě nepochopitelných znaků, kombinací čísel a symbolů. Tam se odehrává jeho zájem, jeho skutečný život, mimo obvyklé starosti všedního dne. Čtenář začne odkrývat dramatické události v okamžiku, kdy je jeho svět narušen žádostí manželky o rozvod. Důvodem je jeho nevěra – v paralelním světě! Ťapalovi se podařilo vytvořit uměle jiný, paralelní svět, v němž nejsou figurky a napodobeniny našeho světa, nýbrž skutečné osoby, navlas podobné těm našim! Vypadá to, jako bychom sledovali autentický film, v němž hrajeme i my. Podoba osob je k nerozeznání od originálu! Postupně se daří, aby „originál“ z našeho světa mohl emotivně a v některých myšlenkách ovlivňovat a vést svou „ kopii“. Není možné se odtrhnout od obrazovky, kde vidíme sami sebe v opravdovém paralelním světě! Je trochu jiný a zdá se i lepší, opravený podle našich představ, trochu jiný, než ten náš, v němž žijeme. Kdo by nezatoužil aspoň na chvíli přenést se tam a žít jiný život, hrát jinou roli, než dosud? Opravit svůj život!
Na sklade 1Ks
18,10 €
dostupné aj ako:
Prostě na mě zapomněli
Je léto roku 1945. Klára s rodiči a malým bráškou míří do Sudet. Opustili Prahu. Na tátu čeká pěkné místo v kaolínce, na mámu život hospodyňky. Pro tu bude všechno těžší, než si cestou dovede představit. Osmiletá Klárka objevuje nový svět, hory si zamiluje okamžitě, v chalupě je rázem jako doma a brzy potká tu, co jí Starý Wolfgang, vyrabovanou vesnici po Němcích, představí se vším všudy s tím dobrým i s tím zlým.
Helga tady vyrostla, starala se o rodinu, vychovala děti a pak zůstala sama. Opuštěná. Plná bolesti, smutku a trápení. Teď ji osmileté zvídavé děvče bez předsudků vytrhlo z beznaděje a pomohlo opustit hrůznou minulost. Díky Klárce přestala Helga být jen tou, na kterou jednoho děsivého dne, naštěstí i bohužel současně, ve vesnici všichni zapomněli.
Ztracen v Egyptě
Spisovatel Filip hledá v Egyptě informace do své knihy o závěru staroegyptské doby v konfrontaci se současností. Získá odpovědi na to, jak vzniklo lidstvo a jaké rysy doprovázejí závěr každé historické epochy? Dostane se při svém pátrání až na dvůr posledního egyptského faraona? A může se na několik měsíců ztratit v Egyptě a být bez kontaktu se svou rodinou, která po něm usilovně pátrá?
Šílenec
Šílenec a Silence byli během normalizace přátelé na život a na smrt, po sametové revoluci se však jejich životní cesty začaly rozcházet, až se nakonec rozdělily zcela. Na pozadí neobvyklého přátelství hledá nový román Martina Fendrycha odpovědi na otázky, jež jsou příznačné pro naši současnost, i na ty, kolem kterých krouží literatura v podstatě od nepaměti. Kam až člověk dokáže zajít, aby dosáhl svého? Co můžou způsobit vlny dezinformací, jimž jsme momentálně vystaveni? Z čeho profitují populistická hnutí, která jsou v posledních letech na vzestupu? V románu Šílenec nahlédnou čtenáři do zákulisí politických machinací, pod roušku marketingových triků, připomenou si předrevoluční napětí i porevoluční nadšení. Ale především mohou sledovat napínavý příběh dvou na první pohled protikladných jedinců, jejichž osudem nemilosrdně zamávaly turbulentní proměny společnosti posledních několika desetiletí.
Na stráži míru
Autor patří ke generaci, která dospívala v době reálného socialismu, kdy ještě platila povinná vojenská služba, a vychází z vlastních zkušeností u prvosledového útvaru. Pojem „vojna“ se dávno vytratil z povědomí mladých mužů a mnohdy o ní nemají sebemenší představu. Těm, kteří ji zažili, však zůstává ve vzpomínkách se vším, co s sebou přinášela. Ať už to byla mazácká vojna, pakárna, šikana, buzerace, ideologické vymývání mozků, imperialistická hrozba nebo mimořádné události. Zanechala i pozitivní stopy, neboť naučila odříkání, smyslu pro pořádek, samostatnosti v rozhodování a vážit si slušných lidí. Autor ve své vzpomínkové knize s odstupem téměř čtyřiceti let vypráví s nadhledem i pochopením o všem, co realita tehdejšího vojenského života obnášela.
Na sklade 3Ks
12,17 €
dostupné aj ako:
Lidé z maringotek
Tento povídkový dekameron vyšel poprvé v roce 1942, zároveň jde o autorovo poslední beletristické dílo. Eduard Bass ho psal v tísnivé okupační atmosféře, kdy byl zbaven šéfredaktorského místa v Lidových novinách a věnoval se pouze spisovatelské činnosti. Po obrovském čtenářském ohlase, který sklidila jeho románová kronika Cirkus Humberto, se k cirkusovému prostředí vrátil v této sevřené a stylisticky vytříbené rámcové novele, kde si pánští účastníci hostiny, jež spojuje láska k cirkusu, vypráví barvité příběhy s milostnými náměty. Objevuje se tu láska v nejrůznějších podobách, ať už vášnivá, tragická, či věrná a obětavá, nebo založená na romantické iluzi. Bass prostředí manéže a varieté důvěrně znal (začátky jeho kariéry jsou spjaty s proslulým pražským kabaretem Červená sedma, kde působil jako konferenciér a satirik) a coby zkušený a všestranný novinář měl také smysl pro situační a jazykovou komiku i schopnost osvojit si kolorit nejrůznějších jazykových stylů a žargonů. Nutno dodat, že forma drobných prozaických útvarů vyhovovala Bassovi lépe než románová kompozice. Každá postava má svůj osobitý vypravěčský styl i pohled na osudové momenty lidského života. Jejich prostřednictvím se dostáváme nejen do zákulisí tohoto přitažlivého uměleckého prostředí, ale také na dřeň životu samému.
Na motivy této knihy natočil roku 1966 Martin Frič stejnojmenný film.
dostupné aj ako:
Duši nespoutáš
Každý z nás má v sobě alespoň jednu knihu. I Martin Tomášek, který poznává svět pouze z invalidního vozíku. Narodil se ochrnutý s těžkou mozkovou obrnou, špatně mluví, může psát jen jedním prstem na tabletu s automatickým dokončováním slov a... chce se stát spisovatelem. Je to děsně těžké. A pak měl životní kliku. Viděl televizní Všechnopárty, kam si Karel Šíp pozval spisovatelku Danu Emingerovou, která převzala kurzy tvůrčího psaní od slavného romanopisce Arnošta Lustiga. Tehdy se Martin s Danou spojil...
Po dvou letech vznikla drsná, kontroverzní kniha Duši nespoutáš, která přesně vyjadřuje životní heslo Dany Emingerové: Psaní dává křídla. Příběh plný naděje. Tedy toho, bez čeho naše životy nemají cenu.
Kniha obsahuje Martinovy minipříběhy, výměny dopisů mezi Danou (někdy hodně přísnou učitelkou) a Martinem (někdy hodně vzpurným i obtížným žákem), jsou v ní nádherné obrázky studentů Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni i dojemné příspěvky dalších účastníků kurzů Psaní podle Lustiga.
Houpačky
Zdena a Jiřina jsou nerozlučné kamarádky, které nežehrají na svůj pokročilý věk a chtějí si zbytek života pořádně užít. Ulítávají na erotické seznamce, vychutnávají si víno, hledají vášeň v mužské náruči – a klidně kvůli tomu všemu ujedou na kole sto dvacet osm kilometrů. Cestu jim komplikuje jen zdravotní stav Zdeny, která trpí počáteční fází Alzheimerovy choroby. Tu však, aspoň na chvíli, zažene omamná vůně trávy. Kdy jindy se odvázat než teď?
dostupné aj ako:
Lacná kniha Houpačky (-25%)
Zdena a Jiřina jsou nerozlučné kamarádky, které nežehrají na svůj pokročilý věk a chtějí si zbytek života pořádně užít. Ulítávají na erotické seznamce, vychutnávají si víno, hledají vášeň v mužské náruči – a klidně kvůli tomu všemu ujedou na kole sto dvacet osm kilometrů. Cestu jim komplikuje jen zdravotní stav Zdeny, která trpí počáteční fází Alzheimerovy choroby. Tu však, aspoň na chvíli, zažene omamná vůně trávy. Kdy jindy se odvázat než teď?
Na sklade 1Ks
8,99 €
11,99€
dostupné aj ako:
Odložený Vesmír
Román o cestě z hlavy do srdce, o prostém lidském štěstí a o ničem, které přesahuje vše.
Přijde chvíle, kdy si člověk uvědomí, že je všechno jinak, než si myslel. Vlivný podnikatel Aleš Hlavinka tento okamžik zažije na oslavě svých 42. narozenin. Místo bujarého oslavování, na které se těšil, málem umře na svém luxusním WC. Nelehká cesta z hlavy do srdce může začít...
V knize se zajímavým způsobem snoubí svět fantazie s běžnou realitou. Tak se vedle románových postav může objevit MUDr. Jan Hnízdil nebo třeba zpěvák Tomáš Klus. Znovu se objevuje také Pépé, hrdina předchozího autorova románu Plyšový Buddha, a také samotný autor vstupuje do knihy jako jedna z postav. Plastičnost knihy dotváří množství ilustrací a rozhovory s inspirujícími osobnostmi současnosti.
Na sklade 1Ks
13,54 €
Rozsypaná slova
Ústřední postavou biografického románu je novinář a spisovatel Karel Hirsch, pod jehož jménem se ve skutečnosti skrývá Karel Poláček. Román pokrývá Hirschův-Poláčkův život od konce 30. let až do jeho nejasné smrti na konci války. Počíná se odchodem s družkou Dorou z Prahy na venkov, přičemž prvotním důvodem zde není únik před okupačními mocipány, ale - před manželkou. Hned tento vstup jako by v sobě nesl poláčkovskou grotesku i s její občasnou krutostí. S Hirschem se loučíme na pochodu smrti, jemuž předcházelo strádání v koncentrácích. Daneš napsal knihu nabitou biograficko-historickými, často neznámými fakty, zároveň ale s vědomím, že poslední roky této spisovatelské osobnosti provází mnoho otazníků. Svým pojetím však předkládá souvislý, ucelený a z podstaty dramatický příběh a čtenář jistě ocení, že autor vyplnil bílá místa vlastní fantazií.
dostupné aj ako:
Vila Mystérií
Krátké texty Jiřího Brdečky zachycují jeho sny od osmnácti do skoro šedesáti let. Je to pohled do fantastického, zářivého a komplexního vnitřního světa. Ten svět se během Brdečkova života nijak nevyvíjel a platily v něm sice surreálné, ale pevné zákony. Knížka je vlastně scénář k filmu, který Brdečka nikdy nemohl natočit. Jde o soukromé zápisky, ale vytříbený styl a vizuální náboj napovídá, že Brdečka se čtenářem počítal. Bohatá výtvarná a grafická úprava pochází z Třetí dílny Karla Halouna a Luďka Kubíka
Česká beletria zachytáva jedinečný štýl, umeleckú hodnotu a prínos českých autorov. Česká beletria vyniká precíznym a poetickým jazykom, do detailov vykreslenými postavami a živým opisom prostredia. Autori majú záujem vytvárať atmosféru a emócie, ktoré priťahujú čitateľov a ponárajú ich do príbehu.
Českí autori si zaslúžia miesto v medzinárodnom literárnom kontexte a ich diela majú širokú paletu žánrov. Od historických románov cez psychologické thrillery, filozofické diela až po surrealistické práce - česká beletria prináša rôznorodosť a možnosť objavovať nové perspektívy.
Česká beletria je súčasťou bohatého literárneho dedičstva Českej republiky. Jej diela nielen zábavným spôsobom potešia čitateľov, ale aj hlbšie osvetlia ľudský život a skúsenosti. .
K najznámejším autorom českej beletrie patria Franz Kafka, Milan Kundera, Božena Němcová, Jaroslav Hašek, či Karel Čapek.
