Najnovšie - Česká beletria strana 25 z 195
zobraziť:
Telá (slovenský preklad)
V matkinom tele sa ešte dlhé roky po pôrode nachádzajú bunky dieťaťa a platí to aj naopak. Materstvo robí zo žien príšery – spája čiastočky niekoľkých stvorení do jedného prapodivného organizmu.
Šesťdesiatnička Marie ovdovela, žije v prenajatom byte a privyrába si strážením detí. Vo chvíli, keď vydáva svoju dcéru Rózu, má pocit, že o ňu definitívne prichádza. Dôchodkový vek, nedostatok peňazí, a najmä pocit, že sa stáva neviditeľnou, ju nútia hľadať spôsoby, ako sa znovu začať brať vážne. Róza sa zatiaľ pripravuje na vlastné materstvo, a zároveň zisťuje, že svojich blízkych pochopíme až vtedy, keď o nich začneme rozprávať.
Spisovateľka Klára Vlasáková pozoruhodne spracovala tému starnutia, telesnosti, materstva a medzigeneračných vzťahov. Román Telá sa v ankete českého Deníka N stal Knihou roka 2022.
dostupné aj ako:
Nora zachraňuje svoji duši
Den po dni z Nory vyprchává síla a životní energie. Cítí vnitřní prázdnotu a stesk po něčem, co sama neumí pojmenovat. Nezvládá svou práci a necítí se doma nejen ve svém bytě, ale hlavně ani sama v sobě. Její duše si ve slabé chvilce stihne zavolat o pomoc a duchovní průvodci zareagují. Portálem v pražském Starém Městě se Nora dostává do tajemného antikvariátu, kde nalézá knihu léčení a setká se s holubem Karlem. Ten ji začne seznamovat se šamanismem a jí i čtenářům předá léčivé techniky včetně přivolání silového zvířete a návratu ztracené duše. Nora postupně zkoumá sebe, své talenty, bloky i traumata. S pomocí Karla, svého silového zvířete a andělů postupuje cestou léčení a přichází na to, co opravdu chce. Přitom odhaluje povrchnost některých „duchovních“ lidí a prochází si náročnými momenty spojenými s procesem transformace. Jak její cesta za záchranou duše nakonec dopadne?
Pancéřový krmelec
Myslet si můžete, co chcete, věřit, čemu chcete, hlavně se nesnažte zjistit pravdu. Mirek, milovník výtvarného umění a kritický čtenář senzačních zpráv na internetu, ovšem pravdu hledá, odhaluje skryté souvislosti a s lehkostí navrhuje nekonvenční řešení všech problémů lidstva. Shodou nešťastných okolností se však zaplete do akce ruských špionů, kterou začne se svým přítelem postupně rozplétat. Co všechno se mu při tom honí hlavou? Legrace jde stranou a Mirek dochází k zjištění, že v daném případě je skutečně lepší pravdu nepoznat.
Találkozás
"Mikor egyik művész a másikról nyilatkozik, mindenkor önmagáról is beszél (közvetve, utalásosan), csakis ez ad súlyt értékítéletének" - írja Milan Kundera 2009-ben a 80. születésnapjára megjelentetett esszéfüzérében, s ez alól ő maga sem kivétel. Mikor meghatározó, esetenként sorsdöntő találkozásait veszi számba az irodalom (Rabelais, Dosztojevszkij, Broch, Céline, Márquez, Fuentes, Anatole France, a francia szürrealisták, Malaparte), a képzőművészet (Bacon, Breuleur) és a zenetörténet (Beethoven, Xenakis, Schönberg, Janáček) területén vagy éppen az egzotikus sziget, Martinique kulturális öneszmélése kapcsán, mindig személyes élet- és szellemtörténeti összefüggések csomópontjaként adja közre az akár nüansznyi benyomásokra alapozott, de roppant érdekfeszítő észrevételeit. Regényírói tekintete és észjárása a furcsaságokra éppoly érzékeny, mint a kötete kompozíciójának középpontjában álló híres Lautréamont-idézet: "Szép, mint a varrógép és az esernyő véletlen találkozása a boncasztalon." Értékel és átértékel, éleslátó és kritikus - önmagával szemben is. Művek és művészek mellett mérlegre kerül az emigráció és a véletlenek meg törvényszerűségek alakította történelem is, mindvégig az ember természetét szem előtt tartva. A nagy formátumú regényíró és gondolkodó könyve nem csak a régi találkozások felelevenítése miatt emlékezetes.
Halhatatlanság
Halhatatlanság - ugyan ez a cím olvasható a könyv borítóján, ám az elbeszélésben megjelenő Kundera, mikor barátja új, filozofikus-érzéki regénye címe felől érdeklődik, így válaszol: A lét elviselhetetlen könnyűsége. "De hiszen, ha jól emlékszem, azt már valaki megírta" - értetlenkedik a barát. "Én! De akkor rossz címet választottam. Ez a cím annak a regénynek jár, amit most írok" - szögezi le az író.
Akár komolyan vesszük a kijelentést, akár nem, Kundera ebben a regényében is létezésünk alapszerkezetét, mozgatórugóit - és ábrázolási lehetőségeit - keresi, vizsgálja.
Mindez pedig egyetlen mozdulatból születik, egy idős hölgy finom gesztusából az úszástanára felé - melyből a mű főhőse, a különleges varázzsal és ihletforrással bíró Agnes megteremtődik, Flaubert Emmájának és Tolsztoj Annájának huszadik század végi "leszármazottjaként".
A különféle vágyak formálta emberi kapcsolatok Agnes, a férje, Paul, a húga, Laura és a melankolikus, egyben hedonista szerető, Rubens közötti keszekuszaságának szeretetteljesen ironikus bemutatása mellett az öregkorba hajló költőfejedelem, Goethe és a fiatal Bettina von Arnim különös viszonyába is betekintést nyerünk. Rávilágítva arra, mekkora szakadék tátong a saját személyiségünkről alkotott elképzelés és aközött, ahogy mások bennünket látnak - és hogy ennek megmásításához még az öröklét, a halhatatlanság is kevés.
Staré šumavské legendy
Staré šumavské legendy zpracoval zkušený autor zcela ojedinělým a unikátním způsobem, a to s respektem k jejich původnímu znění. Jsou působivě podané jako napínavé příběhy z dávných dob Šumavy. V deseti kapitolách jsou zachyceny i dosud nikým nepublikované pasáže z prastarého lidového vyprávění, dozvíte se tak mimo jiné, co tropil nebezpečný Klepálek, kdo zneužil dar Lesní matky nebo co má na svědomí Morová bába.
Dotýkej se mámy, dokud je živá...
Silný osobní příběh o životě a smrti a jejich vzájemném prolínání. Smrt v jakékoli podobě nám vždy přináší změny do života, stejně jako láska. Změn a proměn je v tomto příběhu spousta. Proces umírání, do kterého jsem byla přizvaná svou maminkou, byl neskutečnou školou života a vedl k mnohému poznání a uvědomění. Některé se týkalo mě a mého osobního života, jiné bylo o proměně druhých a nejbližších. Nejvíc mi však přineslo poznání samotného procesu umírání a jednotlivých fází s ním spojených. Dalo mi pochopení toho, proč se maminka chová, tak jak se chová a k uzdravení citových šrámů na duši, které mi její jednání způsobilo. Smrt jde až na dřeň a chce z každého vyždímat jen to nejlepší. V případě naší rodiny se to myslím podařilo.
Otiskla jsem své poznání a prožitky do papíru tak, jak se smrt otiskla do mojí duše. Kniha se může stát jakýmsi vaším průvodcem na cestách, které nás každého čekají.
Tahle kniha je poctivým a hluboce zasvěceným průvodcem po krajinách, které tak často tabuizujeme. -Pjér la Šé'z
Kříž u potoka
U kříže u potoka potká Evička Štěpána, který se do ní zamiluje a chce si ji vzít. Štěpán ale pochází z prokletého rodu – v rodině Potockých nemá nikdo štěstí v lásce. Evička jejich příběh zná, ale i tak se rozhodne, že kletbu oné rodiny věrnou láskou ke Štěpánovi zlomí. Přijme jeho žádost o ruku. Několik let žijí v krásném vztahu, pak se ale vše zkomplikuje a ze společného života se stane téměř noční můra. Dokáže věrná Eva i navzdory manželovu chování zlomit kletbu jeho rodu a naleznou klid?
Na sklade 1Ks
13,99 €
dostupné aj ako:
Francouzské příběhy a humoresky
Autor v knize představuje dvacet osm příběhů, které osobně prožil v průběhu mnoha let již od roku 1990. Část příběhů se odehrává v Paříži, jiné se udály na různých místech po celé Francii. Dotýkají se francouzské kultury, gastronomie i běžného života místních lidí. Autor čerpal z těch nejpozoruhodnějších zážitků, ale i z rozhovorů v parcích, na ulici či v restauracích francouzské vysoké kuchyně. Důležitým motivem jsou též degustace vín ve významných „chauteaux“, stejně jako v malých, náhodně objevených rodinných vinařstvích. Rozmanitost prostředí, příběhů i setkání souvisí s průvodcovskou profesí a umožňuje Francii představit v celé její bohaté pestrosti. Ať už bude čtenář číst příběhy podle zájmu na přeskáčku, nebo jako souvislý zdroj francouzské atmosféry, specifické doby a cestovatelského humoru, dostane se mu snad dobré nálady a možná i chuti Francii co nejdříve navštívit.
Poslední věta
Ela obdrží po smrti milované babičky Apoleny svazek starých dopisů. Jsou plné keltských mýtů, ale také milostných vyznání babičky a jakéhosi Liama, a především odkazují na záhadné tajemství. Plná odhodlání rozkrýt Apoleninu minulost se Ela vydává do Irska. Chce najít autora dopisů a možná i svou „druhou rodinu“. Ta však zdaleka neodpovídá dívčiným idylickým představám. Starý bručoun Liam, jeho potrhlá sestra Triona s neustále koketujícím manželem Benjaminem a jejich desetiletý syn Enda Elu neustále přivádějí do rozpaků, navíc to vypadá, že tajemství tady mají úplně všichni. Společně vyrážejí na cestu po Irsku, po stopách dopisů mezi Apolenou a Liamem. Výlet, který měl být holdem všemi milované Apoleně, znamená pro Elu jedinečnou možnost přijít celé rodinné hádance na kloub. Ale teprve když projedou půl Irska a nahlédnou jeden druhému do duše, může tajemství konečně vyjít na světlo.
Když divadlo sundá masku
Věnováno všem zaměstnancům druhé kategorie (ZDK), kteří dělají v divadle maximum pro to, aby zaměstnanci první kategorie (ZPK) mohli hrát. Na malým glóbusu nejde do naší zemičky ani zapíchnout špendlík, jak je malá, ale voni si furt hrajou na to, že Hollywood po nich brečí…“ Smutné konstatování starého herce.
Každý svého štěstí strůjcem
Existuje recept na štěstí? A je pravda, že si za všecko, co se nám v životě přihodí, můžeme sami? Stárnoucí žena se s cizími muži snaží dohnat to, co zameškala v letech, kdy se musela starat o vlastní rodinu. Romanopisec hledá inspiraci ve fotografickém portrétu slavného spisovatele, jenž mu visí doma na zdi. Muž zahlédne mladíka, který je mu odněkud povědomý, a poprosí ho, aby mu osvěžil paměť; proč nevzal raději nohy na ramena a neutekl? Žena se zájmem o duchovní nauky podnikne neúspěšný pokus o vystoupení z matrixu. Ve dvanácti povídkách načrtne Martin Daneš portréty dvanácti antihrdinů, Bretonců i Čechů, mohlo by ale stejně tak dobře jít o Italy, Turky nebo Argentince; čím usilovněji se pídí po štěstí, tím víc je pohlavkuje osud. V jednom případě je na hledání štěstí už trochu pozdě... Prémiový třináctý text nabývá podoby autorova povzdechu nad dnešní (šílenou) dobou.
Slova - Román v dopisech
Eliška je učitelka. Živí ji slova. Současně má ale pocit, že ji nikdo neslyší. Záznamy dopisů, mailů a zpráv během jednoho roku však představují, jak dramaticky může obyčejná žena vnímat své všední dny, v nichž řeší pracovní problémy ve škole, vztahy se svým komplikovaným synem a téměř biologickou dcerou, budoucnost manželství s přepracovaným mužem a pokračování ve svém skrytém alkoholismu. Jak si Eliška odpoví na morální otázky a jak se postaví k řešení krizových životních situací?
Na sklade 1Ks
10,99 €
Taková láska
Pro spisovatele a dramatika Pavla Kohouta psát znamená žít. A tak celý život střádá, promýšlí, přetváří a klade na papír nejrůznější příběhy, z nichž se rodí jednou romány, jindy divadelní hry, jindy třeba jen novinové povídky. Ať už jde o několikasetstránková díla nebo menší žurnalistické útvary, lze snad o všech říct, že tak či tak ? vážně, s humorem či nadsázkou ? odrážejí velká lidská nebo společenská dramata. Platí to i o této knížce, která je jakýmsi kaleidoskopem příběhů, v němž se zrcadlí pestrobarevné střípky z proudu života a víru dějin.
dostupné aj ako:
Není sestra jako sestra
Gábina zjišťuje, že být vdaná se jí vlastně líbí. Klára naopak tak dlouho svatbu odkládala, až se Miloš rozhodl, že přijme zajímavou nabídku ze zahraničí. Obě sestry navíc pořád ještě řeší problémy své třetí sestry. Kamila, která žila s květinářem Matějem a starala se o jeho dcerku Aurélii, je až nezdravě ambiciózní a jako účetní pracuje pro firmy s adresami v daňových rájích. A právě když se Vlčicemi jako uragán přežene zpráva, že Pepina Skořepová, Matějova manželka a matka Aurélie, zemřela ve vězení, dostane se Kamila do problému, který jí přeroste přes hlavu…
Radikální potřeby
Bezejmenná vypravěčka nového románu Terezy Semotamové dokáže svým živým, bezprostředním jazykem a naléhavým tónem rychle vtáhnout čtenáře do svého světa, jenž v sobě obsáhne velkoměstské intelektuální kruhy i moravskou vísku, pražskou periférii i mezinárodní uměleckou rezidenci v Německu. Autorčin osobitý vyprávěcí styl vytrvale osciluje mezi intimitou a ironickým odstupem, přičemž rozehrává odvážnou jazykovou hru plnou břitkého humoru, slangových i nářečních výrazů, aluzí na „vysokou“ kulturu i současnou popkulturu – a z jejích obsesivních nářků, kritických šlehů i bolestné introspekce postupně vyvstává svého druhu generační zpověď. Sonda do života mladé umělkyně se přitom stále stáčí k témuž: k odvaze čelit sobě samé, ke konfrontaci se svými skutečnými emocemi a potřebami.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Teorie zmizení
Marie žije ve čtvrti Belleville, kde se narodila Edith Piaf a kde na patnáct Pařížanů připadá jedna pekárna. Své dospělé děti vídá o víkendech, ztřeštěnou kamarádku Evu ve čtvrtek a na výstavy chodí s Monikou, kolegyní z překladatelské agentury. Závislost na italské kávě a rebarborových dortících neřeší, partnera si nehledá a poklidný život padesátnice si zpestřuje čtením cestovatelských časopisů a sněním o dalekých krajinách. Až do dne, kdy se rozhodne ze svého života zmizet. „Zbláznila ses?!“ vyhrkne Eva, když jí dojde, že si její nejlepší přítelkyně nedělá legraci. Ano, Marie se možná zbláznila. Ale možná taky ne. Co ji přivedlo k tak šílenému rozhodnutí? Proč se odhodlala utéct z milovaného domu, vzdát se své rodiny, zázemí i zaměstnání a zinscenovat vlastní smrt? Psychologický román o hledání hranice mezi svobodným rozhodnutím a egoismem, o spodních vodách mezilidských vztahů a o obsesích, které nám nedovolují žít.
Zahradníkův rok, Kalendář
„Růže a floxy, helenium a coreopsis, denivka, mečík, zvonky a oměj a oman a rojovník a kopretina – bůh zaplať, ještě dost toho kvete na ty špatné poměry. Pořád něco kvete a něco odkvétá; pořád abys odstřihoval odkvetlé stvoly bruče (ke květině, nikoli k sobě): „Taky už je s tebou amen.“
Hleďte, tyhle květiny, ono to je opravdu jako ženské: TAK KRÁSNÉ A SVĚŽÍ, OČI BYS NA TOM NECHAL A NIKDY SE NEDOHLEDÍŠ TÉ KRÁSY, něco ti vždycky ujde, bože, když ona každá krása je taková neúkojná...“
Kdyby se lidé večer setkávali pod hvězdami, nemluvili by o politice ani o zatracených poměrech – pod hvězdami se dobře mluví o lásce, o budoucnosti a o jiných tichých a vážných věcech. Pod hvězdami se člověk může zbláznit nebo zamilovat, ale nemůže se rozčilovat. Tajemné astrální vlivy skutečně existují – hvězdy působí mocně na člověka, který se na ně dívá, nemají ale vliv na toho, kdo pozoruje světelnou reklamu nebo listuje v novinách. Pod hvězdami je člověk účasten na veliké slávě světa – JE KORUNOVÁN HVĚZDAMI!
(podle Karla Čapka)
Jabka z borovice
Nakladatelství Green Mango vydává vzpomínkovou knihu Jabka z borovice. Autorka Monika Hojná čtenáři představuje své dětství prožité na osadě Borovice, části obce Libníkovice u Hradce Králové. Krátké texty proložené úryvky z (tehdejších) deníčků a (současnými) básněmi nápaditě a poeticky zaznamenávají 70. a 80. léta minulého století prostřednictvím dětských prožitků. Dílo nabízí s odstupem čtyř desítek let neotřelý pohled na život na venkově, tak jak si jej dodnes mnozí padesátnici pamatují.
Česká beletria zachytáva jedinečný štýl, umeleckú hodnotu a prínos českých autorov. Česká beletria vyniká precíznym a poetickým jazykom, do detailov vykreslenými postavami a živým opisom prostredia. Autori majú záujem vytvárať atmosféru a emócie, ktoré priťahujú čitateľov a ponárajú ich do príbehu.
Českí autori si zaslúžia miesto v medzinárodnom literárnom kontexte a ich diela majú širokú paletu žánrov. Od historických románov cez psychologické thrillery, filozofické diela až po surrealistické práce - česká beletria prináša rôznorodosť a možnosť objavovať nové perspektívy.
Česká beletria je súčasťou bohatého literárneho dedičstva Českej republiky. Jej diela nielen zábavným spôsobom potešia čitateľov, ale aj hlbšie osvetlia ľudský život a skúsenosti. .
K najznámejším autorom českej beletrie patria Franz Kafka, Milan Kundera, Božena Němcová, Jaroslav Hašek, či Karel Čapek.
