Najnovšie - Fejtóny, rozhovory, reportáže strana 28 z 75
zobraziť:
Kurt Cobain: The Last Interview
Kurt Cobain burst into American consciousness with a vengeance with the release of Nevermind, an instant classic that defined a sound and a generation. Three years later, he was dead of suicide, leaving a meteoric career and a cultural influence that would never wane.
As the lead singer and guitarist of Nirvana, Kurt Cobain changed American music as few musicians ever have. His instantly identifiable raspy croon, his slash-and-burn guitar playing, and his corrosive and poetic lyrics made him a hero to a generation of lost souls. In interviews Cobain was funny, thoughtful, sarcastic, impassioned, and even kind. This collection of interviews provides a look at a man who was too often misunderstood.
Prinášať premenu – rozhovory s Mariánom Lipovským
Rozhovory s Mariánom Lipovským nie sú len príbehom viery v Boha a jeho dobrotu, sú príbehom dôvery v Boha, úprimnosti srdca a odovzdanosti. Mariánovo svedectvo vo vás prebudí túžbu pýtať sa na Božiu vôľu pre váš život a byť skutočným bláznom pre Krista uprostred každodennosti, ktorá sa niekedy zdá taká obyčajná. Možno aj je. Ale náš Boh je absolútne výnimočný.Veríme, že táto kniha môže skutočne „prinášať premenu”.
Séria knižných rozhovorov pod názvom Generácia, ktorej ide o Božie Kráľovstvo predstavuje ľudí, ktorí v rôznych okolnostiach a životných situáciách vytrvalo a odhodlane hľadajú Božie Kráľovstvo.
Barvinek
Zbierka postrehov, glos, fejtónov a krátkych próz Milky Zimkovej je ako uvitý modravý barvinkový veniec na Veľkú noc za čias jej mladosti. Reaguje v nich na aktuálnu situáciu, pričom reflektuje vlastné skúsenosti, spomienky, vracia sa do detstva a mladších čias v rodnom kraji, no spracúva aj zážitky v novom domove a z cestovania s divadlom jedného herca. V jej tvorbe nie je nič, čo by neprežila, neprecítila a s čím by sa nestotožnila. Píše po svojom, o svojom, len to, čo vie a čo z duše musí, spontánne a úprimne. Rôzne útvary jej literárnej tvorby majú však jedno spoločné: Hovoria o túžbe, aby deti boli zaopatrené, starkí šťastnejší, ženy obdarenejšie, chlapi súcejší, susedia prívetivejší a globalizovaný svet ľudskejší. Preto má jej tvorba originálnu výpovednú hodnotu, vnútorné vzrušenie a osobitné postavenie v našej literatúre.
dostupné aj ako:
Ufo nad Bratislavou
Slovensko – krajina troch morí, z ktorých len jedno je skutočné, no aj tak k nemu nie je priamy prístup. Rodisko Nočného kráľa, pred ktorým sa triasol celý svet i Jánošíka, ktorý bohatým bral, no chudobným nič nedával. Aké je Slovensko videné poľskými očami? Dobre známe. A predsa ako keby prichádzalo z inej galaxie.
Je Slovensko pre Poliakov len krajinou Tatier, halušiek, oštiepkov a iných ľudových stereotypov? Ani zďaleka! Je to raj surferov, aký nikde na okolí nenájdete, je to krajina, v ktorej vznikol muzikál o poľskom pápežovi a je to aj miesto, z ktorého môžete po smrti odletieť rovno na obežnú dráhu. No taktiež je to krajina s dlhodobými neliečenými traumami z minulosti i súčasnosti – od Jánošíka, cez Tisa až po Fica.
Ufo nad Bratislavou je veľmi osobná a zábavná kniha o krajine, ktorú dobre poznáme, no nevieme sa na ňu pozrieť z takého uhla, ako naši najbližší susedia.
Poľská spisovateľka Weronika Gogola, ktorá si Slovensko zvolila za svoj domov, s dávkou humoru a sympatie pozoruje svoju osvojenú domovinu. Výsledkom je jej vydarená reportážna knižka Ufo nad Bratislavou, ktorú by sme mohli nazvať aj návodom na použitie Slovenska. Či už tu žijete, alebo tadiaľto len prechádzate.
dostupné aj ako:
15 let v Rusku: Zápisník zpravodaje
O ruské politice si můžete dlouhé hodiny číst z nejrůznějších zdrojů. Jak se ale v Rusku žije řadovým občanům? To už se tak snadno nedozvíte. Proto český novinář Jiří Just posbíral příběhy běžných ruských obyvatel a přidal k nim vlastní zkušenosti: od první účasti v propagandistickém pořadu přes nevšední kulinářské zážitky až po cestu do Sýrie s ruskou armádou. Vznikl tak unikátní obraz společnosti, který mnohdy řekne víc než rozsáhlé politologické studie.
Na sklonku dní
Vydanie vzájomnej korešpondencie medzi akademickou ma- liarkou Máriou Medveckou, rusistom Júliusom Rybákom a le- károm Pavlom Straussom z posledných štyroch rokov jej živo- ta, ktoré rozrušuje jej ideologický deformovaný obraz, ktorý, žiaľ, pretrváva vo verejnosti až dodnes.
Z recenzného posudku prof. Róberta Letza: „Korešpondencia má vysokú literárnu, historickú a estetickú úroveň… citli- vý dialóg, toto hlboko ľudské zdieľanie sa je výrazom túžby po osobnej a tvorivej slobode v čase totalitného režimu. Jed- ným z významov tohto dialógu je práve to, že tvorí nezávi- slú zónu, ktorá uniká oficiálnym požiadavkám kladeným na umenie a umelcov a vymyká sa oficiálnemu klišé. Ume- nie sa ukazuje v daných pomeroch ako spôsob komunikácie, ako azyl v normalizácii, útecha, hľadanie, nachádzanie… Pod vonkajším pancierom, pod náhrobkom, ktorým bola priva- lená a zaživa pochovaná ľudská osoba, predsa pulzuje život, plný očakávaní a nádeje.“
Pripravili a vydali Ladislav Tkáčik, Július a Lea Rybákovci
Lacná kniha Nemoc není za trest, zdraví není za odměnu (-10%)
Když Jitka Abrahámová v roce 1966 promovala, byla onkologie nejméně probádaným oborem lékařství a většina pacientů na rakovinu umírala. Snaha o snížení mortality u nádorových onemocnění se pro ni stala životní vášní. Jako první u nás začala s mamografickým screeningem prsu. V roce 1992 založila onkologické oddělení v Thomayerově nemocnici. A nadšení pro svůj obor si zachovává dodnes, o čemž se přesvědčíte i v tomto zajímavém a nadmíru erudovaném rozhovoru.
Na sklade 1Ks
14,84 €
16,49€
dostupné aj ako:
Nemoc není za trest, zdraví není za odměnu
Když Jitka Abrahámová v roce 1966 promovala, byla onkologie nejméně probádaným oborem lékařství a většina pacientů na rakovinu umírala. Snaha o snížení mortality u nádorových onemocnění se pro ni stala životní vášní. Jako první u nás začala s mamografickým screeningem prsu. V roce 1992 založila onkologické oddělení v Thomayerově nemocnici. A nadšení pro svůj obor si zachovává dodnes, o čemž se přesvědčíte i v tomto zajímavém a nadmíru erudovaném rozhovoru.
dostupné aj ako:
Legendy Baníku
Publicista Martin Kajzar vám přináší rozhovory s 22 výraznými osobnostmi Baníku Ostrava! Můžete se těšit na hráče, kteří ještě zažili kopanou na Staré střelnici, jako je František Valošek nebo Zdeněk Kosňovský, ale taky na legendy, jež stály u nejplodnějšího období klubu – Libor Radimec, Rostislav Vojáček nebo Pavol Michálik. A stranou nezůstane ani Marek Jankulovski, Milan Baroš nebo třeba Venca Svěrkoš. To vše v doprovodu víc než 300 poprvé zveřejněných fotografií.
Literární reportáže
Alena Wagnerová se významnému žánru literární reportáže, kterému se dostává stále větší pozornosti, věnuje více než padesát let. Knižní výbor Literární reportáže nabízí to nejlepší z jejích textů z let 1965 až 2018. Jeho první část obsahuje články publikované ve druhé polovině šedesátých let v časopise Plamen, které se týkají jak tehdejší společensko-politické situace, tak české historie 20. století. Zde vynikají mj. texty zachycující nesmírně působivé vypravování vdov, jejichž manželé a synové padli v Pražském povstání, nebo mapující názorové tříbení a vnitřní život mladých českých intelektuálů, kteří za okupace založili odbojovou organizaci Předvoj. Dalším jejím tématem jsou dramatické peripetie česko-německého soužití v Sudetech nebo kolektivizace a její sociální a kulturní důsledky, například v podobě příběhu jihočeských vesnic tzv. selského baroka.
Druhá část zahrnuje reportáže publikované později a autorka v nich mapuje místa a konkrétní lidské osudy. Konfrontuje v nich přítomnost s minulostí, například v reportážích o slovenských Košicích, Ravensbrücku, vile Tugendhat či belgických Yprách. Stranou její pozornosti nezůstalo ani to, jak se Německo vypořádávalo s tzv. uprchlickou krizí. Texty Aleny Wagnerové jsou neseny v duchu, který je autorce hluboce vlastní – v duchu lidskosti a pochopení pro slabší, opomíjené nebo zamlčované. Autorka neuhlazuje realitu nebo historické zločiny ani neglorifikuje menšiny; ve svých textech usiluje zprostředkovat poznání, dobrat se porozumění a nalézat to, co spojuje.
Všechny cesty vedou k válce
Jak se na Ukrajině a v Rusku žilo před válkou, po anexi Krymu a po vypuknutí konfliktu na Donbase? Co vedlo až k rozpoutání největšího vojenského střetu na území Evropy od roku 1945? Novinář Vojtěch Boháč podává svědectví přímo z míst, kde se odehrávaly krvavé boje. Poznejte pozadí ukrajinského konfliktu, roli novináře uprostřed zuřící války i autentické příběhy místních obyvatel. Bez nadsázky tak zjistíte, jak to vypadá, když se píše historie.
What is huncút?
Slovenskí emigranti, ktorí sa postarali o najdlhší súdny proces štátu New York od roku 1683. Policajný riaditeľ Matovič z Humenného, ktorý bojoval s talianskou mafiou spolu s dolapiteľom Al Caponeho. Slovenskí farmári z Arkansasu, ktorých dávali v kongrese za vzor pri potláčaní segregácie na juhu. Ale aj Novozámčanka, ktorá bola očitou svedkyňou najslávnejšej prestrelky divokého západu.
Všetky tieto príbehy autor objavil pri mapovaní stôp po slovenských mestečkách v Spojených štátoch amerických. V jeho reportážach sa prenesiete na malebné floridské predmestie Slavia, k družnej arkansaskej farmárskej komunite Slovak, do moderného developerského mesta na pobreží astronautov, k megalomanskému projektu na newyorskom Long Islande, ale aj k osudu jedného z prvých slovenských Amerikánov, ktorý sníval o vlastnej osade v Iowe.
Na začiatku 20. storočia žil v USA približne každý štvrtý Slovák, väčšina v priemyselných oblastiach severovýchodu, no časť sa rozhodla usadiť vo vlastných „kolóniách“. Kniha What is huncút? cez historické reportáže mapuje príbehy týchto pozoruhodných osád, zároveň odkrýva pozadie najväčšej prisťahovaleckej vlny z dnešného územia Slovenska do USA.
Kniha chce byť aj inšpiráciou pre všetkých, ktorí so svojimi rodinami v Amerike dávno stratili kontakt, aby sa o túto fascinujúcu históriu začali opäť zaujímať. Preto popri príbehoch slovenských kolónií tiež chronologicky mapuje najväčšiu prisťahovaleckú vlnu Slovákov do USA od jej počiatkov na divokom západe cez najsilnejšie roky v nebezpečných baniach a oceliarňach až po rozpad slovenských komunít, a tiež vzťahov s príbuznými v starom kraji po druhej svetovej vojne.
A napló riportereinek felemelő történetei
Szinetár Miklós: Rendszeres nézője vagyok a Heti Naplónak. Azért szeretem különösen, mert remek riporterek vannak, akik nemcsak megkérdezik, amit meg kell, akik nemcsak megszólaltatják, akit meg kell, hanem arra is ráveszik a nézőt, hogy vonja le a tanulságokat.
Bochkor Gábor: Azért nézem a Heti Naplót, hogy ellenőrizzem Andrist, rendesen felkonferálja-e az én műsoromat. Vicces, de nem teljesen igaz. Miután Magyarországon teljesen kiveszőben van az oknyomozó újságírás, Andris kimondottan jó érzékkel tartja életben ezt a műfajt témaválasztásaival, stábjával. Neki elhiszem, hogy aggódik, megdöbben vagy éppen gyerekkorát éli újra Dézsi retro riportjai közben... és utána már tényleg az én felkonfom következik Karcsikával integetve.
Kern András: "Sárm" van benne. Mármint a Heti Napló műsorban. Mert az, hogy hírekre reagál, tájékoztat, interjúzik, beszél, szavaztat, ismeretterjeszt - azt sok más műsor is megteszi, nem mindet nézem. Ezt, ha tehetem: igen. Hogy ez Karcsikától, a kutyától van-e, vagy az összes munkatárstól, az összedolgozó és családiasan együttműködő riporterektől, a barátságos hangtól - nem tudom. De nézem. És most olvasok is róla, szívesen. Van benne "sárm"...
Risztov Éva: "Végre egy műsor, amely kutyabarát!"
Rónai Egon: Ennek a műsornak, a Naplónak van küldetése. Van stílusa és mondanivalója. Érzékeny, ha arra van szükség, kemény, ha az kell. Ami nélkül nem menne: van csapata és van vezetője. És a legfontosabb, hogy van rengeteg nézője és komoly rajongótábora!
Ez a Napló most kinyílik és alkotói teleírják az oldalakat. Figyelemre méltó emberek és remek kollégák, szeretettel ajánlom gondolataikat!
SZERZŐ - HADAS KRISZTINA
SZERZŐ - VUJITY TVRTKO
SZERZŐ - Sváby András
SZERZŐ - Benyó Rita
SZERZŐ - Török Réka
SZERZŐ - L. Dézsi Zoltán
SZERZŐ - Berecz Péter
SZERZŐ - György Gabriella
Tvár v zrkadle
Tentoraz si spisovateľ Ján Štrasser zvolil pre svoju knihu rozhovorov netypického respondenta - seba.
Ako už samotný názov napovedá, ide o dialogickú knihu spomienok na detstvo, na dospievanie, na časy štúdia, na zamestnania, ktorými prechádzal, na ľudí, ktorých v živote stretol. Dôležitou súčasťou Štrasserovho spomínania je jeho literárna práca. Je známy ako básnik, prekladateľ i publicista, no azda najväčšiu popularitu získal ako textár piesní populárnej hudby a najmä muzikálov - napísal texty piesní do kultových muzikálov Cyrano z predmestia či Neberte nám princeznú. V knihe Tvár v zrkadle sa nevyhýba ani citlivým témam súvisiacim s jeho životom a tvorbou.
Publikáciu z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.
dostupné aj ako:
Ženy za mřížemi
Některé peníze zpronevěřily.
Některé kradly.
Některé se podílely na loupežném přepadení.
Některé vraždily.
A některé zabily své děti...
Ženy, které spáchaly zločiny.
A teď za ně pykají v ženské věznici s ostrahou ve Světlé nad Sázavou.
Za nimi se vydává spisovatel Petr Šámal, aby čtenáři otevřel okno do ženské duše, někdy ztýrané, jindy nic nechápající.
a tyhle ženy, které mají potřebu, aby jim někdo naslouchal, překvapivě upřímně osvětlují okolnosti, které je před mezníkem jejich života obklopily natolik děsivě, že nenašly jiné východisko než spáchat trestný čin.
Vojenka
Malí uprchlíci, malí vojáci, malí vězni lágrů. Děti v místech, kam nepatří. Ze všech zvěrstev války jsou tato nejhorší. Ochránit nejslabší, nenechat jim ublížit. To je pohled dospělých. Jak ale válku vnímají děti?
Magdalena Grzebałkowska se rozhodla vypátrat pamětníky, kteří by jí dokázali vyprávět o tom, co zažili v době druhé světové války, když jim bylo pár let. V době, kdy by si měli hrát a chodit do školy. Místo toho se z nich stali sirotci, museli nahradit rodiče v péči o mladší sourozence, opustit svůj bezpečný domov, stanout po boku vojáků. Nebo zjistit, že jejich milující otec je zločinec a vrah, jako to pochopil Niklas Frank. Každé z dětí se muselo vyrovnat s nespravedlností a traumaty, překonat překážky, které by byly náročné i pro dospělého. Zkušená reportérka si zároveň dobře uvědomuje, že vzpomínka není historická pravda, a ukazuje na různých osudech, jak se osobní příběhy mohou lišit od skutečnosti. Někteří hrdinové jí sami vyprávějí několik verzí své „vojenky“. A možná že právě to je na knize nejzajímavější – citlivá, reportérská zpráva o tom, jak funguje lidská paměť v okamžiku, kdy se vám před očima zhroutil celý váš svět.
dostupné aj ako:
Na hrane možného. Eugen Gindl
Eugen Gindl (1944 — 2021) bol významný slovenský reportér, publicista, scenárista, dramatik a občiansky aktivista. V rozhovoroch s Tomášom Hučkom, šéfredaktorom mesačníka Kapitál, hovorí
o dôležitých míľnikoch svojho života — o kariére reportéra, o cenzúre počas normalizácie i o svojich filmových a divadelných projektoch. Spomína na emigráciu do Nemecka po okupácii v roku 1968, na prípravu environmentálneho samizdatu Bratislava/ nahlas a na svoju účasť na udalostiach Novembra 1989 a prácu v časopisoch Verejnosť, OS a Kozmos. Premýšľa ale aj o láske k prírode, spolupráci s ŠtB čio budúcnosti slovenskej i svetovej ľavice. Rozhovory dopĺňajú spomienky jeho priateľov, spolupracovníkov a blízkych, ktoré približujú túto výnimočnú osobnosť slovenského intelektuálneho a spoločenského života.
Autor:
Tomáš Hučko je publicista, prekladateľ a prozaik. Jeho literárna a filmová publicistika vyšla v mnohých slovenských a českých periodikách. Z angličtiny preložil knižnú esej H. D. Thoreaua Walden, komiks Arta Spiegelmana Maus, román Johna Fanteho Opýtaj sa prachu, novelu Josepha Conrada Srdce temnoty, kultovú esej Christophera Hitchensa Misionárska poloha a román Johna Steinbecka V neistej bitke. Pre Rádio Devín napísal rozhlasové hry Zememerač K a Život v lese. Vo vydavateľstve BRaK vyšla jeho debutová novela Chaconna. Zostavil tri knihy rozhovorov so slávnymi spisovateľmi z časopisu Paris Review a vo vydavateľstve BRak je vedúcim edície Outsideria. V roku 2017 založil spolu s Františkom Malíkom kritický kultúrno-spoločenský mesačník Kapitál. V roku 2020 bol nominovaný na Novinársku cenu.
Bosszú
Erzsébet királynő unokája Harry herceg és Meghan Markle 2018. május. 19-én kötött házassága melegséggel és reménnyel töltötte el sokak szívét, de meg is osztotta a brit társadalmat. A királyi család úgy vélte, hogy a sussexi esküvő szédületes sikere, amelyet szerte a világon ünnepeltek, egy új korszak kezdete lehet a Windsorok számára. Ám egy éven belül az álom rémálommá vált.
Miért komoly kihívás ez a házasság a királyi család és a monarchia számára? Milyen valódi és mondvacsinált, illetve a média üzleti érdekei által keltett ellentétek juttatták el a feleket a szakításig. Hogy lehet megbirkózni vegyes rasszú, fiatal, önálló színésznőként a 21. században, a több száz éves hagyományok által szabályozott udvari élettel. A Palota és a hercegi pár ütközései milyen következményekkel járnak? Miért fontos ez a Brit Nemzetközösségnek, és miért érdekes ez nekünk is?
A könyvet nem csak a királyi család intim és botrányoktól sem mentes mindennapi élete iránt érdeklődőknek ajánljuk, hanem azoknak is, akik bele akarnak látni a bulvár sajtó és a közösségi média hol felemelő, hol sárba tipró világába.
Tom Bower, Nagy-Britannia vezető oknyomozó újságírója széles körű kutatásai, és korábban meg nem szólaltatott bennfentesekkel készült interjúi alapján feltárja a szerelem, az árulás és a bosszú kulisszatitkait.
Kadas Mana
Bývalý vězeň. Sprejer. Ten, který nevěděl, zda chce být knězem, či manželem. Ta, která byla závislá na přijetí druhých. Ten, který se rozvedl nedlouho po svatbě.
A přece dnes vstupují do života mnoha lidí a svým jedinečným způsobem vnáší Boha do veřejného prostoru: v hospodě, u kadeřníka, skrze graffiti pod mostem, hlas z rádia nebo otcovskou péči o ty nejzanedbanější. Řeč je o Zdeňku Papouškovi, Janu Špilarovi, TIMOVI, Lucii Endlicherové a Matěji Novém. Pětici hostů si autoři podcastu Bez filtru pozvali proto, aby zjistili, co jmenované vede k tomu tvořit v jejich životech neobyčejné věci. Odpovědí jsou rozhovory o jejich nevšedním vztahu k Bohu, který se nevejde mezi chrámové zdi a prorůstá jimi do veřejného prostoru jako tráva asfaltem, jak říká TIMO skrze jednu ze svých básní.
Nečekejte však, že se dočtete o tom, že s Bohem lze všechno překonat a že kdo se víc modlí, dělá méně chyb. Sdělení této knihy je, že důvěrný vztah s Bohem je pro všechny a že každý z nás dostal pozvání učinit ho jedinečným. Duchovní povolání totiž není jen zasvěcený nebo řeholní život. Duchovní povolání je každý život.
Kadas mana la kréla sata se sekalámánia sála de karpalá sista kvera mar karvere… (Zdeněk Papoušek, modlitba jazyky při přípravě rozhovoru)
Autoři knihy jsou přátelé a bývalí kolegové z Radia Proglas, kteří společně více než dva roky tvořili pořad Na dřeň. Teď na svoji práci navazují s podcastem Bez filtru. Chtějí otevírat témata, která cítí jako opomíjená nebo vyloučená z veřejného prostoru, především z církve. Snaží se rozvířit diskuzi a obrousit hrany vyhraněných. Za svou práci dostali Novinářskou cenu od Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a Cenu Vládního výboru pro osoby se zdravotním postižením. Více na www.bezfiltrupodcast.cz .
Fejtóny, rozhovory a reportáže patria medzi dôležité žánre literatúry, ktoré sa zaoberajú dokumentárnym spracovaním udalostí, spoločenských tém a ľudských skúseností. Tieto žánre poskytujú čitateľom hlboký vhľad do rôznych aspektov sveta, ktoré nám pomáhajú pochopiť a analyzovať okolitú realitu.
Fejtóny sú krátke literárne diela, ktoré často kombinujú humor, ironiu a osobné postrehy autora. Ich cieľom je pobaviť čitateľa a donútiť ho sa zamyslieť sa nad rôznymi témami a situáciami. Fejtóny môžu mať rozmanité formy - od krátkych esejí a anekdotických príbehov po reflexie a komentáre.
Rozhovory predstavujú konverzáciu medzi novinármi a osobnosťami z rôznych oblastí, ako sú umenie, politika, vedy a iné. Tieto rozhovory poskytujú autentický pohľad na myšlienky, názory a skúsenosti významných osobností.
Reportáže sú žánrom, ktorý sa zameriava na objektívne spravodajstvo a dokumentáciu udalostí. Reportéri zbierajú informácie prostredníctvom výskumu, rozhovorov a terénnych prác a následne ich prezentujú prostredníctvom článkov, časopisových reportáží alebo kníh. Reportáže majú často sociálnu, politickú alebo kultúrnu tému.
Fejtóny, rozhovory a reportáže sú dôležitými žánrami, ktoré obohacujú literárnu scénu. Ich autentický prístup a schopnosť analyzovať a interpretovať rôzne aspekty ľudskej existencie nám umožňuje rozšíriť naše obzory, vnímať svet z rôznych perspektív a hlbšie porozumieť spoločnosti.
K najznámejším autorom fejtónov patria Mark Twain, Dorothy Parker, Milan Lasica, či Miroslav Marcelli.
Reportážam sa venujú autori ako Truman Capote, či Hunter S. Thompson.
